Otevření nového Domova pro seniory v Hustopečích

HUSTOPEČE – Po 19 měsících stavebních prací se v pátek 17. června 2022 otevřel nový Domov pro seniory v Hustopečích.

Domov je situován na okraji města s výbornou dopravní dostupností. Přiléhá k němu poliklinika, krajská nemocnice a také velké městské parkoviště. Zařízení s 52 lůžky ubytuje první klienty ve druhé polovině července. Celý projekt včetně vnitřního vybavení vyšel na 130 milionů korun. 

Projekt byl realizován v rámci dotačního programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb“ vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí, na pozemku ve vlastnictví Jihomoravského kraje.

„Tato jedna z největších krajských investic byla nezbytná s ohledem na stárnutí populace v kraji. V blízkém okolí žádné podobné zařízení není. Nejbližší je v Břeclavi. Podařilo se nám navýšit kapacity služeb, které nabídnou seniorům veškerou potřebnou péči,“ sdělil jihomoravský hejtman Jan Grolich.

„V Hustopečích otevíráme službu domov se zvláštním režimem, která je primárně určena pro seniory trpící nějakou formou demence. Ti potřebují velkou míru podpory a pomoci ze strany personálu, proto nastavíme kvalitu služby tak, abychom budoucím klientům a klientkám, kteří nemohou žít doma s podporou rodiny a terénní péče, umožnili dožít důstojně právě v krajském zařízení. Kapacita zařízení je 52 lůžek, z toho 14 jednolůžkových a 19 dvoulůžkových pokojů. Věřím, že zde najdou místo lidé, kteří sociální službu tohoto typu opravdu potřebují,“ uvedla radní pro oblast sociální a rodinné politiky Jana Leitnerová.

Kromě jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů zde uživatelé najdou také společenské místnosti, jídelnu a odpočinkové zóny. Chybět nebude ani vlastní kuchyně, prádelna, kadeřnictví či pedikúra.

„Mít příležitost podílet se na zrodu nového domova pro seniory se zvláštním režimem je pro mě velká výzva a současně je to nesmírně obohacující a smysluplná práce. Věřím, že společně s novým týmem zajistíme kvalitní péči a důstojný život našim budoucím klientům. Domov s menší kapacitou nám dává možnost vytvořit domácí rodinné prostředí s dobrou komunikací a důrazem na individuální přístup ke každému klientovi,“ řekla ředitelka Domova pro seniory Hustopeče Alice Lužová.

Vedení domova nyní eviduje 97 žádostí na ubytování seniorů, v rodinách žadatelů probíhají sociální šetření. Podle ředitelky Lužové budou lůžka obsazena v druhé půlce července, předtím je ještě nutné zapsat objekt do katastru nemovitostí a registrovat danou sociální službu. 

Stavba je architektonicky navržena jako kvádr s orientací podélné osy jih – sever. Orientace jednotlivých pokojů i ostatních provozů je na východ a na západ. Objekt je podsklepený se čtyřmi nadzemními podlažími.

Čtvrté podlaží tvoří menší střešní nástavbu s přejezdy výtahů, strojovnou vzduchotechniky a náhradním zdrojem elektrické energie. V podzemním podlaží a v 1.NP objektu jsou prostory pro služby, zdravotní provozy, administrativa, centrální prádelna, šatny, denní místnost zaměstnanců, varna a jídelna. V těchto podlažích je rovněž umístěna většina skladů, garáž pro dva automobily a zahradní techniku a prostory pro tříděný i komunální odpad. Ve 2.NP, 3.NP a části 1.NP se nacházejí pokoje klientů a společenské místnosti.

V lůžkové části 1.NP, 2.NP a 3.NP jsou dva výtahy. Jeden osobní a jeden lůžkový, evakuační.  V prostoru zázemí gastroprovozu je osobonákladní výtah zajišťující propojení mezi podzemním podlažím a 1.NP s varnou a jídelnou.

„Střechy objektu jsou ploché s tepelnou izolací i spádovou vrstvou z pěnového polystyrénu a hydroizolací z asfaltových modifikovaných pásů. Je zde realizována i střešní terasa s pergolou a vegetační zahradou. Zdrojem tepla jsou pak dva stacionární kondenzační plynové kotle. Součástí stavby bylo i vybudování vnitroareálové komunikace a 16 parkovacích stání,“ doplnil Vladimír Šmerda, radní pro oblast investic.

zdroj: Jihomoravský kraj

Most na trase Drnholec – Mikulov oblékl nový kabát

JIHOMORAVSKÝ KRAJ – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje v těchto dnech otevřela zbrusu nově zrekonstruovaný most (evidenční číslo 414-007) přes řeku Dyji. Most byl v těchto místech vystavěn v roce 1980, vysoká dopravní zátěž udělala své a podepsala se na technickém stavu mostu, který technici označili za havarijní.

„Museli jsme přistoupit k celkové rekonstrukci.  Nejprve proběhla demolice nosné konstrukce a opěr, následně u krajních opěr bylo  provedeno zesílení založení pomocí nových mikropilot. Následně jsme přistoupili k výstavbě nových opěr a zřídili jsme novou nosnou konstrukci, kterou tvoří předem předpjaté tyčové prefabrikáty délky 29,5 m, které jsou po 7 kusech v každém ze tří prostých polí,“ popsal ředitel SÚS JMK Roman Hanák.

Celková délka nosné konstrukce mostu lehce přesahuje 90 m, její celková šířka je pak 8,99 m a šířka vozovky mezi obrubami je 7,5 m.

„Na této akci jsme pracovali přesně rok, stavba přišla na 48,7 mil bez DPH a na financování se podílel Státní Fond Dopravní Infrastruktury a Jihomoravský kraj,“ uzavřel Hanák.

zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje

V Bystřici pod Hostýnem otevřeli novou požární stanici

BYSTŘICE POD HOSTÝNEM – V pátek 17. června se od 11 hodin dopoledne uskutečnilo slavnostní otevření nové budovy profesionálních hasičů v Bystřici pod Hostýnem.

Aktu se zúčastnili náměstci Generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR brigádní generál Mgr. Slavomír Bell a plk. JUDr. František Vavera, hejtman Zlínského kraje Ing. Radim Holiš, starosta města Bystřice pod Hostýnem Mgr. Zdeněk Pánek a z firmy První KEY STAV Roman Michlíček, kteří se společně s ředitelem Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje plk. Ing. Vítem Rušarem ujali symbolického přestřižení pásky. Následně výjezdoví hasiči provedli hosty po budově nové stanice a přilehlých prostranství. Hosté tak měli možnost shlédnout zázemí hasičů, zachraňujících životy a majetek v hasebním obvodu Bystřice pod Hostýnem.

Samotná výstavba začala v listopadu roku 2020. Ve veřejné soutěži na dodavatele stavby zvítězila firma První Key-Stav. Dne 2. května 2022 byl vydán kolaudační souhlas a následně od 10. května 2022 se zásahová jednotka profesionálních hasičů v čele s velitelem stanice přestěhovala do této budovy. Hasiči zde získali zejména prostornou garáž pro stále větší zásahovou techniku, sklady, zázemí pro jednotku, zahrnující školicí a odpočinkové místnosti, místo pro fyzickou přípravu, stravování, sociální zázemí a další prostory nutné pro zabezpečení akceschopnosti. Důležitou vlastností budovy je, že je postavena v tzv. pasivním standardu. Jde o druhou takovou stanici ve Zlínském kraji, která byla takto realizována za podpory z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu životního prostředí ve výši 13,361 mil. korun. Dalších 5 miliónů poskytl Zlínský kraj a pozemek bezúplatně převedlo město Bystřice pod Hostýnem do majetku Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Celkové finanční výdaje na stavbu přesáhly 72 mil. korun.

„Jako prakticky na každé stavbě, i zde se objevily nečekané problémy. Asi největším z nich byl nestabilní svah při zemních pracích. Se všemi komplikacemi se však dodavatel velmi zdatně vyrovnal, pružně reagoval na naše požadavky a navrhoval řešení,“ upřesnil vývoj stavby ředitel HZS Zlínského kraje plk. Ing. Vít Rušar.

Stanice je zařazena do kategorie P1, slouží zde 15 příslušníků ve třech směnách a velitel stanice. V průběhu vlastní výstavby došlo k rozhodnutí připravit prostory na navýšení početního stavu hasičů na 24 a velitele stanice. Projektant, ale zejména dodavatel stavby, se s tímto požadavkem vyrovnali velmi dobře. Nová stanice je tak nyní připravena na službu 8 hasičů na každé směně.

„Mé poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě i na samotné realizaci stavby, ať už to jsou představitelé města Bystřice pod Hostýnem, zaměstnanci odboru programového financování Ministerstva vnitra, Zlínskému kraji, zástupci energetické agentury ZK, realizační firma První Key-stav, a.s., FAKO s.r.o., tak i kolegové z generálního ředitelství HZS ČR, a příslušníci a zaměstnanci HZS Zlínského kraje,“ dodal krajský ředitel.

Velké poděkování za hudební vystoupení patří zástupcům Základní umělecké školy Bystřice pod Hostýnem, a to především mladému trumpetistovi Jaroslavu Češkovi.

zdroj: HZS Zlínského kraje

Strážníci lovili ostré předměty ze dna Brněnské přehrady

BRNO – Svůj potápěčský výcvik spojila s další užitečnou činností poříční jednotka městské policie. Strážníci během svých výcviků kontrolovali před začátkem hlavní koupací sezony i dno a břehy Brněnské přehrady.

Strážníci se minulý týden ponořili pod hladinu, aby se před začátkem hlavní koupací sezony ujistili, že rekreantům nehrozí pořezání ostrými předměty. Zvláštní pozornost věnovali okolí mola na pláži U Sirky.

Hlídky mají pro návštěvníky převážně potěšující zprávy. Dno bylo na většině míst čisté a bezpečné pro pohyb, podobně jako oblíbené louky podél břehů. Několik rozbitých lahví a zmačkaných plechovek přesto strážníci vytáhli.

Množství nebylo závratné, ale místo nálezu i jeho charakter odpovídaly informacím, které městská policie nastřádala. Vytažené předměty někdo odhodil právě v blízkosti koupacího mola Rakovec.

U MOLA JE ALKOHOL ZAKÁZANÝ

To koresponduje s poznatky městské části Bystrc. Na molu se totiž podle starosty Tomáše Kratochvíla scházeli i lidé, kteří tady po večerech pili alkohol a záměrně do vody házeli láhve a někdy je údajně úmyslně rozbíjeli.

„Podle vyhlášky je rakovecké molo jedním z míst, kde se alkohol vůbec pít nesmí, a totéž platí i do vzdálenosti padesáti metrů od něj. Naše poříční jednotka i bystrcké hlídky si proto dodržování tohoto omezení všímají,“ upozornil Luboš Oprchal, ředitel Městské policie Brno.

Při znečišťování zatím nikoho nepřistihly. „Zato už jsme několikrát vraceli na místo záchranné kruhy, které rozjaření návštěvníci naházeli do vody nebo odnesli do lesa. To, co považují za legraci, může tonoucího člověka stát život,“ zdůraznil Karel Vašíček, vedoucí poříční jednotky městské policie.

Strážníci z tohoto útvaru využívají na Brněnské přehradě dva motorové čluny a plní i roli vodních záchranářů. Například vloni touto dobou, také během výcviku, zachránili život topícímu se neplavci, který spadl z paddleboardu. Poříční jednotka zejména mimo rekreační období působí po celém městě, dohlíží i na veřejný pořádek a v případě potřeby zajišťuje hlídky z lokálních služeben.

zdroj: Městská Policie Brno

MOÚ slaví 1000 operaci na robotickém systému da Vinci

BRNO – Robotická operativa nabízí v porovnání s jinými operačními přístupy řadu benefitů, a to jak pro pacienty, tak i operatéry. Díky robotickému systému mohou chirurgové provádět komplikované zákroky šetrněji a efektivněji. V MOÚ je využívána především pro urologickou, chirurgickou a gynekologickou operativu.

Základními výhodami operativy s využitím robotického systému pro pacienty patří lepší tolerance pro minimální traumatizaci (větší šetrnost ke tkáním), menší pooperační bolesti, časnější návrat do běžného života, nižší procento hnisavých komplikací, kratší pracovní neschopnost a v neposlední řadě lepší kosmetický efekt.

Robotický operační systém ulehčuje práci také lékařům, operatérům, kteří mohou řídit operaci z pohodlné pozice a nemusejí se několik hodin sklánět nad operačním lůžkem. Zatímco při laparoskopickém výkonu mají chirurgové možnost pouze dvojrozměrného obrazu, robotický systém umožňuje trojrozměrné zobrazení. Hlavní výhodou je vyšší přesnost a rozsah pohybů operatéra, což vede k menšímu poškození okolní tkáně, a tedy ještě kratší doběrekonvalescence a méně viditelné jizvě. V praxi to vypadá tak, že chirurgické nástroje drží robotická jednotka, kterou řídí operatér.

Mezi nejčastější operační výkony MOÚ v rámci urologické onkologie patří operace pro zhoubné onemocnění prostaty a ledviny. „Provedli jsme již téměř 700 operací, z toho přibližně 500 prostatektomií. Přináší to výhody především pro naše pacienty, kteří výrazně profitují z miniinvazivního přístupu,“ popisuje doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D., primář Oddělení urologické onkologie.

„V oblasti chirurgické onkologie nám operační systém da Vinci pomáhá zejména při operacích tlustého střeva a konečníku. Každým rokem zvyšujeme počet provedených robotických operací, v loňském roce to bylo 55,“ popisuje lékař Kliniky operační onkologie doc. MUDr. Roman Šefr, Ph.D. Hlavní výhodou pro operatéra je výborný trojrozměrný obraz a velký rozsah pohybů operačních nástrojů.

Oddělení gynekologické onkologie využívá operační systém da Vinci nejčastěji k léčbě zhoubného onemocnění dělohy. V loňském roce provedli gynekologové 50 robotických hysterektomií. „Délka hospitalizace pacientek byla v průměru kratší o 2 dny a dále se zkracuje,“ vysvětluje výhody MUDr. Richard Feranec, Ph.D.

Operační systém da Vinci, který je vybaven nejnovější technologií, přenáší pohyby ruky operatéra na konzoli a mění je ve vysoce přesné pohyby nástrojů. Nástroje da Vinci Endowrist (tzv. endoskopické zápěstí) mají mnohem větší rozsah pohybu než lidská ruka, a umožňují tak snadnější přístup k místu zákroku.

Robotická chirurgie z pohledu operatéra není jednoduchá a vyžaduje dlouhodobý a intenzivní výcvik. „Ne každý operatér dokáže robotický systém ovládat. Jsme rádi, že máme v MOÚ lékaře, kteří se robotické operativě věnují a navíc ji stále více rozvíjejí. Na prvním místě jsou pro nás pacienti a je proto velmi důležité, že jim můžeme nabídnout takové způsoby operativy, které umožňují jejich rychlejší návrat do běžného života,“ doplňuje náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Významnou roli při robotické chirurgii hrají také perioperační sestry a všeobecné sestry pracující na Centrální sterilizaci. Musí být patřičně proškoleny a je kladen důraz na erudici a technickou zdatnost. „Jsem velice ráda, že díky našemu odhodlání a píli se nám podařilo za ty roky vypracovat a úkony, které nám dříve trvali 45 minut, zvládáme nyní i v třetinovém čase,“ popisuje vrchní sestra Centrálních operačních sálů Martina Vidrmertová, MBA.

Závodní lékařka mi indikovala zvýšené PSA (Hladina PSA v krvi může být zvýšená u mužů s karcinomem prostaty, nezhoubným zvětšením prostaty nebo s infekcí prostaty), prošel jsem několika vyšetřeními a následně mi byla doporučena léčba v Masarykově onkologické ústavu. Na základě vyšetření PET-CT jsem se dostal v srpnu do rukou pana docenta Staníka a nastala velmi rychlá akce. Operován jsem byl 1. září, za 6 dní jsem byl propuštěn, po 14 dnech mi odstranili katetr a po měsíci od operace jsem se vrátil zpět do pracovního procesu,“ popisuje pacient Milan Horáček, který v loňském roce podstoupil robotickou operaci na Oddělení urologické onkologie MOÚ.

Miniinvazivní chirurgie je soubor lékařských zákroků, které se provádějí jen pomocí krátkých řezů, čímž dochází k minimalizaci pooperačních komplikací a bolestí. Zatímco v klasické chirurgii se provádí poměrně velký řez, aby byla operovaná část dobře viditelná (tzv. „otevřená operace“), při miniinvazivních výkonech se vytvoří pouze takový otvor, aby jím prošla sonda s kamerou a potřebné nástroje.

zdroj: Masarykův onkologický ústav

V lamím výběhu Zoo Hodonín přibyla mláďata

HODONÍN – V lamím výběhu Zoo Hodonín je v posledních dnech hodně živo. K malé černé samičce lamy alpaky, která přišla na svět začátkem května, nyní přibyl i sameček hnědého zbarvení. Ten se narodil poslední den v květnu.

První dny po narození zůstává mládě v odděleném výběhu společně s matkou, aby měli oba klid a prostor na zesílení a aby matku samec nerušil.

„Samice začala rodit v ranních hodinách. Asi půl hodiny po porodu se mládě již postavilo na nohy,“ uvádí chovatelka Andrea Theimerová a dodává, že odpoledne už sálo mateřské mléko. Jedná se o první mládě této samice, která se o ně vzorně stará.

Lamy alpaky jsou v hodonínské zoo chovány od roku 2017, kdy vystřídaly dříve chované lamy krotké. Stádo kromě novopečeného mláděte a jeho tříleté matky pocházející z brněnské zoo čítá chovného samce původem z ostravské zoo a již zmíněnou druhou samici s mládětem. Ta přišla do Hodonína z Ústí nad Labem.

Lamy alpaky jsou domestikovaná zvířata, jejichž domovinou je Jižní Amerika, kde jsou chovány pro produkci velmi kvalitní vlny. Stejně jako jejich příbuzní velbloudi chodí typickou mimochodní chůzí, což znamená, že zvedají současně obě levé nebo obě pravé končetiny. Po strmých skalách se pohybují díky speciálním mozolovitým chodidlům. Samici se po 11 měsících březosti rodí jedno mládě, které je schopné hodinu až dvě po porodu následovat matku. Lamy se živí trávou a bylinami, aktivní jsou během dne.

zdroj: Zoo Hodonín

Prostějovskou hvězdárnu čeká velký třesk

PROSTĚJOV – Na velký stavební boom se připravuje hvězdárna v Prostějově. Rozsáhlé úpravy interiéru a exteriéru budovy jsou naplánovány na další roky, teď se hledá nejlepší architektonický návrh, podle kterého budou projektanti postupovat. Cílem je, aby se návštěvníci cítili uvnitř pohodlně, vnímali nekonečnost vesmíru a hvězdy měli takřka nadosah.

„Hvězdárna je netypická stavba, proto věřím, že také návrhy přihlášené do architektonické soutěže budou představovat originální díla, která dají hvězdárně moderní a neotřelou podobu,“ uvedl Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury.

Architekti mohou popustit uzdu fantazii – zpracovaný návrh by měl obsahovat například novou podobu planetária, přednáškového sálu, astronomické pozorovatelny nebo propojení hvězdárny s exteriérem.

„Od podoby vítězného architektonického návrhu se budou odvíjet další projekční práce. Je to jedinečná příležitost pro architekty, protože žádná další podobná hvězdárna v regionu není,“ uvedl radní Žůrek.

Jedná se o první architektonickou soutěž podle regulí České komory architektů, kterou Olomoucký kraj za dobu své existence vypsal. Soutěžní návrhy musí být předloženy nejpozději 13. září do 14 hodin. Veškeré informace najdete zde.

zdroj: Olomoucký kraj

Prostory Radiologické kliniky FN Olomouc zdobí unikátní artefakty

OLOMOUC – Prostory Radiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc v suterénu modrého monobloku (budova A) prošly v uplynulých měsících velkou a komplexní rekonstrukcí.

Jejich návštěvníci zde nyní mohou vedle moderního a novotou zářícího interiéru zhlédnout také jedinečná a originální umělecká díla, která si kladou za prvořadý cíl upoutat pozornost pacientů i zaměstnanců. Jejich autorem je renomovaný výtvarník a pedagog v oboru grafika doc. Ondřej Michálek, který s Radiologickou klinikou spolupracuje dlouhodobě.

„Už řadu let pro nás pan docent Michálek připravuje design našich kongresů a konferencí, proto jsme ho oslovili s prosbou, aby nám pomohl oživit prostory naší kliniky po jejich rekonstrukci,“ říká primář Radiologické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D. „Navíc jsme prostřednictvím náměstkyně léčebné péče naší nemocnice paní doktorky Mikuškové získali sponzora, který výzdobu kliniky zaplatil. Tímto bych chtěl neziskové organizaci Crosspoint Olomouc za její pomoc a příspěvek velmi poděkovat,“ dodává profesor Köcher.

Zatímco některá z děl Ondřeje Michálka jsou široké veřejnosti obvykle skryta, protože se nacházejí v zázemí Radiologické kliniky, od čtvrtku 26. května zdobí přímo čekárnu před vyšetřovnami velká nástěnná grafika, k níž brzy přibudou také tři originální barevné věšáky na oděvy od stejného autora. „Umělecké dílo určené do veřejného prostoru se logicky nikdy nemůže líbit úplně každému, s tím musí tvůrce dopředu počítat. Zároveň by ale mělo divákovi umožnit, aby se stal autorovým spoluhráčem a artefakt vzbudil jeho zvědavost a zvídavost. Při tomto konkrétním zadání jsem vycházel z toho, že všechny nemocniční prostory jsou svým způsobem uniformní. Mou snahou bylo čekárnu radiologie ozvláštnit něčím, s čím její návštěvník dopředu úplně nepočítá a co by ho tedy mohlo zaujmout. Zvolené grafické řešení je především hravé a snad by mohlo přispět k tomu, aby někdy vystresovaní pacienti přišli díky obrazu na jiné myšlenky. Podobnou roli by měly hrát i připravované věšáky, což budou vlastně jakési subtilní sochy, možná na první pohled až trochu bláznivé, usmívá se docent Michálek.

Druhá jím vytvořená velká grafika se nachází v zázemí kliniky, v chodbě s prosklenými místnostmi takzvaných popisoven. Autor si dílo tvořené pestrobarevnými tečkami na bílém podkladu soukromě pojmenoval jako „Krajinu paní architektky“, k čemuž jej inspiroval podobný, ovšem bílý potisk okolních skleněných stěn. „Paní architektka samozřejmě musela nějak označit sklo, aby nehrozil náraz do něj. Použitý puntíkovaný vzor se mi líbil, takže jsem vyšel ze stejného principu i ve své grafice, ale v barevném provedení,“ zmiňuje Ondřej Michálek.

Další jeho díla pak lze zhlédnout v laborantských místnostech a kuchyňkách pro personál, doc. Michálek je však rovněž podepsán pod grafickou podobou panelů o činnosti Radiologické kliniky visících na chodbách. „Když jsme se na této spolupráci domlouvali, společně jsme si všechny prostory prošli a sdělili panu docentovi naše představy. On je náležitě upravil a výsledek se nám všem moc zamlouvá,“ uzavírá prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D.

zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc

Správa železnic plánuje v létě zahájit rekonstrukci budovy v Sokolnicích-Telnici

JIHOMORAVSKÝ KRAJ – Správa železnic vyhlásila veřejnou zakázku na rekonstrukci výpravní budovy ve stanici Sokolnice-Telnice. Zhotovitel vzešlý z tendru by měl provést vlastní stavební práce od letošního července do listopadu příštího roku. Celkové investiční náklady akce se předpokládají ve výši 68 milionů korun.

Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce stávající výpravní budovy v železniční stanici Sokolnice-Telnice se zaměřením na obnovu historického architektonického výrazu objektu. Během prací se provede sanace vlhkého zdiva, výměna oken a dveří, zateplení budovy a obnovení původního vzhledu fasády včetně osazení ozdobných prvků.

V rámci dispozičních úprav dojde k vybudování nového prostoru pro občerstvení a veřejných bezbariérových toalet. K orientaci nevidomých bude sloužit orientační hlasový majáček a hmatové štítky. V celém objektu bude provedena rekonstrukce rozvodů vody, elektroinstalace a vytápění. Dále se vymění části krovů a střešní krytina. Stávajících sedm bytových jednotek se zrekonstruuje a následně nabídne k pronájmu.

Součástí stavby bude vybavení novým mobiliářem ve formě laviček, košů, stojanů na kola a přípojek pro dobíjení elektrokol.

Po celou dobu rekonstrukce budou zajištěny služby pro cestující v náhradních prostorách. Pokladna a čekárna se budou nacházet v upraveném původním bytu, veřejné WC pak v mobilních buňkách.

zdroj: Správa železnic

© 2020 Televize Spolu, All Rights Reserved