Stavaři předali Dětskou léčebnu v Ostrově u Macochy

Napsáno dne . Zveřejněno v z Jihomoravského kraje, z Medicíny, Zajímavosti.

OSTROV U MACOCHY – Uzavření smlouvy na stavbu (28. 4. 2020), kolaudace (15. 11. 2022), předání a převzetí díla (8. 12. 2022) – tak šel čas s výstavbou nové Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Po novém roce ji čeká montáž a instalace vybavení. Celkové náklady na výstavbu jsou ve výši 196 milionů korun, na jejich pokrytí Jihomoravský kraj využil i úvěr od Evropské investiční banky.

Moderní komplex několika budov na okraji Ostrova u Macochy na Blanensku nahradí po téměř čtyřiceti letech původní objekt. Ozdravné zařízení v Moravském krasu využívá příznivé klima Císařské jeskyně, kde se léčí pacienti od čtyř do osmnácti let s astmatem, alergiemi, záněty dýchacích cest a atopickým ekzémem. Jeskynní klima je unikátní bezalergenní prostředí, ve kterém tráví děti 2-3 hodiny denně (aktivní trénink + odpočinek), po zbytek času se prostředí tak zvaně „čistí“.

„Dětská léčebna v Ostrově u Macochy je jediným pracovištěm v celé České republice, které využívá pro speleoterapii krasovou jeskyni. Jsem rád, že se tento léčebný projekt, který pomáhá dětem zlepšit jejich život, podařilo dotáhnout do konce. První pacienti by se v nové léčebně měli zabydlet na začátku března,“ okomentoval převzetí stavby jihomoravský hejtman Jan Grolich.

„Kapacita léčebny narostla až třikrát. Nabídne ubytování 78 osobám – dětem a jejich doprovodu,“ sdělil radní pro oblast investic Vladimír Šmerda.

Objekt dále zahrnuje stravovací část, rehabilitační část (bazén, saunu, podhájský aerosol, tělocvičnu), 4 třídy základní školy, zdravotnickou část – ambulanci, vyšetřovnu, provozní prostory – šatny pro speleoterapii, sušárnu spacáků, zázemí pro zaměstnance, skladovací a technické prostory, venkovní sportoviště, arboretum a parkoviště.

„Jedná se o architektonicky zajímavou stavbu zapadající do CHKO Moravský kras, která využívá obnovitelných zdrojů energie a má samozřejmě nízké provozní náklady. Na tuto výstavbu jsme pyšní. Byla například vybrána hodnotiteli z OECD a Evropské komise mezi tři nejlépe zadané veřejné zakázky roku 2021 v kategorii Udržitelná veřejná zakázka soutěže PROCURA+,“ doplnil radní Šmerda. Čestné uznání si projekt odnesl i za důraz na příjemné prostředí léčebny, cirkularitu a energetickou efektivitu projektu, ale také na rovné podmínky v dodavatelském řetězci.

zdroj: Jihomoravský kraj

Zastupitelstvo Znojma schválilo dotaci na vznik nové ordinace

Napsáno dne . Zveřejněno v z Jihomoravského kraje, z Medicíny, Zajímavosti, ze Znojma.

ZNOJMO – Město Znojmo podpořilo ze svého rozpočtu novou kožní ambulanci DerMal Znojmo. Ta obdrží z městského rozpočtu dotaci ve výši jeden milion korun. Dotace byla poskytnuta z programu „Podpora vzniku ordinací zubních lékařů a ambulantní péče lékařů specialistů v roce 2022“.

„Dlouhodobý nedostatek lékařů považujeme za palčivý problém našeho města, a proto budeme hledat cesty, jak situaci zlepšit. Jednou z možností je prodloužení dotačního programu na podporu vzniku nových ordinací,“ uvedl místostarosta Znojma Jan Blaha. Zároveň také dodal: „Rada města bude hledat i další možnosti, jako je například rozšíření motivačního systému o další prvky, což vychází z našeho programového prohlášení, ale třeba i zlepšení komunikace s nemocnicí nebo profesními lékařskými organizacemi.“ Blaha také zdůraznil, že rada může do budoucna navrhnout i úpravu stávajícího dotačního programu, aby byla dotace více zacílena do oblastí, které nás trápí nejvíce, což jsou v tuto chvíli především zubní ordinace, praktici a ordinace dětských lékařů. „Uvidíme ale, co nám vyjde z chystaných jednání se zástupci lékařů, podrobných analýz, na kterých pracujeme, a co nám umožní legislativa,“ dodává na závěr. 

Z dotačního programu byly dosud podpořeny dvě ordinace. Město v polovině tohoto roku potvrdilo dotaci pro zubní ordinaci Lu(c)kyDent ve výši jeden milion korun. Druhou dotaci ve stejné výši obdržela zmiňovaná kožní ambulance DerMal Znojmo.​ Kožní ambulance už je v provozu a zubní ordinace zahájí svůj provoz 5. prosince.

zdroj: Město Znojmo

Nová dekontaminační jednotka FNUSA pomůže životnímu prostředí

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, z Medicíny, z Moravy, Zajímavosti.

BRNO – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ročně vyprodukuje více než dvě stě tun nebezpečného odpadu, který musí být likvidován spalováním ve speciálně určených spalovnách. Snížit zátěž pro životní prostředí i náklady na jeho zpracování, a to až o sedmdesát procent, nemocnici pomůže nová dekontaminační jednotka.

Zařízení umožní zpracovat použité jehly, krevní konzervy, ochranné pomůcky, obvazy a další infekční odpad tak, že se s ním nebude muset dále nakládat jako s nebezpečným. Výrazně se zmenší také objem a hmotnost finálního odpadu, který se navíc může dále energeticky využít například jako palivo pro cementárny nebo pro zařízení TAP (tuhá alternativní paliva).

Dekontaminační jednotka se skládá z jednoho uzavřeného zařízení, do kterého se vkládá nebezpečný zdravotní odpad. „Stroj jej nejprve mechanicky zpracuje pomocí rotačních nožů, které dosahují rychlosti až patnáct set otáček za minutu, a díky následnému mikrovlnnému záření jej dekontaminuje dle požadavků nejpřísnějších evropských norem. Odpad je v této fázi vystaven teplotě přes sto deset stupňů Celsia,“ popsala proces vedoucí Odboru správy budov a provozu FNUSA Petra Böhmová a doplnila, že celý cyklus zabere zhruba půl hodiny a je počítačově monitorován a řízen.

Nová francouzská technologie je schválená Státním zdravotním ústavem a obdobná zařízení už fungují v některých dalších českých i evropských zdravotnických zařízeních. Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly osm milionů korun. Celý projekt je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.

zdroj: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Chřipka letos bude silnější. Očkování je vhodné už teď

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, z Medicíny, z Moravy, Zajímavosti.

BRNO – Vlna chřipkové epidemie se letos očekává silnější. Udeřit by měla na přelomu roku, už teď je ale vhodné nechat se očkovat. Praktiční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají kromě vakcín známých z minulých let nově k dispozici také vakcínu Efluelda, která je určena speciálně pro osoby nad 65 let a je účinnější.

„Již nyní jsou patrné zvýšené záchyty chřipky v dětské populaci. Předpokládá se proto, že s určitým zpožděním se přenese i do dospělé populace,“ potvrdila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Chřipku není radno podceňovat, i toto virové onemocnění může končit smrtí. Je navíc vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou.

Chránit se lze očkováním, na které je vhodné přijít už teď. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ upozornila Bogrová a doplnila, že imunita se rozvine zhruba po dvou týdnech od aplikace vakcíny. Očkování je doporučováno zejména rizikovým skupinám, zvážit by ho ale měli i mladí a zdraví jedinci. Chřipka je poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u nich.

Nemocniční praktici prozatím registrují spíše průměrný zájem o vakcinaci. „Chodí převážně pacienti, kteří se nechávají očkovat každoročně. Zřejmě se na tomto vyčkávání podílí i pěkné počasí a také skutečnost, že se lidé často snaží nejprve naočkovat třetími a čtvrtými dávkami proti nemoci COVID-19 a teprve poté plánují očkování proti chřipce,“ uvedla Bogrová.

Praktici Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně předpokládají, že vakcíny proti chřipce budou aplikovat do konce roku. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let je mají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace i samotné očkování podají zájemcům jejich praktičtí lékaři.

zdroj: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Jihlavská nemocnice nabízí memoryboxy

Napsáno dne . Zveřejněno v z Medicíny, z Vysočiny, Zajímavosti.

JIHLAVA – Vzpomínkovou schránku pro miminko, které si rodiče neodvezou domů. Boxy mají nově na gynekologicko-porodnickém oddělení jihlavské nemocnice. Dostanou ho rodiče v případě úmrtí miminka v děloze, nebo těsně po porodu.

„Ztráta miminka je velmi smutnou událostí nejenom pro rodinu, ale také pro nás, pro personál porodnice. Jsme připraveni rodiče maximálně podpořit,“ říká primářka gynekologicko-porodnického oddělení Petra Herboltová. Nemocnice Jihlava se zařadila mezi instituce, které poskytují podporu rodinám při perinatální ztrátě ve formě takzvaných memoryboxů.

Jejich výrobu, distribuci a také poradenství v této situaci zajišťuje perinatální hospic Dítě v srdci. V případě úmrtí miminka v děloze či těsně po porodu může rodina využít oblečení, dětský olejíček, dětskou knížku, sadu na otisky chodidel či plyšové hračky uzpůsobené této situaci, které rodičům pomáhají přivítat a zároveň se rozloučit s jejich miminkem. Zůstává jim pak sada vzpomínkových předmětů, která jim bude navždy připomínat jejich krátkou péči o miminko a usnadní jim období truchlení. Obsah boxů bývá různý a je rodinám poskytován zdarma.

„Nemocnice poskytuje také poradenství vyškolenými krizovými interventkami, či klinickým psychologem, a pomoc sociálních sester s organizací situace v tomto obtížném období,“ doplňuje primář dětského oddělení Martin Zimen.

V jihlavské porodnici každým rokem stoupají počty narozených dětí. Ten poslední čítal 1414 dětí. Situace, kdy budou rodiče dostávat memobybox je výjimečná, přesto několikrát do roka nastane.

zdroj: Nemocnice Jihlava

Zrekonstruovaná lůžková část gynekologického a urologického oddělení MOÚ

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, z Medicíny, z Moravy, Zajímavosti.

BRNO – Masarykův onkologický ústav (MOÚ) zrekonstruoval lůžkové oddělení gynekologické a urologické onkologie. Hospitalizovaným pacientům tak nabídneme větší komfort. Na celém oddělení jsou renovovány podlahy, koupelny, instalovány nové klimatizační jednotky a další související úpravy. Rekonstrukce trvala zhruba 3 měsíce a celkové náklady činily 15 mil. korun bez DPH. Rekonstruované prostory budou sloužit pacientům z celé ČR, neboť MOÚ je významným nadregionálním centrem vysoce specializované péče v onkogynekologii a onkourologii.  

„Neustále usilujeme o to, abychom našim pacientům kromě špičkové odborné péče nabízeli i dostatečný komfort a bezpečí, což je pro léčbu rovněž důležité. Jsem proto velice rád, že se i v této náročné době podařilo lůžkové oddělení opravit a naši pacienti se zde budou cítit dobře,“ vysvětluje ředitel MOÚ Marek Svoboda.

„Na pokojích pacientů, vyšetřovnách a v pracovnách jsme provedli montáž klimatizačních jednotek systému VRF s možností využití vytápění v zimních měsících. Zařízení umožní regulaci teploty v jednotlivých místnostech, čímž lze lépe vycházet vstříc potřebám jednotlivých pacientů. Důležitou součástí celého systému je také kontrolní prvek při větrání. V případě otevření oken dojde k rozpojení kontaktu a jednotka se automaticky vypne a zamezí se tak jejímu zbytečnému provozu, což uspoří drahé energie. Všechny jednotky mají rovněž speciální extra tichý režim, který nenaruší klidný spánek pacientů,“ doplňuje náměstek pro hospodářsko-technické služby Radek Vach.

Nové koupelny budou mít snadnější vstup do sprchového koutu, který je oproti původnímu i prostornější. Rekonstrukce dále zahrnovala výměnu podhledů, vodovodního potrubí apod.

Masarykův onkologický ústav poskytuje špičkovou komplexní péči pacientům s urologickými a gynekologickými nádory, včetně roboticky-asistované operační léčby těchto nádorů. Tato léčba, je-li prováděna v centrech s velkou zkušeností, snižuje počet pooperačních komplikací a zkracuje dobu hospitalizace. Roboticky bylo v MOÚ operováno již více než 1000 pacientů, a zejména oni budou využívat zrekonstruované lůžkové oddělení.

zdroj: Masarykův onkologický ústav

Pacienti po mozkových příhodách mají v Jihlavě péči na úrovni evropské špičky

Napsáno dne . Zveřejněno v z Medicíny, z Vysočiny, Zajímavosti.

JIHLAVA – Iktové centrum jihlavské nemocnice získalo nejprestižnější evropskou certifikaci. Tu drží jen nevelký počet špičkových nemocnic v celé Evropě. Je udělována na základě velmi pečlivého a přísného posouzení personálního a materiálního vybavení, organizace diagnostické a léčebné péče, i splnění sledovaných ukazatelů, a znamená, že pacienti po cévních mozkových příhodách mají v Jihlavě péči srovnatelnou s vyhlášenými evropskými nemocnicemi. Po ocenění ESO Angels Award získalo letos jihlavské centrum i certifikát ESO Stroke Unit.

Iktové centrum získalo již předchozí roky evropské ocenění ESO Angels Award, které má několik stupňů. Zlatý, platinový a tím nejvyšším je diamantový, na který iktové centrum jihlavské nemocnice již dosáhlo. Letos šlo uznání kvality péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou ještě dál. Za certifikátem ESO Stroke Unit stojí především pečlivá a erudovaná práce zdravotníků: „Pro evropskou certifikaci ESO Stroke Unit ke nezbytné splnění velmi přísných požadavků na odborný personál, organizaci péče a mezioborovou spolupráci, standardy postupů akutní diagnostiky a léčby pacientů se všemi typy mozkových příhod. Sledují se také ukazatele kvality péče o pacienty za uplynulé období. Do mezinárodního registru pravidelně zasíláme požadované údaje. Jsou to například počty pacientů, kteří mají intravenózní trombolýzu, podrobné údaje o jejich léčbě, včetně času od přijetí do podání léku a hodnocen je také jejich výsledný zdravotní stav. Dalšími údaji jsou počty pacientů, hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče, provedení definovaných vyšetření jako CT a angiografie, cévní ultrazvukové či kardiologické vyšetření. Zaznamenáváme také další péči o pacienty, především zavedená preventivní léčebná opatření, aby nedocházelo k opakovaným příhodám, nově se sleduje i rehabilitace po mozkové příhodě“, popisuje Ondřej Škoda.

Získaná certifikace ESO podle primáře znamená, že diagnostické a léčebné postupy na Vysočině jsou srovnatelné s evropskou i světovou špičkou: „Máme k této činnosti potřebné technické vybavení i personální zajištění, spolupracujeme s dalšími odbornostmi jako jsou radiologičtí, kardiologičtí nebo rehabilitační specialisté. Jsme rádi, že péče u nás je srovnatelná se švýcarskými, skandinávskými nebo německými kolegy. Je potřeba také říct, že obecně úroveň českých iktových center je vysoká ve srovnání se zbytkem Evropy i světa,“ dodává primář Ondřej Škoda.

ESO (European Stroke Organization) je celoevropskou nevládní organizací sdružující lékaře, vědce a další odborníky, kteří se zabývají cévními mozkovými chorobami. Jejím cílem je snížit zdravotní i sociální zátěž způsobenou mrtvicí. Usiluje o zlepšování kvality léčby pacientů s ikty, stanovuje standardní postupy péče a věnuje se i vzdělávání zdravotníků. V jihlavské nemocnici je ročně ošetřeno zhruba 500 pacientů s CMP.

zdroj: Nemocnice Jihlava

MOÚ slaví 1000 operaci na robotickém systému da Vinci

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, z Medicíny, z Moravy, Zajímavosti.

BRNO – Robotická operativa nabízí v porovnání s jinými operačními přístupy řadu benefitů, a to jak pro pacienty, tak i operatéry. Díky robotickému systému mohou chirurgové provádět komplikované zákroky šetrněji a efektivněji. V MOÚ je využívána především pro urologickou, chirurgickou a gynekologickou operativu.

Základními výhodami operativy s využitím robotického systému pro pacienty patří lepší tolerance pro minimální traumatizaci (větší šetrnost ke tkáním), menší pooperační bolesti, časnější návrat do běžného života, nižší procento hnisavých komplikací, kratší pracovní neschopnost a v neposlední řadě lepší kosmetický efekt.

Robotický operační systém ulehčuje práci také lékařům, operatérům, kteří mohou řídit operaci z pohodlné pozice a nemusejí se několik hodin sklánět nad operačním lůžkem. Zatímco při laparoskopickém výkonu mají chirurgové možnost pouze dvojrozměrného obrazu, robotický systém umožňuje trojrozměrné zobrazení. Hlavní výhodou je vyšší přesnost a rozsah pohybů operatéra, což vede k menšímu poškození okolní tkáně, a tedy ještě kratší doběrekonvalescence a méně viditelné jizvě. V praxi to vypadá tak, že chirurgické nástroje drží robotická jednotka, kterou řídí operatér.

Mezi nejčastější operační výkony MOÚ v rámci urologické onkologie patří operace pro zhoubné onemocnění prostaty a ledviny. „Provedli jsme již téměř 700 operací, z toho přibližně 500 prostatektomií. Přináší to výhody především pro naše pacienty, kteří výrazně profitují z miniinvazivního přístupu,“ popisuje doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D., primář Oddělení urologické onkologie.

„V oblasti chirurgické onkologie nám operační systém da Vinci pomáhá zejména při operacích tlustého střeva a konečníku. Každým rokem zvyšujeme počet provedených robotických operací, v loňském roce to bylo 55,“ popisuje lékař Kliniky operační onkologie doc. MUDr. Roman Šefr, Ph.D. Hlavní výhodou pro operatéra je výborný trojrozměrný obraz a velký rozsah pohybů operačních nástrojů.

Oddělení gynekologické onkologie využívá operační systém da Vinci nejčastěji k léčbě zhoubného onemocnění dělohy. V loňském roce provedli gynekologové 50 robotických hysterektomií. „Délka hospitalizace pacientek byla v průměru kratší o 2 dny a dále se zkracuje,“ vysvětluje výhody MUDr. Richard Feranec, Ph.D.

Operační systém da Vinci, který je vybaven nejnovější technologií, přenáší pohyby ruky operatéra na konzoli a mění je ve vysoce přesné pohyby nástrojů. Nástroje da Vinci Endowrist (tzv. endoskopické zápěstí) mají mnohem větší rozsah pohybu než lidská ruka, a umožňují tak snadnější přístup k místu zákroku.

Robotická chirurgie z pohledu operatéra není jednoduchá a vyžaduje dlouhodobý a intenzivní výcvik. „Ne každý operatér dokáže robotický systém ovládat. Jsme rádi, že máme v MOÚ lékaře, kteří se robotické operativě věnují a navíc ji stále více rozvíjejí. Na prvním místě jsou pro nás pacienti a je proto velmi důležité, že jim můžeme nabídnout takové způsoby operativy, které umožňují jejich rychlejší návrat do běžného života,“ doplňuje náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Významnou roli při robotické chirurgii hrají také perioperační sestry a všeobecné sestry pracující na Centrální sterilizaci. Musí být patřičně proškoleny a je kladen důraz na erudici a technickou zdatnost. „Jsem velice ráda, že díky našemu odhodlání a píli se nám podařilo za ty roky vypracovat a úkony, které nám dříve trvali 45 minut, zvládáme nyní i v třetinovém čase,“ popisuje vrchní sestra Centrálních operačních sálů Martina Vidrmertová, MBA.

„Závodní lékařka mi indikovala zvýšené PSA (Hladina PSA v krvi může být zvýšená u mužů s karcinomem prostaty, nezhoubným zvětšením prostaty nebo s infekcí prostaty), prošel jsem několika vyšetřeními a následně mi byla doporučena léčba v Masarykově onkologické ústavu. Na základě vyšetření PET-CT jsem se dostal v srpnu do rukou pana docenta Staníka a nastala velmi rychlá akce. Operován jsem byl 1. září, za 6 dní jsem byl propuštěn, po 14 dnech mi odstranili katetr a po měsíci od operace jsem se vrátil zpět do pracovního procesu,“ popisuje pacient Milan Horáček, který v loňském roce podstoupil robotickou operaci na Oddělení urologické onkologie MOÚ.

Miniinvazivní chirurgie je soubor lékařských zákroků, které se provádějí jen pomocí krátkých řezů, čímž dochází k minimalizaci pooperačních komplikací a bolestí. Zatímco v klasické chirurgii se provádí poměrně velký řez, aby byla operovaná část dobře viditelná (tzv. „otevřená operace“), při miniinvazivních výkonech se vytvoří pouze takový otvor, aby jím prošla sonda s kamerou a potřebné nástroje.

zdroj: Masarykův onkologický ústav

Prostory Radiologické kliniky FN Olomouc zdobí unikátní artefakty

Napsáno dne . Zveřejněno v z Medicíny, z Moravy, z Olomouckého kraje, Zajímavosti.

OLOMOUC – Prostory Radiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc v suterénu modrého monobloku (budova A) prošly v uplynulých měsících velkou a komplexní rekonstrukcí.

Jejich návštěvníci zde nyní mohou vedle moderního a novotou zářícího interiéru zhlédnout také jedinečná a originální umělecká díla, která si kladou za prvořadý cíl upoutat pozornost pacientů i zaměstnanců. Jejich autorem je renomovaný výtvarník a pedagog v oboru grafika doc. Ondřej Michálek, který s Radiologickou klinikou spolupracuje dlouhodobě.

„Už řadu let pro nás pan docent Michálek připravuje design našich kongresů a konferencí, proto jsme ho oslovili s prosbou, aby nám pomohl oživit prostory naší kliniky po jejich rekonstrukci,“ říká primář Radiologické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D. „Navíc jsme prostřednictvím náměstkyně léčebné péče naší nemocnice paní doktorky Mikuškové získali sponzora, který výzdobu kliniky zaplatil. Tímto bych chtěl neziskové organizaci Crosspoint Olomouc za její pomoc a příspěvek velmi poděkovat,“ dodává profesor Köcher.

Zatímco některá z děl Ondřeje Michálka jsou široké veřejnosti obvykle skryta, protože se nacházejí v zázemí Radiologické kliniky, od čtvrtku 26. května zdobí přímo čekárnu před vyšetřovnami velká nástěnná grafika, k níž brzy přibudou také tři originální barevné věšáky na oděvy od stejného autora. „Umělecké dílo určené do veřejného prostoru se logicky nikdy nemůže líbit úplně každému, s tím musí tvůrce dopředu počítat. Zároveň by ale mělo divákovi umožnit, aby se stal autorovým spoluhráčem a artefakt vzbudil jeho zvědavost a zvídavost. Při tomto konkrétním zadání jsem vycházel z toho, že všechny nemocniční prostory jsou svým způsobem uniformní. Mou snahou bylo čekárnu radiologie ozvláštnit něčím, s čím její návštěvník dopředu úplně nepočítá a co by ho tedy mohlo zaujmout. Zvolené grafické řešení je především hravé a snad by mohlo přispět k tomu, aby někdy vystresovaní pacienti přišli díky obrazu na jiné myšlenky. Podobnou roli by měly hrát i připravované věšáky, což budou vlastně jakési subtilní sochy, možná na první pohled až trochu bláznivé, usmívá se docent Michálek.

Druhá jím vytvořená velká grafika se nachází v zázemí kliniky, v chodbě s prosklenými místnostmi takzvaných popisoven. Autor si dílo tvořené pestrobarevnými tečkami na bílém podkladu soukromě pojmenoval jako „Krajinu paní architektky“, k čemuž jej inspiroval podobný, ovšem bílý potisk okolních skleněných stěn. „Paní architektka samozřejmě musela nějak označit sklo, aby nehrozil náraz do něj. Použitý puntíkovaný vzor se mi líbil, takže jsem vyšel ze stejného principu i ve své grafice, ale v barevném provedení,“ zmiňuje Ondřej Michálek.

Další jeho díla pak lze zhlédnout v laborantských místnostech a kuchyňkách pro personál, doc. Michálek je však rovněž podepsán pod grafickou podobou panelů o činnosti Radiologické kliniky visících na chodbách. „Když jsme se na této spolupráci domlouvali, společně jsme si všechny prostory prošli a sdělili panu docentovi naše představy. On je náležitě upravil a výsledek se nám všem moc zamlouvá,“ uzavírá prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D.

zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc

© Televize Spolu, All Rights Reserved