Vsetínská nemocnice nově nabízí vyšetření, které zjistí, zda máte ochranné protilátky proti Covid-19. Jedná se o sérologický test z žilní krve, který není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření není určeno pro pacienty v akutní fázi onemocnění Covid-19. Test průkazu specifických protilátek anti-Covid-19 třídy IgG je vhodné absolvovat nejdříve za tři týdny po odeznění příznaků infekce.
Odběry se provádí pouze jednou týdně, a to vždy ve středu od 9.00 do 14.00 hodin, v prostorách oddělení klinické biochemie v pavilonu O. V odběrové ambulanci v prvním patře zájemce současně obdrží a vypíše žádanku. Po odběru krve (s kopií žádanky, která slouží jako podklad k platbě) je potřeba neprodleně uhradit poplatek 600 Kč na pokladně v přízemí budovy ředitelství.
„Výsledek vyšetření obdrží klient následně vždy v pátek, a to buď v tištěné podobě u výdejního okénka oddělení lékařské mikrobiologie (pavilon K), nebo telefonicky po sdělení předem stanoveného komunikačního hesla,“ informuje primář oddělení lékařské mikrobiologie MUDr. Jan Tkadlec.
Město Znojmo se zapojilo do výzkumu Zeleň v městském prostředí, který provádí Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici (ZF Lednice) ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMU). Cílem je zjistit, jak je zeleň ovlivňována městským a zároveň výrazně suchým prostředím a definovat opatření pro zlepšení podmínek pro růst stromů a další zeleně.
„Zeleň je pro mě velmi důležité téma a to, jak se o ni staráme, přímo ovlivňuje naše nejbližší okolí i nás. Proto jsem rád, že se nám podařilo být jedním ze čtyř měst v ČR, kde výzkum probíhá. Věřím, že výsledky nás mohou v péčí o zeleň posunout ještě dál a že budeme inspirací minimálně pro celou Českou republiku,“ neskrývá své nadšení starosta Znojma Jakub Malačka.
O výzkumu ve Znojmě
Tým ZF Lednice a ČHMU řeší specializovanou část projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu (podrobnosti viz níže) s názvem Zeleň v městském prostředí a v rámci svých aktivit již v loňském roce provedl například inventarizaci dřevin, zhodnotil zástavbu a komunikace, hodnotil zelené plochy, analyzoval půdní vzorky a umístil ve Znojmě 2 meteostanice pro měření mikroklimatických parametrů modelových stanovišť.
Letos se ve výzkumu pokračuje dalšími aktivitami. Konkrétně v minulých týdnech zavedl tým ve spolupráci s pracovníky Městské zeleně Znojmo do půdy měřící zařízení.
„Zavedli jsme čidla do půdy ve vybraných lokalitách. Ta budou monitorovat vlhkost a teplotu v různých hloubkách. Bude tak možné posoudit, zda se srážková voda či závlaha dostane ke kořenům stromů a jaké zde probíhají změny teplot v průběhu roku. Ke stromům jsme zároveň aplikovali hydrogel nebo speciální mykorhizní přípravek (symbiotické houby) pomocí injektážního stroje. Výzkum by nám měl ukázat, která z metod je pro stromy nejefektivnější,“ vysvětlil ředitel Městské zeleně Radoslav Habrdle.
Znojmo bylo do výzkumu vybráno z několika důvodů. Jedním z nich je i způsob, jakým Městská zeleň Znojmo pečuje o zeleň.
Další důvody vysvětlil docent Petr Salaš, vedoucí Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF při setkání se znojemským starostou: „Znojmo bylo k výzkumu vybráno především z těchto důvodů. Jedná se o menší město, potřebujeme srovnání s dalšími (většími) referenčními místy jako jsou Brno nebo Hradec Králové. Jedná se o město ve velmi suché oblasti ČR a město se velmi dobře stará o zeleň. V neposlední řadě, je to město velmi vstřícné pro rozvoj odborné spolupráce v oblasti péče o zeleň. Nutno vyzdvihnout, že Znojmo je teprve druhým městem v ČR, které ošetřuje zeleň zcela novou technologií injektáže speciálních pomocných půdních látek do kořenového prostoru stromů a keřů.“
„Na tom, že jsme byli vybrání, má samozřejmě velkou zásluhu vedení naší Městské zeleně, která se aktivně snaží vyhledávat možnosti rozvoje zeleně a nebrání se novinkám. Velký dík za tento přístup,“ dodal starosta Malačka.
O projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu
Celý výzkum probíhá v rámci projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova, určení postupů a návrh opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí, zejména ve velkých městských aglomeracích, jehož zadavatelem je Ministerstvo vnitra ČR a koordinátorem je Český hydrometeorologický ústav (ČHMU). Dílčí výzkum ve Znojmě realizuje Zahradnická fakulta ve spolupráci s ČHMU, který je zároveň koordinátorem projektu. Výzkum současně probíhá i v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě ve spolupráci s dalšími partnery projektu, kterými jsou Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Výstupem výzkumu budou dvě certifikované metodiky, které budou sloužit jako podklad pro případné úpravy legislativy v boji proti suchu.
Hejtman Radim Holiš v úterý 9. března přivítal v sídle Zlínského kraje olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Součástí jednání byla otázka spolupráce Zlínského kraje a církve na organizaci tradiční akce na Velehradě: Dny lidí dobré vůle a také spolupráce při péči o Podzámeckou zahradu v Kroměříži.
Vzácnou návštěvu v podobě olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera přivítal v sídle Zlínského kraje v úterý 9. března hejtman Radim Holiš. Církevního představitele doprovázel Josef Kořenek, tajemník projektu Dny lidí dobré vůle.
Součástí jednání byla spolupráce Zlínského kraje a církve na organizaci oslav státního svátku Dne slovanských věrozvěstů, tradiční akce na Velehradě: Dny lidí dobré vůle, která se uskuteční 4. a 5. července. „Bude pro mě velkou ctí se postavit vedle pana arcibiskupa Graubnera a milerád už v tuto chvíli přislíbím záštitu a účast na této akci,“ uvedl hejtman Radim Holiš.
Jedním z nosných témat letošní akce bude 100 let od jmenování Antonína Cyrila Stojana olomouckým arcibiskupem a 170. výročí od jeho narození. „Také bychom chtěli lidi povzbudit k tomu, aby si vážili našich dějin, a stejně jako v loňském roce bychom chtěli poděkovat všem, kteří stojí v první linii a pomáhají v boji s koronavirem,“ řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
K tématům jednání patřila také otázka spolupráce při péči o Podzámeckou zahradu v Kroměříži. K ní se Zlínský kraj společně s Arcibiskupstvím olomouckým a městem Kroměříž zavázal podpisem memoranda loni v červenci. Konkrétní rozsah spolupráce bude předmětem dalších jednání. „Vítám, že v tom nejsme sami, a že je zde snaha vytvořit s církví a městem Kroměříž společenství, které bude o Podzámeckou zahradu pečovat. Konkrétní podpora Zlínského kraje bude předmětem dalšího jednání, a to přímo v Kroměříži, kde řešíme ještě další majetkové záležitosti,“ podotkl hejtman.
V Jihlavě spustilo provoz největší očkovací centrum v regionu. První registrovaní dostanou vakcínu v pátek 12. března. Centrum se tak přesunuje z jihlavské nemocnice do Hruškových Dvorů. Na místě budou zdravotníci z nemocnice. Provoz centra zajišťuje Nemocnice Jihlava.
Očkovací kapacita centra je nyní zhruba 500 lidí denně sedm dní v týdnu, ale vše bude záviset na dodávce vakcín: „Když počítáme navíc s těmi, které čeká přeočkování, tak je to tisícovka lidí denně. První tři týdny to je tedy pět set lidí, poté, když budeme podávat druhou dávku, tak se počty navýší,“ popisuje ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev.
Na místě budou k dispozici dotazníky, které je potřeba před podáním vakcíny vyplnit: „Prosíme veřejnost, aby si formulář vytiskli již doma, na místě nám to usnadní práci a urychlí provoz,“ říká náměstek pro informatiku a kybernetickou bezpečnost David Zažímal. Formulář je ke stažení buď na stránkách ockovanivysocina.cz nebo na stránkách Nemocnice Jihlava www.nemji.cz.
Očkovací centrum v Hruškových Dvorech bude podávat všechny typy vakcín: „Počítáme s vakcínou Moderna, Pfiser/BioNTech i AstraZeneca,“ dodává koordinátor krajského očkování Alexander Filip.
Očkovací centrum má adresu v ATX centru v jihlavské průmyslové zóně Hruškové Dvory 123. Trasy pro řidiče budou viditelně označeny, stejně jako navigace k parkovacím zónám. Od 15. 3. bude po dohodě s Městem Jihlava posílena MHD, konkrétně linka 4. Pro očkované je doprava MHD zdarma. Linka č. 4 začne jezdit v posílených pravidelných třicetiminutových intervalech ze zastávky Jihlava, Masarykova náměstí na zastávku Swoboda Stamping a zpět včetně víkendů. Další spoje budou postupně přidávány v koordinaci s rozšířením provozu očkovacího centra. Callcentrum očkovacího centra je 567 157 777, telefonní číslo bude dostupné v době otevření centra.
Nový vůz má zabudovanou kompletní zdravotnickou zástavbu a všechny výstražné a další systémy, v souladu s příslušnou legislativou ČR. Vozidlo je na podvozku Mercedes-Benz Sprinter řady 419 CDI.
„Děkujeme vedení města Brna za tento velkorysý finanční příspěvek. Úplnou novinkou v tomto voze jsou hydraulická nosítka, vzhledem k tomu, že jsou konstrukčně odlišná od našich ostatních nosítek, bylo nutné tomu přizpůsobit i zástavbu, kde došlo k několika změnám. V reálném provozu ověříme, jak se navržené úpravy osvědčí v praxi, proto je teď auto v testovacím provozu,“ vysvětluje Hana Albrechtová, ředitelka jihomoravské záchranky.
Ve vozidle je monitor životních funkcí s defibrilátorem, tento přístroj měří krevní tlak, dokáže vyhotovit záznam EKG a také například vyhodnotí procentuální množství kyslíku nebo oxidu uhelnatého v krvi. Dále vozíme přístroj pro umělou plicní ventilaci dospělých i novorozenců. V sanitce má posádka k dispozici také videolaryngoskop, skládací páteřní rám, extenční dlahu, digitální teploměr, glukometr, vakuové matrace, dlahy pro znehybnění poraněných částí těla, box pro léky, detektor plynu, který nám pomůže rozpoznat hladinu oxidu uhelnatého v prostředí, a další zdravotnické přístroje a speciální materiál.
„Jak jsem si zjistila, jihomoravská záchranná služba má v rámci regionu průměrně 270 výjezdů za den. V současné době, kdy prožíváme covidovou pandemii, se však toto číslo často vyšplhá i na 300 a výš. Ráda bych při této příležitosti poděkovala všem, kteří dnes a denně zachraňují naše životy. A kteří navíc poslední měsíce čelí velkému fyzickému i psychickému vypětí. Jsme rádi, že jsme mohli přispět novým vozem, a být tak v této těžké době nápomocni. Plníme tím dohodu v rámci Memoranda o spolupráci, v němž jsme se zavázali, že budeme finančně přispívat na pořízení jednoho sanitního vozu po dobu pěti let. V tuto chvíli je již schválená dotace a podepsaná dotační smlouva na další vozidlo,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.
Několik technických údajů: motor diesel 2987 cm3, 140 kW (190 koní), max. rychlost 151 km/h, celková hmotnost 3 880 kg, palivová nádrž 93 l, automatická převodovka s hydrodynamickým měničem, pohon zadní nápravy, světlá výška zástavby 1920 mm
„Sanitka je vybavena komunikačním setem pro spojení s operačním střediskem a s ostatními složkami IZS, záznamovým systémem Hydra pro zpracovávání videozáznamů z kamer, instalovaných na vozidle. Samozřejmostí je GPS, hlášení o stavu výjezdu (CarPC) a systém mobilního zadávání dat (MZD). Tato data zadávají posádky při zásahu v terénu do tabletu, který je předurčen pro práci v náročném prostředí. Má proto výrazně vyšší stupeň odolnosti proti mechanickému poškození, vlhkosti a prachu. Ve voze je i tiskárna, která slouží pro tisk zdravotnické dokumentace. Elektroinstalace zástavby sanitky se ovládá z jediného místa pomocí sdruženého ovládacího prvku IDEATEC GO112,“ doplňuje technický náměstek ZZS JmK Pavel Chvalina. Pořizovací hodnota této sanitky s dodaným vybavením je 4.092.157,80 Kč.
„Pro území města Brna jsou nyní k dispozici téměř čtyři desítky vozů, část jich je v ostrém provozu, část v záloze. Rád konstatuji, že vybavení sanitek se neustále modernizuje. Péče poskytovaná pacientům je čím dál tím kvalitnější a komfort při převozu vyšší. Auta jsou provozována v extrémní a nepřetržité zátěži, v loňském roce ujely vozy jihomoravské záchranky jen v rámci města Brna skoro jeden milion kilometrů, což má za následek jejich velké opotřebení. I proto je důležité, aby se vozidla záchranky udržovala v dobré kvalitě a vozový park se pravidelně obnovoval, rádi jsme k tomu napomohli,“ doplnil 1. náměstek primátorky Petr Hladík.
Počet najetých kilometrů našimi sanitkami se rok od roku zvyšuje. „Provozujeme vozidla s náběhem i přes 350 000 km. Rádi bychom tento počet postupně výrazně snížili. Proto je nutné obměnit minimálně 10, lépe však 15 vozidel ročně. Současná situace, mám na mysli koronavirovou pandemii, nám však tuto snahu značně komplikuje. O to víc jsme vděční za tento nový vůz, velmi si toho ceníme,“ dodává Hana Albrechtová.
Ve volné přírodě v brazilských pralesích se jejich počty odhadují na pouhopouhých 1400 jedinců. Všechny druhy lvíčků patří mezi nejohroženější savce světa. V Zoo Olomouc se 28. února narodila dvojčata!
„Poslední únorový den jsme věděli, že se otec pořádně zapotí. Ten totiž péči o mláďata přebírá ihned po porodu. Do skupiny lvíčků zlatých se narodila dvojčata. Otec i děti jsou v pořádku, matka příkladně kojí,“ dodává zoolog Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC Olomoucká zahrada chová lvíčky od roku 1997. Odchovalo se zde celkem 19 mláďat. Osvědčený rodičovský pár tvoří samice z francouzské Zoo La Palmyre a samec ze Zoo Dvůr Králové. Současný celkový počet chovaných jedinců je 12.
OBECNÉ INFORMACE Lvíčci náleží k drápkatým opicím, obývají tropické deštné lesy Brazílie. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Váží kolem 600-700 g, v přírodě se dožívají cca 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny. Matka mláďata nejprve několik týdnů kojí, poté jim začne pomalu dávat i pevnou potravu (nejčastěji hmyz), kterou pečlivě rozmačká ve svých prstech. Jejich hlava, krk a lopatky jsou porostlé jakoby lví hřívou. Jsou to velice inteligentní zvířata, která dokáží před nebezpečím velice rychle uprchnout. Živí se pavouky, šneky, malými ještěrkami, vejci, ptáky, ovocem a zeleninou. K dorozumívání používají pestrou škálu zvuků. Těch může být až 17. Záleží na tom, zda signalizují alarm, následnou obranu, hledání potravy, navázání kontaktu, aj.
ZAJÍMAVOSTI Byli těžce postiženi odlesňováním, a proto se v 60. letech minulého století na ně soustředila pozornost ochránců. Nadále se chovali i odchovávali v zajetí, poté byli vysazeni zpět do přírody. Zachránit je pomáhají rezervace vyhlášené brazilským prezidentem. Brazilská vláda lvíčky jen propůjčuje, nepatří tedy zahradám. V roce 1991 žilo v brazilských pralesích na pobřeží Atlantiku posledních 200 lvíčků zlatých. Tento druh byl v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „kriticky ohrožený“ a byla jen velmi malá naděje na jeho přežití. Po malých krůčcích jednotlivců se to nakonec podařilo. Momentálně je tento druh v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „ohrožený“. Lvíček zlatý se stal národním symbolem. Dokonce se vyskytuje na bankovce a během olympijských her byl jejich maskotem. Momentálně je populace v přírodě ohrožována žlutou zimnicí, která má za následek úhyn většího množství zvířat v rezervacích. Neblahý vliv na jejich populaci má i pandemie COVID19, která Brazílii postihla ve velké míře. Na ochranu zvířat chybí peníze a dostatek ochranářů.
Nový přístřešek se v současné době instaluje na zastávce u Malého Beranova. Další přístřešky se plánují například u City parku nebo v Herolticích.
Původní nevzhledný plechový přístřešek na zastávce u Malého Beranova nahradil nový za více než sto tisíc. Zastávka byla zrekonstruována loni při stavbě jihovýchodního obchvatu a slouží především obyvatelům Henčova, Malého Beranova či ulice Hůlová. Další přístřešky se chystají v centru města či v Herolticích.
Nové přístřešky v hodnotě přibližně půl milionu se plánují například u City parku, a to v obou směrech zastávky Na Brněnském mostě, kde se uvažuje nad jejich zelenou variantou s vegetací na střeše. Dále by měla být postavena typově podobná zastávka jako u Malého Beranova také na zastávce Okrajová, a to ve směru do města. Další přístřešek se objeví na zastávce v Herolticích, jejíž rekonstrukce se chystá. V tomto případě však záleží na tom, jestli bude město úspěšné v žádosti o dotaci z programu Kraje Vysočina. Nový zastávkový přístřešek bude také na zastávce Červený Kříž ve směru do města, který vznikne v rámci šedesátimilionového projektu „Zvýšení bezpečnosti v Jihlavě“.
Od 8.března očkují vakcínou Pfizer seniory a pedagogické pracovníky ve Společenském domě v Hustopečích zdravotníci i administrativní pracovníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
O zpoplatnění vjezdů do centra Brna pro nadrozměrná vozidla rozhodlo vedení města. Do oblasti vymezené ulicemi Husova, Nádražní, Koliště a Moravské náměstí se doposud dostanou vozidla nad 3,5 tuny s vjezdovým oprávněním, které je zdarma. Kvůli špatnému stavu vozovky v centru bude nyní zpoplatněno podle váhy vozidla a období trvání oprávnění. Cílem města je významně zregulovat nadměrná a vysokotonážní vozidla ve svém centru. Následovat bude postupná oprava zničených úseků v dané oblasti.
„Momentálně evidujeme asi 200 vydaných dlouhodobých vjezdových oprávnění pro nadrozměrná vozidla. Typicky jde o auta městských firem, která zajišťují například svoz odpadů nebo zásobování větších provozů. K nim se přidávají další krátkodobá na zajištění staveb. Zpoplatněním vjezdu chceme omezit jejich pohyb tak, aby nedocházelo zbytečně k dalšímu poškozování už tak špatného stavu vozovky v centru města. Pro získání povolení k vjezdu do centra bude nadále nutné prokázat důvod vjezdu a doložit potřebné doklady,“ popsal radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl.
Poplatek za oprávnění, které se vztahuje vždy ke konkrétní registrační značce a vozidlu, je odstupňován podle hmotnosti vozidla a délky platnosti oprávnění. Vozidla 3,5–7,5 tuny zaplatí 3 tisíce korun za měsíční, 18 tisíc korun za půlroční a 36 tisíc korun za roční oprávnění. Auta s hmotností 7,5–17 tun vyjde měsíční oprávnění na 6 tisíc korun, půlroční na 36 tisíc korun a roční na 73 tisíc korun. U vozidel nad 17 tun lze koupit jen roční oprávnění za 73 tisíc korun. „Oprávnění bude platné vždy pouze na schválenou trasu. Ke kontrole budou sloužit kamery. Finanční prostředky získané za oprávnění a případné pokuty budou putovat do Fondu mobility,“ doplnil Petr Kratochvíl.
Odbor dopravy nyní musí učinit další nezbytné kroky, jako je právní posouzení rizik, seznam případných výjimek nebo nastavení systému vjezdů a tvorbu vyhlášky. Předpokládá se, že zpoplatnění vjezdu do centra pro nadrozměrná vozidla bude fungovat od září tohoto roku.
zdroj: Město Brno ( www.brno.cz ) ilustrační foto: SAKO Brno
