Vjezd do centra Brna se pro nadrozměrná vozidla zpoplatní

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

O zpoplatnění vjezdů do centra Brna pro nadrozměrná vozidla rozhodlo vedení města. Do oblasti vymezené ulicemi Husova, Nádražní, Koliště a Moravské náměstí se doposud dostanou vozidla nad 3,5 tuny s vjezdovým oprávněním, které je zdarma. Kvůli špatnému stavu vozovky v centru bude nyní zpoplatněno podle váhy vozidla a období trvání oprávnění. Cílem města je významně zregulovat nadměrná a vysokotonážní vozidla ve svém centru. Následovat bude postupná oprava zničených úseků v dané oblasti.

„Momentálně evidujeme asi 200 vydaných dlouhodobých vjezdových oprávnění pro nadrozměrná vozidla. Typicky jde o auta městských firem, která zajišťují například svoz odpadů nebo zásobování větších provozů. K nim se přidávají další krátkodobá na zajištění staveb. Zpoplatněním vjezdu chceme omezit jejich pohyb tak, aby nedocházelo zbytečně k dalšímu poškozování už tak špatného stavu vozovky v centru města. Pro získání povolení k vjezdu do centra bude nadále nutné prokázat důvod vjezdu a doložit potřebné doklady,“ popsal radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl.

Poplatek za oprávnění, které se vztahuje vždy ke konkrétní registrační značce a vozidlu, je odstupňován podle hmotnosti vozidla a délky platnosti oprávnění. Vozidla 3,5–7,5 tuny zaplatí 3 tisíce korun za měsíční, 18 tisíc korun za půlroční a 36 tisíc korun za roční oprávnění. Auta s hmotností 7,5–17 tun vyjde měsíční oprávnění na 6 tisíc korun, půlroční na 36 tisíc korun a roční na 73 tisíc korun. U vozidel nad 17 tun lze koupit jen roční oprávnění za 73 tisíc korun. „Oprávnění bude platné vždy pouze na schválenou trasu. Ke kontrole budou sloužit kamery. Finanční prostředky získané za oprávnění a případné pokuty budou putovat do Fondu mobility,“ doplnil Petr Kratochvíl.

Odbor dopravy nyní musí učinit další nezbytné kroky, jako je právní posouzení rizik, seznam případných výjimek nebo nastavení systému vjezdů a tvorbu vyhlášky. Předpokládá se, že zpoplatnění vjezdu do centra pro nadrozměrná vozidla bude fungovat od září tohoto roku.

zdroj: Město Brno ( www.brno.cz )
ilustrační foto: SAKO Brno

K záchraně Arnoldovy vily je o krok blíž

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Muzeum města Brna právě podepsalo partnerskou smlouvu s Národním muzeem umění, architektury a designu v Oslo o spolupráci na projektu „Centrum dialogu – záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily“. Naplňuje se tak jedna z důležitých podmínek k získání grantu z Finančních mechanismů EHP/Norsko.

Národní muzeum umění, architektury a designu je ústřední norská státní muzejní instituce, která uchovává, chrání, prezentuje a propaguje kulturní dědictví své země prostřednictvím nejrozsáhlejší sbírky umění, architektury a designu v Norsku. První Národní muzeum v této severské zemi vzniklo roku 1837, posléze jeho roli centrální instituce převzala Národní galerie a postupně, stejně jako v českých zemích, vznikala další „národní“ muzea – Uměleckoprůmyslové muzeum, Muzeum moderního umění a Muzeum architektury. Velkolepým počinem bude bezesporu nová budova Národního muzea, která bude v centru norské metropole otevřena na jaře příštího roku a stane se největším kulturním centrem v oblasti výtvarného a užitého umění ve Skandinávii.

Muzeum architektury, jako jedno ze čtyř sbírkových oddělení Národního muzea, které je nositelem hlavní partnerské spolupráce, prezentuje historická i současná díla z oblasti architektury. Hlavní architektonické sbírky jsou z období modernismu, konkrétně pak z meziválečného období. Kolekce se skládá převážně z archivů soukromých norských architektů a zahrnuje kresby, fotografie, modely a podobně. Obdobně jako Muzeum města Brna má ve své správě vilu Tugendhat, spravuje Muzeum architektury vilu Stenersen z roku 1939 (architekt Arno Corsmo), která je špičkovým representantem norského funkcionalismu.

Spolupráce obou partnerů na projektu rekonstrukce Arnoldovy vily navazuje na předchozí společné aktivity. Muzeum města Brna bude s norským partnerem konzultovat metodiku památkové obnovy Arnoldovy vily a současné aktuální přístupy k možnostem prezentace dějin architektury veřejnosti právě v domech, jejichž původní funkcí bylo privátní bydlení. Spolupráce v přípravné a realizační fázi se bude odehrávat formu konzultací na místě a spoluprací norských odborníků s projektanty. Uskuteční se dva česko-norské semináře, je plánována aktivní účast norského partnera na mezinárodní odborné konferenci Arnoldova vila a zrození moderního města a životního stylu dlouhého století, kterou Muzeum města Brna uspořádá v průběhu realizace projektu, dále studijní cesta našich odborných pracovníků do Norska. Na podporu uvedeného partnerství již Muzeum města Brna získalo dotaci z tzv. bilaterálního fondu, který je v rámci Finančních mechanismů EHP/Norsko za tím účelem pro české žadatele zřízen. V období udržitelnosti projektu bude partnerství dále prohlubováno jednak formou setkávání a konzultací k programové náplni Arnoldovy vily i ke společným projektům zejména v rámci mezinárodního sdružení Iconic Houses a Mezinárodní rady muzeí ICOM, ve kterých jsou obě instituce aktivními členy.

zdroj: Muzea města Brna

Ulice Brna opustily poslední drátěné kontejnery

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Z brněnských ulic po sedmnácti letech definitivně zmizely drátěné kontejnery na plastový odpad. Městská svozová společnost SAKO Brno je kompletně nahradila žlutými nádobami a podzemními kontejnery, kterých je nyní v Brně téměř 2 900.

„K třídění plastu patří žlutá. Nahrazením méně estetických drátěných kontejnerů zvyšujeme přehlednost systému třídění a přispíváme ke zlepšování vzhledu města“ uvádí předseda představenstva SAKO Brno Filip Leder. Společnost SAKO Brno tak posiluje stále četnější síť estetičtějších nadzemních i podzemních kontejnerů, u nichž lze operativněji nastavovat četnost vývozů. „V tuto chvíli jsou drátěné kontejnery na plast zrušené po celém území města. Navíc dochází k optimalizaci svozových tras. V souvislosti s navyšováním množství separovaného odpadu průběžně zvyšujeme frekvenci vývozů. Jsou místa, kam zajíždíme i sedmkrát týdně,“ potvrzuje Filip Leder.

Drátěné kontejnery o objemu až 5 000 litrů pamatují začátek systematického třídění odpadu v roce 2004. V minulosti jich bylo po městě rozmístěno téměř dvě stě. Postupně docházelo k jejich nahrazování žlutými nádobami. Koncem ledna SAKO Brno odvezlo poslední „drátěnky“ z Řečkovic.

zdroj: SAKO Brno

Další držitel prestižního ERC v Brně. CEITEC přilákal špičkového zahraničního vědce na VUT

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Výzkum Erica D. Glowacki je přímo motivovaný aplikacemi v medicíně. Jeho ERC grant se zabývá průlomovým výzkumem a vývojem bezdrátové stimulace nervů, která se používá v lidském těle. Členové jeho výzkumné skupiny, která od konce minulého roku funguje na CEITEC VUT, budou pracovat na výrobě ultratenkých a bezdrátových stimulátorů napájených z vnějšku těla. Do Brna se polský vědec přesunul ze švédského Linköpingu.

Základní výzkumné otázky skupiny „Bioelektronické materiály a systémy“ je zjistit, jak elektrický proud interaguje s živými organismy na úrovni jednotlivých buněk a nervových tkání. V centru jejich zájmu nebude jen vliv stejnosměrného proudu, při jehož použití převažují elektrochemické jevy, ale také vliv střídavého proudu, který je schopný stimulovat nervové a svalové buňky. 

Vedoucím nové výzkumné skupiny na CEITEC VUT je polský vědec Eric D. Glowacki. Mladý vědec má impozantní zkušenost z několika vědeckých mezinárodních pracovišť. Univerzitu vystudoval ve Spojených státech amerických, doktorát získal v rakouském Linci a od roku 2016 pracoval ve Švédsku na univerzitě v Linköpingu. Do Brna ho přilákaly nejen možnosti spolupráce, vědecké zaměření CEITECu, ale také vybavení výzkumného centra: „Pracoval jsem v mnoha akademických čistých prostorách po celém světě a nepřeháním, když řeknu, že podmínky na CEITECu jsou opravdu vynikající. Laboratoře v čistých prostorách umožní naší skupině vyrábět biomedicínské prvky a součástky vysoké kvality,“ vysvětluje. 

Eric D. Glowacki s sebou do Brna přináší také svůj ERC grant, který patří mezi ty nejprestižnější na světě. „Aktuálně se jedná o náš největší projekt. Zaměřuje se na stimulaci bloudivého nervu, který se používá k léčbě chronických zánětlivých stavů, zejména Crohnovy choroby,“ popisuje záměry výzkumu s tím, že současné implantované stimulátory jsou velké, invazivní a vyžadují pravidelnou výměnu baterie. Hlavním cílem jejich grantu ERC je vyzkoumat, vyvinout, a také vyrobit stimulátory, které jsou ultratenké, bezdrátově napájené z vnějšku těla a ideálně bez nutnosti použití chirurgicky implantovaného zařízení.

Na vznik vědecké skupiny přispělo statutární město Brno pomocí dotace v celkové výši 28 milionů korun. Městský grant je určen na vznik čtyř juniorních výzkumných skupin s potenciálem vzniku tzv. spin-offů. Skupiny se pod vedením mladých výzkumníků mají zaměřit především na inovativní výzkum v oblasti nano, mikro a biotechnologií či materiálových věd.

„Cílem spolupráce města Brna a CEITEC VUT je navýšení počtu excelentních výzkumných týmů, zintenzivnění mezinárodní spolupráce na poli inovací a zvýšení atraktivity Brna pro talentované vědce. Podpora vzniku výzkumných skupin koncepčně navazuje na stipendijní program Brno Ph.D. Talent, kterým město každoročně podporuje kariéru začínajících vědců,“ přibližuje náměstek primátorky Tomáš Koláčný. 

„Rozšiřování výzkumných skupin o špičkové zahraniční vědce je dlouhodobým strategickým záměrem CEITEC VUT. Eric Glowacki do Brna přináší nejen cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí, ale také výzkumné téma s velkým potenciálem. Jsem rád, že v tom vidí smysl i městští zastupitelé a poskytují nám v rozvoji tímto směrem velkou podporu,“ doplnil ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba.

Na covidová oddělení do FNUSA nastoupili i hasiči

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Pět příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje dnes nastoupilo na covidová oddělení do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Dalších pět přibude za týden. Hasiči zatím stráví ve FNUSA jeden měsíc.

Hasiči pomáhali ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již v prosinci, a to v odběrovém centru při testování veřejnosti. V době největšího náporu byla jejich pomoc velmi vítaná – stejně jako nyní, kdy přibývá pacientů s onemocněním COVID-19 nejen na standardních, ale především na JIP lůžkách.

Kromě hasičů pomáhají ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně také vojáci útvaru Vojenské policie Olomouc i příslušníci Policie České republiky. „Na pomoc vojáků, policistů i hasičů si naši zdravotníci rychle zvykli. Přestože příslušníci nikdy předtím v nemocnici nepracovali, velmi brzy se v nové profesi zorientovali a byli platnými členy týmu. Jejich pomoci si moc vážíme,“ uvedla Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Jeden z hasičů, jednadvacetiletý Tomáš Kazda, dnes nastoupil pomáhat na covidovou jednotku intenzivní péče na I. interní kardioangiologickou kliniku FNUSA a LF MU. „Nikdy jsem v nemocnici nepracoval, ale doufám, že tady budu platný. Chtěl jsem pomáhat, přihlásil jsem se dobrovolně,“ řekl Tomáš, který je u Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje teprve 7 měsíců.

Jeho kolegové budou pomáhat na covidových odděleních také na II. interní klinice, dermatovenerologické klinice a II. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.

Nehodovost s účastí vozů DPMB loni klesla

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Počet nehod s účastí vozů DPMB loni výrazně klesl. Vozy dopravního podniku a jejich řidiči během roku figurovali u 627 nehod, což je o čtvrtinu méně než v roce 2019. Největší podíl na poklesu má nižší provoz v ulicích města Brna způsobený epidemiologickou situací v ČR a vládními nařízeními. Pracovníci dispečinku provoz po nehodě uvolní průměrně za 10 minut.

„Dopravní situace ve městě Brně je vlivem koronavirové pandemie výrazně klidnější než v předchozích letech, alespoň v této oblasti tak jsou čísla povzbudivá. Všem řidičům i technikům dopravního podniku patří velký dík za to, že jsme se bez ohledu na vážnost situace vždy mohli spolehnout na fungující a bezpečnou městskou hromadnou dopravu. Jejich práce je velmi zodpovědná a pro město nepostradatelná,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Loni došlo k 627 nehodám s účastí vozů DPMB, řidiči dopravního podniku však zavinili pouhou čtvrtinu z nich. „Příčinou dopravních nehod s naší účastí je nejčastěji nedání přednosti při odbočování vlevo. Nejvíce se tyto situace týkají střetů osobních aut s tramvajemi, kdy řidiči při odbočování najedou na tramvajový pás a nevšimnou si souběžně jedoucí tramvaje,“ vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Na dalších místech žebříčku příčin nehod jsou nepozornost a nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Nejvíce kolizí se stalo v září a únoru, tedy v měsících, kdy byl provoz nejblíže normálnímu stavu. Nejméně jich naopak bylo v dubnu a květnu. Z hlediska dní v týdnu vychází ze statistik DPMB jako nejrizikovější úterky a čtvrtky, nejklidnější jsou víkendy. Největší počet nehod se pak odehraje v denní době od 8 do 14 hodin.

Nejčastěji k nehodám s účastí vozů DPMB dochází dlouhodobě v ulicích s hustým dopravním provozem – Křenová, Štefánikova, Palackého třída a Vídeňská.

S nehodami a jejich řešením úzce souvisí práce dispečerů DPMB, kteří na místo nehody neprodleně vyjíždí, aby ji zaznamenali, v případě potřeby přivolali další složky Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a snažili se co nejdříve dopravu v místě obnovit. „Průměrná doba uvolnění je díky dobré spolupráci s ostatními složkami v Brně 10 minut, což je velmi dobré číslo. Naší snahou je co nejrychlejší obnovení provozu, protože se neprůjezdnost trasy projeví nejen v místě nehody, ale i v okolních lokalitách,“ vysvětlil dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna Jan Seitl. V pohotovosti jsou ve všední dny tři dispečerské posádky, které jsou připraveny k nenadálým událostem v provozu okamžitě vyjet.

zdroj a foto: DPMB

Zaměstnanci DPMB dostali nové uniformy. Staré pomůžou charitě.

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Dopravní podnik města Brna daroval na charitu bundy, které zaměstnanci vrátili při výměně uniforem za nové. Celkem 168 kusů převzala dnes od podniku brněnská primátorka Markéta Vaňková, která je předsedkyní správní rady Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje. Bundy poputují prostřednictvím fondu lidem bez domova a rodinám v tíživé situaci v Brně, Hodoníně a Znojmě.

„Sociální nadační fond v loňském roce podpořil 162 jednotlivců, rodin a neziskových organizací částkou přesahující 3,5 milionu korun. Děkuji dopravnímu podniku za skvělý nápad darovat mu bundy, které už jeho zaměstnanci nevyužijí. Nejen, že se dostanou k potřebným, ale společně také zvýšíme povědomí o Sociálním nadačním fondu, na nějž se mohou s důvěrou obracet občané, kteří pomoc potřebují nebo ji naopak mohou poskytnout,“ uvedla primátorka města Brna a předsedkyně správní rady fondu Markéta Vaňková.

Dopravní podnik města Brna na konci loňského roku začal s výměnou stejnokrojů, která se postupně dotkne téměř dvou tisíc zaměstnanců nejen na postech řidičů, ale i dispečerů, prodejců jízdného a dalších profesí. Výměnou za nové služební oblečení zaměstnanci vraceli bundy, které ještě nejsou zcela obnošené. Za první dva měsíce výměny jich pracovnice oděvního skladu DPMB shromáždily 168. O zájemce nebude mít fond nouzi.

„Pro tento dar už máme konkrétní využití. Prostřednictvím organizací, které pracují s lidmi bez domova nebo v tíživé životní situaci, předáme bundy potřebným v Brně, Hodoníně a Znojmě. Po dohodě s dopravním podnikem můžeme akci za čas zopakovat,“ sdělil náměstek primátorky města Brna a člen správní rady Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje Robert Kerndl.

Sbírku bund rozdělily pracovnice brněnského dopravního podniku do 21 pytlů podle jednotlivých typů. Nejvíce je softshellových, srovnatelně pak zimních do pasu a delších zimních. Ještě předtím ale strávily několik hodin s nůžkami v rukách. „Před balením a převozem bund bylo nutné z nich odpárat naše logo, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. Projekt je krásnou ukázkou fungující spolupráce s vedením města Brna,“ vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Právě městské společnosti patří vedle soukromých dárců a firem mezi pravidelné podporovatele fondu. „Kromě Dopravního podniku města Brna nám pomáhají například i Teplárny Brno nebo Brněnské komunikace. Díky našim dárcům můžeme pomoci například lidem, kteří se během dvou vln epidemie covid-19 ocitli v existenčních problémech, když kvůli péči o dítě přišli o možnost příjmu nebo ztratili zaměstnání,“ uvedla místopředsedkyně správní rady Sociálního nadačního fondu Monika Škorpíková.

 Sociální nadační fond města Brna a Jihomoravského kraje

motto: Pomáháme těm, ke kterým se štěstí otočilo zády.

Sociální nadační fond města Brna a Jihomoravského kraje (SNF) je nevládní organizace založená původně jako Sociální nadace města Brna „Domovy potřebných“. Vznikla už v roce 1993, o pět let později se transformovala na nadační fond. V roce 2014 se působnost fondu rozšířila na Jihomoravský kraj.

Svou činností velmi často zaplňuje mezeru v legislativě, protože mnozí z klientů propadají sítem možných dávek a jiných forem státní pomoci. Fond se pro ně stává poslední a jedinou možnou šancí. Množství podávaných žádostí o pomoc každý rok stoupá. Prostřednictvím portálu https://www.darujme.cz/organizace/1200349 je možné podpořit aktuální projekty fondu, mezi které patří program „Pomáhejte s námi“, podpora domácí hospicové péče „Hospic doma“, sbírka „Slunce pro Filipa“ na zajištění péče o chlapce v kómatu a projekt „Pomozte s námi postavit Nový domov pro lidi s PAS“.

Na brněnském magistrátu opět zavlaje běloruská vlajka

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Vedení města Brna dnes schválilo opětovné vyvěšení tradiční běloruské vlajky, a to od úterý 9. února na týden. Chce tak připomenout přetrvávající znepokojivou situaci v Bělorusku a symbolicky tak vyjádřit podporu tamní občanské společnosti a obětem represe. 

V úterý 9. února uplyne půl roku od prezidentských voleb v Bělorusku, proto v tento den na Nové radnici zavlaje tradiční vlajka tohoto státu.

„Tímto symbolickým aktem vyvěšení vlajky se vedení města Brna opět rozhodlo vyjádřit podporu občanům Běloruska v oblasti respektování a dodržování lidských práv. Vedení města s ohledem na historické události v Československu rovněž tímto aktem vyvěšení tradiční běloruské vlajky připomíná sobě i všem ostatním důležitost občanského dialogu, svobody projevu a zamezení jakýchkoliv projevů násilí státní moci vůči občanské společnosti. Členové Rady města Brna tímto apelují na Bělorusko k dodržování lidských práv, demokracie a principů právního stát,“ vysvětlila primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Česká republika dodržuje a hájí demokratické principy, které podepsala v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zejména pak právo na svobodné volby (čl. 3 Dodatku), právo na osobní svobodu a osobní bezpečnost (čl. 5), právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl. 9) a právo na svobodu shromažďovací a sdružovací (čl. 11). Vyvěšením historické běloruské vlajky Rada města Brna vyjadřuje podporu občanům Běloruska v oblasti respektování a dodržování těchto práv.

„I po půlroce se situace v Bělorusku nezlepšila. Akt vyvěšení vlajky, kterou umístíme na Novou radnici už podruhé, není jediným projevem podpory tamní opozice. Symbolicky 17. listopadu jsme ve spolupráci s Centrem experimentálního divadla otevřeli Ambasádu nezávislé běloruské kultury. Ta se kromě kultury zaměřuje na informování o dění v tomto státě,“ připomněl vznik politicko-kulturní instituce druhý náměstek primátorky Tomáš Koláčný. 

Historická vlajka byla používána Běloruskou lidovou republikou v roce 1918, než se Bělorusko stalo sovětskou republikou, a znovu po získání nezávislosti v roce 1991. Její podoba byla nahrazena stávající vlajkou v červenci 1995 na základě referenda běloruských občanů, které údajně nesplňovalo demokratické principy. Mnohdy je tak původní vlajka používána jako symbol svobody.

DPMB daroval autobus pro převoz lidí bez domova do kontaktního centra v Brně-Židenicích

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Dopravní podnik města Brna daroval starší autobus Spolku křesťanské pomoci Bučovice, který v Brně provozuje kontaktní centrum pro lidi bez domova. V areálu židenických kasáren jej zřídilo město Brno v dubnu loňského roku. Spolek autobus využije ke svozu lidí bez domova z různých částí města do centra, kde dostanou stravu, oblečení a mají možnost provést základní hygienu.

„Kontaktní centrum je pro některé lidi bez domova pro každodenní návštěvy příliš vzdálené. Tato služba, kterou jim můžeme díky Dopravnímu podniku města Brna poskytnout, jim cesty usnadní. Spolek křesťanské pomoci Bučovice do centra zájemce sváží z vytipovaných lokalit zatím jednou týdně a pak je dopravuje zpět,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Spolek křesťanské pomoci Bučovice měl k tomuto účelu dva autobusy, jeden z nich však dosloužil. Město Brno proto spolku místo něj zprostředkovalo autobus od brněnského dopravního podniku. „Jde o ideální způsob, jak dát starším věcem nový smysl. Autobus je plně funkční, ale už nesplňoval naše nároky z hlediska nízkopodlažnosti vozů MHD v Brně. Po pečlivé kontrole a servisu našimi zaměstnanci však ještě může dobře posloužit například právě k těmto účelům,“ vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

O převoz do kontaktního centra je velký zájem, který často není provozovatel naráz schopen uspokojit. „O převoz by stálo i 200 lidí, musíme vždy zohledňovat kapacitu centra, která je 50 osob,“ sdělil pastor Matěj Nový ze Spolku křesťanské pomoci Bučovice, který za chod centra zodpovídá. Službu si chválí i Městská policie Brno, podle které je v této oblasti díky převozům menší pohyb osob.

Dopravní podnik města Brna daroval Spolku křesťanské pomoci Bučovice autobus značky Karosa B 931E, který cestující po městě vozil od roku 2001, v roce 2013 prošel generální opravou. Z provozu byl vyřazen na podzim loňského roku poté, co podnik pořídil nové klimatizované a nízkopodlažní autobusy značky SOR.

Autobus pracovníci DPMB předali novému provozovateli ve středu 13. ledna 2020, první zájemce o převoz do kontaktního centra by mohl svézt v nejbližších dnech.

Projekt kontaktních center je podle vedení města Brna úspěšný, kromě příležitostných zájemců o stravu, oblečení nebo osobní hygienu je zde až šedesátka lidí ubytována na stálo, s cílem vrátit se s pomocí spolku do normálního života.

© Televize Spolu, All Rights Reserved