OLOMOUC – Vlastivědné muzeum v Olomouci má od ledna nové vedení. Se začátkem roku do funkce nastoupil Jakub Ráliš. Do jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí v kraji přichází z ředitelského postu mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc.
„Jakub Ráliš bude mít za úkol rozvíjet tuto instituci v lokálním, regionálním i celostátním kontextu. Věřím, že muzeum se stane inspirativním lídrem na poli sbírkotvorných institucí. Potenciál a skvělí lidé tam totiž rozhodně nechybí,“
JAN ŽŮREK, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury.
Jakub Ráliš zvítězil ve výběrovém řízení a ve vedení muzea, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj, nahradil Břetislava Holáska. Odbornou komisi zaujala jeho vize, jak muzeum rozvíjet. „Jeho osobnost by měla být zárukou toho, že muzeum získá nadregionální respekt,“ doplnil radní Žůrek.
Vlastivědné muzeum v Olomouci pečuje o zhruba milion sbírkových předmětů a stará se o objekty v Olomouci, zámek v Čechách pod Kosířem nebo arboretum v Bílé Lhotě. Spadá pod něj i Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu.
ZDROJ: Bc. Eva Knajblová – Olomoucký kraj FOTO: Pavel Rozsíval
OLOMOUCKÝ KRAJ – Už na Nový rok brzy ráno se na Porodnicko-gynekologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc narodilo první miminko roku 2022. Pomyslnou „vítězkou“ se stala holčička Eliška z Radslavic na Přerovsku, která přišla na svět v 4.31 hodin s porodní váhou 3240 gramů a výškou 49 centimetrů. „Souboj“ o prvenství byl letos mimořádně těsný, druhé miminko se totiž v téže porodnici narodilo o pouhou jednu minutu později.
A protože Eliška nebyla pouze prvním miminkem roku ve FN Olomouc, ale i v celém Olomouckém kraji, obdržela dárky od hejtmana kraje Ing. Josefa Suchánka. Ten je vzhledem k epidemické situaci předal do rukou ředitele Fakultní nemocnice Olomouc prof. MUDr. Romana Havlíka, Ph.D., od nějž si dary převzali zástupci vedení Porodnicko-gynekologické kliniky. Maminka totiž po bezproblémovém porodu již porodnici opustila a dárky pro Elišku i pro sebe od kraje obdrží později.
Kromě gratulace, dárkového koše s regionálními produkty, hraček a dalších drobností poslal hejtman prvnímu letošnímu novorozenci také hrací podložku.
„Stejně jako loni i letos jsem nemohl kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru mamince pogratulovat osobně. Rodině i děvčátku přeji především zdraví, radost a spokojený život v Olomouckém kraji, který je jejich domovem,“
JOSEF SUCHÁNEK, hejman Olomouckého kraje
Podobně na dálku blahopřál prvnímu Olomoučánkovi roku 2022 také primátor města Mgr. Miroslav Žbánek, MPA. V tomto případě však ještě maminka malého Matea narozeného 2. ledna v 4.05 hodin v nemocnici zůstávala, takže jí mohl přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D. odevzdat dary od města osobně.
Rodičům malého Matea, prvního Olomoučánka roku 2022, předali dary přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Radovan Pilka a staniční sestra Oddělení šestinedělí Bc. Radka Vrbová.
Maminka Elišky přijela do olomoucké nemocnice z Radslavic na Přerovsku. Eliška se narodila přesně ve 4.31. Jen o minutu později přišel ve stejné porodnici na svět malý Vincenc z Náměště na Hané. Na Nový rok se v 5.15 narodil v Nemocnici AGEL Prostějov chlapeček Mikuláš a v Šumperku se první miminko, chlapeček Jan, narodilo v 6.27.
V roce 2021 se v olomoucké fakultní nemocnici narodilo 2491 dětí, z toho 1207 holčiček a 1284 chlapečků. Nejsilnějším měsícem podle počtu narozených dětí byl vloni červenec (231), nejslabším prosinec (178). Nejčastějším jménem byl Jakub, kterého si rodiče nesli domů rovnou 70krát, mezi dívčími jmény pak Natálie, a to v 43 případech.
ZDROJ: Mgr. Adam Fritscher – tiskový mluvčí, Fakultní nemocnice Olomouc Bc. Eva Knajblová – Odbor kancelář hejtmana, Oddělení tiskové a PR, Olomoucký kraj
Záchranáři v Jihomoravském, Olomouckém kraji a na Vysočině zažili klidnější silvestrovskou noc než v minulých letech. Přesto ale bez práce nebyli.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Záchranná služba JMK realizovala během silvestrovských oslav v době od 18:00 do 6:00 celkem 156 výjezdů. V 8 případech bylo důvodem volání tísňové linky poranění zábavní pyrotechnikou. K prvnímu úrazu došlo ihned v prvních minutách roku a to na Břeclavsku. Dva muži byli zasažení v oblasti obličeje a jejich zranění byla závažná. U dalších osob způsobily petardy zranění spíše lehčího charakteru. Kromě poranění od pyrotechniky záchranáři na jihu Moravy vyjížděli k úrazům, na vznik většiny z nich měl vliv alkohol. Většinou šlo o tržné rány na hlavě nebo úrazy dolních či horních končetin. V důsledku požití alkoholu docházelo také k různým potyčkám, někteří pacienti měli sebevražedné úmysly, nebo naopak ohrožovali svoje okolí. Celou noc byli záchranáři ve střehu a snažili se být lidem nablízku, zvedali telefony, ošetřovali pacienty, transportovali je do zdravotnických zařízení.
OLOMOUCKÝ KRAJ Oproti loňskému silvestrovskému veselí byly letošní oslavy příchodu nového roku 2022 v Olomouckém kraji co do počtu výjezdů záchranné služby o něco klidnější. Nicméně oproti Silvestru 2021 jsme řešili více výjezdů k úrazům, které byly způsobené díky používání pyrotechniky a také více případů, kde došlo k napadení (zejména ve městě Olomouc a jeho blízkém okolí).
Pojďme se tedy společně podívat na celokrajskou statistiku silvestrovské 24 hodinové směny : Počet výjezdů na denní směně : 106 Počet výjezdů na noční směně : 75
Nejčastěji vyjížděla na noční směně VZ Přerov, dále pak výjezdové skupiny v krajském městě Olomouc a v Litovli.
Výjezdy k úrazům spojené s pyrotechnikou : 3x – z toho dvakrát výjezd k poranění a semiamputaci prstů na horní končetině a dále jeden, kdy pacienta zasáhl ohňostroj do obličeje a způsobil tak poranění očí a popáleniny ve tvářích.
Výjezdy spojené s napadením ve spolupráci s PČR: 6x Výjezdy spojené s řezným poranění (nožem, sklem,…) : 3x
Výjezdy k pacientům s ebrietou (opilostí) : 2 výjezdy jako prostá intoxikace alkoholem s následným doporučením odeslání pacientů na protialkoholní záchytnou stanici ; dalších 13 výjezdů bylo ve spojitosti s jinou přidruženou diagnózou (jako úrazy, dušnost atd.) z toho pak jeden pád mladého muže z 3m výšky.
Počet převozů Covid + pacientů za 24 hod. : 7x
KRAJ VYSOČINA Záchranáři Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina uskutečnili o silvestrovské noci celkem 52 výjezdů. V porovnání s loňským rokem je to asi o třetinu více, nicméně i tak byly letošní oslavy příchodu nového roku výrazně klidnější, než v předchozích letech. Zvýšil se také počet ošetřených pacientů z loňských 34 na letošních 47.
V přímé souvislosti se silvestrovskými oslavami ošetřili záchranáři z Vysočiny celkem 17 pacientů. Nejčastěji se jednalo o osoby mladšího věku. Pět z nich se zranilo následkem pádu, čtyři osoby skončily v péči zdravotníků po fyzickém napadení a sedm pacientů bylo nutné transportovat do nemocnice s intoxikací alkoholem. Pouze jeden člověk se zranil v důsledku manipulace s pyrotechnikou. S poraněním oka byl převezen do zdravotnického zařízení. Žádné z uvedených zranění naštěstí nebylo život ohrožující.
Zákon stanoví termín zimní údržby pro Ředitelství silnic a dálnic ČR od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. Datum hlavní činnosti nejen sypačů odpovídá každoročně specifikovanému Plánu zimní údržby, podle kterého se jednotlivé dispečinky orientují.
Letos projevy zimy zatím nepřichází, což neplatí o minulé sezóně, kdy bylo jen krajskou Správou Olomouc vynaloženo na údržbu v zimním i mimozimním období rekordních cca 46,6 milionu Kč bez DPH. Sluneční svit aktuálně nenapovídá podobné vysoké investici pro letošní rok, ale zbývá ještě dost času na možný opak.
Pro případ příchodu mrazů má ŘSD ČR v Olomouckém i Moravskoslezském kraji připraveno dostatek vybavené techniky včetně posypového materiálu. Údržbu dálnic D1, D46 a částí D35 a D48 ve výše zmíněných krajích provádí SSÚD Ivanovice na Hané, SSÚD Kocourovec, SSÚD Mankovice a SSÚD Ostrava. Tato střediska správy a údržby dálnic mají připraveno k dispozici 48 sypačů s radlicí, 10 nakladačů, 6 sněhových fréz a k tomu přes 14 tisíc tun posypové soli.
Údržba silnic I. třídy a zbývajících úseků dálnic je zajišťována dodavatelsky smluvenými firmami. V rámci Moravskoslezského kraje je připraveno 37 sypačů s radlicí, 10 nakladačů, 4 sněhové frézy, 4 šípové pluhy, 13 traktorů s radlicí a 1 ledořez. Sklady hlásí více než 11 tisíc tun soli a 2 200 tun inertního posypového materiálu. Na zásah v území Olomouckého kraje je připraveno 20 sypačů s radlicí, 8 nakladačů, 4 sněhové frézy, 4 šípové pluhy a 2 traktory s radlicí. Co se týče soli, první vlnu mrazů jistí 13 500 tun soli a 150 tun inertního materiálu s předpokládaným dokupováním podle potřeby.
OLOMOUC – Příští týden ve středu bude zahájena údržba silnice I/46 vedoucí mezi Olomoucí a Šternberkem. V olomouckých ulicích Pavlovická a Chválkovická provedeme údržbu, což znamená čištění komunikace a obnovu vodorovného dopravního značení. Z důvodu pohybu strojů a jejich obsluhy upozorňujeme na plánované umístění zákazu stání v parkovacích zálivech.
Harmonogram údržby je následující:
V termínu od 22. 9. 2021 17:00 hod. do 23. 9. 2021 6:00 hod. budou probíhat práce ve směru na Šternberk, a to od světelné křižovatky ulic Roháče z Dubé x Sladovní po křižovatku se silnicí III/4432 vedoucí na Selské náměstí.
V termínu od 23. 9. 2021 17:00 hod. do 24. 9. 2021 6:00 hod. budou probíhat práce ve směru do Olomouce, přesněji od křižovatky se silnicí III/4432 po světelnou křižovatku ulic Roháče z Dubé x Sladovní.
Prosíme o respektování zákazu stání, obousměrný provoz silnice I/46 zůstane zachován bez nutnosti stanovit objízdné trasy.
PLUMLOVSKÁ PŘEHRADA – Všechny složky integrovaného záchranného systému (IZS) se ve středu 15. září zapojily do cvičení Příval 2021. Jeho námětem byla silná bouřka, která zvedla hladiny místních toků a zapříčinila také poškození hráze plumlovské přehrady.
„Úkolem cvičení byla koordinace v rámci IZS a spolupráce měst a obcí při zvládání mimořádných událostí. Průběh cvičení budeme podrobně analyzovat, hledat slabá místa a řešení, jak celkově práci záchranných složek dále vylepšovat,“
JOSEF SUCHÁNEK, hejtman Olomouckého kraje
Hasiči, policisté a záchranáři si přímo v terénu procvičili evakuaci osob, krizový štáb pak například logistiku zásobování. Hasiči si vyzkoušeli také práci v lokalitách bez dodávek elektřiny a záchranu lidí z vodní hladiny.
Podobná cvičení uskutečňuje Olomoucký kraj pravidelně. Získané zkušenosti IZS už mnohokrát uplatnil v praxi například při bleskových povodních nebo během nedávné pomoci obcím na jižní Moravě, které zasáhlo ničivé tornádo.
ZDROJ: Eva Knajblová, Odbor kancelář hejtmana Olomouckého kraje, Oddělení tiskové a PR
OLOMOUC – Pouzdro ukrývající poselství budoucím generacím vyzvedli historici v pondělí 9. srpna z takzvané makovice Červeného kostela v Olomouci. Ten v současné době prochází rekonstrukcí, jejímž cílem je vznik moderního prostoru, který nabídne zázemí návštěvníkům vědecké knihovny. Kromě toho se tam budou odehrávat také společenské a kulturní akce.
„Každé vyzvednutí pouzdra je mimořádně vzácná událost. Kostel byl dostavěn v roce 1902 a samotné pouzdro bylo poprvé vyzvednuto až v roce 1988, a to zcela náhodně“
JOSEF SUCHÁNEK, hejtman Olomouckého kraje
Schránka ukrytá ve věži kostela obsahuje kromě poselství budoucím generacím i historické dokumenty a například také vzorky dobového tisku – a to jak z roku 1902, kdy byl kostel otevřen, tak z dob rekonstrukce v roce 1988. Načas se jejich novým domovem stane depozitář vědecké knihovny.
„Sejmutí schránky v nás přirozeně provokuje úvahy o tom, co bychom příštím generacím měli odkázat my“
JAN ŽŮREK, krajský radní pro oblast kultury a památkové péče
Samotná rekonstrukce Červeného kostela skončí příští rok. Na její realizaci spolupracuje s krajem také vědecká knihovna a Národní památkový ústav. Mimo jiné dojde k restaurování bočních chorů, díky nimž se kapacita kostela navýší na 271 osob. Náklady na rekonstrukci památky přesáhnou 140 miliónů korun. Další milióny pak budou potřeba na vybavení a adaptaci interiérů.
Olomoucký kraj letos opět podpoří výuku, vědecký výzkum či propagaci na vysokých školách v regionu. Dotace v celkové výši 18 500 000 korun poputuje na Moravskou vysokou školu a Univerzitu Palackého v Olomouci, Vysokou školu logistiky a Vysokou školu báňskou-Technickou univerzitu Ostrava.
„Podpora těchto vzdělávacích institucí je podle našeho názoru velmi důležitá. Proto každý rok poskytujeme finance na jejich rozvoj, který současně přispívá k růstu celého regionu,“ řekl uvolněny člen Rady Olomouckého kraje pro oblast školství Aleš Jakubec.
Moravská vysoká škola využije finanční prostředky na zkvalitňování a inovace profesního vzdělávání, rozvoj mezinárodní spolupráce a posílení publicity školy. Vysoká škola logistiky díky dotaci podpoří kvalitu vzdělávání, profesní studijní programy a potenciál pracovníků pro aplikovaný výzkum.
„Logistika je oborem, který má budoucnost – to se jasně ukázalo i během současné koronavirové krize. Peníze od Olomouckého kraje jsou pro nás výraznou pomocí, díky níž můžeme rozvíjet především profesní vzdělávání,“ uvedl ředitel školy Josef Kulíšek.
Univerzita Palackého peníze použije například k usnadnění vzdělávacích aktivit pro znevýhodněné studenty, přípravě nových vzdělávacích programů či komunikační kampaň zaměřenou na střední školy. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava pak investuje do podpory a rozvoje výuky na detašovaných pracovištích svých dvou fakult v Šumperku.
OLOMOUC – Je to fascinující podívaná, když lze ve 3D na obří obrazovce sledovat jemnou a precizní práci chirurga v nitru lidského oka. Díky zvětšení a prostorovému efektu se zdají být mikroskopické činnosti operatéra při nápravě očních vad doslova na dosah. Možnosti, které nabízí přístroj NGenuity®3D, mají ale v první řadě obrovský přínos pro samotné oční lékaře. Posun v kvalitě zobrazování operačního pole považují odborníci za přímo revoluční skok. Nejmodernější verzi systému od společnosti Alcon mohou nově využívat také specialisté z Oční kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Přístroj NGenuity®3D, s nímž v České republice kromě Olomouce mohou pracovat už jen lékaři ve fakultních nemocnicích v Praze, Brně a Ostravě, sestává z několika částí: ploché 3D obrazovky s rozlišením 4K, 3D HDR kamery, výkonného počítače, který umí zpracovat 3D obraz ve vysokém rozlišení, a unikátní konzole. „Přístroj se používá u operací zadního segmentu, tedy sítnice a sklivce, a u katarakty, tedy při odstranění šedého zákalu,“ vysvětluje primář Oční kliniky FN Olomouc MUDr. Michal Hrevuš, FEBO.
Nejmodernější verze systému přináší dříve netušené zobrazovací možnosti. 3D kamera se napojuje na operační mikroskop a obraz se přenáší na velký LCD panel. „Digitalizovaný obraz je větší a lze s ním dále pracovat. Kromě samotného operačního pole má lékař na monitoru k dispozici také více důležitých údajů o stavu pacienta. Obraz může různě upravit, například použít barevný filtr, jímž zvýrazní vybrané oční struktury a vrstvy tkáně. Zvyšuje se tak chirurgický komfort a zlepšuje se vizualizace operované části oka,“ doplňuje Zdeněk Plešek ze společnosti Alcon.
Primář Hrevuš si NGenuity®3D vyzkoušel už v loňském roce a byl z přístroje nadšený. „Díky většímu zobrazení operačního pole mám lepší přehled o tom, co se v oku děje. Je to skvělý pomocník při adaptaci na takzvanou heads-up chirurgii, tedy nový přístup k operativě, kdy není nutné sledovat mikroskop, nýbrž výkon kontrolujete s ´hlavou nahoře´ na obrazovce. Je skvělé, že teď už máme přístroj na klinice natrvalo,“ hodnotí novinku Michal Hrevuš.
NGenuity®3D je nejen vysoce funkční a účinný nástroj pro oční chirurgy, ale také ideální prostředek pro výuku budoucích lékařů. „Medici díky monitoru sledují v reálném čase všechny úkony operatéra a vzhledem k tomu, že operace je možné nahrávat, ať již ve formátu videa nebo fotografií, lékaři mohou záznam využít v prezentacích pro studenty nebo kolegy na odborných setkáních,“ doplňuje Zdeněk Plešek.
Nový zobrazovací systém zatím oční lékaři FN Olomouc využili při zhruba dvou desítkách výkonů. „Jeho vytížení bude intenzivnější, budeme jej využívat na všechny nitrooční operace, kterých provádíme přes dva tisíce ročně,“ předpokládá primář Hrevuš.
