Chorvatsko 🇭🇷 a Česká republika 🇨🇿 mají společného více než jen letní dovolenou. Třeba i historii! Přesvědčit se o tom můžete mj. na výstavě v Brně.
#televizespolu #reportaz #pozvanka #ceskarepublika #chorvatsko #vystava #brno
STŘELICE U BRNA – Na trať z Brna do Střelic se dnes vrácí vlaky. Správa železnic dokončila výluku související s její rekonstrukcí a elektrizací. Pro cestující se otevřou zmodernizované zastávky Troubsko a Střelice dolní, zcela nové zastávky v Brně-Starém Lískovci a Ostopovicích začnou sloužit veřejnosti od poloviny prosince. Dokončené trakční vedení je již pod napětím, elektrické vlaky jej však začnou využívat až po dokončení prací v navazujícím úseku do Zastávky u Brna.
K zahájení stavby došlo vloni v červenci, její úplné dokončení se předpokládá na jaře příštího roku. Maximální rychlost vlaků se po vybudování systému ETCS zvýší na 120 km/h, do té doby budou vlaky jezdit maximálně 100 km/h.
Předmětem prací je rekonstrukce a elektrizace téměř desetikilometrové dvoukolejné části tratě z Brna-Horních Heršpic (mimo) do Střelic. Renovací prošel nejen mezistaniční úsek, ale také samotná stanice Střelice. Stavbaři zde vybudovali nová nástupiště v normové výšce 550 milimetrů nad kolejí, která spojuje podchod. Bezbariérový přístup zajišťují výtahy.
„Nástupní hranou ve výšce 550 milimetrů a bezbariérovým přístupem disponují rovněž modernizovaná nástupiště na stávajících zastávkách Troubsko a Střelice dolní, cestující v nich využijí nové přístřešky. Stejné parametry mají i nové ostrovní nástupiště v Brně-Starém Lískovci a obě vnější nástupiště v Ostopovicích. Ta se otevřou pro veřejnost od nového jízdního řádu, který začne platit 12. prosince,“ popisuje ředitel Stavební správy východ Správy železnic Miroslav Bocák.
Kromě dokončení instalace trakčního vedení, které je již pod napětím, byla dokončena aktivace nového zabezpečovacího zařízení. To platí i o čtyřech železničních přejezdech, které získaly nejvyšší možné zabezpečení, tedy světelnou signalizaci a závory. Obyvatelé Střelic už mohou využívat také novou konstrukci lávky přes železniční stanici. Zde už pokračují jen dokončovací práce na objízdných kolejích, které by měly být hotové v závěru října.
„Za 80 dní výluky jsme stihli dokončit všechny výhybky ve stanici Střelice, kompletní rekonstrukci navazující části traťové koleje na Moravské Bránice a železniční spodek a svršek obou kolejí ve směru na Zastávku u Brna. Opravili jsme římsu a sanovali zeď mezi kolejemi na Tetčice a Moravské Bránice. Přestože termíny byly napjaté, stihlo se vše dokončit v požadované kvalitě tak, aby 20. září mohla podle plánu skončit výluka a obnovil se provoz mezi Brnem a Zastávkou u Brna,“ uvedl za zhotovitele Ondřej Zedník, projektový manažer společnosti Skanska a.s.
Zhotovitelem stavby s názvem Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 1. etapa je sdružení firem Skanska a Elektrizace železnic Praha. Celkové investiční náklady akce dosahují 2,9 miliardy korun. Spolufinancování stavby se plánuje z Národního plánu obnovy (Recovery and Resilience Facility – RRF), další zdroje poskytuje Státní fond dopravní infrastruktury.
Na jaře příštího roku by měla začít realizace navazujícího projektu, zdvoukolejnění a elektrizace tratě do Zastávky u Brna. Správa železnic aktuálně hledá dodavatele stavby, probíhají také výkupy pozemků a další přípravné práce. Stanice Tetčice a Zastávka u Brna i zastávky Omice a Rosice u Brna projdou do konce roku 2023 rekonstrukcí, díky které získají moderní nástupiště s bezbariérovým přístupem. Maximální rychlost vlaků bude 120 km/h. Součástí prací bude také modernizace zabezpečovacího zařízení, provoz vlaků se poté bude řídit z Brna.
ZDROJ: Dušan Gavenda, tiskový mluvčí, Správa železnic
BRNO – 21.září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci. Tohle degenerativní onemocnění mozku se obvykle začíná projevovat po pětašedesátém roku života, postihuje ale i mladší ročníky. Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU takto nemocných eviduje více než 500, častěji to jsou ženy.
„Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod 40 let, kdy šlo o monogenně dědičnou, tzv. familiární formu Alzheimerovy nemoci. Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ říká vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D., a dodává, že většina pacientů je starších šedesáti let. Podle studií realizovaných v USA se nemoc vyskytuje častěji také u afroamerického a hispánského etnika.
V případě zmiňované dědičné formy se bohužel chorobě předejít nedá, v rozvoji tzv. sporadické formy v pozdějším věku ale hrají důležitou rizikové faktory, které člověk do určité míry ovlivnit může. „Faktory jako věk nebo rodinnou zátěž sice také nezměníme, zdravým životním stylem ale můžeme riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci významně snížit. Je tedy potřeba se zdravě stravovat a vyvarovat se zvyšování hmotnosti, mít dostatek pohybu a udržovat si sociální i mentální aktivitu,“ doporučuje MUDr. Lenka Krajčovičová. Nebezpečné pro rozvoj nemoci je kromě obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku a cholesterolu také kouření a opakované úrazy hlavy.
„Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a skríningový test kognitivních funkcí. Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ vysvětluje lékařka. Odborníci nemocnému mohou nasadit léky na paměť, tzv. kognitiva. „Jedná se o léčbu symptomatickou, tedy mírnící příznaky, která bohužel nedokáže nemoc zastavit,“ podotýká Lenka Krajčovičová. „Jako centrum ale máme také možnost klinického zkoušení nových léků, které cílí na patologické mechanismy rozvoje nemoci. Doufáme, že v brzké době budeme mít i možnost centrového podávání takovéto léčby hrazené z pojištění,“ uzavírá s mírným optimismem.
ZNOJMO – Vodní sporty jsou v kurzu a ve Znojmě mají dlouho tradici. Největší plavidla brázdící řeku Dyji pod Znojemskou přehradou budou k vidění o posledním zářijovém víkendu, kdy se uskuteční Festival dračích lodí ve Znojmě. Tři festivalové dny začínají ve čtvrtek 23. září a vyvrcholí hlavním programem a závodem v sobotu 25. září 2021.
Znojemský festival je určen veřejnosti všech věkových skupin. Závody dračích lodí i celý doprovodný program probíhají na řece Dyji a prostranství pod Sedlešovickým mostem v blízkosti Městské plovárny Louka a Louckého kláštera. Na návštěvníky mimo závodů čekají různá vystoupení, atrakce a vodní aktivity. Vstup je do areálu po všechny festivalové dny zdarma.
Řeka Dyje u Louckého kláštěra přivítá dračí lodě již ve čtvrtek 23. záři, a to ty nejmenší dračáky z mateřských a základních škol. V pátek 24. září proběhnou prestižní závody základních a středních škol na trati 200 metrů a oficiální tréninkové jízdy účastníků Festivalu dračích lodí.
Hlavní program vypukne v sobotu 25. září od 11:00 hodin, kdy proběhnou Neoficiální SVĚTOVÉ HRY DRAČÍCH LODÍ. Posádky, které jsou většinou složené z kamarádů či z firem ze Znojma a okolí, čekají závody na tratích 160 metrů a 50 metrů na velkých lodích. Závodit se bude na klasických velkých dračích lodích pro 22členou posádku. Volit se bude nejkrásnější reprezentační dres neboli kostým.
Diváci včetně dětí si během sobotních závodů budou moci sami vyzkoušet jízdu na dračí lodi. Mimo samotných závodů dračích lodí bude k vidění slavností nástup reprezentačních posádek, vyhlášení výsledků, velký dračí ohňostroj, velmi atraktivní podvečerní Gladiátorské sprinty na osvětlených lodích s ohňovými efekty a vystoupení kapely Ryan music. Představí se také rychlostní kanoisté, vodní záchranáři a příchozí malé děti se na písečné pláži mohou projet v minilodičkách nebo vyzkoušet jinou atrakci.
Festival dračích lodí ve Znojmě je určen zejména znojemské veřejnosti. Plavbu nejenom na dračích lodích si tak může vyzkoušet každý, kdo přijde. Přijďte se přímo zúčastnit či zafandit kamarádům.
MOTO FESTIVALU:
„Táhnout za jeden provaz je to nejlepší co velkou dračí loď pohání vpřed.“
Více info o programu najdete zde: https://www.dracifestznojmo.cz/program/
BRNO – V neděli časně ráno ve 3.35 byla do babyboxu Nemocnice Milosrdných bratří umístěna zdravá donošená holčička přibližně dvě hodiny stará. Jedná se tak již o dvacáté dítě, umístěné do speciální schránky NMB, v tomto roce první. Holčička váží 2870 g a měří 49 centimetrů.
Holčička dostala jméno Anetka po zdravotní sestřičce, která ji vyndala z babyboxu. Byla zabalená do fialové froté deky. V současné době leží na novorozeneckém oddělení NMB a dle slov primáře MUDr. Dana Wechslera je zdravá a má se čile k světu.
“Jsme moc rádi, že v nemocnici babybox máme. Lidský život je jednou znejvyšších priorit společnosti. Babyboxy životy nejen zachraňují, ale zároveň dávají odloženým dětem šanci na vyšší kvalitu života, než by třeba měly v rodině, která je nechce, nebo později v dětských ústavech, “ sdělil ředitel nemocnice MUDr. Pavel Piler.
V budově Nemocnice Milosrdných bratří je babybox v provozu od roku 2005. Umožňuje ženám v bezvýchodné zoufalé sociální situaci anonymně a beztrestně odložit své dítě a udělat pro něj v danou chvíli to nejlepší, tj. předat jej do bezpečného prostředí a náhradní rodinné péče. Babybox je trvale klimatizován a je opatřen násobnou signalizací, zabezpečující okamžité zajištění dítěte, kterému se následně dostane veškerá zdravotní a sociální péče.
ZDROJ: Andrea Šromová, PR manažerka a tisková mluvčí, Nemocnice Milosrdných bratří
BRNO – Speciální bruska, která odstraňuje nerovnosti na kolejích, v tomto týdnu naposledy vyjíždí po brněnských tratích. Během letošní „brusné“ sezóny od května do září opravila přes 25 kilometrů kolejí. Odstraněním vlnkovitosti z povrchu kolejnic se zvyšuje komfort jízdy a snižuje hlučnost tramvajové dopravy.
„Jedná se o běžnou údržbu tratí, kterou provádíme každý rok během jarních a letních měsíců. Jízdou tramvajových souprav se po čase na trati vytváří drobné nerovnosti. Speciální stroj je opatřený brusnými kotouči, které se otáčejí a tyto vlnky vyrovnávají. Broušení probíhá v nočních hodinách, aby výluka nezatěžovala provoz tramvajové dopravy. Letos se nám podařilo tímto způsobem opravit přes 25 km trati,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.
Od roku 2016 prošlo broušením 130 km trati, tedy asi 75 procent celkové délky kolejové sítě. Speciální strojová bruska se na nejvytíženější místa vrací průměrně každých pět let. Vlnky na kolejích mohou být i okem viditelné, většinou se však jedná o nerovnosti o velikosti desetin milimetru.
„Čím je trať frekventovanější, tím větší je její poškození. Častěji než ostatní tak musíme brousit například koleje do Bystrce, Líšně a Starého Lískovce,“
VÍTĚZSLAV ŽŮREK, technicko-provozní ředitel, Dopravní podnik města Brna
V letošním roce dopravní podnik nechal přebrousit úseky v okolí Mendlova náměstí, v ulici Údolní, Táborská, Milady Horákové nebo na Lidické. Posledním úsekem, který je zůstává na týden do 17. září je Palackého třída. Stroj s vyškoleným personálem se sem bude vracet každou noc od 23 do 4 hodin. Pro letošek tak bude nabroušeno.
Broušení tratí provádí pro brněnský dopravní podnik externí firma vybraná výběrovým řízením. Strojních brusek pro tramvajové dráhy není v Evropě mnoho, většinou jej tak provádí zahraniční firma. Aktuálně má dopravní podnik vysoutěženou cenu 140 Kč za metr zbroušení kolejí.
ZDROJ: Hana Tomaštíková, Tisková mluvčí, Dopravní podnik města Brna, a.s.
UHERSKÉ HRADIŠTĚ – Dětské oddělení Uherskohradišťské nemocnice přivítalo ve středu 15. září zakladatelku a prezidentku Nadačního fondu Kapka naděje Vendulu Pizingerovou. Za doprovodu ředitele nadace Jana Fischera a zástupce společnosti Jablotron Jana Šlesingera oficiálně předali dětskému oddělení přístroje, vybavení a pomůcky za téměř jeden milion korun.
„S Uherskohradišťskou nemocnicí spolupracujeme skoro deset let, v minulém roce nebylo vzhledem k situaci možné uskutečnit osobní setkání, o to víc jsme se na malé pacienty těšili. Moc rádi se sem vracíme, na Moravě je krásně!“ s úsměvem sdělila Vendula Pizingerová, prezidentka nadačního fondu.
Na dětské a novorozenecké oddělení bylo možno díky štědrým nadačním příspěvkům v loňském a letošním roce pořídit infuzní pumpy, kojenecké váhy, pulsní oxymetry, odsávačky, ale i testy pro psychodiagnostiku, respirační roušky či inovativní resuscitační sadu pro stabilizaci novorozenců ihned po porodu. Součástí daru byly také lineární dávkovače, na jejichž nákupu se finančně podílela společnost Jablotron Security, která patří mezi dlouhodobé podporovatele Kapky naděje.
„Díky pravidelné pomoci od Nadačního fondu Kapka naděje se nám daří neustále zlepšovat péči a zvyšovat komfort našich nejmenších pacientů. Nadace naší nemocnici velmi pomohla i v náročném období pandemie, kdy nám bez váhání poskytla respirační roušky. Moc si této spolupráce vážíme a všem lidem v nadaci patří za jejich práci velké poděkování,“ dodal MUDr. Petr Sládek, předseda představenstva Uherskohradišťské nemocnice.
„Milionoví“ zástupci Kapky naděje si během návštěvy prohlédli dětské oddělení a hospitalizované pacienty potěšili předáním oblíbených hraček. Nadační fond pojí s Uherskohradišťskou nemocnicí letitá úspěšná spolupráce, o jejímž dalším pokračování jsou všichni účastníci slavnostního předání nadále přesvědčeni.
ZDROJ: Lucie Sedláčková, tisková mluvčí Uherskohradišťské nemocnice
JIHLAVA – Častější úklid v centru Jihlavy, dvojice nových údržbářů na drobné opravy chodníků nebo kanalizačních poklopů, vývoz odpadkových košů z centra také v neděli. Takto jihlavská radnice začíná se zlepšováním úklidu města.
Ulice a chodníky se budou v Jihlavě čistit častěji. Blokové čištění by mělo probíhat dvakrát ročně. Radnice chce také lépe a častěji uklízet parky a zelené plochy. Do intenzivnějšího úklidu ulic Jihlavy se pustil odbor dopravy magistrátu (OD) ve spolupráci se Službami města Jihlavy (SMJ) už od středy 15. září, kdy do centra města mimořádně vyjely zametací a čistící vozy. Obnovila se také spolupráce s klienty azylového domu, kteří sbírají odpadky z nezpevněných ploch v městské památkové rezervaci.
„Slibujeme si od toho, že se i sami lidé zamyslí, jestli je nutné odhazovat na čistou a uklizenou zem nedopalky cigaret, žvýkačky, obaly od potravin nebo lahve a plechovky. Věřím, že když budou ulice a parky čistší, budeme si toho všichni víc vážit,“ doufá primátorka Jihlavy Karolína Koubová. Podle jejích slov se začalo také s každodenním vývozem odpadkových košů z centra města.
„Vyčistili jsme ve středu 15. září už několik zón včetně například Benešovy ulice. Nahlašovat nepořádek nemusí jen naši pracovníci nebo správce komunikací, ale chceme zpětnou vazbu také od lidí. Slouží k tomu např. i aplikace HLÁŠENÍ ZÁVAD, kterou lze snadno najít na webových stránkách města,“ říká vedoucí odboru dopravy jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal s tím, že je aplikace často nazývána také jako „kniha hříchů“. Podle jeho slov začnou od října fungovat ve městě také dva údržbáři, kteří budou mít na starosti drobné opravy chodníků, vyvrácených obrubníků, poškozených nebo propadlých kanalizačních poklopů apod.
Odbor životního prostředí magistrátu zajišťuje každodenní vývoz odpadkových košů z centra a úklid tzv. nezpevněných ploch, tedy trávy, keřů a parků. Objednal vyvážení odpadkových košů z centra také na neděli a znovu zaměstnává také klienty azylového domu. Ti chodí odpoledne a v podvečer sbírat odpadky z trávníků nebo z křoví v centru města. Ranní úklid zeleně standardně zajišťuje Správa městských lesů, odpoledne s tím pomáhají právě lidé ubytovaní v azylovém domě, kteří za práci dostanou stravenku na nákup potravin.
ZDROJ: Radovan Daněk, tiskový mluvčí, Město Jihlava
BRNO – I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty MU je největší dermatovenerologickou klinikou v České republice. Letos navíc slaví sto let od založení. Původní Kliniku pro choroby kožní a venerické vedl jako první od roku 1921 prof. Antonín Trýb a brněnské pracoviště již od svého vzniku hrálo důležitou roli v československé dermatologii.
Klinika zajišťuje ambulantní i hospitalizační péči o dermatologické a venerologické pacienty především z Brna a Jihomoravského regionu, ale v rámci specializovaných programů a konzultační péče i z dalších krajů. Působí současně i jako školicí pracoviště postgraduálního studia. „Máme dvě všeobecné dermatologické a jednu venerologickou ambulanci. Na jejich činnost navazují specializované ambulance a poradny. V roce 2019 bylo na všech ambulancích naší kliniky provedeno necelých 40 tisíc vyšetření, rok 2020 už byl ovlivněn pandemií nemoci COVID-19, takže jich bylo zhruba 30 tisíc,“ uvádí přednostka I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D.
S činností specializovaných ambulancí úzce souvisí působení specializovaných center. Klinika je centrem pro biologickou léčbu psoriázy, chronické spontánní kopřivky, hidradenitis suppurativa (chronické kožní onemocnění) a závažných forem atopické dermatitidy. „V současné době léčíme biologickou léčbou 270 pacientů. Pracoviště je součástí Komplexního onkologického centra a je také centrem pro léčbu kožních lymfomů – především primárních kožních T lymfomů. Počet pacientů s těmito vzácnými diagnózami je na naší klinice vysoký, v roce 2020 to bylo 119 pacientů. Od roku 2016 jsme zapojeni do mezinárodního projektu ERN (European Reference Network), který mapuje vzácné dermatózy napříč evropským kontinentem s cílem sjednotit diagnostické i léčebné postupy u těchto chorob. Naše pracoviště je jediným specializovaným dermatologickým centrem pro autoimunitní puchýřnaté choroby a toxickou epidermální nekrolýzu v České republice. Na puchýřnaté choroby je zaměřen i výzkum ve spolupráci s dalšími pracovišti v Německu, Francii, Anglii, ale i odborníky z celého světa,“ doplňuje MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., primář I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU.
Hospitalizační péče probíhá na dvou odděleních s 43 lůžky, za rok 2019 bylo na obou odděleních hospitalizováno celkem 1261 pacientů, v roce 2020 to bylo 770 dermatologických pacientů a 132 pacientů s infekcí COVID-19. „Od září 2020 do května 2021 bylo jedno z našich oddělení vyčleněno pro pacienty s nemocí COVID-19, ošetřovali jsme jich celkem téměř tři stovky. Pracovalo tady pět našich lékařů, 14 sester a další personál. Bylo to velmi těžké, byli jsme postaveni před zcela nové úkoly. Zdravotníci ale s vysokým nasazením náročnou práci zvládli a patří jim velké poděkování.
Všichni si moc přejeme, abychom už dál mohli pracovat bez omezení a uplatnit vysoký potenciál naší kliniky – jak v oblasti léčebně preventivní, tak pedagogické a výzkumné,“ dodává prof. Hana Jedličková.
K výročí 100 let od založení kliniky pořádá I. dermatovenerologická klinika FNUSA a LF MU 23. – 24. 9. 2021 kongres, na kterém vystoupí řada odborníků nejen z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Bude věnován nejen připomenutí tradic brněnského pracoviště, ale také vývoji dermatologie od klasických metod k novým terapeutickým možnostem 3. tisíciletí.
ZDROJ: Dana Lipovská, vedoucí odboru PR a marketingu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně