V úterý byl za účasti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a dalších významných hostů otevřen zrekonstruovaný pavilon P v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
BRNO – Vlna chřipkové epidemie se letos očekává silnější. Udeřit by měla na přelomu roku, už teď je ale vhodné nechat se očkovat. Praktiční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají kromě vakcín známých z minulých let nově k dispozici také vakcínu Efluelda, která je určena speciálně pro osoby nad 65 let a je účinnější.
„Již nyní jsou patrné zvýšené záchyty chřipky v dětské populaci. Předpokládá se proto, že s určitým zpožděním se přenese i do dospělé populace,“ potvrdila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.
Chřipku není radno podceňovat, i toto virové onemocnění může končit smrtí. Je navíc vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou.
Chránit se lze očkováním, na které je vhodné přijít už teď. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ upozornila Bogrová a doplnila, že imunita se rozvine zhruba po dvou týdnech od aplikace vakcíny. Očkování je doporučováno zejména rizikovým skupinám, zvážit by ho ale měli i mladí a zdraví jedinci. Chřipka je poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u nich.
Nemocniční praktici prozatím registrují spíše průměrný zájem o vakcinaci. „Chodí převážně pacienti, kteří se nechávají očkovat každoročně. Zřejmě se na tomto vyčkávání podílí i pěkné počasí a také skutečnost, že se lidé často snaží nejprve naočkovat třetími a čtvrtými dávkami proti nemoci COVID-19 a teprve poté plánují očkování proti chřipce,“ uvedla Bogrová.
Praktici Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně předpokládají, že vakcíny proti chřipce budou aplikovat do konce roku. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let je mají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace i samotné očkování podají zájemcům jejich praktičtí lékaři.
BRNO – Masarykův onkologický ústav (MOÚ) zrekonstruoval lůžkové oddělení gynekologické a urologické onkologie. Hospitalizovaným pacientům tak nabídneme větší komfort. Na celém oddělení jsou renovovány podlahy, koupelny, instalovány nové klimatizační jednotky a další související úpravy. Rekonstrukce trvala zhruba 3 měsíce a celkové náklady činily 15 mil. korun bez DPH. Rekonstruované prostory budou sloužit pacientům z celé ČR, neboť MOÚ je významným nadregionálním centrem vysoce specializované péče v onkogynekologii a onkourologii.
„Neustále usilujeme o to, abychom našim pacientům kromě špičkové odborné péče nabízeli i dostatečný komfort a bezpečí, což je pro léčbu rovněž důležité. Jsem proto velice rád, že se i v této náročné době podařilo lůžkové oddělení opravit a naši pacienti se zde budou cítit dobře,“ vysvětluje ředitel MOÚ Marek Svoboda.
„Na pokojích pacientů, vyšetřovnách a v pracovnách jsme provedli montáž klimatizačních jednotek systému VRF s možností využití vytápění v zimních měsících. Zařízení umožní regulaci teploty v jednotlivých místnostech, čímž lze lépe vycházet vstříc potřebám jednotlivých pacientů. Důležitou součástí celého systému je také kontrolní prvek při větrání. V případě otevření oken dojde k rozpojení kontaktu a jednotka se automaticky vypne a zamezí se tak jejímu zbytečnému provozu, což uspoří drahé energie. Všechny jednotky mají rovněž speciální extra tichý režim, který nenaruší klidný spánek pacientů,“ doplňuje náměstek pro hospodářsko-technické služby Radek Vach.
Nové koupelny budou mít snadnější vstup do sprchového koutu, který je oproti původnímu i prostornější. Rekonstrukce dále zahrnovala výměnu podhledů, vodovodního potrubí apod.
Masarykův onkologický ústav poskytuje špičkovou komplexní péči pacientům s urologickými a gynekologickými nádory, včetně roboticky-asistované operační léčby těchto nádorů. Tato léčba, je-li prováděna v centrech s velkou zkušeností, snižuje počet pooperačních komplikací a zkracuje dobu hospitalizace. Roboticky bylo v MOÚ operováno již více než 1000 pacientů, a zejména oni budou využívat zrekonstruované lůžkové oddělení.
ZNOJMO – Bezplatné vyšetření pigmentových znamének obyvatelům Znojma opět umožní Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). Preventivně vzdělávací kampaň Spolu proti melanomu má upozornit na nebezpečí zvyšujícího se výskytu melanomu a na nutnost prevence. Ve Znojmě se akce uskuteční v pondělí 30. května 2022 od 10:00 do 17:00 hodin na Horním náměstí.
Odborné vyšetření bude zcela zdarma a mohou ho podstoupit všichni zájemci bez omezení věku a bez ohledu na to, u které zdravotní pojišťovny jsou registrováni. Kontrolovat mateřská znaménka budou lékaři ve speciálním stanu s potřebným soukromím.
Rakovina kůže patří v dnešní době k nejfrekventovanějším nádorovým onemocněním. Nejčastějším a nejnebezpečnějším druhem rakoviny kůže je melanom a nejúčinnější zbraní je právě prevence. Ovšem tím nejdůležitějším preventivním opatřením proti onemocnění je ochrana kůže před nadměrným sluněním.
Součástí této akce bude doprovodný program v oblasti zdravého životního stylu. Lidé, kteří na akci přijdou, si budou moci například změřit množství tukové a svalové tkáně v těle nebo provést samovyšetření prsou na silikonovém modelu. Rovněž si budou moci nechat odborně poradit, jak se chránit před sluncem.
Kromě Znojma zamíří akce do dalších 14 měst republiky. Více informací najdete na www.spoluprotimelanomu.cz.
BRNO – Centrální brněnské náměstí se stane v prvním květnovém týdnu místem prevence proti vzniku melanomu. Pod dohledem kvalifikovaných odborníků zde budou zájemcům vyšetřována znaménka a probíhat osvěta proti nejčastějšímu zhoubnému nádorovému onemocnění v Česku, kterým ročně onemocnění až 30 tisíc lidí.
Stan na vyšetřování mateřských znamének s příznačným názvem Skinchecker se vrací na náměstí Svobody po dvouleté pauze způsobené pandemií nového typu koronaviru. Lidé z Brna a okolí si zde mohou nechat přijít bezplatně vyšetřit svá mateřská znaménka specializovaným dermatologem, a to v úterý 3. a ve středu 4.května, vždy od 9 do 17 hodin.
„Jsme rádi, že se konečně můžeme opět vrátit mezi lidi, protože prevence je v případě tohoto onemocnění tím nejdůležitějším faktorem.“
ALICE DOSEDLOVÁ, ředitelka sítě Chytrých lékáren
„Jsme rádi, že se konečně můžeme opět vrátit mezi lidi, protože prevence je v případě tohoto onemocnění tím nejdůležitějším faktorem. Ze statistik vyplývá, že pokud je rakovina kůže diagnostikována včas, tak až 90 % všech melanomů je vyléčitelných. Samotné vyšetření nebolí, navíc zabere jen pár minut,“ vysvětluje Alice Dosedlová, ředitelka sítě Chytrých lékáren, s tím, že letošní termín osvětové akce nebyl vybrán náhodou. Třetí květnový den je už víc než 40 let oficiálním Dnem Slunce.
„Proto budou naši odborníci poskytovat lidem také rady na základě fototypu jejich pokožky, jak se správně chovat na slunci, neboť víme, že právě nedostatečná ochrana před slunečním zářením jednoznačně zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže,“ dodává Dosedlová k akci, která každoročně zachrání několik životů. V letech 2018 a 2019 vyšetřili dermatologové na náměstí Svobody více než 2 500 lidí, u kterých odhalili víc než dvě desítky případů melanomů a basaliomů, což jsou vůbec nejčastější nádory kůže, které se u člověka vyskytují.
Organizátoři akce myslí v rámci služby veřejnosti také na uprchlíky z Ukrajiny, kteří by se chtěli přijít v uvedeném termínu bezplatně vyšetřit. Pro ně bude na místě k dispozici po celou dobu překladatelka z ukrajinštiny do češtiny.
BRNO – 21.září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci. Tohle degenerativní onemocnění mozku se obvykle začíná projevovat po pětašedesátém roku života, postihuje ale i mladší ročníky. Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU takto nemocných eviduje více než 500, častěji to jsou ženy.
„Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod 40 let, kdy šlo o monogenně dědičnou, tzv. familiární formu Alzheimerovy nemoci. Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ říká vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D., a dodává, že většina pacientů je starších šedesáti let. Podle studií realizovaných v USA se nemoc vyskytuje častěji také u afroamerického a hispánského etnika.
V případě zmiňované dědičné formy se bohužel chorobě předejít nedá, v rozvoji tzv. sporadické formy v pozdějším věku ale hrají důležitou rizikové faktory, které člověk do určité míry ovlivnit může. „Faktory jako věk nebo rodinnou zátěž sice také nezměníme, zdravým životním stylem ale můžeme riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci významně snížit. Je tedy potřeba se zdravě stravovat a vyvarovat se zvyšování hmotnosti, mít dostatek pohybu a udržovat si sociální i mentální aktivitu,“ doporučuje MUDr. Lenka Krajčovičová. Nebezpečné pro rozvoj nemoci je kromě obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku a cholesterolu také kouření a opakované úrazy hlavy.
„Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a skríningový test kognitivních funkcí. Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ vysvětluje lékařka. Odborníci nemocnému mohou nasadit léky na paměť, tzv. kognitiva. „Jedná se o léčbu symptomatickou, tedy mírnící příznaky, která bohužel nedokáže nemoc zastavit,“ podotýká Lenka Krajčovičová. „Jako centrum ale máme také možnost klinického zkoušení nových léků, které cílí na patologické mechanismy rozvoje nemoci. Doufáme, že v brzké době budeme mít i možnost centrového podávání takovéto léčby hrazené z pojištění,“ uzavírá s mírným optimismem.
Fakultní nemocnice Brno získala v polovině června 2020 registraci od Ministerstva zdravotnictví ČR pro výstavbu nové gynekologicko-porodnické kliniky v bohunickém areálu. Klinika je největším porodnickým zařízením svého typu v České republice, ročně se zde narodí přes 6 000 dětí. Cílem strategické investice ve výši 1,95 miliardy korun je především sloučení v současnosti oddělených pracovišť Bohunice a Obilní trh v jeden kompaktní a funkční celek. Vznikne tím pracoviště, které bude nejmodernější ve střední Evropě a na evropské špičce rozsahem poskytované zdravotní péče.