Štítek: mláďata

V lamím výběhu Zoo Hodonín přibyla mláďata

HODONÍN – V lamím výběhu Zoo Hodonín je v posledních dnech hodně živo. K malé černé samičce lamy alpaky, která přišla na svět začátkem května, nyní přibyl i sameček hnědého zbarvení. Ten se narodil poslední den v květnu.

První dny po narození zůstává mládě v odděleném výběhu společně s matkou, aby měli oba klid a prostor na zesílení a aby matku samec nerušil.

„Samice začala rodit v ranních hodinách. Asi půl hodiny po porodu se mládě již postavilo na nohy,“ uvádí chovatelka Andrea Theimerová a dodává, že odpoledne už sálo mateřské mléko. Jedná se o první mládě této samice, která se o ně vzorně stará.

Lamy alpaky jsou v hodonínské zoo chovány od roku 2017, kdy vystřídaly dříve chované lamy krotké. Stádo kromě novopečeného mláděte a jeho tříleté matky pocházející z brněnské zoo čítá chovného samce původem z ostravské zoo a již zmíněnou druhou samici s mládětem. Ta přišla do Hodonína z Ústí nad Labem.

Lamy alpaky jsou domestikovaná zvířata, jejichž domovinou je Jižní Amerika, kde jsou chovány pro produkci velmi kvalitní vlny. Stejně jako jejich příbuzní velbloudi chodí typickou mimochodní chůzí, což znamená, že zvedají současně obě levé nebo obě pravé končetiny. Po strmých skalách se pohybují díky speciálním mozolovitým chodidlům. Samici se po 11 měsících březosti rodí jedno mládě, které je schopné hodinu až dvě po porodu následovat matku. Lamy se živí trávou a bylinami, aktivní jsou během dne.

zdroj: Zoo Hodonín

Zoo Olomouc rozmnožila klenoty z Brazílie

Ve volné přírodě v brazilských pralesích se jejich počty odhadují na pouhopouhých 1400 jedinců. Všechny druhy lvíčků patří mezi nejohroženější savce světa. V Zoo Olomouc se 28. února narodila dvojčata!

„Poslední únorový den jsme věděli, že se otec pořádně zapotí. Ten totiž péči o mláďata přebírá ihned po porodu. Do skupiny lvíčků zlatých se narodila dvojčata. Otec i děti jsou v pořádku, matka příkladně kojí,“ dodává zoolog Jitka Vokurková.

CHOV V ZOO OLOMOUC
Olomoucká zahrada chová lvíčky od roku 1997. Odchovalo se zde celkem 19 mláďat. Osvědčený rodičovský pár tvoří samice z francouzské Zoo La Palmyre a samec ze Zoo Dvůr Králové. Současný celkový počet chovaných jedinců je 12.

OBECNÉ INFORMACE
Lvíčci náleží k drápkatým opicím, obývají tropické deštné lesy Brazílie. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Váží kolem 600-700 g, v přírodě se dožívají cca 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny. Matka mláďata nejprve několik týdnů kojí, poté jim začne pomalu dávat i pevnou potravu (nejčastěji hmyz), kterou pečlivě rozmačká ve svých prstech. Jejich hlava, krk a lopatky jsou porostlé jakoby lví hřívou. Jsou to velice inteligentní zvířata, která dokáží před nebezpečím velice rychle uprchnout. Živí se pavouky, šneky, malými ještěrkami, vejci, ptáky, ovocem a zeleninou. K dorozumívání používají pestrou škálu zvuků. Těch může být až 17. Záleží na tom, zda signalizují alarm, následnou obranu, hledání potravy, navázání kontaktu, aj.

ZAJÍMAVOSTI
Byli těžce postiženi odlesňováním, a proto se v 60. letech minulého století na ně soustředila pozornost ochránců. Nadále se chovali i odchovávali v zajetí, poté byli vysazeni zpět do přírody. Zachránit je pomáhají rezervace vyhlášené brazilským prezidentem. Brazilská vláda lvíčky jen propůjčuje, nepatří tedy zahradám. V roce 1991 žilo v brazilských pralesích na pobřeží Atlantiku posledních 200 lvíčků zlatých. Tento druh byl v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „kriticky ohrožený“ a byla jen velmi malá naděje na jeho přežití. Po malých krůčcích jednotlivců se to nakonec podařilo. Momentálně je tento druh v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „ohrožený“. Lvíček zlatý se stal národním symbolem. Dokonce se vyskytuje na bankovce a během olympijských her byl jejich maskotem. Momentálně je populace v přírodě ohrožována žlutou zimnicí, která má za následek úhyn většího množství zvířat v rezervacích. Neblahý vliv na jejich populaci má i pandemie COVID19, která Brazílii postihla ve velké míře. Na ochranu zvířat chybí peníze a dostatek ochranářů.

zdroj a foto: Zoo Olomouc

V ZOO Olomouc se narodila nejmenší dvojčata na světě

Kosmani jsou nepochybně nejmenšími opicemi světa. V lednu se rozhodli, že do nového měsíce vstoupí s dalšími členy navíc. O tuto posilu se postarala samice, která porodila dvojčata. „Daří se jim výborně, ale prozatím nám mláďata téměř neukazují. Pořídit jejich snímky tak bylo dílem velkého štěstí,“ dodává zoolog Ing. Jitka Vokurková. Kosmani zakrslí se narodili 30. 1. 2021.

CHOV V ZOO OLOMOUC
Kosmany zakrslé chová olomoucká zoo od roku 2000. Celkem se jim narodilo 127 potomků.

OBECNÉ INFORMACE
Kosmani náleží k drápkatým opicím, obývají jihoamerické deštné lesy, jimž životní prostředí mizí před očima. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Dospělci kosmanů zakrslých váží 100 g a narozená mláďata okolo 5-7 g. Dožívají se 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m, vizuálně u nich nejsou rozpoznatelní samci od samic. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny, samice je pouze kojí. Stávají se častým terčem dravců a hadů.

ZAJÍMAVOSTI
Kosmani zakrslí jsou nejmenším vyšším primátem na světě s pro ně typickou dlouhou a jemnou srstí žlutohnědé barvy srsti s ocasem lemovaný černými kroužky. Nejoblíbenější druh potravy představuje pro kosmany stromová pryskyřice. Aby se k ní dostali, chytře a záměrně narušují svými ostrými řezáky kůru stromů. Rodina kosmanů se k takto narušeným stromům vrací. Typická rodina kosmanů se skládá ze samice, samce a mláďat různého věku. Mláďata po porodu nosí na svých bedrech nejen otec, ale i sourozenci. Než se mládě ve věku deseti týdnů postaví na vlastní nohy, je už pořádný cvalík, váží zhruba polovinu toho, co otec. V přírodě je tento druh nejvíce ohrožen kácením deštných lesů a odchytem pro chov jako domácí mazlíček.

zdroj a foto: ZOO Olomouc


© Televize Spolu, All Rights Reserved