Projekt „Tramvaj pro Brno“ je za polovinou. Po městě už jezdí 21 nových Draků

BRNO – Z Ústředních dílen Dopravního podniku města Brna vyjelo v uplynulých měsících už 21 tramvají Drak. Zbývá jich dokončit dvacet. Nové, moderní a hlavně klimatizované vozy jsou oblíbené u řidičů i cestujících. Náklady na celý projekt dosahují 1,4 mld. Kč.

V září 2019 začali pracovníci ústředních dílen DPMB s kompletací prvních dvou vozů EVO 2. Nyní už „dávají dohromady“ vozy číslo 22, 23 a 24. „Velmi si vážím umu a dovedností zaměstnanců DPMB a taky odvahy vedení podniku, že jako jediní v České republice začali s kompletací vozů vlastními silami. Po téměř dvou letech se ukazuje, že to byl krok správným směrem,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Zatímco první vozy zaměstnanci DPMB skládali téměř devět měsíců, nyní jim stačí na jeden vůz o dvě třetiny času méně. „Celý proces se výrazně zrychlil. U prvních vozů jsme museli například ladit zpětná zrcátka tak, aby vozy, když se míjí, do sebe nenarážely. Upravovaly se technické detaily, ladil software nebo třeba i drobnosti v podobě háčku na oblečení v kabině řidiče. Zaměstnanci dílem se navíc museli naučit pracovat s novými materiály a technologiemi,“ popsal generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

Už během srpna se mohou cestující těšit na další nový vůz. Do konce roku 2022 jich bude v ulicích Brna jezdit celkem pětadvacet. Vozy Drak cestující nejčastěji potkají na linkách 4 a 9. Celkem 18 jich nocuje ve vozovně v Medlánky, 3 pak v Pisárkách.

Projekt „Tramvaj pro Brno“ počítá v letech 2019 – 2024 s nákupem až 41 klimatizovaných nízkopodlažních tramvají, které kompletují zaměstnanci DPMB v ústředních dílnách v celkové hodnotě 1,4 mld. Kč. Jedná se o průlomový projekt, protože jde o první klimatizované tramvaje v Brně. Velkou předností je to, že vozy „vznikají“ pod rukama zaměstnanců podniku. Ti tak získají znalosti, které využijí při následných opravách.

Dopravní podnik města Brna má s kompletací vozů zkušenosti již z minulých let, obdobný postup byl volen při rekonstrukcích tramvají typu T3 na VARIO LF a typu K2 na VARIO LF2.

zdroj: DPMB

Zoopark Vyškov chystá expozici vodní drůbeže

VYŠKOV – Přirozenější životní podmínky pro zvířata, lepší výhledy a zážitek pro návštěvníky. ZOO PARK Vyškov se ještě letos chystá zmodernizovat expozici vodní drůbeže. Její současná podoba pamatuje dobu začátků zoo a je poslední výstavní plochou, která dosud neprošla rekonstrukcí. Obnova místa nabídne více vodních ploch i nové interaktivní herní prvky pro děti.

Vodní hospodářská drůbež je nedílnou součástí vyškovského zooparku, jehož základ tvoří domestikovaná zvířata z různých koutů světa. Životní prostor pro zdejší husy, kačeny nebo labutě však už příliš neodpovídá jejich přirozeným potřebám. „Tito ptáci jsou zvyklí žít celý rok na vodě nebo v blízkosti vody a vodní plocha, kterou jim zde nabízíme, je velmi omezená,“ přibližuje ředitelka ZOO PARKU Vyškov Dagmar Nepeřená jeden z důvodů rekonstrukce.

Součástí nové expozice proto budou hned čtyři nové vodní plochy, mezi nimiž bude i prostor pro vzrostlé vodní rostliny. „Návštěvníci se budou mezi jezírky procházet po lávce, která v některých místech také mírně vystoupí nad terén. Budou tak mít lepší přehled nad celou expozicí,“ slibuje Nepeřená.

Rozšíření vodní plochy zároveň umožní vybudovat na ní pro ptáky různá zákoutí, pontony či přístřešky, kam se budou moci uchýlit například v případě výskytu predátora. „Po zoo se nám volně pohybují kočky, měli jsme tu i lišku nebo přiletěl dravec. Ptáci nemají moc možností kam se ukrýt, ale také jim například chybí potřebný klid na hnízdění. Odchov mláďat jsme proto téměř vždy realizovali v zázemí,“ vysvětluje ředitelka a věří, že nový prostor umožní ptákům přirozené vyvedení mladých.

Úprava plochy nabídne komfortnější podmínky i pro údržbu. „Každé jezírko bude mít své vlastní čerpadlo. Vodu jednoduše vypustíme do vsakovacích příkopů a napustíme novou. Tuto výměnu je nutné provádět několikrát do roka, naštěstí už čtvrtý rok čerpáme vodu z vlastní vrtané studny,“ zmiňuje Nepeřená. Na vodní hladině uvidí lidé i různé menší vodní prvky, jako jsou vodopády nebo víry. Ty budou mít estetickou, ale i praktickou funkci: postarají se o to, aby voda v zimě nezamrzala.

Celou expozici doplní koutek pro děti s herními mechanickými prvky, které fungují na bázi vody. „Děti si budou moci s vodou různě hrát – nalévat ji, vylévat, pumpovat i stříkat. Navíc se u toho budou muset hýbat, přemýšlet a někdy i spolupracovat,“ říká vedoucí zooparku.

Už letos přibyly mezi obyvatele vodní expozice černé labutě, do budoucna zde budou k vidění různé druhy hus a kačen, včetně těch okrasných. Vedení zoo má nyní v rukou hotový projekt a hledá firmu, která rekonstrukci zajistí. Náklady se mají vyšplhat na 8 milionů korun. „Se samotnou výstavbou bychom rádi začali v září,“ upřesňuje ředitelka.

Zdroj: Michaela Kvapilová Bartošová
Vizualizace: studio MY3 ARCHITEKTI

Panelový dům v Horním parku ve Znojmě čeká demolice

ZNOJMO – Prázdný panelový dům u hradeb v Horním parku město Znojmo odkoupilo před pár lety. Nyní ho čeká demolice. Spolu s ním půjde k zemi i zeď, která odděluje pozemek kolem panelového domu od parku. Na prázdném místě budou následně provedeny terénní práce a bude zde vysazena parková zeleň pro vytvoření další relaxační a odpočinkové zóny.

Průchod Horním parkem bude pro kolemjdoucí z důvodu pohybu těžké techniky částečně omezen. Práce provede firma PB SCOM s.r.o., která již v roce 2019  prováděla demolici budovy bývalého sídla Městské zeleně Znojmo na ulici Pražská. S demoličními pracemi by se mělo začít v druhé polovině srpna a potrvají přibližně 2 měsíce.

Panelový dům sloužil dříve jako bydlení pro úředníky Komerční banky, která je hned v sousedství. Pochází z počátku 80. let a je již několik let nevyužívaný a zchátralý. Dům je ve velmi špatném stavebně technickém stavu, proto se přistupuje k jeho demolici. Žádným vhodným využitím se nehodí do prostoru Horního parku, který bude navíc v budoucnu revitalizován. 

zdroj: Město Znojmo

Začala stavba poslední výjezdové základny JM záchranky v tomto roce

MIKULOV – I v Mikulově se záchranáři Zdravotnické záchranné služby JMK dočkají nové moderní výjezdové základny. Slavnostního poklepu základního kamene stavby se v pondělí 1. srpna 2022 zúčastnili krajští radní Vladimír Šmerda a Jiří Kasala a provozně-technický náměstek ZZS JmK Petr Hýbler. Objekt je situován do západní části města do těsné blízkosti areálu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje.

„Náklady na stavbu za 82,3 milionu korun jsou pokryté z úvěru z Evropské investiční banky. Jihomoravští záchranáři potřebují moderní zázemí pro svou práci, které pozitivně ovlivní jejich nasazení v terénu a zvýší úroveň přednemocniční péče v oblasti celého regionu Mikulovska. Jen v letošním roce kraj staví šest nových základen,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich.

„Prostory nynější základny jsou nevyhovující jak z hlediska organizačního uspořádání, či zázemí pro posádky. Zdravotnická záchranná služba odvádí skvělou a spolehlivou práci. Záchranáři jsou vždy tam, kde je potřeba. Poskytují co nejrychlejší a nejúčinnější pomoc pacientům. S tím musí jít ruku v ruce i kvalitní zázemí,“ doplnil radní pro zdravotnictví Jiří Kasala.

V objektu jsou v přízemí umístěny dvě stání sanitních vozidel, dezinfekční box, sklady zdravotnického materiálu, prádla, infekčního odpadu a komunálního tříděného odpadu. V podlaží budou pobytové prostory posádek se šatnami a hygienickým zázemím.

Hlavní budovu doplňují zpevněné plochy s parkovacími stáními pro osobní automobily a přístřešky pro náhradní zdroj, úschovnu motocyklů, sanitky a tříděný odpad v kontejnerech.

„Musím říct, že letos máme opravdu plodný rok, pokud jde o zahájení stavby nových základen a jsem za to moc ráda, našemu zřizovateli patří velký dík. Po zahájení výstavby stanovišť v Boskovicích, Slavkově, Bučovicích, V Kyjově a Veselí teď klepeme základní kámen i v Mikulově. Upřesním, že je naším záměrem, aby budovy byly jednotně zařízené, naše posádky totiž mohou působit na více základnách zároveň, a tak je pro ně přínosem, pokud zázemí znají a mohou se spolehnout na podobné rozmístění místností i vybavení. Důležitý je také vysoký komfort napomáhající k výkonu náročné práce. Pokud jde o Mikulovsko, je to region turisty velmi oblíbený, takže tu nepečujeme jen o místní, ale také o velké množství návštěvníků,“ vysvětluje ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.

Výjezdová stanice je navržena v pasivním energetickém standardu s využitím dvou fotovoltaických elektráren, z nichž první svým výkonem zásobuje běžný provoz základny a druhá pohání tepelná čerpadla využívající teplo z hlubinných vrtů, které efektivně vyrábí teplo k vytápění a teplou vodu pro potřeby výjezdové základny. Tento systém má i reverzní funkci se schopností budovu výjezdové stanice v létě chladit.

„Nová základna se stane více energeticky nezávislou na externích zdrojích a není závislá na zemním plynu. Objekt je dále vybaven podzemními nádržemi k akumulaci dešťové vody pro její využití pro provoz základny. Všemi těmito opatřeními dochází k 80% úspoře potřebné energie oproti stávajícím základnám. Výrazně tak klesnou provozní náklady, a to je moc dobře, protože v době energetické krize jsme nuceni šetřit,“ objasnil energetickou nezávislost stavby radní pro investice Vladimír Šmerda.

zdroj: Jihomoravský kraj

V Zoo Hodonín se narodilo mládě vzácného přímorožce arabského

HODONÍN – Hodonínská zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem, samečkem přímorožce arabského (Oryx leucoryx). Ten přišel na svět 18. června. 

„Matce i mláděti se daří dobře a v tuto chvíli má mládě za sebou čipování nezbytné pro identifikaci jedince i podání dávky vitaminů,“ popisuje zooložka Lenka Štursová a dodává, že malou antilopu mohou návštěvníci vidět ve výběhu ve společnosti rodičů, další chovné samice a dvou loňských mláďat.

S chovem tohoto ohroženého druhu antilopy započala hodonínská zoo v roce 2016, kdy byly ze zoo ve švýcarském Curychu přivezeny dvě samice. K nim byl později přidán samec z anglického Marwellu. Přímorožce arabské chová hodonínská zoo jako jediná zahrada v republice a patří k druhů, které se zde daří pravidelně odchovávat.

Z přírody na čas zcela vymizeli. V posledních letech se do přírody ale vrací, právě díky záchranným programům zoologických zahrad. Jedná se o antilopu nižší postavy s protáhlejší hlavou, delším ocasem a dlouhými rohy. Typické je pískově bílé zbarvení těla. Kromě tohoto druhu přímorožce chová hodonínská zoologická zahrada také přímorožce jihoafrického a přímorožce beisa.

zdroj a foto: Zoo Hodonín

Otevření nového Domova pro seniory v Hustopečích

HUSTOPEČE – Po 19 měsících stavebních prací se v pátek 17. června 2022 otevřel nový Domov pro seniory v Hustopečích.

Domov je situován na okraji města s výbornou dopravní dostupností. Přiléhá k němu poliklinika, krajská nemocnice a také velké městské parkoviště. Zařízení s 52 lůžky ubytuje první klienty ve druhé polovině července. Celý projekt včetně vnitřního vybavení vyšel na 130 milionů korun. 

Projekt byl realizován v rámci dotačního programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb“ vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí, na pozemku ve vlastnictví Jihomoravského kraje.

„Tato jedna z největších krajských investic byla nezbytná s ohledem na stárnutí populace v kraji. V blízkém okolí žádné podobné zařízení není. Nejbližší je v Břeclavi. Podařilo se nám navýšit kapacity služeb, které nabídnou seniorům veškerou potřebnou péči,“ sdělil jihomoravský hejtman Jan Grolich.

„V Hustopečích otevíráme službu domov se zvláštním režimem, která je primárně určena pro seniory trpící nějakou formou demence. Ti potřebují velkou míru podpory a pomoci ze strany personálu, proto nastavíme kvalitu služby tak, abychom budoucím klientům a klientkám, kteří nemohou žít doma s podporou rodiny a terénní péče, umožnili dožít důstojně právě v krajském zařízení. Kapacita zařízení je 52 lůžek, z toho 14 jednolůžkových a 19 dvoulůžkových pokojů. Věřím, že zde najdou místo lidé, kteří sociální službu tohoto typu opravdu potřebují,“ uvedla radní pro oblast sociální a rodinné politiky Jana Leitnerová.

Kromě jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů zde uživatelé najdou také společenské místnosti, jídelnu a odpočinkové zóny. Chybět nebude ani vlastní kuchyně, prádelna, kadeřnictví či pedikúra.

„Mít příležitost podílet se na zrodu nového domova pro seniory se zvláštním režimem je pro mě velká výzva a současně je to nesmírně obohacující a smysluplná práce. Věřím, že společně s novým týmem zajistíme kvalitní péči a důstojný život našim budoucím klientům. Domov s menší kapacitou nám dává možnost vytvořit domácí rodinné prostředí s dobrou komunikací a důrazem na individuální přístup ke každému klientovi,“ řekla ředitelka Domova pro seniory Hustopeče Alice Lužová.

Vedení domova nyní eviduje 97 žádostí na ubytování seniorů, v rodinách žadatelů probíhají sociální šetření. Podle ředitelky Lužové budou lůžka obsazena v druhé půlce července, předtím je ještě nutné zapsat objekt do katastru nemovitostí a registrovat danou sociální službu. 

Stavba je architektonicky navržena jako kvádr s orientací podélné osy jih – sever. Orientace jednotlivých pokojů i ostatních provozů je na východ a na západ. Objekt je podsklepený se čtyřmi nadzemními podlažími.

Čtvrté podlaží tvoří menší střešní nástavbu s přejezdy výtahů, strojovnou vzduchotechniky a náhradním zdrojem elektrické energie. V podzemním podlaží a v 1.NP objektu jsou prostory pro služby, zdravotní provozy, administrativa, centrální prádelna, šatny, denní místnost zaměstnanců, varna a jídelna. V těchto podlažích je rovněž umístěna většina skladů, garáž pro dva automobily a zahradní techniku a prostory pro tříděný i komunální odpad. Ve 2.NP, 3.NP a části 1.NP se nacházejí pokoje klientů a společenské místnosti.

V lůžkové části 1.NP, 2.NP a 3.NP jsou dva výtahy. Jeden osobní a jeden lůžkový, evakuační.  V prostoru zázemí gastroprovozu je osobonákladní výtah zajišťující propojení mezi podzemním podlažím a 1.NP s varnou a jídelnou.

„Střechy objektu jsou ploché s tepelnou izolací i spádovou vrstvou z pěnového polystyrénu a hydroizolací z asfaltových modifikovaných pásů. Je zde realizována i střešní terasa s pergolou a vegetační zahradou. Zdrojem tepla jsou pak dva stacionární kondenzační plynové kotle. Součástí stavby bylo i vybudování vnitroareálové komunikace a 16 parkovacích stání,“ doplnil Vladimír Šmerda, radní pro oblast investic.

zdroj: Jihomoravský kraj

Most na trase Drnholec – Mikulov oblékl nový kabát

JIHOMORAVSKÝ KRAJ – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje v těchto dnech otevřela zbrusu nově zrekonstruovaný most (evidenční číslo 414-007) přes řeku Dyji. Most byl v těchto místech vystavěn v roce 1980, vysoká dopravní zátěž udělala své a podepsala se na technickém stavu mostu, který technici označili za havarijní.

„Museli jsme přistoupit k celkové rekonstrukci.  Nejprve proběhla demolice nosné konstrukce a opěr, následně u krajních opěr bylo  provedeno zesílení založení pomocí nových mikropilot. Následně jsme přistoupili k výstavbě nových opěr a zřídili jsme novou nosnou konstrukci, kterou tvoří předem předpjaté tyčové prefabrikáty délky 29,5 m, které jsou po 7 kusech v každém ze tří prostých polí,“ popsal ředitel SÚS JMK Roman Hanák.

Celková délka nosné konstrukce mostu lehce přesahuje 90 m, její celková šířka je pak 8,99 m a šířka vozovky mezi obrubami je 7,5 m.

„Na této akci jsme pracovali přesně rok, stavba přišla na 48,7 mil bez DPH a na financování se podílel Státní Fond Dopravní Infrastruktury a Jihomoravský kraj,“ uzavřel Hanák.

zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje

V Bystřici pod Hostýnem otevřeli novou požární stanici

BYSTŘICE POD HOSTÝNEM – V pátek 17. června se od 11 hodin dopoledne uskutečnilo slavnostní otevření nové budovy profesionálních hasičů v Bystřici pod Hostýnem.

Aktu se zúčastnili náměstci Generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR brigádní generál Mgr. Slavomír Bell a plk. JUDr. František Vavera, hejtman Zlínského kraje Ing. Radim Holiš, starosta města Bystřice pod Hostýnem Mgr. Zdeněk Pánek a z firmy První KEY STAV Roman Michlíček, kteří se společně s ředitelem Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje plk. Ing. Vítem Rušarem ujali symbolického přestřižení pásky. Následně výjezdoví hasiči provedli hosty po budově nové stanice a přilehlých prostranství. Hosté tak měli možnost shlédnout zázemí hasičů, zachraňujících životy a majetek v hasebním obvodu Bystřice pod Hostýnem.

Samotná výstavba začala v listopadu roku 2020. Ve veřejné soutěži na dodavatele stavby zvítězila firma První Key-Stav. Dne 2. května 2022 byl vydán kolaudační souhlas a následně od 10. května 2022 se zásahová jednotka profesionálních hasičů v čele s velitelem stanice přestěhovala do této budovy. Hasiči zde získali zejména prostornou garáž pro stále větší zásahovou techniku, sklady, zázemí pro jednotku, zahrnující školicí a odpočinkové místnosti, místo pro fyzickou přípravu, stravování, sociální zázemí a další prostory nutné pro zabezpečení akceschopnosti. Důležitou vlastností budovy je, že je postavena v tzv. pasivním standardu. Jde o druhou takovou stanici ve Zlínském kraji, která byla takto realizována za podpory z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu životního prostředí ve výši 13,361 mil. korun. Dalších 5 miliónů poskytl Zlínský kraj a pozemek bezúplatně převedlo město Bystřice pod Hostýnem do majetku Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Celkové finanční výdaje na stavbu přesáhly 72 mil. korun.

„Jako prakticky na každé stavbě, i zde se objevily nečekané problémy. Asi největším z nich byl nestabilní svah při zemních pracích. Se všemi komplikacemi se však dodavatel velmi zdatně vyrovnal, pružně reagoval na naše požadavky a navrhoval řešení,“ upřesnil vývoj stavby ředitel HZS Zlínského kraje plk. Ing. Vít Rušar.

Stanice je zařazena do kategorie P1, slouží zde 15 příslušníků ve třech směnách a velitel stanice. V průběhu vlastní výstavby došlo k rozhodnutí připravit prostory na navýšení početního stavu hasičů na 24 a velitele stanice. Projektant, ale zejména dodavatel stavby, se s tímto požadavkem vyrovnali velmi dobře. Nová stanice je tak nyní připravena na službu 8 hasičů na každé směně.

„Mé poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě i na samotné realizaci stavby, ať už to jsou představitelé města Bystřice pod Hostýnem, zaměstnanci odboru programového financování Ministerstva vnitra, Zlínskému kraji, zástupci energetické agentury ZK, realizační firma První Key-stav, a.s., FAKO s.r.o., tak i kolegové z generálního ředitelství HZS ČR, a příslušníci a zaměstnanci HZS Zlínského kraje,“ dodal krajský ředitel.

Velké poděkování za hudební vystoupení patří zástupcům Základní umělecké školy Bystřice pod Hostýnem, a to především mladému trumpetistovi Jaroslavu Češkovi.

zdroj: HZS Zlínského kraje

Strážníci lovili ostré předměty ze dna Brněnské přehrady

BRNO – Svůj potápěčský výcvik spojila s další užitečnou činností poříční jednotka městské policie. Strážníci během svých výcviků kontrolovali před začátkem hlavní koupací sezony i dno a břehy Brněnské přehrady.

Strážníci se minulý týden ponořili pod hladinu, aby se před začátkem hlavní koupací sezony ujistili, že rekreantům nehrozí pořezání ostrými předměty. Zvláštní pozornost věnovali okolí mola na pláži U Sirky.

Hlídky mají pro návštěvníky převážně potěšující zprávy. Dno bylo na většině míst čisté a bezpečné pro pohyb, podobně jako oblíbené louky podél břehů. Několik rozbitých lahví a zmačkaných plechovek přesto strážníci vytáhli.

Množství nebylo závratné, ale místo nálezu i jeho charakter odpovídaly informacím, které městská policie nastřádala. Vytažené předměty někdo odhodil právě v blízkosti koupacího mola Rakovec.

U MOLA JE ALKOHOL ZAKÁZANÝ

To koresponduje s poznatky městské části Bystrc. Na molu se totiž podle starosty Tomáše Kratochvíla scházeli i lidé, kteří tady po večerech pili alkohol a záměrně do vody házeli láhve a někdy je údajně úmyslně rozbíjeli.

„Podle vyhlášky je rakovecké molo jedním z míst, kde se alkohol vůbec pít nesmí, a totéž platí i do vzdálenosti padesáti metrů od něj. Naše poříční jednotka i bystrcké hlídky si proto dodržování tohoto omezení všímají,“ upozornil Luboš Oprchal, ředitel Městské policie Brno.

Při znečišťování zatím nikoho nepřistihly. „Zato už jsme několikrát vraceli na místo záchranné kruhy, které rozjaření návštěvníci naházeli do vody nebo odnesli do lesa. To, co považují za legraci, může tonoucího člověka stát život,“ zdůraznil Karel Vašíček, vedoucí poříční jednotky městské policie.

Strážníci z tohoto útvaru využívají na Brněnské přehradě dva motorové čluny a plní i roli vodních záchranářů. Například vloni touto dobou, také během výcviku, zachránili život topícímu se neplavci, který spadl z paddleboardu. Poříční jednotka zejména mimo rekreační období působí po celém městě, dohlíží i na veřejný pořádek a v případě potřeby zajišťuje hlídky z lokálních služeben.

zdroj: Městská Policie Brno

© Televize Spolu, All Rights Reserved