VESELÍ NAD MORAVOU, 15. července 2023 – Ve Veselí se, jako v jednom z mála měst Jihomoravského kraje, rozrůstají stanoviště podzemních kontejnerů. Nově byly instalovány v ulici Školní.
Veselí nad Moravou patří mezi jedno z mála měst Jihomoravského kraje, kde se v současné chvíli nachází hnízda podzemních kontejnerů. Další bychom mohli najít v Brně, nebo Znojmě. Po vzoru Veselí se chce do realizace pustit také Uherské Hradiště.
První stanoviště byla ve Veselí nad Moravou realizována v roce 2019, poslední dvě nová pak vyrostla v městské části Zarazice v ulici Cyrilometodějské a nově také v ulici Školní.
Aktuálně je ve Veselí už 11 stanovišť podzemních kontejnerů. Na všech jsou kontejnery na papír, plast, sklo bílé a sklo barevné. Ve fázi přípravy je aktuálně výstavba stanoviště na parkovišti u Církevní ZŠ.
Podzemní kontejnery mají oproti tradičním kontejnerům na tříděný odpad hned několik výhod – všechen odpad je uložen pod zemí, kde je stálejší teplota, čímž dochází ke zpomalení rozkladu odpadu a snížení vzniku zápachu. Výhodou je také estetický vzhled místa i čistota sběrného místa. Vhozová šachta se navíc u podzemních kontejnerů otevírá pomocí nášlapného systému, což zaručuje větší komfort při vhazování odpadu.
MIKULOV, 8. července 2023 – Nově mohou od června řidiči při svých cestách elektromobilem využít nejrychlejší dobíjecí stanici v jihomoravském Mikulově. Stačí krátká pauza na občerstvení a dva elektromobily tu doplní bezemisní energii na další stovky kilometrů jízdy. Díky stojanu ABB Terra 360 je to realita v Mikulově, kde si řidiči mohou nabít na další stovky kilometrů cesty do vnitrozemí nebo dál přes hranice na jih. Dobíjecí hub tvořený celkově pěti stanicemi může v jednu chvíli obsloužit až 10 elektroaut. Nové stojany vznikly díky grantu z Operačního programu Doprava.
Nový dobíjecí hub je vybudován na hlavním tahu z Moravy na Vídeň na čerpací stanici v areálu Levandulového hotelu Marcinčák v Mikulově. Řidiči mají k dispozici celkem 5 dobíjecích stojanů ČEZ, u kterých může současně dobíjet energii až 10 elektromobilů včetně ultra rychlého o výkonu 360 kW. Za pouhých 10 minut tak mohou dva současně dobíjející se elektromobily odjíždět s energií potřebou ke zdolání dalších 200 kilometrů. Stejně rychlý stojan je v Česku už jen ve středočeské Mladé Boleslavi. Zbývající čtyři mikulovské stanice mají výkon 50 kW, ale ještě letos čeká na dvě z nich výměna za ultrarychlé.
„Zdá se, že elektromobily jsou jedním ze způsobů dopravy budoucnosti, které už dnes používá stále více našich zákazníků. Jsme rádi, že jim i ostatním řidičům a návštěvníkům Mikulova a jižní Moravy můžeme nabídnout skutečně rychlé dobití vozů a také odpovídající zázemí. Věříme, že spokojení řidiči se u nás příště znovu rádi zastaví,“ řekl Petr Marcinčák, provozovatel Levandulového Hotelu Marcinčák.
ČEZ si v rámci vize Čistá Energie Zítřka vytyčil do roku 2025 dosažení hranice 800 provozovaných stojanů a znásobení jejich výkonu. Poptávku po zkrácení časů dobíjení chce uspokojovat právě výstavbou stanic pro ultrarychlé dobíjení i rozšiřováním počtu stojanů v tzv. hubech ve vytížených lokalitách u hlavních tahů a ve městech.
„Elektrická auta se už dávno stala součástí naší reality, ale aby přibývala ve větších počtech, musíme stále pracovat na rozvoji míst, kde si je lidé dobijí rychle a bez čekání. Jedině tak elektromobilita srovná krok s klasickými auty. ČEZ proto chce pokračovat ve výstavbě ultra rychlých stojanů, letos jich chceme vybudovat čtyřicet. Dobíjecí stanice o výkonu 360 kW v Mikulově je unikátní, protože zvládne souběžně dobít většinu kapacity baterií dvou e-aut za 10 minut. Jako na všech ostatních místech v naší síti tu řidičům garantujeme odběr skutečně bezemisní elektřiny, a to díky certifikaci jejího původu z obnovitelných zdrojů,“ řekl Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ.
ZNOJMO, 4. července 2023 – Městská zeleň Znojmo naváží kolem stromů na Rooseveltově ulici novou zeminu a instaluje před ně pevné zábrany. Cílem je zachránit stávající stromořadí. Počet parkovacích míst zůstane přitom zachován.
Usychání lip začalo po roce 2015, kdy byly odstraněny původní zábrany, které bránily vozidlům najíždět těsně ke stromům, a povrch byl zpevněn makadamem. První opatření k záchraně stromů provedli pracovníci městské zeleně už loni. „Provedli jsme hloubkovou injektáž s aplikací hydrogelu a prokypřili jsme půdní profil. Usychání se zpomalilo, nicméně k degradaci stromů docházelo i nadále,“ vysvětluje ředitel městské zeleně Znojmo Radoslav Habrdle.
„Nyní jsme odtěžili zhutnělou vrstvu kolem stromů až do hloubky 20 cm, aplikovali jsme hydrogel a nasadili kvalitní ornici s trávou. Tím se vytvořila alespoň minimální zasakovací plocha,“ popisuje aktuální práce Habrdle. Ochránit stromy pomohou i nové zábrany o šířce 1,2 metrů. Stromořadí na Rooseveltově ulici tvoří lípy plstnaté. Vysázeno bylo v roce 2013.
BLANSKO, 4. července 2023 –Blanenští strážníci kontrolují dodržování rychlosti aut ve městě pomocí nového radaru. Moderní laserový přístroj nahradil původní měřič z roku 2006, který už nevyhovoval současným požadavkům. S novým radarem městští policisté dohlížejí na ukázněnost řidičů na předem stanovených místech v různých částech Blanska.
„Strážníci měří rychlost v různou denní dobu nepravidelně v úsecích, které byly stanoveny v součinnosti s Policií ČR, což vyžaduje zákon o provozu na pozemních komunikacích,“ vysvětlil ředitel blanenské městské policie Martin Lepka.
Konkrétně se jedná o tato místa: Těchov – silnice III/37440, Obůrka – silnice III/37441, Češkovice – místní komunikace mezi zastávkami BUS, Lažánky – silnice II/379, Olešná – silnice III/37937, Dolní Lhota – silnice III/37435.
Měření strážníci neprovádí v místech bez domovní zástavby, nebo v blízkosti začátku nebo konce obce. Vozidlo, které překročí povolenou rychlost, je ihned hlídkou zastaveno a přestupek je projednán s řidičem.
Výše pokuty se odvíjí od naměřené rychlosti, nejnižší částka do 1000 korun je u překročení rychlosti do 20 km/h v obci, částka do 2500 korun je pak v pásmu překročení rychlosti o 20 km/h do 40 km/h v obci a nad tuto hranici se již přestupek neřeší na místě a oznamuje se správnímu orgánu, neboť přestupci se podle zákona ukládá i zákaz činnosti (řízení motorových vozidel). Na tyto přestupky pamatuje i bodový systém, který oceňuje toto protiprávní jednání 2, 3 nebo 5 body podle uvedené míry překročení rychlosti.
Ruční laserový měřič rychlosti LTI20/20 Trucam II amerického výrobce Laser Technology, Inc. umožňuje ruční nebo automatické měření v různých módech, foto a videozáznam v HD kvalitě, měření ve dne i v noci, má rychlé, přehledné a jednoduché uživatelské ovládání, zabezpečená data, atd.. Nákup nového přístroje vyšel na 418 tisíc korun.
VYŠKOV, 24. dubna 2023 – Koncem minulého týdne vedení fotbalového klubu MFK Vyškov odvolalo hlavního trenéra Jana Trousila. V pondělí 24. dubna už vedl trénink nový trenér Jan Kameník.
Jednačtyřicetiletý rodák z Otrokovic začal svou trenérskou kariéru u devatenáctky Slovácka. První kontakt s trenéřinou v profesionálním fotbale přišel v Jihlavě, kde dělal asistenta Michalu Bílkovi.
Podstatnou část trenérského života prožil ve Zlíně, kde působil od roku 2017 a postupně asistoval trenérským kapacitám, jakými jsou Bohumil Pánik, Michal Bílek, Vlastimil Petržela, Roman Pivarník či Josef Csaplár. Ve Zlíně se navíc stal i na část sezóny hlavním trenérem.
Po zlínském angažmá působil Kameník ve slovenském Pohronie a v minulém ročníku vedl druholigovou Jihlavu, kde na začátku aktuální sezóny skončil.
„Vnímal jsem, že Vyškov za poslední období ušel dlouhou cestu. Tým se zprofesionalizoval a útočí na nejvyšší pozice druhé ligy. Je potřeba samozřejmě připomenout práci Honzy Trousila, který tady byl od počátku a vtiskl mužstvu svůj rukopis. S týmem navíc byl dlouho úspěšný, což pokračovalo i po postupu do druhé ligy. Je potřeba vyzdvihnout, že je na co navazovat a jsem rád, že budu součástí tohoto klubu a projektu. Jsem hrdý na to, že ve Vyškově mohu pracovat,“ prohlásil mladý trenér.
VYŠKOV, 16. února 2023 – Svými výkaly poškozují památky, znečišťují chodníky, ničí fasády, trusem a peřím zanášejí okapy i půdní prostory. Zdivočelí holubi domácí každoročně zvyšují výdaje vlastníkům nemovitostí. Vyškovská radnice nyní zkouší ptáky plašit pomocí běžně dostupné pyrotechniky. Z centra města se tak v těchto dnech ozývají rány.
Holubi jsou zároveň zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a nejrůznějších alergenů. Města napříč republikou volí různá preventivní opatření, jako jsou bodce, sítě nebo siluety dravců. Často ovšem selhávají, ve Vyškově nevyjímaje.
Elektrické plašiče vydávají zvuky, které jsou holubům nepříjemné, ale mohou si na ně zvyknout. U pyrotechniky zatím podle vedoucího odboru životního prostředí Jiřího Kutálka platí, že se ptáci raději přesunou do míst, kde mají klid. „Každá metoda má své výhody a nevýhody. V průběhu února probíhá několik plašení. Omlouváme se tímto veřejnosti za několikaminutový nekomfort, který tato metoda přináší. Uvidíme, jaký bude mít efekt. Dali jsme na radu sokolníka, kromě dalších se metoda používá při plašení třeba na letištích, aby drobné opeřence letadla nenasála do motoru při vzletu a přistání,“ informoval vedoucí Kutálek.
Podle zástupců města mají holubi rádi svoje stereotypy: místa, kde spí, kde shánějí potravu, kde hnízdí. „Snažíme se jim jejich komfort narušit. A dostat je z centra Vyškova na místa, kde jsme schopní je efektivněji odchytit. Boj s holuby regulují zákony a vyhlášky ze strany veterinářů a ochránců zvířat. Aktuálně volená pyrotechnika je pochopitelně legálním způsobem,“ ujistil vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Metod, ke kterým Vyškov přistoupil, byla v minulosti celá řada. Nejideálnější je kombinace jednotlivých opatření. Patří nebo patřily mezi ně ochranné sítě či bodce na římsách, radnice nasadila i živého sokola. Před pár lety se počet holubů znovu dostal nad únosnou mez a kýžený efekt přinesly až odchyty ptáků do klecí umístěných na střechách budov.
I v jejich případě ovšem úspěšnost klesá a v posledních letech počty holubů zase narůstají. „Je nám jasné, že holubi představují a dotvářejí kolorit každého města, ale jejich počet musí být nějak stabilizovaný. Plašení pomocí pyrotechniky může někoho omezovat, samozřejmě volíme rozumnou dobu, například podvečer. Zároveň nic takového neprobíhá v hustě obydlených lokalitách, plašení se týká objektů, jako je radnice, hřbitovní kaple, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Knihovna Karla Dvořáčka, Besední dům, Základní škola Nádražní či budova gymnázia,“ vyjmenoval vedoucí odboru životního prostředí.
Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10 až 12 kilogramů trusu. Zároveň je s podivem, co „všechno“ v sobě městský holub může nést. Mnozí parazité či roztoči mohou u lidí vyvolávat alergické reakce. Populace holubů se významně podílejí na přenosu některých zoonóz (ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza), ale hostí například i vir klíšťové encefalitidy či prvoky.
Chemicky agresivní holubí trus je pak hrozbou pro památky, fasády domů či chodníky. Vyškovský městský úřad na boj proti holubům vynakládá každoročně desítky tisíc korun. Například čištění okapů vyjde ročně na zhruba 30 tisíc, průběžně probíhá výměna či doplňování bodců na římsách. Výměny se před dvěma lety dočkala rovněž i poškozená ochranná síť na ochozu věže. Obnova vyšla na 95 tisíc korun.
KYJOV, 9. února 2023 –Oficiální plakát jednadvacátého ročníku Slováckého roku v Kyjově byl představen veřejnosti. Z dvanácti návrhů studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně byl vybrán počin Kateřiny Jeníkové.
Studentka druhého ročníku oboru Grafický design byla postavena před nelehký úkol, kterého se zhostila s odhodláním. Vytvořit vizuál letošního ročníku Slováckého roku v Kyjově byla pro ni výzva. „Návrh jsem vytvářela v rámci semestrálního úkolu na našem ateliéru. Každý z ročníku tedy vytvořil svůj návrh a v Kyjově si jeden vybrali. Mému finálnímu návrhu předcházelo několik dalších nepodařených,“ vysvětluje Kateřina Jeníková. Kreativní tvorba byla pro ni časově náročná. Dle slov mladé designerky to byl zdlouhavý proces, avšak od prvopočátku pracovala s myšlenkou tance, který je pro folklorní festival natolik význačný. Plakát tak na první pohled evokuje folklor, tanec a tradici. „To, že byl můj návrh vybrán jako vítězný, mě velmi potěšilo. Je skvělé, že můžu být součástí projektu, jako je Slovácký rok. Chtěla jsem, aby plakát vyjadřoval dynamiku. Finálním návrhem je tedy rozevlátá stuha se stylizovanými, ale typickými vzory,“ dodává autorka, která na Slovácký rok zavítá vůbec poprvé. Svůj výtvor přitom uvidí hned v několika provedeních – připravují se plakáty, velkoformátové bannery, rollupy, visačky, animace i pohlednice. Veřejnost má zatím možnost zhlédnout plakát v elektronické podobě, ale už brzy oživí také ulice města Kyjova.
Slovácký rok v Kyjově: Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším událostem tohoto žánru u nás. Historicky největší návštěvnost ozdobila Slovácký rok v roce 2019, kdy do Kyjova zavítalo více než 30 tisíc lidí.
BLANSKO, 2. února 2023 – Postupnou modernizaci a velké stavební úpravy, které přinesou zefektivnění provozu i lépe dostupnou lékařskou péči, připravuje Nemocnice Blansko. Plán investičního rozvoje představilo vedení Nemocnice Blansko blanenským zastupitelům jako Generel rozvoje a rekonstrukce. Návazné investice jsou rozložené do příštích 15 let. Zvýšit mají komfort pacientům i personálu. Se zahájením prací počítá i vedení města v programovém prohlášení koaličních stran na období 2022 – 2026.
„Aby mohla Nemocnice Blansko udržet pro občany města i všechny pacienty ze spádového území stávající rozsah péče, musí být nemocnicí konkurenceschopnou a musí splňovat nároky na nemocnici 21. století. Nemocnice musí být vybavená moderní zdravotnickou technikou na nejvyšší medicínsko-technické úrovni. To se jí daří, nákladnou zdravotnickou techniku pořizuje nemocnice primárně ze svých vlastních zdrojů, potažmo využívá různých dotačních titulů. Nyní je ale třeba přizpůsobit aktuálním potřebám také organizaci jednotlivých oddělení a jejich logickou návaznost, včetně urgentního příjmu, na něj by mělo být vše napojeno,“ uvedl starosta Jiří Crha.
Plán rozvoje zdravotnického zařízení, které patří městu Blansku, je rozdělený do několika etap. Výhled je připravený na následujících patnáct let, dílčí části je ale možné v případě potřeby přesouvat podle aktuální dostupnosti finančních prostředků, případně na základě vypsání dotačních titulů.
Proč nemocnice potřebuje dlouhodobý plán na rekonstrukci? Vnitřní uspořádání jednotlivých oddělení nemocnice v současné době již nevyhovuje potřebám pacientů ani personálu, protože byla budována na základě požadavků na zdravotní péči, jaké byly před několika desetiletími. Medicína se však vyvíjí a dnes již klade jiné nároky na prostor, vybavení i bezpečnost.
Oddělení, která by měla být v těsné blízkosti, jsou nyní rozmístěna na více podlažích. „Je nezbytné, aby jednotlivá oddělení na sebe logicky navazovala, aby se zkrátily přesuny pacientů a personálu a kvalifikovaný personál byl lépe využíván k potřebným činnostem. To povede k lepší organizaci a efektivitě práce a tím i k výraznému snížení nákladů na provoz,“ ujišťuje ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
Součástí dlouhodobých plánů je i výstavba nového urgentního příjmu. Aby však veškeré stavební úpravy mohly proběhnout za plného provozu celé nemocnice, je nutné nejprve vybudovat tzv. rotační jednotku v nástavbě pátého nadzemního podlaží budovy A.
„Projekt je nastavený tak, že se budou do prostor této rotační jednotky postupně přesunovat jednotlivá oddělení, která se v dané době budou rekonstruovat. Nebude se tak muset žádné oddělení kvůli stavebním pracím uzavírat,“ vysvětluje místostarostka Lenka Dražilová, která má oblast zdravotnictví ve své gesci.
Po ukončení rekonstrukce budou prostory rotační lůžkové jednotky využity pro lékařské pokoje, pracovny primářů, zasedací a konferenční místnost, případně skladovací prostory, šatny apod.
„Co se týká rotační jednotky, máme vypracovanou studii a připravujeme výběrové řízení na projektanta. Pro vybudování nového urgentního příjmu máme v této chvíli vyřízeno stavební povolení a čekáme na vypsání dotace z Evropských fondů. K tomu by mělo dojít v průběhu první poloviny letošního roku,“ doplnila ředitelka nemocnice.
Generel myslí také na zajištění většího komfortu pacientů na lůžkových odděleních. Změny počítají se snížením počtu pacientů na pokojích a zvýšením hygienického standardu. Společné koupelny na chodbách by tak měla nahradit sociální zázemí přímo na pokojích. V neposlední řadě je součástí investic také snížení energetické náročnosti budov a vybudování důstojného zázemí pro personál.
Myšlenka vytvořit strategický materiál vznikla už v roce 2018, koronavirová pandemie ovšem veškeré práce na něm zastavila. Intenzivní práce na projektu pak začaly koncem roku 2021. S plánem investičního rozvoje vedení nemocnice seznámilo na sklonku loňského roku také blanenské zastupitele, kteří jej vzali na vědomí.
BRNO, 10. ledna 2023 – Přes tři sta kraslic různé provenience – z České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Maďarska, Polska, Německa, Rumunska, Nizozemska, Chorvatska, Ruska nebo Číny – získalo Muzeum Vyškovska od Marie Pachtové. Rodačka z Vyškova a nositelka titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje se zdobení kraslic věnuje celý život. Slavnostního předání sbírky přímo v muzeu se v úterý 10. ledna 2023 zúčastnil náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči František Lukl.
„Velice si vážím působení paní Pachtové v oblasti lidové kultury. Je přece skvělé, že jsou mezi námi lidé, kteří se věnují technikám našich předků. Podařilo se jí udržet znalosti a dovednosti tradičních rukodělných technologií, účinně a kvalifikovaně je prezentovat a předávat dalším generacím. Osobně se na výstavu kraslic těším, zavítám na ni i s rodinou a určitě ji doporučuji ke zhlédnutí všem,“ řekl náměstek hejtmana František Lukl.
Velikonoční výstavu části sbírky plánuje Muzeum Vyškovska, které zřizuje Jihomoravský kraj, v termínu od 6. března do 14. května 2023.
„V průběhu následujících let se na velikonočních výstavách chystáme ukázat návštěvníkům jinou část sbírky. Pro naše muzeum má sbírka obrovskou hodnotu. Vytvořil ji člověk, který se sám této tvořivé práci věnuje, rozumí jí a uměl tak v zahraničí nasbírat cenné artefakty krasličářského umění,“ doplnila ředitelka Muzea Vyškovska Monika Pelinková.
Devadesátiletá Marie Pachtová byla učitelkou nejen profesí, ale je jí dodnes doslova „tělem i duší“. Od počátku jejího zájmu o tradiční lidovou kulturu byla tedy zřejmá její intence nejen poznatky získávat a shromažďovat, ale především je, obohacené o vlastní interpretační vklad, předávat dál zájemcům, v první řadě mládeži a dětem, ke kterým měla vždy hluboký vztah. V oblasti hudebního a tanečního folkloru se práci s dětmi věnovala více než čtyřicet let v Dětském folklorním souboru Klebetníček Vyškov, znalost zdobení kraslic vykládáním slámou předávala ve školách v rámci výtvarných kroužků, kurzů a při nesčetně dalších příležitostech doma i v zahraničí. Už v roce 1959 se žačky pod jejím vedením přihlásily do celostátní soutěže o nejkrásnější kraslici v Praze. Mnozí její žáci v tvorbě pokračují. Tradice se udržuje také v rodině paní Pachtové, obě její dcery i vnuk pracují s touto technikou.
Marie Pachtová vypracovala rovněž vlastní metodický postup, který uplatňuje jak při práci s dětmi, tak s dospělými, založený na prvotní zkušenosti s papírem, který je pro nové adepty přístupnější a pro první pokusy snazší na zpracování než sláma a vaječná skořápka. Teprve když nováčci zvládnou práci s tímto materiálem a naučí se při tom také vytvořit přesnou a čistou kompozici, mohou postoupit dále.
Kraslice paní Pachtové se nacházejí ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, Muzea Vyškovska a u mnoha soukromých sběratelů.
