BRNO – Transport šimpanzí skupiny, samce Fábena a samic Giny a Maryšky, ze Zoo Brno do Zoo Hodonín je naplánován na pondělí 20. září v dopoledních hodinách. Hodonínská zoologická zahrada jim po dobu výstavby vnitřního zázemí expozice poskytne nový domov. Přípravné práce na zahájení stavby začnou na konci letošního roku.
„Po dokončení venkovního výběhu jsme od zřizovatele získali finance na výstavbu nového zázemí, protože to současné už neodpovídá aktuálním požadavkům na chov šimpanzů. Velkým problémem bylo právě umístění nechovné skupiny starších zvířat a jsme rádi, že nám kolegové z hodonínské zoo vyšli vstříc. Tito tři obyvatelé naší zoo mají spoustu příznivců a pokud je budou chtít navštívit, tak do Hodonína to nebudou mít tak daleko. My se pustíme do přípravných a bouracích prací, plánujeme, že na jaře začneme stavět. Koordinátorka chovu šimpanzů má nyní prostor najít našim šimpanzům stabilní domov a do naší expozice najít novou, chovnou skupinu zvířat,“ řekl ředitel Zoo Brno, Martin Hovorka.
Aktuálně probíhá technická příprava na transport, úprava přepravních beden a komunikace mezi pracovníky obou zahrad. „Protože chov šimpanzů patří mezi Evropské záchovné programy (EEP), všechny kroky ohledně umístění zvířat konzultujeme s jeho koordinátorkou. Samotná příprava našich šimpanzů na přesun do Hodonína bude probíhat v pondělí ráno za asistence veterinárního lékaře. Na cestě je budou doprovázet naši chovatelé, kteří je na místě předají hodonínským kolegům i s podrobnými informacemi o jejich chování a návycích,“ komentovala přípravy na transport kurátorka savců Zoo Brno Šárka Mikátová.
Šimpanzi jsou inteligentní zvířata, která reagují i na malé změny a odchylky od běžného denního režimu. Při jakékoliv manipulaci nebo transportu je nutné postupovat velmi obezřetně. Tito lidoopi mají navíc 4x větší sílu než člověk, proto budou přesun do nového prostředí absolvují v částečné sedaci.
„Již nějakou dobu se na příjezd skupiny šimpanzů z Brna připravujeme. Původně jsme měli v plánu umístit je do volné expozice mimo pavilon opic, která se k tomuto účelu nabízela. Po důkladném zvážení jsme ale původní plán přehodnotili a rozhodli se je umístit do sousedství našich šimpanzů. Jedná se totiž o velmi inteligentní a společenská zvířata a byla by škoda této příležitosti nevyužít k tomu, aby obě skupiny měly mezi sebou vzájemný kontakt. Naše skupina šimpanzů, skládající se ze tří samic a jednoho samce, bude tedy od pondělí obývat pouze dvě ze čtyř ubikací, které obývala dosud, další dvě budou určeny šimpanzům z Brna. Věříme, že to pro obě skupiny bude představovat zpestření, které je u zvířat chovaných v lidské péči přínosem,“ řekla zooložka Zoo Hodonín Zdenka Vavrysová.
Samec Fáben je v Zoo Brno od roku 1996 a patří k jejím nejstarším obyvatelům. U Giny není přesně známé datum narození, odhadovaný věk je kolem 37 let a Maryška je narozená v roce 1995. Obě samice dorazily do brněnské zoo v roce 2013.
ZDROJ: Monika Brindzáková, tisková mluvčí, Zoo Brno
Brněnská Zoo má od 9.července novou obyvatelku. Stala se jí sedmiletá samice medvěda kamčatského Irina, která dorazila z francouzské zoologické zahrady v La Fleche a výběh bude sdílet se samicí Kamčatkou v expozici Beringie.
V místech, kde se návštěvníci mohli dříve setkat s nosály, v blízkosti pavilonu žiraf, budou moci v nejbližších dnech spatřit pandy. Nejedná se však o 🐼 pandu velkou, nýbrž o pandu červenou.
Zlínská zoo si může oddechnout. Finanční krize, která jí hrozila se zdá být zažehnána. Ze složité situaci jí pomohly dary lidí z celé republiky ve výši 8 milionů korun. Zároveň se dočká i pomoci od státu.
Po dnešním on-line jednání s premiérem Babišem přijde finanční pomoc od státu, Ministerstvo životního prostředí rozdělí mezi 29 českých zoo částku 80 milionů Kč jako příspěvek na krmení chovaných zvířat. Pro Zoo Zlín to znamená sumu ve výši 4 milionů korun. V celkové bilanci tak ještě více vyniká současná výjimečná pomoc veřejnosti. Za tři březnové týdny lidé z celé republiky Zoo Zlín věnovali 8 milionů Kč, dvojnásobek příspěvku od státu.
„Chtěl bych všem našim příznivcům velmi poděkovat, hluboce si jejich podpory vážíme.“
ROMAN HORSKÝ, ředitel Zoo Zlín
Právě díky pomoci veřejnosti se zlínská zoo může vrátit na 1 až 2 měsíce do provozu bez omezení. Nemusí tak nyní řešit žádné krizové scénáře, pomoc veřejnosti navíc stále intenzivně pokračuje. „Chtěl bych všem našim příznivcům velmi poděkovat, hluboce si jejich podpory vážíme. I nadále budeme usilovat, aby zoologické zahrady byly zařazeny do kompenzačních programů, např. Covid 2021. Náš další velký cíl je včasné otevření venkovních areálů se všemi pravidly platnými pro pobyt ve veřejných prostranstvích, jak například již od února funguje Zoo Vídeň,“ doplnil ředitel Zoo Zlín Roman Horský.
Teraristika v olomoucké zoo zapustila své kořeny až v roce 1979. Tehdy vznikla 4 větší terária v nové přístavbě pavilonu šelem, která si skalní návštěvníci zahrady dozajista pamatují. Aktuální situace je však jiná.
Terarijní expozici naleznou návštěvníci v pavilonu žiraf, několik malých insektárií a terárií je umístěno v Jihoamerickém pavilonu a v roce 2018 se kolekce terarijních zvířat rozšířila i v rámci nově vystavěného pavilonu Kalahari. V loňském roce se začal proměňovat nevyužitý interiér vyhlídky pavilonu žiraf v další zbrusu novou expozici. „Po zatěžkávacím provozu můžeme říci, že máme hotovo. Jakmile se zoo otevře, zveme vás do království varanů, užovek, leguánů, zlatohlávků a dalších,“ uvádí vedoucí marketingového oddělení Mgr. Pavel Javůrek.
CHOV V ZOO OLOMOUC V počátcích olomoucké zahrady se terarijní zvířata chovala jen zřídka a až do počátku 90. let se je nedařilo rozmnožovat. Prvním pokusem o terarijní expozici byla stavba vivária u pavilonu opic v druhé polovině 60. let zbudovaná pro plazy darované na výstaviště Flora z Kuby. První větší terarijní expozici mohli návštěvníci obdivovat až na počátku 90. let v pavilonu šelem, kdy byla původní velká terária přestavěna do řady menších expozičních nádrží a jedné větší s krokodýly čelnatými. Tím se rovněž podstatně rozrostla kolekce samotných zvířat a zanedlouho se dostavily i úspěšné odchovy. Koncem 90. let však stavba akvária pro žraloky odvrátila pohledy zájemců o terarijní zvířata o několik kroků dál. A to do nevyužité místnosti v pavilonu žiraf, kam byla terarijní expozice z pavilonu šelem přesunuta. V loňském roce jsme se rozhodli tuto expozici ještě rozšířit o dalších 7 středně velkých terárií, 2 insektária a jednu velkou nádrž.
STAVBA V lednu roku 2020 jsme se pustili do plánování nové terarijní expozice v pavilonu žiraf Rothschildových. Za zrodem i realizací stáli zaměstnanci zoo Milan Kořínek, Mgr. Pavel Javůrek a pracovníci údržby. S úpravami se začalo v únoru. Od návrhu přes samotnou realizaci, elektroinstalaci až po konečné zařízení, osázení rostlinami a umístění zvířat nám tvorba zabrala bezmála 9 měsíců a vyžádala si celkovou sumu 816 529,27 Kč. Vznikla stěna se sedmi terárii, dvě malá insektária a původní velká expozice byla zrekonstruována. Ve vstupní části přibyly nové, automaticky se zavírající dveře.
OBYVATELÉ A s kým že se to návštěvníci mohou setkat? S chameleonem pardálím, korovci jedovatými, varany Mertensovými, užovkami amurskými, ostronosými i tenkoocasými, leguánky měnivými, arborikolními ještěrkami Gastropholis prasina a ještěrkami pavími, zlatohlávky, šváby madagaskarskými, bazilišky zelenými, ale i se starým známým hroznýšem Dumerilovým. Varani dostali nové vhodnější terárium i s vestavěným vodopádkem, který napodobuje prostředí přirozeného výskytu těchto impozantních ještěrů na březích řek severní Austrálie.
Kosmani jsou nepochybně nejmenšími opicemi světa. V lednu se rozhodli, že do nového měsíce vstoupí s dalšími členy navíc. O tuto posilu se postarala samice, která porodila dvojčata. „Daří se jim výborně, ale prozatím nám mláďata téměř neukazují. Pořídit jejich snímky tak bylo dílem velkého štěstí,“ dodává zoolog Ing. Jitka Vokurková. Kosmani zakrslí se narodili 30. 1. 2021.
CHOV V ZOO OLOMOUC Kosmany zakrslé chová olomoucká zoo od roku 2000. Celkem se jim narodilo 127 potomků.
OBECNÉ INFORMACE Kosmani náleží k drápkatým opicím, obývají jihoamerické deštné lesy, jimž životní prostředí mizí před očima. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Dospělci kosmanů zakrslých váží 100 g a narozená mláďata okolo 5-7 g. Dožívají se 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m, vizuálně u nich nejsou rozpoznatelní samci od samic. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny, samice je pouze kojí. Stávají se častým terčem dravců a hadů.
ZAJÍMAVOSTI Kosmani zakrslí jsou nejmenším vyšším primátem na světě s pro ně typickou dlouhou a jemnou srstí žlutohnědé barvy srsti s ocasem lemovaný černými kroužky. Nejoblíbenější druh potravy představuje pro kosmany stromová pryskyřice. Aby se k ní dostali, chytře a záměrně narušují svými ostrými řezáky kůru stromů. Rodina kosmanů se k takto narušeným stromům vrací. Typická rodina kosmanů se skládá ze samice, samce a mláďat různého věku. Mláďata po porodu nosí na svých bedrech nejen otec, ale i sourozenci. Než se mládě ve věku deseti týdnů postaví na vlastní nohy, je už pořádný cvalík, váží zhruba polovinu toho, co otec. V přírodě je tento druh nejvíce ohrožen kácením deštných lesů a odchytem pro chov jako domácí mazlíček.