Mobilní testovací místo, které je určeno především pro pendlery pracující nebo studující v Rakousku, je od dnešního dne spuštěné. Na parkovišti u muzea Terra Technica na Hatích jej zřídilo město Znojmo ve spolupráci se Společností Podané ruce o.p.s. Fungovat bude tak dlouho, dokud bude o testování zájem.
Mobilní testovací místo vzniklo s ohledem na platná opatření, jež zavedlo Rakousko jako opatření proti šíření koronaviru. Ta požadují po pendlerech pravidelně negativní PCR nebo antigenní test.
Antigenní testy se na Hatích provádí formou drive-in, tedy přímo z auta. Registrace na test je nutná předem přes web www.covidtestjmk.cz. Pokud bude o testování enormní zájem a nebudou dostačovat kapacity, jak jsou nastavené nyní, je uvažováno o jejich rozšíření.
Antigenní testy prováděné na testovacím místu na Hatích jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Kdo by však test potřeboval častěji než jednou za tři dny, může se tady nechat otestovat také jako samoplátce.
Celkem 15 rekonstrukcí mostů, z nichž drtivá většina je ve špatném nebo havarijním stavu, a čtyři další investiční akce hodlá kraj financovat z prostředků, které letos obdrží z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Využití finančních prostředků SFDI na financování silnic II. a III. třídy v JMK v roce 2021 schválila rada kraje na své středeční schůzi (10. února 2021).
„V letošním roce poskytne Státní fond dopravní infrastruktury ze svého rozpočtu krajům na financování silnic II. a III. třídy finanční prostředky v celkové výši 4 miliardy korun. Z toho na Jihomoravský kraj připadne 279,839 milionu. Jejich příjemcem bude krajská Správa a údržba silnic,“ vysvětluje radní pro oblast dopravy Jiří Crha. Jak dodal, celkové předpokládané náklady všech akcí (včetně započítané finanční rezervy) v roce 2021 jsou 355,718 milionu (vč. DPH). Finančně nejnáročnější bude oprava mostu II/414 Drnholec – Mikulov (ev. číslo 414-007), která přijde na 58 milionů korun (vč. DPH).
„V letošním roce stát prostředky SFDI závazně přislíbil hned z kraje roku, dá se tak s nimi efektivněji plánovat. Na druhou stranu ještě lepší by byl víceletý rámec, abychom mohli prostředky SFDI směřovat více do rekonstrukcí, a naopak prostředky kraje zejména do oprav a údržby. Jde o to, aby se zejména mosty udržely v lepším stavu bez nákladných rekonstrukcí,“ uvedl Jiří Crha.
„Akce nemusíme uskutečnit všechny, zahajování pozdějších bude záviset na průběhu zadávacích řízení a postupu dříve zahájených akcí. To vše s ohledem na výši průběžně čerpaných finančních prostředků. Některé akce přecházejí z minulého období – kraj je zahájil již v roce 2020,“ dodal radní Crha.
Druhého jednání ke vzniku fotbalových akademií ve Zlínském kraji se v úterý 9. února na krajském úřadě mimo jiné zúčastnil také vzácný host – bývalý fotbalový reprezentant a garant projektu regionálních fotbalových akademií Karel Poborský.
„Zlínský kraj je jediným krajem v České republice, který nám aktivně vychází vstříc ve vybudování mládežnických fotbalových akademií v kraji a chce se podílet na sportovním vývoji mládeže,” vyzdvihl přístup Zlínského kraje Karel Poborský. Pokud se podaří fotbalové akademie v klubech FC Fastav Zlín a 1. FC Slovácko vybudovat, může do nich přitéct až 10 milionů korun ročně.
„Chceme se aktivně podílet na rozvoji mladých sportovců ve Zlínském kraji. Jsem rád, že oba kluby tuto myšlenku podporují a rivalita zůstává pouze na hřišti,“ uvedl radní Zlínského kraje Jiří Jaroš, zodpovědný za oblast mládeže a sportu.
Dopravní podnik města Brna daroval na charitu bundy, které zaměstnanci vrátili při výměně uniforem za nové. Celkem 168 kusů převzala dnes od podniku brněnská primátorka Markéta Vaňková, která je předsedkyní správní rady Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje. Bundy poputují prostřednictvím fondu lidem bez domova a rodinám v tíživé situaci v Brně, Hodoníně a Znojmě.
„Sociální nadační fond v loňském roce podpořil 162 jednotlivců, rodin a neziskových organizací částkou přesahující 3,5 milionu korun. Děkuji dopravnímu podniku za skvělý nápad darovat mu bundy, které už jeho zaměstnanci nevyužijí. Nejen, že se dostanou k potřebným, ale společně také zvýšíme povědomí o Sociálním nadačním fondu, na nějž se mohou s důvěrou obracet občané, kteří pomoc potřebují nebo ji naopak mohou poskytnout,“uvedla primátorka města Brna a předsedkyně správní rady fondu Markéta Vaňková.
Dopravní podnik města Brna na konci loňského roku začal s výměnou stejnokrojů, která se postupně dotkne téměř dvou tisíc zaměstnanců nejen na postech řidičů, ale i dispečerů, prodejců jízdného a dalších profesí. Výměnou za nové služební oblečení zaměstnanci vraceli bundy, které ještě nejsou zcela obnošené. Za první dva měsíce výměny jich pracovnice oděvního skladu DPMB shromáždily 168. O zájemce nebude mít fond nouzi.
„Pro tento dar už máme konkrétní využití. Prostřednictvím organizací, které pracují s lidmi bez domova nebo v tíživé životní situaci, předáme bundy potřebným v Brně, Hodoníně a Znojmě. Po dohodě s dopravním podnikem můžeme akci za čas zopakovat,“sdělil náměstek primátorky města Brna a člen správní rady Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje Robert Kerndl.
Sbírku bund rozdělily pracovnice brněnského dopravního podniku do 21 pytlů podle jednotlivých typů. Nejvíce je softshellových, srovnatelně pak zimních do pasu a delších zimních. Ještě předtím ale strávily několik hodin s nůžkami v rukách. „Před balením a převozem bund bylo nutné z nich odpárat naše logo, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. Projekt je krásnou ukázkou fungující spolupráce s vedením města Brna,“vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.
Právě městské společnosti patří vedle soukromých dárců a firem mezi pravidelné podporovatele fondu. „Kromě Dopravního podniku města Brna nám pomáhají například i Teplárny Brno nebo Brněnské komunikace. Díky našim dárcům můžeme pomoci například lidem, kteří se během dvou vln epidemie covid-19 ocitli v existenčních problémech, když kvůli péči o dítě přišli o možnost příjmu nebo ztratili zaměstnání,“uvedla místopředsedkyně správní rady Sociálního nadačního fondu Monika Škorpíková.
Sociální nadační fond města Brna a Jihomoravského kraje
motto: Pomáháme těm, ke kterým se štěstí otočilo zády.
Sociální nadační fond města Brna a Jihomoravského kraje (SNF) je nevládní organizace založená původně jako Sociální nadace města Brna „Domovy potřebných“. Vznikla už v roce 1993, o pět let později se transformovala na nadační fond. V roce 2014 se působnost fondu rozšířila na Jihomoravský kraj.
Svou činností velmi často zaplňuje mezeru v legislativě, protože mnozí z klientů propadají sítem možných dávek a jiných forem státní pomoci. Fond se pro ně stává poslední a jedinou možnou šancí. Množství podávaných žádostí o pomoc každý rok stoupá. Prostřednictvím portálu https://www.darujme.cz/organizace/1200349 je možné podpořit aktuální projekty fondu, mezi které patří program „Pomáhejte s námi“, podpora domácí hospicové péče „Hospic doma“, sbírka „Slunce pro Filipa“ na zajištění péče o chlapce v kómatu a projekt „Pomozte s námi postavit Nový domov pro lidi s PAS“.
Vedení města Brna dnes schválilo opětovné vyvěšení tradiční běloruské vlajky, a to od úterý 9. února na týden. Chce tak připomenout přetrvávající znepokojivou situaci v Bělorusku a symbolicky tak vyjádřit podporu tamní občanské společnosti a obětem represe.
V úterý 9. února uplyne půl roku od prezidentských voleb v Bělorusku, proto v tento den na Nové radnici zavlaje tradiční vlajka tohoto státu.
„Tímto symbolickým aktem vyvěšení vlajky se vedení města Brna opět rozhodlo vyjádřit podporu občanům Běloruska v oblasti respektování a dodržování lidských práv. Vedení města s ohledem na historické události v Československu rovněž tímto aktem vyvěšení tradiční běloruské vlajky připomíná sobě i všem ostatním důležitost občanského dialogu, svobody projevu a zamezení jakýchkoliv projevů násilí státní moci vůči občanské společnosti. Členové Rady města Brna tímto apelují na Bělorusko k dodržování lidských práv, demokracie a principů právního stát,“ vysvětlila primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Česká republika dodržuje a hájí demokratické principy, které podepsala v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zejména pak právo na svobodné volby (čl. 3 Dodatku), právo na osobní svobodu a osobní bezpečnost (čl. 5), právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl. 9) a právo na svobodu shromažďovací a sdružovací (čl. 11). Vyvěšením historické běloruské vlajky Rada města Brna vyjadřuje podporu občanům Běloruska v oblasti respektování a dodržování těchto práv.
„I po půlroce se situace v Bělorusku nezlepšila. Akt vyvěšení vlajky, kterou umístíme na Novou radnici už podruhé, není jediným projevem podpory tamní opozice. Symbolicky 17. listopadu jsme ve spolupráci s Centrem experimentálního divadla otevřeli Ambasádu nezávislé běloruské kultury. Ta se kromě kultury zaměřuje na informování o dění v tomto státě,“ připomněl vznik politicko-kulturní instituce druhý náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
Historická vlajka byla používána Běloruskou lidovou republikou v roce 1918, než se Bělorusko stalo sovětskou republikou, a znovu po získání nezávislosti v roce 1991. Její podoba byla nahrazena stávající vlajkou v červenci 1995 na základě referenda běloruských občanů, které údajně nesplňovalo demokratické principy. Mnohdy je tak původní vlajka používána jako symbol svobody.
Kosmani jsou nepochybně nejmenšími opicemi světa. V lednu se rozhodli, že do nového měsíce vstoupí s dalšími členy navíc. O tuto posilu se postarala samice, která porodila dvojčata. „Daří se jim výborně, ale prozatím nám mláďata téměř neukazují. Pořídit jejich snímky tak bylo dílem velkého štěstí,“ dodává zoolog Ing. Jitka Vokurková. Kosmani zakrslí se narodili 30. 1. 2021.
CHOV V ZOO OLOMOUC Kosmany zakrslé chová olomoucká zoo od roku 2000. Celkem se jim narodilo 127 potomků.
OBECNÉ INFORMACE Kosmani náleží k drápkatým opicím, obývají jihoamerické deštné lesy, jimž životní prostředí mizí před očima. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Dospělci kosmanů zakrslých váží 100 g a narozená mláďata okolo 5-7 g. Dožívají se 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m, vizuálně u nich nejsou rozpoznatelní samci od samic. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny, samice je pouze kojí. Stávají se častým terčem dravců a hadů.
ZAJÍMAVOSTI Kosmani zakrslí jsou nejmenším vyšším primátem na světě s pro ně typickou dlouhou a jemnou srstí žlutohnědé barvy srsti s ocasem lemovaný černými kroužky. Nejoblíbenější druh potravy představuje pro kosmany stromová pryskyřice. Aby se k ní dostali, chytře a záměrně narušují svými ostrými řezáky kůru stromů. Rodina kosmanů se k takto narušeným stromům vrací. Typická rodina kosmanů se skládá ze samice, samce a mláďat různého věku. Mláďata po porodu nosí na svých bedrech nejen otec, ale i sourozenci. Než se mládě ve věku deseti týdnů postaví na vlastní nohy, je už pořádný cvalík, váží zhruba polovinu toho, co otec. V přírodě je tento druh nejvíce ohrožen kácením deštných lesů a odchytem pro chov jako domácí mazlíček.
Po změně trenéra, kdy nahradil u kormidla fotbalového klubu FK Blansko Oldřicha Machalu Martin Pulpit, hlásí druholigový nováček první změny v kádru.
Dres Blanska už nadále nebude oblékat Haris Harba. Bosenský záložník se dohodl s vedením klubu na ukončení smlouvy. Během svého působení stihl odehrát za Blansko dvanáct duelů, ve kterých se jednou gólově prosadil. „Je to sice zkušený hráč, ale dělala mu potíže agresivita a rychlost soupeře. Na jeho post hledáme alternativu, která naší hře přinese více, než jí dokázal dát Haris Harba,“ komentuje odchod trenér áčka Blanska Martin Pulpit.
První zimní posilou Blanska se stal ofenzivní středopolař Martin Vlachovský, který bude v jihomoravském celku hostovat z prvoligové Karviné. Dvacetiletý hráč přichází na hostování do konce soutěžního ročníku. „Věřím, že se mi v novém působišti bude dařit. Udělám vše pro to, abych pomohl týmu dávat více branek a také hrát atraktivní fotbal,“ dodává Vlachovský.
Po dlouhé době se na brněnské palubovky opět vrátilo pravé ligové futsalové derby. V hale Vodova přivítal Helas Brno městského rivala Žabinské Vlky Brno.
Ve druhém domácím utkání přivítá Helas Brno tentokrát ve staré hale na Vodove Slavii Praha. Vzhledem k formě pražského klubu po restartu soutěže a tomu, že Helas bude chtít doma určitě bodovat, půjde o velmi zajímavé utkání.
