BRNO – Do funkce jmenoval Weisse hejtman Jan Grolich od 1. 4. 2021, doktor Homola končí na vlastní žádost.
„Pan doktor Homola hned na začátku říkal, že nám může dát čas jen do konce března. Všechno nastartoval a nastavil systém plánování. Novému koordinátorovi Jindřichu Weissovi se bude lehce navazovat. Naprosto skvělá spolupráce a velký dík za odehrání krátké, ale životní role,“ ocenil práci dosavadního koordinátora hejtman Jan Grolich.
„Byly to nejnáročnější měsíce, které jsem kdy zažil. Ale podařilo se to zvládnout díky skvělému týmu lidí, kteří mi pomohli. Většina z nich pokračuje dál, takže jsem přesvědčen, že je očkování v JMK v dobrých rukou,“ shrnul své působení končící koordinátor Lukáš Homola, který se naplno vrací ke své lékařské praxi v Dětské nemocnici.
Jindřichu Weissovi teď Lukáš Homola předává žezlo pouze pomyslně, spolupracovali spolu totiž prakticky už od startu očkování.
JINDŘICH WEISS – nový koordinátor očkování JMK
„S Lukášem Homolou jsme do tohoto projektu naskočili oba v polovině ledna. S kolegy z JIC Janou Švecovou a Tomášem Mejzlíkem jsme měli na starosti výstavbu krajských očkovacích center a podporu Lukáše. Přebrání agendy bylo tedy plynulé. Chci na Lukášovu práci bezešvě navázat,“ uvedl Jindřich Weiss.
Ten vystudoval Evropská studia a Právo na Masarykově univerzitě, od roku 2008 pracuje v JIC, kde vede tým podpory podnikatelů. Hlavním cílem Weisse je splnit cíl Strategie očkování JMK, podle které má být do konce srpna naočkováno 70 % obyvatel Jihomoravského kraje starších 15 let.
BRNO – Nejen spolurozhodování o rozpočtu, ale taky systém, díky kterému by mohl kraj účelněji zjišťovat, co obyvatele jižní Moravy nejvíc pálí. Tématem participativního plánování se zabýval dnešní (30. 3. 2021) workshop, který se konal na krajském úřadě JMK za účasti hejtmana J. Grolicha, náměstka pro participaci Lukáše Dubce a dalších radních z celé koalice. Seminář vedl mezinárodní expert na participativní plánování a e-participaci Tomáš Rákos.
Nechci opakovat chybu minulých vedení kraje, která zavedla participativní rozpočtování, ale zapomněla o tom říct lidem
LUKÁŠ DUBEC, náměstek hejtmana JMK pro otevřenost a participaci
„Musíme začít kvalitní analýzou toho, kde všude je možné veřejnost zapojit a jak. Určitě se necháme inspirovat dobrou praxí, ať už z Prahy nebo zahraničí. Nechci opakovat chybu minulých vedení kraje, která zavedla participativní rozpočtování, ale zapomněla o tom říct lidem. V tomto ohledu budu prosazovat spolupráci s externími zkušenými odborníky a zároveň zavedením institutu koordinátora participace, který bude agendu zaštiťovat v rámci krajského úřadu a důsledně o ní komunikovat jak dovnitř tak i navenek,“ řekl Lukáš Dubec, náměstek hejtmana pro otevřenost a participaci.
„Participace totiž není jenom o klikacích rozpočtech, ale o změně přístupu, jak projednávat věci s lidmi. Je potřeba řešit věci předem, aby rozhodnutí politiků lidi chápali a hlavně, aby se do procesu rozhodování mohli zapojit. A to chceme teď na kraji změnit, doplnil jihomoravský hejtman Jan Grolich.
Participativní rozpočet fungoval v Jihomoravském kraji pod názvem „Váš kraj, Váš rozpočet“ každoročně od roku 2012 současně se zpracováním návrhu rozpočtu na příští rok. Počet respondentů se pohyboval v řádech stovek, maxima dosáhl v roce 2016 (1 105 občanů) a průměrná účast v období 2012 – 2017 činí 627 občanů. V roce 2018 (tj. při přípravě návrhu rozpočtu JMK na rok 2019) tehdejší krajská rada rozhodla o ukončení realizace projektu. Pro nové radní, kteří plánují participaci obnovit, je tedy důležitá taky profesionalita zpracování, aby měl tentokrát projekt participace naději na úspěch.
„Cílem je pomocí špičkově kompetentního týmu řešit některé z nejsložitějších a nejtíživějších problematik se zapojením velkého množství aktérů, jako je například transformace krajského zdravotnictví. Součástí je samozřejmě i široká účast veřejnosti,” dodal Jiří Hlavenka, jihomoravský radní pro inovace a IT.
S výjimkou let 2012 – 2017 je v Jihomoravském kraji zatím ustálenou praxí, že občané se mohou vyjádřit k návrhu rozpočtu až ve fázi, kdy byl v souladu se zákonem zveřejněn 15 dní před projednáním v zastupitelstvu kraje, a to písemně, anebo ústně přímo při zasedání zastupitelstva.
Téměř 1500 pracovníků a pracovnic ze sociálních služeb z celého Jihomoravského kraje bylo tento týden naočkováno 1. dávkou vakcíny proti covid-19. Jižní Morava je tak prvním krajem České republiky, ve kterém tak bylo učiněno.
Kraj do očkování zapojil mobilní týmy z FN Brno a FNUSA, které už od ledna očkují právě sociální služby v kraji. Díky skvělé spolupráci tak bude JMK prvním krajem, který kompletně proočkoval všechny zájemce ze sociálních služeb, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty.
„Už od ledna jsme vládu a dotčená ministerstva upozorňovali na to, že ochrana terénních pracovníků, kteří jsou v kontaktu s klienty, je stejně důležitá, jako ochrana pracovníků a klientů v pobytových sociálních službách. Jsou to lidé, kteří pomáhají ostatním, covid necovid. Takže jsem opravdu ráda, že se nám podařilo dojednat přednostní proočkování terénních pracovníků a pracovnic v celém kraji,“ uvádí Jana Leitnerová, radní pro sociální a rodinnou politiku.
Očkování bylo nabídnuto všem poskytovatelům sociálních služeb v kraji, stejně jako sociálním pracovnicím a pracovníkům z odborů měst a obcí, kteří se zabývají například sociálně-právní ochranou dětí. Při očkování se tak vystřídají lidé pracující s tělesně či mentálně hendikepovanými, rodinami v nouzi, lidmi bez domova či seniory.
„Ochrana lidí, kteří už rok odvádí neuvěřitelnou práci v rámci sociálních služeb, je pro mě osobně jednoznačnou prioritou. Musím poděkovat jak vedení kraje, tak krajskému koordinátorovi očkování, že jsme v tomto ohledu našli shodu, dostatek vakcín a prostor ochránit nejen pracovníky, ale i jejich klienty. A v neposlední řadě patří velká poklona lidem z odboru sociálních věcí na kraji a mobilním týmům,“ dodala Leitnerová.
Nový vůz má zabudovanou kompletní zdravotnickou zástavbu a všechny výstražné a další systémy, v souladu s příslušnou legislativou ČR. Vozidlo je na podvozku Mercedes-Benz Sprinter řady 419 CDI.
„Děkujeme vedení města Brna za tento velkorysý finanční příspěvek. Úplnou novinkou v tomto voze jsou hydraulická nosítka, vzhledem k tomu, že jsou konstrukčně odlišná od našich ostatních nosítek, bylo nutné tomu přizpůsobit i zástavbu, kde došlo k několika změnám. V reálném provozu ověříme, jak se navržené úpravy osvědčí v praxi, proto je teď auto v testovacím provozu,“ vysvětluje Hana Albrechtová, ředitelka jihomoravské záchranky.
Ve vozidle je monitor životních funkcí s defibrilátorem, tento přístroj měří krevní tlak, dokáže vyhotovit záznam EKG a také například vyhodnotí procentuální množství kyslíku nebo oxidu uhelnatého v krvi. Dále vozíme přístroj pro umělou plicní ventilaci dospělých i novorozenců. V sanitce má posádka k dispozici také videolaryngoskop, skládací páteřní rám, extenční dlahu, digitální teploměr, glukometr, vakuové matrace, dlahy pro znehybnění poraněných částí těla, box pro léky, detektor plynu, který nám pomůže rozpoznat hladinu oxidu uhelnatého v prostředí, a další zdravotnické přístroje a speciální materiál.
„Jak jsem si zjistila, jihomoravská záchranná služba má v rámci regionu průměrně 270 výjezdů za den. V současné době, kdy prožíváme covidovou pandemii, se však toto číslo často vyšplhá i na 300 a výš. Ráda bych při této příležitosti poděkovala všem, kteří dnes a denně zachraňují naše životy. A kteří navíc poslední měsíce čelí velkému fyzickému i psychickému vypětí. Jsme rádi, že jsme mohli přispět novým vozem, a být tak v této těžké době nápomocni. Plníme tím dohodu v rámci Memoranda o spolupráci, v němž jsme se zavázali, že budeme finančně přispívat na pořízení jednoho sanitního vozu po dobu pěti let. V tuto chvíli je již schválená dotace a podepsaná dotační smlouva na další vozidlo,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.
Několik technických údajů: motor diesel 2987 cm3, 140 kW (190 koní), max. rychlost 151 km/h, celková hmotnost 3 880 kg, palivová nádrž 93 l, automatická převodovka s hydrodynamickým měničem, pohon zadní nápravy, světlá výška zástavby 1920 mm
„Sanitka je vybavena komunikačním setem pro spojení s operačním střediskem a s ostatními složkami IZS, záznamovým systémem Hydra pro zpracovávání videozáznamů z kamer, instalovaných na vozidle. Samozřejmostí je GPS, hlášení o stavu výjezdu (CarPC) a systém mobilního zadávání dat (MZD). Tato data zadávají posádky při zásahu v terénu do tabletu, který je předurčen pro práci v náročném prostředí. Má proto výrazně vyšší stupeň odolnosti proti mechanickému poškození, vlhkosti a prachu. Ve voze je i tiskárna, která slouží pro tisk zdravotnické dokumentace. Elektroinstalace zástavby sanitky se ovládá z jediného místa pomocí sdruženého ovládacího prvku IDEATEC GO112,“ doplňuje technický náměstek ZZS JmK Pavel Chvalina. Pořizovací hodnota této sanitky s dodaným vybavením je 4.092.157,80 Kč.
„Pro území města Brna jsou nyní k dispozici téměř čtyři desítky vozů, část jich je v ostrém provozu, část v záloze. Rád konstatuji, že vybavení sanitek se neustále modernizuje. Péče poskytovaná pacientům je čím dál tím kvalitnější a komfort při převozu vyšší. Auta jsou provozována v extrémní a nepřetržité zátěži, v loňském roce ujely vozy jihomoravské záchranky jen v rámci města Brna skoro jeden milion kilometrů, což má za následek jejich velké opotřebení. I proto je důležité, aby se vozidla záchranky udržovala v dobré kvalitě a vozový park se pravidelně obnovoval, rádi jsme k tomu napomohli,“ doplnil 1. náměstek primátorky Petr Hladík.
Počet najetých kilometrů našimi sanitkami se rok od roku zvyšuje. „Provozujeme vozidla s náběhem i přes 350 000 km. Rádi bychom tento počet postupně výrazně snížili. Proto je nutné obměnit minimálně 10, lépe však 15 vozidel ročně. Současná situace, mám na mysli koronavirovou pandemii, nám však tuto snahu značně komplikuje. O to víc jsme vděční za tento nový vůz, velmi si toho ceníme,“ dodává Hana Albrechtová.
Od 8.března očkují vakcínou Pfizer seniory a pedagogické pracovníky ve Společenském domě v Hustopečích zdravotníci i administrativní pracovníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Denně v každém z nich zvládnou zdravotníci naočkovat víc než 1000 lidí denně.
Hejtman Jan Grolich v pondělí 1. 3. 2021 představil centra v ostrém provozu. Konkrétně v Hodoníně v kulturním domě ještě dnes vakcínu dostane 52 lidí. Zatím je to pouhý zlomek zájemců, kteří projdou očkovacím centrem v příštích měsících, až přijdou větší dávky očkovacích látek.
„Počítáme s tím, že v běžném provozu tu zdravotníci denně naočkují 600 lidí, pokud přijde víc vakcín, tak i přes tisícovku. Největší výhoda center je, že šetříme zdravotnický personál. Jeden tým v nemocnici tu zvládne naočkovat mnohem víc lidí, než v nemocnici, takže pak není potřeba tolik lékařů a sester, kteří by chyběli u nemocných,“ shrnul hlavní výhody center hejtman Jan Grolich.
„Zaregistrovaní lidé s rezervací při příchodu vyplní dotazník anamnézy, s lékařem můžou probrat podrobnosti a následuje samotné očkování. Po něm 15 minut počkají v čekárně pod dohledem zdravotníků a můžou jít domů“, popsal jednoduchost celého systému Antonín Tesařík, ředitel Nemocnice T.G. Masaryka v Hodoníně.
Za systémem, který byl nastavený tak, aby byl pro očkované co nejjednodušší, stála ale složitá a náročná příprava. Města musela vybrat zejména vhodné prostory.
„Původně plánovaný zimní stadion se ukázal jako technicky nevyhovující, proto jsem rád, že se nám v kulturním domě podařilo najít kvalitní zázemí, které odpovídá požadavkům Jihomoravského kraje“, řekl starosta Hodonína Libor Střecha.
A ještě složitější byla samotná příprava. Logistický tým z Jihomoravského inovačního centra se s hejtmanem dostali od kostiček lega po virtuální realitu od Vysokého učení technického, díky které si mohli prostor projít dřív, než centra začali reálně stavět.
„Vycházeli jsme z už fungujícího očkovacího centra na Brněnském Výstavišti, ale inspirovali jsme se taky třeba ve Velké Británii nebo v Německu. Každý prostor je nicméně hodně specifický, takže jsme museli každé centrum navrhovat zvlášť“, shrnul očkovací manažer Tomáš Mejzlík z JIC.
Kromě Hodonína už fungují očkovací centra taky v Břeclavi, Znojmě a Kyjově. Ve Vyškově si zatím vystačí s kapacitami nemocnice, pokud by to bylo potřeba, přestěhují se do sportovní haly místní školy. V Blansku se se stavbou očkovacího centra finišuje, hotové bude příští týden. V Hustopečích centrum funguje v upraveném režimu – očkují tam mobilní týmy, proto tam výjimečně odbaví menší počet lidí, než ve zbytku měst.
„Chtěli jsme mít hotovo s předstihem. Původně jsme předpokládali, že očkovací centra budou měsíc prázdná, než bude dost vakcín, ale ředitelé nemocnic rychle pochopili výhody těch upravených prostor a sami sem očkování stěhují už teď, “uzavřel hejtman Jan Grolich.
Připomněl, že Jihomoravský kraj hodlá do konce srpna naočkovat 70 procent obyvatel starších 15 let. Tento cíl si kraj stanovil ve Strategii očkování, kterou minulý týden hejtman představil společně s koordinátorem očkování Lukášem Homolou. Do očkování se podle této strategie ode dneška zapojilo i cca 400 praktických lékařů z celého kraje a další praktici budou přibývat. Oni, zdravotníci ve velkokapacitních centrech a mobilní týmy dokážou souhrnně naočkovat až 18 tisíc lidí každý den, za podmínky, že nedojde k zásadním výpadkům z plánovaných dodávek očkovacích látek.
Protierozní opatření, větrolamy, biocentra, hospodaření se srážkami, mokřady – desítky projektů z jihu Moravy a ostatních regionů, rozhovory se starosty, typy a inspiraci obsahuje publikace s výmluvným názvem Voda v krajině 2021. Útlá knížečka, kterou v těchto dnech vydal Jihomoravský kraj, informuje přehledně o možnostech, jak postupovat proti suchu.
Publikace je určená především představitelům měst, obcí, spolků, škol nebo místních akčních skupin. Jsou v ní rozepsané možnosti letošního dotačního programu kraje na podporu boje proti suchu, následné péče o zeleň a zadržování vody v krajině. Na ten kraj letos vyčlenil 20 milionů korun.
Jihomoravský kraj dlouhodobě patří mezi ty regiony, které jsou změnou klimatu a postupujícím suchem ohroženy nejvíce. A to i přes současné na srážky nadprůměrné období.
„V boji proti suchu jsme všichni v první linii. Starostové a starostky, hejtmani, zemědělci, vlastníci půdy a mnozí další. Je na nás, jakou krajinu předáme dalším generacím. I proto jsme i v těchto ekonomicky těžkých dobách nesáhli ke škrtům v oblasti podpory boje proti suchu a přicházíme s dotačním programem, který má jedinou ambici. Inspirovat všechny starosty a starostky, aby se do boje proti suchu zapojili i další z nich,“ řekl k publikaci hejtman Jan Grolich.
Jeho 1. náměstek Lukáš Dubec považuje uvedený dotační program za jeden z nejdůležitějších, které má kraj k dispozici.
„Z celkové částky 20 milionů je v něm vyčleněno 12 milionů na zadržení vody v krajině. Na podporu péče o zeleň putují tři miliony a čtyři miliony jsou určeny na projektovou dokumentaci těchto aktivit. A milionem korun chceme podpořit vznik koncepčních dokumentů,“ hovoří o podrobnostech Lukáš Dubec.
Podpora přípravy koncepčních dokumentů v boji proti suchu je v dotačním programu novým prvkem.
„Chceme obce povzbudit v tom, aby se pustily do komplexnějšího uvažování. Cílem je, aby pro obec existoval dokument, který nachystá možná opatření v boji proti suchu a změnám klimatu na daném území například na deset let,“ vysvětluje záměr náměstek hejtmana Jan Zámečník.
Publikace bude kraj posílat zejména obecním úřadům, a to v tištěné i digitální formě.
Celkem 15 rekonstrukcí mostů, z nichž drtivá většina je ve špatném nebo havarijním stavu, a čtyři další investiční akce hodlá kraj financovat z prostředků, které letos obdrží z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Využití finančních prostředků SFDI na financování silnic II. a III. třídy v JMK v roce 2021 schválila rada kraje na své středeční schůzi (10. února 2021).
„V letošním roce poskytne Státní fond dopravní infrastruktury ze svého rozpočtu krajům na financování silnic II. a III. třídy finanční prostředky v celkové výši 4 miliardy korun. Z toho na Jihomoravský kraj připadne 279,839 milionu. Jejich příjemcem bude krajská Správa a údržba silnic,“ vysvětluje radní pro oblast dopravy Jiří Crha. Jak dodal, celkové předpokládané náklady všech akcí (včetně započítané finanční rezervy) v roce 2021 jsou 355,718 milionu (vč. DPH). Finančně nejnáročnější bude oprava mostu II/414 Drnholec – Mikulov (ev. číslo 414-007), která přijde na 58 milionů korun (vč. DPH).
„V letošním roce stát prostředky SFDI závazně přislíbil hned z kraje roku, dá se tak s nimi efektivněji plánovat. Na druhou stranu ještě lepší by byl víceletý rámec, abychom mohli prostředky SFDI směřovat více do rekonstrukcí, a naopak prostředky kraje zejména do oprav a údržby. Jde o to, aby se zejména mosty udržely v lepším stavu bez nákladných rekonstrukcí,“ uvedl Jiří Crha.
„Akce nemusíme uskutečnit všechny, zahajování pozdějších bude záviset na průběhu zadávacích řízení a postupu dříve zahájených akcí. To vše s ohledem na výši průběžně čerpaných finančních prostředků. Některé akce přecházejí z minulého období – kraj je zahájil již v roce 2020,“ dodal radní Crha.
Nemocnice na jižní Moravě v současnosti trpí z důvodu nemocnosti a karantén svých zaměstnanců nedostatkem zdravotnického personálu. Kraj proto povolává na pomoc nemocnicím středoškoláky ze zdravotnických škol.
Od dnešního dne vejde v platnost nařízení hejtmana, které vybraným středoškolákům v Jihomoravském kraji uloží pracovní povinnost ve zdravotnických zařízeních v regionu. Rozhodnutí o nařízení pracovní povinnosti středoškolákům včera (5. ledna 2021) podepsal statutární náměstek hejtmana Lukáš Dubec.
„Pracovní povinnost je nařizována z důvodu naléhavého obecného zájmu neodkladného odvrácení nebezpečí ohrožení životů a zdraví obyvatel v souvislosti s trváním nouzového stavu. Nakažených pracovníků ve zdravotnictví přibývá zároveň s tím, jak se COVID-19 šíří a roste i počet aktuálně nemocných či zaměstnanců v karanténě v rámci samotných nemocnic. Studenti středních škol mohou v této chvíli výrazně pomoci,“ vysvětluje náměstek hejtmana Lukáš Dubec. Jak následně dodal, nařízení se týká posledních ročníků zdravotnických středních škol a vyšších středních škol se zdravotnickým zaměřením. „Využívány budou seznamy žáků a studentů, kterým byla pracovní povinnost nařízena už v měsíci říjnu 2020,“ konstatoval náměstek Dubec.
Po doručení pracovních příkazů budou studenti kontaktovat určené pracovníky zdravotnických zařízení a domlouvat další podrobnosti výkonu pracovních povinností – zejména tedy den nástupu, konkrétní pracoviště a rozvržení směn.
