ZNOJMO – Prázdný panelový dům u hradeb v Horním parku město Znojmo odkoupilo před pár lety. Nyní ho čeká demolice. Spolu s ním půjde k zemi i zeď, která odděluje pozemek kolem panelového domu od parku. Na prázdném místě budou následně provedeny terénní práce a bude zde vysazena parková zeleň pro vytvoření další relaxační a odpočinkové zóny.
Průchod Horním parkem bude pro kolemjdoucí z důvodu pohybu těžké techniky částečně omezen. Práce provede firma PB SCOM s.r.o., která již v roce 2019 prováděla demolici budovy bývalého sídla Městské zeleně Znojmo na ulici Pražská. S demoličními pracemi by se mělo začít v druhé polovině srpna a potrvají přibližně 2 měsíce.
Panelový dům sloužil dříve jako bydlení pro úředníky Komerční banky, která je hned v sousedství. Pochází z počátku 80. let a je již několik let nevyužívaný a zchátralý. Dům je ve velmi špatném stavebně technickém stavu, proto se přistupuje k jeho demolici. Žádným vhodným využitím se nehodí do prostoru Horního parku, který bude navíc v budoucnu revitalizován.
MIKULOV – I v Mikulově se záchranáři Zdravotnické záchranné služby JMK dočkají nové moderní výjezdové základny. Slavnostního poklepu základního kamene stavby se v pondělí 1. srpna 2022 zúčastnili krajští radní Vladimír Šmerda a Jiří Kasala a provozně-technický náměstek ZZS JmK Petr Hýbler. Objekt je situován do západní části města do těsné blízkosti areálu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje.
„Náklady na stavbu za 82,3 milionu korun jsou pokryté z úvěru z Evropské investiční banky. Jihomoravští záchranáři potřebují moderní zázemí pro svou práci, které pozitivně ovlivní jejich nasazení v terénu a zvýší úroveň přednemocniční péče v oblasti celého regionu Mikulovska. Jen v letošním roce kraj staví šest nových základen,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich.
„Prostory nynější základny jsou nevyhovující jak z hlediska organizačního uspořádání, či zázemí pro posádky. Zdravotnická záchranná služba odvádí skvělou a spolehlivou práci. Záchranáři jsou vždy tam, kde je potřeba. Poskytují co nejrychlejší a nejúčinnější pomoc pacientům. S tím musí jít ruku v ruce i kvalitní zázemí,“doplnil radní pro zdravotnictví Jiří Kasala.
V objektu jsou v přízemí umístěny dvě stání sanitních vozidel, dezinfekční box, sklady zdravotnického materiálu, prádla, infekčního odpadu a komunálního tříděného odpadu. V podlaží budou pobytové prostory posádek se šatnami a hygienickým zázemím.
Hlavní budovu doplňují zpevněné plochy s parkovacími stáními pro osobní automobily a přístřešky pro náhradní zdroj, úschovnu motocyklů, sanitky a tříděný odpad v kontejnerech.
„Musím říct, že letos máme opravdu plodný rok, pokud jde o zahájení stavby nových základen a jsem za to moc ráda, našemu zřizovateli patří velký dík. Po zahájení výstavby stanovišť v Boskovicích, Slavkově, Bučovicích, V Kyjově a Veselí teď klepeme základní kámen i v Mikulově. Upřesním, že je naším záměrem, aby budovy byly jednotně zařízené, naše posádky totiž mohou působit na více základnách zároveň, a tak je pro ně přínosem, pokud zázemí znají a mohou se spolehnout na podobné rozmístění místností i vybavení. Důležitý je také vysoký komfort napomáhající k výkonu náročné práce. Pokud jde o Mikulovsko, je to region turisty velmi oblíbený, takže tu nepečujeme jen o místní, ale také o velké množství návštěvníků,“ vysvětluje ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.
Výjezdová stanice je navržena v pasivním energetickém standardu s využitím dvou fotovoltaických elektráren, z nichž první svým výkonem zásobuje běžný provoz základny a druhá pohání tepelná čerpadla využívající teplo z hlubinných vrtů, které efektivně vyrábí teplo k vytápění a teplou vodu pro potřeby výjezdové základny. Tento systém má i reverzní funkci se schopností budovu výjezdové stanice v létě chladit.
„Nová základna se stane více energeticky nezávislou na externích zdrojích a není závislá na zemním plynu. Objekt je dále vybaven podzemními nádržemi k akumulaci dešťové vody pro její využití pro provoz základny. Všemi těmito opatřeními dochází k 80% úspoře potřebné energie oproti stávajícím základnám. Výrazně tak klesnou provozní náklady, a to je moc dobře, protože v době energetické krize jsme nuceni šetřit,“ objasnil energetickou nezávislost stavby radní pro investice Vladimír Šmerda.
HODONÍN – Hodonínská zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem, samečkem přímorožce arabského (Oryx leucoryx).Ten přišel na svět 18. června.
„Matce i mláděti se daří dobře a v tuto chvíli má mládě za sebou čipování nezbytné pro identifikaci jedince i podání dávky vitaminů,“ popisuje zooložka Lenka Štursová a dodává, že malou antilopu mohou návštěvníci vidět ve výběhu ve společnosti rodičů, další chovné samice a dvou loňských mláďat.
S chovem tohoto ohroženého druhu antilopy započala hodonínská zoo v roce 2016, kdy byly ze zoo ve švýcarském Curychu přivezeny dvě samice. K nim byl později přidán samec z anglického Marwellu. Přímorožce arabské chová hodonínská zoo jako jediná zahrada v republice a patří k druhů, které se zde daří pravidelně odchovávat.
Z přírody na čas zcela vymizeli. V posledních letech se do přírody ale vrací, právě díky záchranným programům zoologických zahrad. Jedná se o antilopu nižší postavy s protáhlejší hlavou, delším ocasem a dlouhými rohy. Typické je pískově bílé zbarvení těla. Kromě tohoto druhu přímorožce chová hodonínská zoologická zahrada také přímorožce jihoafrického a přímorožce beisa.
HUSTOPEČE – Po 19 měsících stavebních prací se v pátek 17. června 2022 otevřel nový Domov pro seniory v Hustopečích.
Domov je situován na okraji města s výbornou dopravní dostupností. Přiléhá k němu poliklinika, krajská nemocnice a také velké městské parkoviště. Zařízení s 52 lůžky ubytuje první klienty ve druhé polovině července. Celý projekt včetně vnitřního vybavení vyšel na 130 milionů korun.
Projekt byl realizován v rámci dotačního programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb“ vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí, na pozemku ve vlastnictví Jihomoravského kraje.
„Tato jedna z největších krajských investic byla nezbytná s ohledem na stárnutí populace v kraji. V blízkém okolí žádné podobné zařízení není. Nejbližší je v Břeclavi. Podařilo se nám navýšit kapacity služeb, které nabídnou seniorům veškerou potřebnou péči,“ sdělil jihomoravský hejtman Jan Grolich.
„V Hustopečích otevíráme službu domov se zvláštním režimem, která je primárně určena pro seniory trpící nějakou formou demence. Ti potřebují velkou míru podpory a pomoci ze strany personálu, proto nastavíme kvalitu služby tak, abychom budoucím klientům a klientkám, kteří nemohou žít doma s podporou rodiny a terénní péče, umožnili dožít důstojně právě v krajském zařízení. Kapacita zařízení je 52 lůžek, z toho 14 jednolůžkových a 19 dvoulůžkových pokojů. Věřím, že zde najdou místo lidé, kteří sociální službu tohoto typu opravdu potřebují,“ uvedla radní pro oblast sociální a rodinné politiky Jana Leitnerová.
Kromě jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů zde uživatelé najdou také společenské místnosti, jídelnu a odpočinkové zóny. Chybět nebude ani vlastní kuchyně, prádelna, kadeřnictví či pedikúra.
„Mít příležitost podílet se na zrodu nového domova pro seniory se zvláštním režimem je pro mě velká výzva a současně je to nesmírně obohacující a smysluplná práce. Věřím, že společně s novým týmem zajistíme kvalitní péči a důstojný život našim budoucím klientům. Domov s menší kapacitou nám dává možnost vytvořit domácí rodinné prostředí s dobrou komunikací a důrazem na individuální přístup ke každému klientovi,“ řekla ředitelka Domova pro seniory Hustopeče Alice Lužová.
Vedení domova nyní eviduje 97 žádostí na ubytování seniorů, v rodinách žadatelů probíhají sociální šetření. Podle ředitelky Lužové budou lůžka obsazena v druhé půlce července, předtím je ještě nutné zapsat objekt do katastru nemovitostí a registrovat danou sociální službu.
Stavba je architektonicky navržena jako kvádr s orientací podélné osy jih – sever. Orientace jednotlivých pokojů i ostatních provozů je na východ a na západ. Objekt je podsklepený se čtyřmi nadzemními podlažími.
Čtvrté podlaží tvoří menší střešní nástavbu s přejezdy výtahů, strojovnou vzduchotechniky a náhradním zdrojem elektrické energie. V podzemním podlaží a v 1.NP objektu jsou prostory pro služby, zdravotní provozy, administrativa, centrální prádelna, šatny, denní místnost zaměstnanců, varna a jídelna. V těchto podlažích je rovněž umístěna většina skladů, garáž pro dva automobily a zahradní techniku a prostory pro tříděný i komunální odpad. Ve 2.NP, 3.NP a části 1.NP se nacházejí pokoje klientů a společenské místnosti.
V lůžkové části 1.NP, 2.NP a 3.NP jsou dva výtahy. Jeden osobní a jeden lůžkový, evakuační. V prostoru zázemí gastroprovozu je osobonákladní výtah zajišťující propojení mezi podzemním podlažím a 1.NP s varnou a jídelnou.
„Střechy objektu jsou ploché s tepelnou izolací i spádovou vrstvou z pěnového polystyrénu a hydroizolací z asfaltových modifikovaných pásů. Je zde realizována i střešní terasa s pergolou a vegetační zahradou. Zdrojem tepla jsou pak dva stacionární kondenzační plynové kotle. Součástí stavby bylo i vybudování vnitroareálové komunikace a 16 parkovacích stání,“ doplnil Vladimír Šmerda, radní pro oblast investic.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje v těchto dnech otevřela zbrusu nově zrekonstruovaný most (evidenční číslo 414-007) přes řeku Dyji. Most byl v těchto místech vystavěn v roce 1980, vysoká dopravní zátěž udělala své a podepsala se na technickém stavu mostu, který technici označili za havarijní.
„Museli jsme přistoupit k celkové rekonstrukci. Nejprve proběhla demolice nosné konstrukce a opěr, následně u krajních opěr bylo provedeno zesílení založení pomocí nových mikropilot. Následně jsme přistoupili k výstavbě nových opěr a zřídili jsme novou nosnou konstrukci, kterou tvoří předem předpjaté tyčové prefabrikáty délky 29,5 m, které jsou po 7 kusech v každém ze tří prostých polí,“ popsal ředitel SÚS JMK Roman Hanák.
Celková délka nosné konstrukce mostu lehce přesahuje 90 m, její celková šířka je pak 8,99 m a šířka vozovky mezi obrubami je 7,5 m.
„Na této akci jsme pracovali přesně rok, stavba přišla na 48,7 mil bez DPH a na financování se podílel Státní Fond Dopravní Infrastruktury a Jihomoravský kraj,“ uzavřel Hanák.
zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje
BYSTŘICE POD HOSTÝNEM – V pátek 17. června se od 11 hodin dopoledne uskutečnilo slavnostní otevření nové budovy profesionálních hasičů v Bystřici pod Hostýnem.
Aktu se zúčastnili náměstci Generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR brigádní generál Mgr. Slavomír Bell a plk. JUDr. František Vavera, hejtman Zlínského kraje Ing. Radim Holiš, starosta města Bystřice pod Hostýnem Mgr. Zdeněk Pánek a z firmy První KEY STAV Roman Michlíček, kteří se společně s ředitelem Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje plk. Ing. Vítem Rušarem ujali symbolického přestřižení pásky. Následně výjezdoví hasiči provedli hosty po budově nové stanice a přilehlých prostranství. Hosté tak měli možnost shlédnout zázemí hasičů, zachraňujících životy a majetek v hasebním obvodu Bystřice pod Hostýnem.
Samotná výstavba začala v listopadu roku 2020. Ve veřejné soutěži na dodavatele stavby zvítězila firma První Key-Stav. Dne 2. května 2022 byl vydán kolaudační souhlas a následně od 10. května 2022 se zásahová jednotka profesionálních hasičů v čele s velitelem stanice přestěhovala do této budovy. Hasiči zde získali zejména prostornou garáž pro stále větší zásahovou techniku, sklady, zázemí pro jednotku, zahrnující školicí a odpočinkové místnosti, místo pro fyzickou přípravu, stravování, sociální zázemí a další prostory nutné pro zabezpečení akceschopnosti. Důležitou vlastností budovy je, že je postavena v tzv. pasivním standardu. Jde o druhou takovou stanici ve Zlínském kraji, která byla takto realizována za podpory z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu životního prostředí ve výši 13,361 mil. korun. Dalších 5 miliónů poskytl Zlínský kraj a pozemek bezúplatně převedlo město Bystřice pod Hostýnem do majetku Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Celkové finanční výdaje na stavbu přesáhly 72 mil. korun.
„Jako prakticky na každé stavbě, i zde se objevily nečekané problémy. Asi největším z nich byl nestabilní svah při zemních pracích. Se všemi komplikacemi se však dodavatel velmi zdatně vyrovnal, pružně reagoval na naše požadavky a navrhoval řešení,“ upřesnil vývoj stavby ředitel HZS Zlínského kraje plk. Ing. Vít Rušar.
Stanice je zařazena do kategorie P1, slouží zde 15 příslušníků ve třech směnách a velitel stanice. V průběhu vlastní výstavby došlo k rozhodnutí připravit prostory na navýšení početního stavu hasičů na 24 a velitele stanice. Projektant, ale zejména dodavatel stavby, se s tímto požadavkem vyrovnali velmi dobře. Nová stanice je tak nyní připravena na službu 8 hasičů na každé směně.
„Mé poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě i na samotné realizaci stavby, ať už to jsou představitelé města Bystřice pod Hostýnem, zaměstnanci odboru programového financování Ministerstva vnitra, Zlínskému kraji, zástupci energetické agentury ZK, realizační firma První Key-stav, a.s., FAKO s.r.o., tak i kolegové z generálního ředitelství HZS ČR, a příslušníci a zaměstnanci HZS Zlínského kraje,“ dodal krajský ředitel.
Velké poděkování za hudební vystoupení patří zástupcům Základní umělecké školy Bystřice pod Hostýnem, a to především mladému trumpetistovi Jaroslavu Češkovi.
BRNO – Svůj potápěčský výcvik spojila s další užitečnou činností poříční jednotka městské policie. Strážníci během svých výcviků kontrolovali před začátkem hlavní koupací sezony i dno a břehy Brněnské přehrady.
Strážníci se minulý týden ponořili pod hladinu, aby se před začátkem hlavní koupací sezony ujistili, že rekreantům nehrozí pořezání ostrými předměty. Zvláštní pozornost věnovali okolí mola na pláži U Sirky.
Hlídky mají pro návštěvníky převážně potěšující zprávy. Dno bylo na většině míst čisté a bezpečné pro pohyb, podobně jako oblíbené louky podél břehů. Několik rozbitých lahví a zmačkaných plechovek přesto strážníci vytáhli.
Množství nebylo závratné, ale místo nálezu i jeho charakter odpovídaly informacím, které městská policie nastřádala. Vytažené předměty někdo odhodil právě v blízkosti koupacího mola Rakovec.
U MOLA JE ALKOHOL ZAKÁZANÝ
To koresponduje s poznatky městské části Bystrc. Na molu se totiž podle starosty Tomáše Kratochvíla scházeli i lidé, kteří tady po večerech pili alkohol a záměrně do vody házeli láhve a někdy je údajně úmyslně rozbíjeli.
„Podle vyhlášky je rakovecké molo jedním z míst, kde se alkohol vůbec pít nesmí, a totéž platí i do vzdálenosti padesáti metrů od něj. Naše poříční jednotka i bystrcké hlídky si proto dodržování tohoto omezení všímají,“ upozornil Luboš Oprchal, ředitel Městské policie Brno.
Při znečišťování zatím nikoho nepřistihly. „Zato už jsme několikrát vraceli na místo záchranné kruhy, které rozjaření návštěvníci naházeli do vody nebo odnesli do lesa. To, co považují za legraci, může tonoucího člověka stát život,“ zdůraznil Karel Vašíček, vedoucí poříční jednotky městské policie.
Strážníci z tohoto útvaru využívají na Brněnské přehradě dva motorové čluny a plní i roli vodních záchranářů. Například vloni touto dobou, také během výcviku, zachránili život topícímu se neplavci, který spadl z paddleboardu. Poříční jednotka zejména mimo rekreační období působí po celém městě, dohlíží i na veřejný pořádek a v případě potřeby zajišťuje hlídky z lokálních služeben.
BRNO – Robotická operativa nabízí v porovnání s jinými operačními přístupy řadu benefitů, a to jak pro pacienty, tak i operatéry. Díky robotickému systému mohou chirurgové provádět komplikované zákroky šetrněji a efektivněji. V MOÚ je využívána především pro urologickou, chirurgickou a gynekologickou operativu.
Základními výhodami operativy s využitím robotického systému pro pacienty patří lepší tolerance pro minimální traumatizaci (větší šetrnost ke tkáním), menší pooperační bolesti, časnější návrat do běžného života, nižší procento hnisavých komplikací, kratší pracovní neschopnost a v neposlední řadě lepší kosmetický efekt.
Robotický operační systém ulehčuje práci také lékařům, operatérům, kteří mohou řídit operaci z pohodlné pozice a nemusejí se několik hodin sklánět nad operačním lůžkem. Zatímco při laparoskopickém výkonu mají chirurgové možnost pouze dvojrozměrného obrazu, robotický systém umožňuje trojrozměrné zobrazení. Hlavní výhodou je vyšší přesnost a rozsah pohybů operatéra, což vede k menšímu poškození okolní tkáně, a tedy ještě kratší doběrekonvalescence a méně viditelné jizvě. V praxi to vypadá tak, že chirurgické nástroje drží robotická jednotka, kterou řídí operatér.
Mezi nejčastější operační výkony MOÚ v rámci urologické onkologie patří operace pro zhoubné onemocnění prostaty a ledviny. „Provedli jsme již téměř 700 operací, z toho přibližně 500 prostatektomií. Přináší to výhody především pro naše pacienty, kteří výrazně profitují z miniinvazivního přístupu,“ popisuje doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D., primář Oddělení urologické onkologie.
„V oblasti chirurgické onkologie nám operační systém da Vinci pomáhá zejména při operacích tlustého střeva a konečníku. Každým rokem zvyšujeme počet provedených robotických operací, v loňském roce to bylo 55,“ popisuje lékař Kliniky operační onkologie doc. MUDr. Roman Šefr, Ph.D. Hlavní výhodou pro operatéra je výborný trojrozměrný obraz a velký rozsah pohybů operačních nástrojů.
Oddělení gynekologické onkologie využívá operační systém da Vinci nejčastěji k léčbě zhoubného onemocnění dělohy. V loňském roce provedli gynekologové 50 robotických hysterektomií. „Délka hospitalizace pacientek byla v průměru kratší o 2 dny a dále se zkracuje,“ vysvětluje výhody MUDr. Richard Feranec, Ph.D.
Operační systém da Vinci, který je vybaven nejnovější technologií, přenáší pohyby ruky operatéra na konzoli a mění je ve vysoce přesné pohyby nástrojů. Nástroje da Vinci Endowrist (tzv. endoskopické zápěstí) mají mnohem větší rozsah pohybu než lidská ruka, a umožňují tak snadnější přístup k místu zákroku.
Robotická chirurgie z pohledu operatéra není jednoduchá a vyžaduje dlouhodobý a intenzivní výcvik. „Ne každý operatér dokáže robotický systém ovládat. Jsme rádi, že máme v MOÚ lékaře, kteří se robotické operativě věnují a navíc ji stále více rozvíjejí. Na prvním místě jsou pro nás pacienti a je proto velmi důležité, že jim můžeme nabídnout takové způsoby operativy, které umožňují jejich rychlejší návrat do běžného života,“ doplňuje náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D.
Významnou roli při robotické chirurgii hrají také perioperační sestry a všeobecné sestry pracující na Centrální sterilizaci. Musí být patřičně proškoleny a je kladen důraz na erudici a technickou zdatnost. „Jsem velice ráda, že díky našemu odhodlání a píli se nám podařilo za ty roky vypracovat a úkony, které nám dříve trvali 45 minut, zvládáme nyní i v třetinovém čase,“ popisuje vrchní sestra Centrálních operačních sálů Martina Vidrmertová, MBA.
„Závodní lékařka mi indikovala zvýšené PSA (Hladina PSA v krvi může být zvýšená u mužů s karcinomem prostaty, nezhoubným zvětšením prostaty nebo s infekcí prostaty), prošel jsem několika vyšetřeními a následně mi byla doporučena léčba v Masarykově onkologické ústavu. Na základě vyšetření PET-CT jsem se dostal v srpnu do rukou pana docenta Staníka a nastala velmi rychlá akce. Operován jsem byl 1. září, za 6 dní jsem byl propuštěn, po 14 dnech mi odstranili katetr a po měsíci od operace jsem se vrátil zpět do pracovního procesu,“ popisuje pacient Milan Horáček, který v loňském roce podstoupil robotickou operaci na Oddělení urologické onkologie MOÚ.
Miniinvazivní chirurgie je soubor lékařských zákroků, které se provádějí jen pomocí krátkých řezů, čímž dochází k minimalizaci pooperačních komplikací a bolestí. Zatímco v klasické chirurgii se provádí poměrně velký řez, aby byla operovaná část dobře viditelná (tzv. „otevřená operace“), při miniinvazivních výkonech se vytvoří pouze takový otvor, aby jím prošla sonda s kamerou a potřebné nástroje.
HODONÍN – V lamím výběhu Zoo Hodonín je v posledních dnech hodně živo. K malé černé samičce lamy alpaky, která přišla na svět začátkem května, nyní přibyl i sameček hnědého zbarvení. Ten se narodil poslední den v květnu.
První dny po narození zůstává mládě v odděleném výběhu společně s matkou, aby měli oba klid a prostor na zesílení a aby matku samec nerušil.
„Samice začala rodit v ranních hodinách. Asi půl hodiny po porodu se mládě již postavilo na nohy,“ uvádí chovatelka Andrea Theimerová a dodává, že odpoledne už sálo mateřské mléko. Jedná se o první mládě této samice, která se o ně vzorně stará.
Lamy alpaky jsou v hodonínské zoo chovány od roku 2017, kdy vystřídaly dříve chované lamy krotké. Stádo kromě novopečeného mláděte a jeho tříleté matky pocházející z brněnské zoo čítá chovného samce původem z ostravské zoo a již zmíněnou druhou samici s mládětem. Ta přišla do Hodonína z Ústí nad Labem.
Lamy alpaky jsou domestikovaná zvířata, jejichž domovinou je Jižní Amerika, kde jsou chovány pro produkci velmi kvalitní vlny. Stejně jako jejich příbuzní velbloudi chodí typickou mimochodní chůzí, což znamená, že zvedají současně obě levé nebo obě pravé končetiny. Po strmých skalách se pohybují díky speciálním mozolovitým chodidlům. Samici se po 11 měsících březosti rodí jedno mládě, které je schopné hodinu až dvě po porodu následovat matku. Lamy se živí trávou a bylinami, aktivní jsou během dne.
