ZNOJMO – Míst, kde mohou psi volně běhat, skákat i aportovat ve Znojmě přibývá. Ke stávajícímu výběhu pro psy v parčíku naproti restaurace Bristol ve Znojmě na Přímětické ulici přibyly během tohoto roku další 3 výběhy. Realizovány byly v letošním roce výběhy v Dolním parku a v příkopu pod Vlkovou věží. Výběh v Horním parku se v těchto dnech chystá na zpřístupnění.
Ve výběhu za Vlkovou věží byly nově instalovány herní prvky s překážkami. V Dolním parku, kde vznikl největší z výběhů, instalace překážek probíhá v těchto dnech. U výběhů se bude postupně doplňovat mobiliář a odpadkové koše se sáčky na psí exkrementy.
Ve Znojmě je více než 2400 psů, a to je množství, které si samostatné výběhy určitě zaslouží. Psí moč je totiž velice agresivní a v kombinaci se suchem je pro stromy a rostliny velice toxická. Už několik stromů muselo být v této souvislosti pokáceno.
„Znojemskou zeleň chceme udržet zdravou, aby sloužila nejen nám, ale i generacím, které přijdou po nás. Proto se snažíme vyjít vstříc nejen pejskařům a jejich mazlíčkům, ale brát v potaz i přírodu kolem nás.“ vyjádřil se k současné situaci starosta města Jakub Malačka.
Výběhy pro psy jsou provozovány celoročně bez časového omezení a jsou určeny pro volné pobíhání psů. Při venčení psů na veřejném prostranství na území města Znojma je povinnost mít ho na vodítku nebo s náhubkem. Na dodržování chování psů ve městě dohlíží strážnici Městské policie Znojmo. Za neuklizení exkrementů po psovi mohou uložit maximální pokuty až do výše 10 000 Kč. Každoročně řeší Městská policie Znojmo stovky přestupků ve spojitosti s porušením veřejného pořádku a znečištěním veřejného prostranství, čehož se dopouští právě i pejskaři. Město bude místa, kde se nové výběhy nacházejí častěji kontrolovat a pravidelně se o ně starat.
zdroj: Bc. Soňa Bystřická / Vedoucí oddělení vnějších vztahů, Městský úřad Znojmo
RAKVICE – Zastupitelstvo obce Rakvice rozhodlo o příspěvku do tzv. solidárního systému financování sociálních služeb. Obce správního obvodu Břeclavi tímto způsobem podporují pečovatelské služby a další specifické služby, které jsou financovány na základě počtu úvazků napříč obcemi.
„Děkuji rakvickým za vstřícnost, protože tento společný projekt je pro udržitelnost sítě sociálních služeb stěžejní. Rozumíme tomu, že bylo třeba některé věci vydiskutovat. Prostředky od obce Rakvice rozdělíme podle nastaveného klíče v mimořádném kole dotačního titulu,“ uvedl k rozhodnutí obce místostarosta Břeclavi Jakub Matuška.
Na Břeclavsku se obce dohodly na takzvaném solidárním systému financování sociálních služeb. Od letošního roku přispívají obce ORP do společného systému 65 korun na obyvatele ročně, čímž si zajišťují komplexní podporu svých obyvatel prostřednictvím sítě sociálních služeb. Smlouva mezi obcemi je uzavírána na dva roky. Sociální služby fungují na půdorysu tzv. malých okresů. Péče je poskytována napříč obcemi s rozšířenou působností (ORP) a peníze jsou mezi služby transparentně rozdělovány.
Tímto rozhodnutím přehodnotila obec Rakvice svůj postoj ze srpna letošního roku a zapojila se do solidárního systému financování sociálních služeb.
zdroj: PhDr. Jana Pelcová / tisková mluvčí, Městský úřad Břeclav
Nákladní auta mu přejížděla přes hrudník, zatloukal hřebíky holou rukou nebo trhal řetězy. František Česal byl prvním silákem, který na svých vystoupeních ohromoval lidi v Čechách i na Moravě. 50 let po jeho úmrtí mu byla odhalena v Brně Husovicích pamětní deska.
V Brně podepsali čtyři moravské sportovní kluby a jeden slovenský Smlouvu o spolupráci. Vzniká tak nová atletická liga Para Moravia Cup, která chce již v roce 2022 uspořádat pět atletických mítinků.
ZNOJMO – Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. a Jihomoravský kraj už tradičně vyhlásilo soutěž My třídíme nejlépe. Soutěž potvrdila, že občané města Znojma třídí odpad velmi úspěšně. Znojmo se umístilo na 3. příčce mezi městy s více než 10 000 obyvateli.
Na slavnostním vyhlášení, které se uskutečnilo ve čtvrtek 2. prosince v přednáškové budově vily Stiassni v Brně, převzali zástupci nejlepších měst a obcí kraje ocenění za třídění odpadů v roce 2021. Ceny se rozdávaly v celkem 4 kategoriích podle velikosti obce. Kategorii nad 10 000 obyvatel ovládl Kyjov, stříbro patří Boskovicím a na třetím místě se umístilo Znojmo.
Za město Znojmo převzal ocenění starosta Jakub Malačka. „Děkuji všem Znojmákům, že jim není lhostejné naše okolí a životní prostředí. Toto ocenění patří všem, co nejen zodpovědně třídí, ale také se snaží vzniku odpadu předcházet. Třiďme dál, má to smysl,“ vyjádřil poděkování starosta města Znojma Jakub Malačka.
Do soutěže se zapojilo 670 obcí a měst Jihomoravského kraje. Hodnotila se vykazovaná data v systému EKO-KOM, především množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele a počet tříděných komodit na území jednotlivých obcí a měst. Výsledky byly hodnoceny za období od 4. čtvrtletí 2020 do konce 3. čtvrtletí letošního roku. Hodnocena byla, mimo jiné, i hustota sběrné sítě a sběr nápojových kartonů či kovových odpadů.
Na výsledky i v ostatních kategoriích se můžete podívat v tiskové zprávě zde.
Brněnskou hereckou a rozhlasovou legendu, jakou je všem velmi dobře známý Zdeněk Junák, snad ani není třeba dlouze představovat. Populární je nejen v Brně, ale díky seriálům Četnické humoresky či Vinaři, rozhlasu i dabingu zná jeho sympatický baryton snad každý napříč republikou. Tento oblíbený herec, dabér a rozhlasový moderátor oslaví v pondělí 6. prosince 2021, jak sám říká, „sedm pětek“.
Zdeněk Junák se narodil na Mikuláše roku 1951 v Kroměříži a s divadlem se setkával již od dětství. Jeho tatínek, ač vlastní profesí chemik, byl totiž současně prvním milovníkem v ochotnickém souboru v Kelčanech na Kyjovsku a jeho maminka zde napovídala a hrála i malé role. Sám Zdeněk Junák na jevišti poprvé vystoupil už jako čtyřletý chlapec a vzpomíná, že tehdy neuměl a měl říkat větu: „A proč jste jedl brambory, když jste tak bohatý?“. Jeho maminka si s ním dala práci, do premiéry ho naučila, on vše řekl správně a sklidil obrovský aplaus.
Tak tedy vypadaly jeho první herecké zkušenosti, už ve školní lavici projevoval talent bavit své okolí, původně měl ale o své budoucí profesi poměrně pestré představy – toužil být hasičem s nablýskanou uniformou a helmou jako jeho strýc, knězem jako jeho kamarád či advokátem a vyšetřovatelem, aby se připodobnil své oblíbené literární postavě soukromého detektiva Phila Marlowa. Maturoval v roce 1970 na gymnáziu v Uherském Hradišti, ale těsně před maturitou se nakonec rozhodl pokusit se o přijetí na Janáčkovu akademii múzických umění. Sousedi Junákových měli totiž v rodině herce a komika Miroslava Suchého, který vzal jednou Zdeňka s sebou do divadelního zákulisí a bylo jasno, fascinovaný Junák věděl, že bude hercem. Suchý ho proto poslal do Brna za svým kamarádem Stanislavem Zindulkou, který ho měl připravit k přijímacím zkouškám. Junák následně skutečně úspěšně složil talentové i všeobecné přijímací zkoušky a začal studovat na nově zřízené katedře syntetických žánrů. Jeho ročníkovým pedagogem na JAMU byl Rudolf Krátký, absolvoval v roce 1974 krásnou rolí Antonína Sommera v muzikálu pánů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Člověk z půdy v režii Miroslava Krobota.
Jeho prvním místem po dokončení studií se stalo tehdejší Divadlo pracujících v Gottwaldově, kde strávil sezónu 1974–1975. Po vojně se však vrátil zpět do Brna a v září 1975 se stal členem tehdejší činohry Státního divadla Brno, kde působil až do roku 1992. Mezi brněnskými diváky si získal popularitu i díky svému laskavému humoru a do jejich srdcí se následně na dlouhou dobu zapsal svým vystupováním na Malé scéně Mahenova divadla, kde zpíval písně Vladimíra Vysockého a doprovázel se k nim na kytaru.
Od roku 1992 pak působí jako člen Městského divadla Brno, kde si za dobu svého angažmá zahrál nespočet významných činoherních i muzikálových rolí. Výčet všech úloh, které Zdeněk Junák ztvárnil na jevištích Městského divadla Brno, by byl předlouhý. Zmiňme tedy namátkou, že jeho první rolí byl Woody Rychtarik v Divotvorném hrnci (1992), následoval Jaroslav Prus ve Věci Makropulos (1992) a pak již přišla titulní role ve vizualizovaném oratoriu Zdenka Merty a Stanislava Moši Bastard (1993), které se s úspěchem hrálo jak v MdB, tak i v Národním divadle v Praze. Představil se také jako Pilát Pontský v inscenaci Mistr a Markétka (1999) či jako Jakub Bušek v Našich furiantech (1999). Za ztvárnění role Abrama Beera v muzikálové baladě Stanislava Moši a Petra Ulrycha Koločava (2001) byl nominován na Cenu Thálie. Byl také Josefem Švejkem v inscenaci Osudy dobrého vojáka Švejka (2003) či Prosperem v Shakespearově Bouři (2005). V muzikálu Jesus Christ Superstar (2005) ztvárnil Krále Heroda, v muzikálu Šumař na střeše (2006) si s chutí zahrál Tovjeho, slavného mlíkaře, který má těžkosti s vdavkami svých dcer, a užil si též roli latináře a němčináře Lejsala v hudební komedii Škola základ života (2010).
Neuvěřitelných tři sta čtyřicet repríz má na kontě dnes téměř již legendární muzikál My Fair Lady (ze Zelňáku) (1999), ve kterém se už úctyhodných 22 let střídá s Ladislavem Kolářem v roli popeláře Alfréda Ďulínka, svérázného filozofa a člověka, který bere život s osobitým nadhledem. V situačně-konverzační komedii Charleyova teta (2007) 13 let „řádil“ jako peněz lačný Spettique a nezapomenutelný byl také jako Soudruh Šišolák v bláznivé féerii Bítls (2017).
Diváky stále baví i jeho výkon v roli nezaměstnaného oceláře „Bejka“ v muzikálové komedii Donaha! (2013) či v roli popleteného Ješka z Wartenberka v legendárním českém muzikálu Noc na Karlštejně (2014) a uchvacuje i dojímá také jako předák v loděnici Jackie White v muzikálovém hitu Poslední loď (2019). V současné chvíli ho můžete vidět v roli Anselma v Molièrově komedii Lakomec (2018), jako Krále v muzikálové pohádce Petra Ulrycha O statečném kováři (2020) či v romantickém muzikálu Pretty Woman (2021), kde mu připadla role Jamese Morse.
Již v době působení Zdeňka Junáka v Mahenově divadle o něj projevila zájem i televize, účinkoval v několika desítkách televizních inscenací i seriálů. Z tohoto období rád vzpomíná na natáčení dvoudílné inscenace Nerovná láska (1977), kterou v brněnské televizi režíroval Zdeněk Kaloč a v níž hrál s Evou Jakoubkovou ústřední milostný pár. První filmovou roli, jež Junákovi přinesla slávu, získal díky svému dobrému příteli a kolegovi Boleslavu Polívkovi, kterého oslovuje můj profesore, protože ho učil na JAMU. Šlo o první díl filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) režisérky Věry Chytilové, která mu svěřila roli Igorka, člověka, který naháněl kunčafty. A potom už ho začali poznávat i lidé na ulici. Širokou popularitu u televizních diváků si následně získal také jako hlas teleshoppingového prodavače u WS International Horsta Fuchse a na pomyslný vrchol ho pak vynesla především role brněnského četníka, praporčíka Josefa Ambrože v seriálu Četnické humoresky. Jak sám říká, postava Pepíka Ambrože mu byla blízká i svým stylem života – rád jedl, byl celkem líný, hrál na kytaru a zpíval. A to vše dle svých slov rád dělá i Zdeněk Junák. Dalším výrazným počinem v této oblasti z poslední doby je pak seriál Vinaři (2014), kde ztvárnil starostu Olina Vlčka.
Kromě všeho výše zmíněného se také s vervou věnuje dabingu, díky němu k divákům česky promlouvají herci jako Gene Hackman, Sean Connery, Gérard Depardieu, Michael York, či Alan Alda, nejbližší je mu ovšem svérázný detektiv v podání německého herce Ottfrieda Fischera ze seriálu Big Ben. Sám Zdeněk Junák miluje filmové westerny a v televizi se dívá nejvíc na cestopisy, dokumenty, sport a akční bijáky a je také velkým fanouškem starších i současných českých filmů.
Znají ho též posluchači Českého rozhlasu 2 Praha, kde moderoval pořad Písničky odsrdce, na rozhlasové stanici Český rozhlas Brno moderoval pořad Rendez-vous s Junákem a od října 2015 na vlnách Českého rozhlasu moderuje pořady Srdcovky Zdeňka Junáka a Víkendové Srdcovky Zdeňka Junáka, na nichž spolupracuje s pravidelným hostem, exprezidentem Světové hádankářské federace Vítězslavem Koudelkou. Za tuto příležitost je vděčný, protože má rád lidi a rád si s posluchači povídá, a tak scénář, který dostává, často oživuje i svými historkami. Při první vlně pandemie v roce 2020 uváděl na všech regionálních stanicích pořad Na klidné vlně, který měl alespoň z části nahradit starší generaci osobní kontakt. O adventu 2020 byl průvodcem soutěže Vánoční pohlazení a zároveň je i občasným hostem v pořadu Patrika Rozehnala a Pavla Kučery Humoriáda, který rovněž vysílají všechny regionální stanice Českého rozhlasu.
V roce 1981 se oženil a se svou ženou Irenou žije dosud. Mají spolu dceru Zuzanu a radost jim dělají i vnoučata Sabinka a Sebastian.
Zdeněk Junák o sobě tvrdí, že ho baví „lenošit a snít“. Podle jeho aktivit to tak však nevypadá. Kromě práce v divadle, televizi, rozhlasu a dabingu se totiž věnuje i hudbě, která ho doprovází celým životem. Už před více než dvaceti lety s Josefem Hanákem, Zdeňkem Šmukařem, Igorem Vavrdou a Janem Kružíkem založili hudební seskupení Vinařští romantici, vydali album moravských lidových písní ve folkovém kabátě, dále hrají i balady, šansony, písně Vladimíra Vysockého i evergreeny jako Růže z Texasu a, i když už v pozměněném složení a jen příležitostně, vystupují dodnes, zato však vždy s nadšením a před vyprodaným hledištěm. Ke konci roku 2011 vyšla kniha Zdeněk Junák osobně, která je obsáhlým rozhovorem Zdeňka Junáka s Radkem Šauerem. Jeho životní motto zní: „Není umění sebrat se a jít, ale sebrat se a zůstat.“
BRNO – Basketbalista Ondřej Husták prožívá důležité momenty své mladé kariéry. Před necelými dvěma týdny dostal pozvánku od trenéra Ginzburga do seniorské reprezentace, aby doplnil kádr při absenci pivotů a zároveň řeší přestup z brněnského klubu do španělské Manresy, která projevila zájem již před měsícem o služby českého talentovaného mladíka.
Ondřej Husták o svém odchodu: Určitě to pro mě byl velmi důležitý rok a půl jak po stránce basketbalové, tak i v osobním životě. Byla to pro mě obrovská zkušenost. Myslím si, že přestup do Brna bylo to nejlepší rozhodnutí v mé dosavadní kariéře. Přijde mi, že jsem se za tu dobu tady posunul vpřed a měl jsem šanci okusit mužský a celkově profesionální basketbal. Je to pro mě neobyčejně cenná zkušenost.
Jaké bylo rozhodování? Nebylo to vůbec jednoduché. Až do poslední chvíle jsem neměl jasno, ale říkal jsem si, že je to pro mě výzva, příležitost a další schůdek v mé kariéře posunout se dál.
Popiš svoje pocity v posledních dnech, stres nebo motivace? Od každého trochu. Určitě to bylo stresující, protože jsem v reprezentaci byl poprvé. Do toho nutnost řešit přestup a přitom přemýšlet, jakou cestu si vybrat a po které chci jít dál. Ale zároveň to bylo pro mě motivující, protože obojí je pro mě další výzva, se kterou se musím poprat.
První odloučení od dvojčete Adama? Myslím si, že to pro nás bude hlavně ze začátku nezvyk, protože jsme bez sebe doposud nebyli více jak týden. Už teď po tom týdnu s reprezentací, co jsem ho neviděl, je divný pocit si představit, že to bude na delší dobu. Jsme jeden pro druhého někým, kdo vás vždycky vyslechne, pomůže vám, můžete s ním probrat cokoliv, ať už jste na dně nebo se vám daří. Vždycky bude s vámi.
Co ti z Brna bude nejvíc chybět? Do Brna jsem přišel po téměř dvou sezónách strávených ve španělské Baskonii. Příchod do Brna pro mě byla velmi vítaná změna pro můj basketbalový posun. V neposlední řadě i kamarádi a rodinná atmosféra.
Jak vnímáš případnou možnost návratu? Rozhodnutí odejít z Basket Brno pro mě nebylo vůbec jednoduché, nabídka přišla nečekaně. A až do poslední chvíle jsem neměl úplně jasno. Tím, že už jsem ve Španělsku působil, se pro mě otevřela možnost získat cupo. Další výzvou přestupu je možnost hrát v nejvyšší španělské soutěži ACB, což by měl být další výrazný posun v mé kariéře. Případnému návratu do Brna se rozhodně nebráním, ale nyní nejsem schopen říct, jak se bude moje kariéra vyvíjet a kam mě zavede.
Co bys vzkázal fanouškům Basketu Brno? Prostředí tohoto klubu mi celkově přirostlo k srdci. Ačkoli celou dobu mého působení zde v Basket Brno, byla poměrně přísná nařízení spojená s COVID-19, což omezovalo kontakt s fanoušky. O to více si cením, že přišli, podporovali nás a fandili. Zejména si vážím, že fanoušci sledují nejen tým jako celek, ale i konkrétní hráče. Mě podpořili naposledy při nominaci do reprezentačního týmu mužů.
Na závěr bych chtěl vzkázat: Budete mi chybět a doufám, že i nadále zůstaneme v kontaktu.
Trenér Lubomír Růžička vysvětluje situaci: Ondra se po absolvování 2,5 roku v Baskonii rozhodl, že by měl rád splněné „cupo“. Přišla mu nabídka z Manresy, o které jsme mezi kluby diskutovali a hledali společná řešení. Ondra přestupuje do Manresy, aby si v následujícím půlroce splnil cupo (3 roky ve španělské mládeži dávají cizinci statut pro ACB, aby byl brán jako domácí hráč – nikoli cizinec). Zároveň má půl roku na to prosadit se v A týmu Manresy, který hraje v letošním roce Champions League a skvěle vstoupil do domácí ligy. V případě, že se Ondra prosadí do A týmu, přestoupí natrvalo. Pokud by se tak nestalo, je možnost následného návratu Ondry do Basketu Brno pro ročník 2022/2023. Všichni věříme, že tato dohoda je pro hráče nejlepší možná. Zároveň vnímáme, že jsme udělali kus práce a je to skvělá vizitka pracovitosti nejen Ondry samotného, ale všech lidí v našem klubu, kteří se od prvního dne snažili Ondrovi pomáhat s přechodem do dospělého basketbalu. Osobně vnímám tento krok jako motivaci do další práce. Přeji Ondrovi vše dobré, chtěl bych mu poděkovat za jeho přístup a budu mu držet palce, aby se jeho sny staly skutečností.
Trenér Luboš Bartoň, který Ondru vedl nejen v individuálním rozvoji, ale také v mládežnické reprezentaci do 18 let: Ondra udělal za rok a půl v Brně velký pokrok po všech stránkách. Díky jeho pracovitosti s ním byla práce o to jednodušší, ale neříkám, že byla snadná. Vychovávat vysoké pivoty není jednoduché a většinou to trvá o dost déle než třeba u menších hráčů na perimetru. Po celou dobu jsme se mu snažili vštípit, co obnáší profesionální přístup. Aby se uměl starat o své tělo a spoustu dalších věcí, které jsou velmi důležité v rozvoji hráče. Ondra má před sebou ještě hodně práce a doufám, že o něj bude ve Španělsku dobře postaráno. Změnu prostředí vidím jako pozitivní.
Spolumajitel klubu Ctirad Nečas: I přes to, že jsme na začátku sezóny nepočítali s odchodem žádného z našich mladých hráčů, umožnili jsme, po osobním jednání se zástupci BÁSQUET MANRESA a PPG, odchod čerstvě osmnáctiletého Ondřeje Hustáka do tohoto španělského týmu, jehož A tým je účastníkem basketbalové Championsleague. Přejeme Ondrovi, aby ve Španělsku co nejlépe zúročil nejen čerstvě nabyté reprezentační zkušenosti, ale také péči několika realizačních týmů, které se mu v uplynulých dvou sezónách v Brně věnovaly. Tento přestup vnímáme jako velký úspěch, potvrzující správnost naší filosofie výchovy mladých hráčů v BASKETU BRNO a také začátek spolupráce se špičkovými evropskými kluby.
Hráčský agent PPG I Octagon Phillip Parun, který se o Ondru stará: Tento krok v kariéře je další posun pro Ondru Hustáka. Už jednou okusil Španělsko v euroligové Baskonii. Je to přirozený progres hráče, který chce hrát na vyšší úrovni posunem do nelepší evropské soutěže ACB. Tím, že Ondra odehrál dva a půl roku v Baskonii, bude mít možnost získat status cupo, což je v budoucnu pozitivum pro jeho kariéru. Česká stopa v ACB už historicky je a hráči, kteří se dokázali prosadit ve Španělsku, pokračují úspěšně ve svých kariérách i v reprezentaci. Manresa je skvělý a dynamický klub s vynikajícím trenérem Pedrem Martinezem, který dává mladým hráčům šanci. Dlouhodobě sledoval Ondru a my jsme rádi, že se přestup podařil. Velké díky patří také realizačnímu týmu v Brně, který se o něj staral a udělal s ním kus práce.
Brněnský patriot, „ikona“ brněnského fotbalu a Petr Švancara zve všechny na charitativní futsalovou akci FUTSAL ZA ŽIVOT v Brně, které se osobně zúčastní a svůj um předvede v dresu Real Top Praha.
