Autor: Jan Sadílek

Vizuál Slováckého roku spatřil světlo světa

Napsáno dne . Zveřejněno v z Jihomoravského kraje, z Kyjova, z Moravy, Zajímavosti.

KYJOV, 9. února 2023 – Oficiální plakát jednadvacátého ročníku Slováckého roku v Kyjově byl představen veřejnosti. Z dvanácti návrhů studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně byl vybrán počin Kateřiny Jeníkové.

Studentka druhého ročníku oboru Grafický design byla postavena před nelehký úkol, kterého se zhostila s odhodláním. Vytvořit vizuál letošního ročníku Slováckého roku v Kyjově byla pro ni výzva. „Návrh jsem vytvářela v rámci semestrálního úkolu na našem ateliéru. Každý z ročníku tedy vytvořil svůj návrh a v Kyjově si jeden vybrali. Mému finálnímu návrhu předcházelo několik dalších nepodařených,“ vysvětluje Kateřina Jeníková. Kreativní tvorba byla pro ni časově náročná. Dle slov mladé designerky to byl zdlouhavý proces, avšak od prvopočátku pracovala s myšlenkou tance, který je pro folklorní festival natolik význačný. Plakát tak na první pohled evokuje folklor, tanec a tradici. „To, že byl můj návrh vybrán jako vítězný, mě velmi potěšilo. Je skvělé, že můžu být součástí projektu, jako je Slovácký rok. Chtěla jsem, aby plakát vyjadřoval dynamiku. Finálním návrhem je tedy rozevlátá stuha se stylizovanými, ale typickými vzory,“ dodává autorka, která na Slovácký rok zavítá vůbec poprvé. Svůj výtvor přitom uvidí hned v několika provedeních – připravují se plakáty, velkoformátové bannery, rollupy, visačky, animace i pohlednice. Veřejnost má zatím možnost zhlédnout plakát v elektronické podobě, ale už brzy oživí také ulice města Kyjova.

Slovácký rok v Kyjově:
Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším událostem tohoto žánru u nás. Historicky největší návštěvnost ozdobila Slovácký rok v roce 2019, kdy do Kyjova zavítalo více než 30 tisíc lidí.

Nemocnice Blansko chystá modernizaci

Napsáno dne . Zveřejněno v z Blanska, z Jihomoravského kraje, Zajímavosti.

BLANSKO, 2. února 2023 – Postupnou modernizaci a velké stavební úpravy, které přinesou zefektivnění provozu i lépe dostupnou lékařskou péči, připravuje Nemocnice Blansko. Plán investičního rozvoje představilo vedení Nemocnice Blansko blanenským zastupitelům jako Generel rozvoje a rekonstrukce. Návazné investice jsou rozložené do příštích 15 let. Zvýšit mají komfort pacientům i personálu. Se zahájením prací počítá i vedení města v programovém prohlášení koaličních stran na období 2022 – 2026.

„Aby mohla Nemocnice Blansko udržet pro občany města i všechny pacienty ze spádového území stávající rozsah péče, musí být nemocnicí konkurenceschopnou a musí splňovat nároky na nemocnici 21. století. Nemocnice musí být vybavená moderní zdravotnickou technikou na nejvyšší medicínsko-technické úrovni. To se jí daří, nákladnou zdravotnickou techniku pořizuje nemocnice primárně ze svých vlastních zdrojů, potažmo využívá různých dotačních titulů. Nyní je ale třeba přizpůsobit aktuálním potřebám také organizaci jednotlivých oddělení a jejich logickou návaznost, včetně urgentního příjmu, na něj by mělo být vše napojeno,“ uvedl starosta Jiří Crha.

Plán rozvoje zdravotnického zařízení, které patří městu Blansku, je rozdělený do několika etap. Výhled je připravený na následujících patnáct let, dílčí části je ale možné v případě potřeby přesouvat podle aktuální dostupnosti finančních prostředků, případně na základě vypsání dotačních titulů.

Proč nemocnice potřebuje dlouhodobý plán na rekonstrukci? Vnitřní uspořádání jednotlivých oddělení nemocnice v současné době již nevyhovuje potřebám pacientů ani personálu, protože byla budována na základě požadavků na zdravotní péči, jaké byly před několika desetiletími. Medicína se však vyvíjí a dnes již klade jiné nároky na prostor, vybavení i bezpečnost.

Oddělení, která by měla být v těsné blízkosti, jsou nyní rozmístěna na více podlažích. „Je nezbytné, aby jednotlivá oddělení na sebe logicky navazovala, aby se zkrátily přesuny pacientů a personálu a kvalifikovaný personál byl lépe využíván k potřebným činnostem. To povede k lepší organizaci a efektivitě práce a tím i k výraznému snížení nákladů na provoz,“ ujišťuje ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.

Součástí dlouhodobých plánů je i výstavba nového urgentního příjmu. Aby však veškeré stavební úpravy mohly proběhnout za plného provozu celé nemocnice, je nutné nejprve vybudovat tzv. rotační jednotku v nástavbě pátého nadzemního podlaží budovy A.

„Projekt je nastavený tak, že se budou do prostor této rotační jednotky postupně přesunovat jednotlivá oddělení, která se v dané době budou rekonstruovat. Nebude se tak muset žádné oddělení kvůli stavebním pracím uzavírat,“ vysvětluje místostarostka Lenka Dražilová, která má oblast zdravotnictví ve své gesci.

Po ukončení rekonstrukce budou prostory rotační lůžkové jednotky využity pro lékařské pokoje, pracovny primářů, zasedací a konferenční místnost, případně skladovací prostory, šatny apod.

„Co se týká rotační jednotky, máme vypracovanou studii a připravujeme výběrové řízení na projektanta. Pro vybudování nového urgentního příjmu máme v této chvíli vyřízeno stavební povolení a čekáme na vypsání dotace z Evropských fondů. K tomu by mělo dojít v průběhu první poloviny letošního roku,“ doplnila ředitelka nemocnice.

Generel myslí také na zajištění většího komfortu pacientů na lůžkových odděleních. Změny počítají se snížením počtu pacientů na pokojích a zvýšením hygienického standardu. Společné koupelny na chodbách by tak měla nahradit sociální zázemí přímo na pokojích. V neposlední řadě je součástí investic také snížení energetické náročnosti budov a vybudování důstojného zázemí pro personál.

Myšlenka vytvořit strategický materiál vznikla už v roce 2018, koronavirová pandemie ovšem veškeré práce na něm zastavila. Intenzivní práce na projektu pak začaly koncem roku 2021. S plánem investičního rozvoje vedení nemocnice seznámilo na sklonku loňského roku také blanenské zastupitele, kteří jej vzali na vědomí. 

zdroj: Město Blansko / Nemocnice Blansko

Nové sportoviště v NC Královo Pole v Brně

Napsáno dne . Zveřejněno v Reportáže, Vysílání.

Florbalový klub FBŠ Hattrick Brno si připravil pro hráče a hráčky všech věkových kategorií zajímavou novinku. V Nákupní centrum Královo Pole otevřel nové hřiště, které si můžete o víkendu zdarma vyzkoušet.

#televizespolu #tvspolu #florbal #sport #brno

Blansko ocenilo nejlepší sportovce roku 2022

Napsáno dne . Zveřejněno v Reportáže, Vysílání.

Dělnický dům v Blansku se v sobotu 21. ledna zaplnil lidmi. Pánové měli na sobě minimálně oblek a dámy krásné večerní šaty. Uskutečnila se zde tradiční sportovně společenská akce.

#televizespolu #tvspolu #blansko #sport #news #zpravodajstvi #reportaz #jihomoravskykraj

Vandalové způsobili DPMB škody za 4,5 milionu korun

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, z Dopravy, Zajímavosti.

BRNO, 23. ledna 2023 – Škody ve výši 4,5 milionu korun napáchali v uplynulém roce vandalové na majetku brněnského dopravního podniku. Jedná se o částku, která se blíží pořizovací ceně jednoho nového autobusu. Nejčastěji jsou terčem vandalů tramvaje. Vandalové nejčastěji škrábou nebo leptají skla, sprejují po vozech nebo ničí zastávkové označníky. Loňské škody jsou o 330 tisíc korun vyšší než ty za rok 2021.

„V loňském roce jsme za opravy škod napáchaných vandaly zaplatili 4,5 milionu korun. Nejvíce poškození bylo tradičně na tramvajích, kam z této částky putovala polovina prostředků. Vedle sprejování na karoserie vozů je častým prohřeškem i škrábání na skla nebo jejich leptání. Náklady na opravy v tomto případě snižujeme lepením reparačních fólií. Jejich náhrada je oproti výměně celého skla až dvacetkrát levnější,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Zatímco výměna skla podle typu stojí 3 až 20 tisíc korun, stržení a nalepení nové folie tisícovku. Pachatelé postupně ustupují od sprejování na vozidla MHD. Jejich díla totiž na autobusech, tramvajích ani trolejbusech mnoho parády neudělají. „Jakmile na voze grafický výtvor objevíme, okamžitě jej necháme stáhnout do vozovny a očistit. Domněnka vandalů, že budou po městě slavní, je tedy mylná a jejich finance i čas jsou zbytečně vyhozené,“ dodává Havránek.

Vedle poškozování skel a karoserií vozů je dalším nejčastějším prohřeškem ničení sedadel nebo zastávkových označníků. Jízdní řády na nich bývají pořezané, polepené nebo pokreslené. Náklady na likvidaci řádění vandalů se loni oproti roku 2021 zvedly o 330 tisíc korun.

Díky všímavosti cestujících se řada případů během roku podaří objasnit a pachatele dopadnout. „Jedním z nich byl incident ze srpna, kdy cestující v autobuse na lince 64 upozornili řidiče na mladíka, který bezpečnostním kladívkem rozbil okno autobusu. Dispečink dopravního podniku kontaktoval městkou policii a hlídka našich strážníků mladíka zadržela. Protože byla škoda vyčíslena na 5 tisíc korun, případ jsme předali do správního řízení,“ vysvětlil mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

zdroj: DPMB

OTAZNÍK s Petrem Boháčem (Automotodrom Brno)

Napsáno dne . Zveřejněno v Magazíny, OTAZNÍK, Vysílání.

Tentokrát tu máme Otazník s vůní benzínu. Jak je to s vlastnictvím Automotodromu Brno a co vše se zde dá podniknout? Na to a další otázky nám odpověděl jeho tiskový mluvčí Petr Boháč.

#televizespolu #tvspolu #auto #motorcycle #brno #jihomoravskykraj

Šalinkartu v Brně využívá přes 153 tisíc cestujících

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

BRNO, 18. ledna 2023 – Už více než rok nekoupí cestující na přepážkách DPMB papírové předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty v Brně používá okolo 70 % cestujících. Platnou šalinkartu má více než 153 tisíc lidí, počtem uživatelů se tak DPMB postupně blíží době před covidem.

Zatímco ještě v roce 2017 jezdilo v Brně na elektronickou šalinkartu jen necelých 40 tisíc cestujících, v loňském roce to bylo už více než 150 tisíc. „Klasické papírové šalinkarty jsme přestali vydávat loni v lednu. I když jsme se přibližně 10 dní potýkali s nedostatkem anonymních karet, který byl způsoben celosvětovým nedostatkem čipů, problém jsme operativně vyřešili a v následujících měsících jsme nezaznamenali žádné problémy. Cestující se naučili vyřizovat si šalinkarty sami nebo s naší pomocí na předprodejních místech. Tímto rozhodnutím se nám podařilo brněnskou MHD posunout dál a hlavně ušetřit až několik milionů korun ročně,“ zhodnotil generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

DPMB díky elektronickým šalinkartám ušetřil za aktualizaci systému na vydávání papírových předplatních jízdenek, který pocházel z roku 2006, zrušil dvě prodejny, pět předprodejních míst a došlo také ke snížení počtu zaměstnanců o osm.

Přechod na elektronické šalinkarty se v loňském roce týkal téměř 40 tisíc cestujících. Přibližně 30 % z nich potřebovalo pomoc při jejich zřizovaní od pracovníků dopravního podniku. „Nejčastěji se jednalo o kompletní založení uživatelského účtu, jeho ověření a nákup konkrétní jízdenky“, popsal vedoucí tarifního odboru Vít Prýgl.

I nadále platí, že obyvatelé Brna mohou na roční šalinkartu za splnění daných podmínek získat dotaci ve výši 1425 korun. „Denní jízdné pak vychází na pouhých 9 korun. Naším cílem do budoucna je, aby každý Brňan vlastnil roční předplatní jízdenku. Dá tak najevo sounáležitost s městem Brnem a podpoří rozvoj naší MHD. My mu naopak nabídneme bonusový program, na jehož podobě aktuálně začínáme pracovat,“ prozradil Havránek.

I když počet uživatelů MHD postupně roste, tržby za prodej šalinkaret ještě neodpovídají období před covidem. Zatímco v roce 2019 činily 627 milionů korun, v loňském roce to bylo o téměř 60 milionů méně.

zdroj: DPMB

© Televize Spolu, All Rights Reserved