Nemocnice Vyškov otevřela nový urgentní příjem

VYŠKOV, 26.ledna 2026 – Nemocnice Vyškov dnes slavnostně otevřela nový urgentní příjem, který představuje zásadní milník v poskytování akutní zdravotní péče v regionu. Jedná se o vůbec první urgentní příjem vybudovaný v rámci nemocnic zřizovaných Jihomoravským krajem a současně o pracoviště, které nastavuje nový standard moderní urgentní medicíny.

Projekt byl realizován s mimořádnou hospodárností – původně předpokládané náklady ve výši přibližně 176 milionů korun se podařilo snížit na konečných zhruba 154 milionů korun včetně DPH. Celá investice šla z rozpočtu Jihomoravského kraje. Oddělení je již zkolaudováno a do ostrého provozu bude uvedeno 2. února 2026.

Nový pavilon o rozloze 6 000 m² je koncipován jako centrální vstupní bod pro pacienty v bezprostředním ohrožení života, se závažnými akutními obtížemi nebo s náhlým zhoršením zdravotního stavu. Urgentní příjem bude fungovat v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Na jednom místě soustřeďuje specializovanou odbornou péči, moderní diagnostiku a přímou návaznost na další odborná pracoviště nemocnice. Díky tomu dochází k výraznému zkrácení doby od přijetí pacienta k zahájení léčby a ke zvýšení bezpečnosti i komfortu pacientů.

Otevřením urgentního příjmu zásadně měníme způsob, jakým nemocnice funguje při řešení akutních stavů. Každý pacient je posuzován podle mezinárodně uznávaného triážního systému Manchester Triage System (MSE), který efektivně rozděluje pacienty podle závažnosti jejich zdravotního stavu. Na základě toho je stanovena priorita ošetření, odpovídající péče i případná délka čekací doby,“ uvedl ředitel Nemocnice Vyškov JUDr. Zdeněk Horák, MBA. Zároveň doplnil, že stávající ambulance budou nadále sloužit jako odborné poradny a pro elektivní, tedy plánované kontroly.

Nové pracoviště zahrnuje recepci, triážní místnost, zákrokový sál, interní a chirurgickou ambulanci, lékařskou pohotovostní službu (LPS) a kompletní zázemí pro pacienty i zdravotnický personál. Lůžková část je tvořena samostatným infekčním pokojem se dvěma expektačními lůžky, místností s pěti expektačními lůžky určenými ke krátkodobému sledování, diagnostice a stabilizaci pacientů zpravidla do 24 hodin, a dále třemi tzv. crash lůžky pro okamžitou péči o pacienty v kritickém stavu, kteří jsou do nemocnice přivezeni zdravotnickou záchrannou službou.

Hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich vyzdvihuje význam budování urgentních příjmů v  regionu: „Nový urgentní příjem ve Vyškově je přesně ten typ investice, který má přímý dopad na životy lidí. Jsem rád, že se podařilo projekt zrealizovat s výraznou úsporou oproti předpokládaným nákladům, a přitom zachovat vysoký standard péče i moderní technologické vybavení.“

Oddělení je vybaveno špičkovými technologiemi a navrženo v souladu s nejnovějšími trendy urgentní medicíny. Důraz byl kladen nejen na vysokou medicínskou úroveň, ale také na přehlednost prostoru, efektivní logistiku provozu a důstojné, bezpečné prostředí pro pacienty i zdravotnický personál.

Výstavba urgentního příjmu je součástí dlouhodobé strategie rozvoje Nemocnice Vyškov a systematických investic Jihomoravského kraje do modernizace krajských zdravotnických zařízení. Hlavním cílem projektu je zvýšení dostupnosti kvalitní akutní péče nejen pro obyvatele města Vyškova, ale i pro pacienty z širokého okolí.

Nemocnice Vyškov dlouhodobě patří mezi progresivní zdravotnická zařízení. Pružně reaguje na potřeby moderní medicíny i očekávání pacientů. Důraz klade na odbornost, rychlost poskytované péče a lidský přístup. Mezi významné investice posledních tří let patří rekonstrukce odborných pracovišť radiodiagnostiky, rehabilitace a vybudování Centra přirozeného porodu, vše se špičkovým technickým a přístrojovým vybavením.

Neurochirurgové z FN Olomouc provedli jako první v ČR hlubokou mozkovou stimulaci psychiatrického pacienta

BRNO, 19.ledna 2026 – Opakované vtíravé myšlenky a donekonečna prováděné rituální činnosti. Tak se projevuje obsedantně-kompulzivní porucha – neurotická duševní choroba, která je sice léčitelná terapeuticky a psychofarmaky, ale u některých těžších pacientů může taková léčba selhat. Právě toto se přihodilo u dvaačtyřicetiletého muže s touto poruchou, jemuž pomohli až specialisté z Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, a to s pomocí metody hluboké mozkové stimulace (DBS). Ta byla u pacienta s touto diagnózou využita vůbec poprvé v České republice.

Hluboká mozková stimulace je moderní neurochirurgická metoda, při níž jsou do přesně vybraných struktur v mozku implantovány velmi tenké elektrody. Ty jsou napojeny na neurostimulátor uložený pod kůží na hrudníku podobně jako kardiostimulátor. Přístroj pomocí jemných elektrických impulzů moduluje funkci mozkových okruhů odpovědných za vznik konkrétního onemocnění,“ popisuje metodu DBS primář Neurochirurgické kliniky FN Olomouc doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.

Hluboká mozková stimulace se nejčastěji používá u neurologických onemocnění, jako jsou Parkinsonova choroba či esenciální třes. „Určena je pro pacienty s velmi těžkým, dlouhodobým a na běžnou léčbu nereagujícím onemocněním. Teprve pokud selžou léky, psychoterapie i další postupy, zvažuje se neurochirurgická léčba, a to vždy v úzké spolupráci indikujícího lékaře,“ dodává docent Krahulík.

Vůbec první využití metody DBS u pacienta s obsedantně-kompulzivní poruchou v České republice provedli olomoučtí neurochirurgové u dvaačtyřicetiletého muže dlouhodobě hospitalizovaného v Psychiatrické léčebně Šternberk. „Pacient trpí těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy, která dostatečně nereagovala ani na rozsáhlé kombinace psychofarmak, ani na psychoterapii či elektrokonvulzivní léčbu. Jeho stav se postupně zhoršoval a rituály a obsese mu zabíraly i několik hodin denně, což výrazně omezovalo jeho běžný život, ale i možnost péče o něj. V těžších obdobích například nebylo možné pacienta uložit do lůžka a celou noc trávil sezením v jídelně oddělení,“ konstatuje klinický psycholog Psychiatrické léčebny Šternberk Mgr. Tomáš Spáčil.

„Na základě společné konzultace s kolegy ze Šternberka jsme vyhodnotili, že pacient splňuje kritéria pro možnost použití hluboké mozkové stimulace. V souladu se zkušenostmi světových léčebných center jsme implantovali elektrody do ventrální části capsuly interny a ventrální striaty. Tato oblast tvoří klíčový uzel mozkových okruhů odpovědných za vznik obsesí, nutkavých rituálů a úzkosti. Stimulace těchto drah může snížit jejich nadměrnou aktivitu a tím zmírnit projevy onemocnění,“ vysvětluje David Krahulík.

Operace byla provedena v celkové anestezii a následovala několikatýdenní fáze ladění stimulace. „Ta je
u psychiatrických diagnóz obzvlášť důležitá, protože správné nastavení se hledá postupně a efekt můžeme sledovat až za určitou dobu. Pacient byl už dlouhodobě hospitalizován a jeho stav je výrazně chronický, takže jsme nepředpokládali, že by mohl být zcela vyléčen. Naším cílem bylo především zlepšení kvality jeho života. Po aplikaci hluboké mozkové stimulace se sice jeho stav dočasně zhoršil, ale aktuálně je již znatelně lepší. Jím prováděné rituály netrvají tak dlouho, muž v doprovodu chodí ven, a pokud to stav dovolí, navštěvuje i tělocvičnu, kde předtím nebyl řadu let. Celkově lze konstatovat, že pro naši kliniku a terapii psychiatrických onemocnění jde o významný milník a současně o příklad excelentní spolupráce mezi celou naší nemocnicí a Psychiatrickou léčebnou Šternberk, která se na péči o pacienta zásadně podílí,“
uzavírá doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.

zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc

FN Brno pořídila nové navigační systémy na operační sály

BRNO, 30.prosince 2025 – Fakultní nemocnice Brno významně posiluje technologické zázemí svých operačních sálů. Na začátku prosince 2025 byly dodány moderní navigační systémy pro  neurochirurgické výkony v celkové hodnotě 74 mil. Kč včetně DPH. Nové technologie byly instalovány na Centrálních operačních sálech III, na pracovišti Dětská nemocnice, a na Centrálních operačních sálech I na pracovišti Nemocnice Bohunice a Porodnice.

Pořízení těchto špičkových systémů výrazně zvyšuje kapacitu, bezpečnost a přesnost neurochirurgických výkonů ve FN Brno a přináší zásadní přínos jak pro dětské, tak pro dospělé pacienty. Moderní peroperační neuronavigace umožňují chirurgům s maximální přesností plánovat a realizovat zákroky na centrálním nervovém systému a páteři, a to na základě dat získaných ze zobrazovacích metod, jako jsou výpočetní tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MR).

Navigační systém se skládá z navigační stanice vybavené optickým, elektromagnetickým a ultrazvukovým zaměřovacím systémem a specializovaným lokalizačním setem. Díky této kombinaci technologií je možné dosahovat vysoké míry přesnosti i u náročných výkonů, což přispívá ke zkrácení operačního času a ke zvýšení bezpečnosti pacientů.

Součástí zavádění nových technologií je také důraz na zachování plynulého provozu jednotlivých pracovišť. FN Brno proto v některých případech volí flexibilní postup, kdy jsou nově dodaná zařízení po úvodním odzkoušení dočasně přesouvána mimo cílové prostory.

Jihlavská nemocnice modernizuje diagnostiku, má nové CT za desítky milionů

JIHLAVA, 11. listopadu 2025 – Nemocnice Jihlava pořídila nový přístroj pro počítačovou tomografii za téměř 48 milionů korun. Moderní technologie umožní lékařům provádět vyšetření rychleji, přesněji a s nižší radiační zátěží, což přinese větší bezpečí i komfort pro pacienty.

„Pořízení tohoto přístroje představuje významný krok vpřed v diagnostické péči pro pacienty z celého Kraje Vysočina,“ říká ředitel nemocnice Ing. Alexander Filip. „Moderní technologie s podporou umělé inteligence nám umožní zkrátit dobu vyšetření, zlepšit kvalitu obrazu a zároveň snížit radiační zátěž pro pacienty i personál.“

Počítačová tomografie neboli CT, patří mezi klíčové diagnostické metody v moderní medicíně. Pomocí rentgenového záření a počítačového zpracování obrazu umožňuje detailně zobrazit vnitřní orgány, kosti i cévy. Lékaři ji využívají například při diagnostice úrazů, nádorových onemocnění, mozkových příhod nebo při plánování operací.

Přístroj je vybaven nejmodernějšími technologiemi, které využívají umělou inteligenci pro zpracování obrazu. Díky tomu je možné získat velmi detailní snímky při co nejnižší dávce záření.

„Nový CT skener nám umožní přesnější zobrazení i velmi jemných struktur, což pomůže při rychlé a správné diagnostice,“ doplňuje MUDr. Martina Wollmuthová, primářka radiologického oddělení. „Získáme také vyšší komfort při práci a možnost využívat pokročilé režimy, které jsme dosud neměli k dispozici.“

Pořízení přístroje za 47 888 170 korun včetně DPH. je součástí dlouhodobé strategie nemocnice – poskytovat moderní zdravotní péči a zajišťovat špičkové vybavení pro pacienty v regionu.

zdroj: Kraj Vysočina

Obratem k přirozenému porodu

UH.HRADIŠTĚ, 26.srpna 2025 – Porodníci Uherskohradišťské nemocnice pomáhají k přirozenému porodu maminkám, jejichž miminko má i v posledních týdnech těhotenství tzv. polohu koncem pánevním – laicky řečeno, že zůstává otočeno hlavičkou nahoru. Ve vhodných případech nabízejí tzv. obrat plodu zevními hmaty. Pomůžou tak miminko otočit hlavičkou dolů, což je pro přirozený porod příznivější poloha.

„V naší porodnici podporujeme maminky v přirozeném porodu i v případě polohy koncem pánevním, jen zhruba polovinu takových případů tak řešíme císařským řezem. Pokud je to možné, nabízíme maminkám ještě v týdnech před porodem obrat plodu zevními hmaty z konce pánevního na hlavičku. Eliminuje se tak riziko císařského řezu,“ uvedla MUDr. Soňa Pánková PhD., MBA, primářka porodnicko gynekologického
oddělení.

Pozitivy výkonu jsou šance na přirozený porod, snížení operačních rizik císařského řezu i snížení rizik pro další těhotenství plynoucích z císařského řezu. Úspěšnost se pohybuje kolem 40–60 %. Komplikace jsou velmi vzácné a erudovaný lékař je schopen adekvátně zasáhnout.

„Ideální dobou pro obrat je 36.–37. týden těhotenství. Před výkonem se ověřuje poloha a velikost plodu, poloha placenty, množství plodové vody a srdeční akce plodu. Pokud je vše optimální, podá se infuze s preparátem, tlumícím děložní činnost, a porodník začne přes bříško maminky jemně posunovat hlavičku děťátka směrem k pánvi. Miminko celou dobu výkonu monitorujeme, samotný obrat obvykle trvá pět až deset minut,“ upřesňuje MUDr. Pánková.

„Chtěla jsem rodit přirozeně, ale miminko mělo obrácenou polohu. Rozhodnutí pro obrat zevními hmaty se nám s manželem zpočátku zdálo velmi těžké, ale rozhovor s paní primářkou Soňou Pánkovou ho velmi zjednodušil. Nejvíce nás přesvědčil velmi trpělivý přístup paní primářky při schůzce před zevním obratem, kde nám na veškeré otázky odpověděla velmi profesionálně bez předsudků. Zákrok byl bezbolestný a prováděn s nejvyšší péčí,“ popsala paní Šárka, která pár dní poté, co podstoupila obrat zevními hmaty, přirozeně porodila. „Zažít pocit, kdy vám vaše teploučké dítě položí na břicho, si budu pamatovat do konce života,“ doplnila vděčně paní Šárka.

Porodníci Uherskohradišťské nemocnice tak ukazují, že umí využít bezpečné a šetrné možnosti a díky individuálnímu přístupu, moderním metodám a důrazu na bezpečnost dávají ženám větší šanci na přirozený porod – s ohledem na zdraví maminky i dítěte.

ZDROJ: Uherskohradišťská nemocnice

Stavaři předali Dětskou léčebnu v Ostrově u Macochy

OSTROV U MACOCHY – Uzavření smlouvy na stavbu (28. 4. 2020), kolaudace (15. 11. 2022), předání a převzetí díla (8. 12. 2022) – tak šel čas s výstavbou nové Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Po novém roce ji čeká montáž a instalace vybavení. Celkové náklady na výstavbu jsou ve výši 196 milionů korun, na jejich pokrytí Jihomoravský kraj využil i úvěr od Evropské investiční banky.

Moderní komplex několika budov na okraji Ostrova u Macochy na Blanensku nahradí po téměř čtyřiceti letech původní objekt. Ozdravné zařízení v Moravském krasu využívá příznivé klima Císařské jeskyně, kde se léčí pacienti od čtyř do osmnácti let s astmatem, alergiemi, záněty dýchacích cest a atopickým ekzémem. Jeskynní klima je unikátní bezalergenní prostředí, ve kterém tráví děti 2-3 hodiny denně (aktivní trénink + odpočinek), po zbytek času se prostředí tak zvaně „čistí“.

„Dětská léčebna v Ostrově u Macochy je jediným pracovištěm v celé České republice, které využívá pro speleoterapii krasovou jeskyni. Jsem rád, že se tento léčebný projekt, který pomáhá dětem zlepšit jejich život, podařilo dotáhnout do konce. První pacienti by se v nové léčebně měli zabydlet na začátku března,“ okomentoval převzetí stavby jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Kapacita léčebny narostla až třikrát. Nabídne ubytování 78 osobám – dětem a jejich doprovodu,“ sdělil radní pro oblast investic Vladimír Šmerda.

Objekt dále zahrnuje stravovací část, rehabilitační část (bazén, saunu, podhájský aerosol, tělocvičnu), 4 třídy základní školy, zdravotnickou část – ambulanci, vyšetřovnu, provozní prostory – šatny pro speleoterapii, sušárnu spacáků, zázemí pro zaměstnance, skladovací a technické prostory, venkovní sportoviště, arboretum a parkoviště.

„Jedná se o architektonicky zajímavou stavbu zapadající do CHKO Moravský kras, která využívá obnovitelných zdrojů energie a má samozřejmě nízké provozní náklady. Na tuto výstavbu jsme pyšní. Byla například vybrána hodnotiteli z OECD a Evropské komise mezi tři nejlépe zadané veřejné zakázky roku 2021 v kategorii Udržitelná veřejná zakázka soutěže PROCURA+,“ doplnil radní Šmerda. Čestné uznání si projekt odnesl i za důraz na příjemné prostředí léčebny, cirkularitu a energetickou efektivitu projektu, ale také na rovné podmínky v dodavatelském řetězci.

zdroj: Jihomoravský kraj

Zastupitelstvo Znojma schválilo dotaci na vznik nové ordinace

ZNOJMO – Město Znojmo podpořilo ze svého rozpočtu novou kožní ambulanci DerMal Znojmo. Ta obdrží z městského rozpočtu dotaci ve výši jeden milion korun. Dotace byla poskytnuta z programu „Podpora vzniku ordinací zubních lékařů a ambulantní péče lékařů specialistů v roce 2022“.

„Dlouhodobý nedostatek lékařů považujeme za palčivý problém našeho města, a proto budeme hledat cesty, jak situaci zlepšit. Jednou z možností je prodloužení dotačního programu na podporu vzniku nových ordinací,“ uvedl místostarosta Znojma Jan Blaha. Zároveň také dodal: „Rada města bude hledat i další možnosti, jako je například rozšíření motivačního systému o další prvky, což vychází z našeho programového prohlášení, ale třeba i zlepšení komunikace s nemocnicí nebo profesními lékařskými organizacemi.“ Blaha také zdůraznil, že rada může do budoucna navrhnout i úpravu stávajícího dotačního programu, aby byla dotace více zacílena do oblastí, které nás trápí nejvíce, což jsou v tuto chvíli především zubní ordinace, praktici a ordinace dětských lékařů. „Uvidíme ale, co nám vyjde z chystaných jednání se zástupci lékařů, podrobných analýz, na kterých pracujeme, a co nám umožní legislativa,“ dodává na závěr. 

Z dotačního programu byly dosud podpořeny dvě ordinace. Město v polovině tohoto roku potvrdilo dotaci pro zubní ordinaci Lu(c)kyDent ve výši jeden milion korun. Druhou dotaci ve stejné výši obdržela zmiňovaná kožní ambulance DerMal Znojmo.​ Kožní ambulance už je v provozu a zubní ordinace zahájí svůj provoz 5. prosince.

zdroj: Město Znojmo

Nová dekontaminační jednotka FNUSA pomůže životnímu prostředí

BRNO – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ročně vyprodukuje více než dvě stě tun nebezpečného odpadu, který musí být likvidován spalováním ve speciálně určených spalovnách. Snížit zátěž pro životní prostředí i náklady na jeho zpracování, a to až o sedmdesát procent, nemocnici pomůže nová dekontaminační jednotka.

Zařízení umožní zpracovat použité jehly, krevní konzervy, ochranné pomůcky, obvazy a další infekční odpad tak, že se s ním nebude muset dále nakládat jako s nebezpečným. Výrazně se zmenší také objem a hmotnost finálního odpadu, který se navíc může dále energeticky využít například jako palivo pro cementárny nebo pro zařízení TAP (tuhá alternativní paliva).

Dekontaminační jednotka se skládá z jednoho uzavřeného zařízení, do kterého se vkládá nebezpečný zdravotní odpad. „Stroj jej nejprve mechanicky zpracuje pomocí rotačních nožů, které dosahují rychlosti až patnáct set otáček za minutu, a díky následnému mikrovlnnému záření jej dekontaminuje dle požadavků nejpřísnějších evropských norem. Odpad je v této fázi vystaven teplotě přes sto deset stupňů Celsia,“ popsala proces vedoucí Odboru správy budov a provozu FNUSA Petra Böhmová a doplnila, že celý cyklus zabere zhruba půl hodiny a je počítačově monitorován a řízen.

Nová francouzská technologie je schválená Státním zdravotním ústavem a obdobná zařízení už fungují v některých dalších českých i evropských zdravotnických zařízeních. Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly osm milionů korun. Celý projekt je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.

zdroj: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Chřipka letos bude silnější. Očkování je vhodné už teď

BRNO – Vlna chřipkové epidemie se letos očekává silnější. Udeřit by měla na přelomu roku, už teď je ale vhodné nechat se očkovat. Praktiční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají kromě vakcín známých z minulých let nově k dispozici také vakcínu Efluelda, která je určena speciálně pro osoby nad 65 let a je účinnější.

„Již nyní jsou patrné zvýšené záchyty chřipky v dětské populaci. Předpokládá se proto, že s určitým zpožděním se přenese i do dospělé populace,“ potvrdila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Chřipku není radno podceňovat, i toto virové onemocnění může končit smrtí. Je navíc vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou.

Chránit se lze očkováním, na které je vhodné přijít už teď. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ upozornila Bogrová a doplnila, že imunita se rozvine zhruba po dvou týdnech od aplikace vakcíny. Očkování je doporučováno zejména rizikovým skupinám, zvážit by ho ale měli i mladí a zdraví jedinci. Chřipka je poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u nich.

Nemocniční praktici prozatím registrují spíše průměrný zájem o vakcinaci. „Chodí převážně pacienti, kteří se nechávají očkovat každoročně. Zřejmě se na tomto vyčkávání podílí i pěkné počasí a také skutečnost, že se lidé často snaží nejprve naočkovat třetími a čtvrtými dávkami proti nemoci COVID-19 a teprve poté plánují očkování proti chřipce,“ uvedla Bogrová.

Praktici Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně předpokládají, že vakcíny proti chřipce budou aplikovat do konce roku. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let je mají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace i samotné očkování podají zájemcům jejich praktičtí lékaři.

zdroj: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

© Televize Spolu, All Rights Reserved