HODONÍN – Hodonínská zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem, samečkem přímorožce arabského (Oryx leucoryx).Ten přišel na svět 18. června.
„Matce i mláděti se daří dobře a v tuto chvíli má mládě za sebou čipování nezbytné pro identifikaci jedince i podání dávky vitaminů,“ popisuje zooložka Lenka Štursová a dodává, že malou antilopu mohou návštěvníci vidět ve výběhu ve společnosti rodičů, další chovné samice a dvou loňských mláďat.
S chovem tohoto ohroženého druhu antilopy započala hodonínská zoo v roce 2016, kdy byly ze zoo ve švýcarském Curychu přivezeny dvě samice. K nim byl později přidán samec z anglického Marwellu. Přímorožce arabské chová hodonínská zoo jako jediná zahrada v republice a patří k druhů, které se zde daří pravidelně odchovávat.
Z přírody na čas zcela vymizeli. V posledních letech se do přírody ale vrací, právě díky záchranným programům zoologických zahrad. Jedná se o antilopu nižší postavy s protáhlejší hlavou, delším ocasem a dlouhými rohy. Typické je pískově bílé zbarvení těla. Kromě tohoto druhu přímorožce chová hodonínská zoologická zahrada také přímorožce jihoafrického a přímorožce beisa.
HODONÍN – V lamím výběhu Zoo Hodonín je v posledních dnech hodně živo. K malé černé samičce lamy alpaky, která přišla na svět začátkem května, nyní přibyl i sameček hnědého zbarvení. Ten se narodil poslední den v květnu.
První dny po narození zůstává mládě v odděleném výběhu společně s matkou, aby měli oba klid a prostor na zesílení a aby matku samec nerušil.
„Samice začala rodit v ranních hodinách. Asi půl hodiny po porodu se mládě již postavilo na nohy,“ uvádí chovatelka Andrea Theimerová a dodává, že odpoledne už sálo mateřské mléko. Jedná se o první mládě této samice, která se o ně vzorně stará.
Lamy alpaky jsou v hodonínské zoo chovány od roku 2017, kdy vystřídaly dříve chované lamy krotké. Stádo kromě novopečeného mláděte a jeho tříleté matky pocházející z brněnské zoo čítá chovného samce původem z ostravské zoo a již zmíněnou druhou samici s mládětem. Ta přišla do Hodonína z Ústí nad Labem.
Lamy alpaky jsou domestikovaná zvířata, jejichž domovinou je Jižní Amerika, kde jsou chovány pro produkci velmi kvalitní vlny. Stejně jako jejich příbuzní velbloudi chodí typickou mimochodní chůzí, což znamená, že zvedají současně obě levé nebo obě pravé končetiny. Po strmých skalách se pohybují díky speciálním mozolovitým chodidlům. Samici se po 11 měsících březosti rodí jedno mládě, které je schopné hodinu až dvě po porodu následovat matku. Lamy se živí trávou a bylinami, aktivní jsou během dne.
HODONÍN – Ve středu 18. května v odpoledních hodinách opustila hodonínskou zoo mladá čtyřčata lva jihoafrického a vydala se na dlouhou cestu do daleké Venezuely.
„Plánovanému transportu předcházelo mnoho příprav od zařizování potřebných dokumentů, správného načasování krmení před cestou až po zajištění plynulého přechodu lvů do transportních beden, jehož nácviku se chovatelé několik měsíců věnovali,“ vysvětluje zooložka Lenka Štursová a dodává, že při samotné manipulaci s přepravními bednami bylo přítomno 8 mužů a další asistovali. „Profesionální transportní společnost je nyní odváží do Madridu, odkud budou v pátek letecky přepraveni do Venezuely. Poté budeme čekat na zprávy z jejich nového domova,“ doplňuje Štursová.
Čtyřčata lva jihoafrického (Panthera leo krugeri), z toho tři samci a jedna samice, se narodili v hodonínské zoo 19. srpna 2020. Ta je jedna ze dvou zahrad v republice, kde tato zvířata můžete spatřit a chová je od roku 2013, kdy byl z mezistanice v Zoo Chleby přivezen osmiměsíční samec pocházející z Lory Parku v Jihoafrické republice. Za měsíc za ním z polského Safari Parku Borysew přicestovala o několik dnů starší samička, která se nedokázala začlenit do tamní skupiny lvů. Po příjezdu byli tito dva jedinci postupně spojeni, což proběhlo bez komplikací. A nakonec se je podařilo i rozmnožit, přestože to není snadné – až třetí odchov v roce 2018 byl úspěšný. A po dvou samičkách z roku 2018 se chovnému páru v roce 2020 narodila čtyřčata.
Oba rodiče i jejich potomci se pyšní neobvyklou smetanově bílou barvou. Důvodem je tzv. leucizmus, což je porucha pigmentace, která způsobuje světlou barvu kůže i srsti. U jihoafrických lvů se leucizmus vyskytuje vzácně a ve volné přírodě zcela výjimečně. V zoologických zahradách je jeho výskyt častější.
V přírodě lvi žijí ve smečkách čítajících 5 až 30 jedinců. Smečku vede skupina až čtyř samců, vůdce může však být také pouze jeden. Mláďata dospívají mezi čtvrtým a pátým rokem života a zatímco odrostlé samice ve smečce zůstávají, mladí samci ji opouštějí, a to dobrovolně či nikoliv. V zajetí se tyto druhé největší kočkovité šelmy na světě dožívají až 30 let, ve volné přírodě pouze kolem 18 let. Jedná se o masožravce jejichž potrava sestává především ze středních a velkých kopytníků. Období páření, během kterého spolu samci mezi sebou bojují, u nich probíhá v kterékoliv roční době. V těchto dnech lvi neloví ani nežerou.
Historie chovu lvů v Zoo Hodonín je dlouhá téměř jako její existence. Na začátku zde byli chováni lvi pustinní, ke kterým v roce 2008 přibyli v přírodě již vyhynulí lvi berberští. Těch se zde vystřídalo několik a poslední z nich byla lvice berberská, která zde zůstávala na dožití.
