Hasiči se na plese v Blansku dobře bavili
V pátek 10. února se uskutečnil v Dělnické domě v Blansku Ples dobrovolných hasičů, který pořádali sbory z Obůrky, z Olešné a z Klepačova.
#televizespolu #tvspolu #ples #blansko
V pátek 10. února se uskutečnil v Dělnické domě v Blansku Ples dobrovolných hasičů, který pořádali sbory z Obůrky, z Olešné a z Klepačova.
#televizespolu #tvspolu #ples #blansko
KYJOV, 9. února 2023 – Oficiální plakát jednadvacátého ročníku Slováckého roku v Kyjově byl představen veřejnosti. Z dvanácti návrhů studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně byl vybrán počin Kateřiny Jeníkové.
Studentka druhého ročníku oboru Grafický design byla postavena před nelehký úkol, kterého se zhostila s odhodláním. Vytvořit vizuál letošního ročníku Slováckého roku v Kyjově byla pro ni výzva. „Návrh jsem vytvářela v rámci semestrálního úkolu na našem ateliéru. Každý z ročníku tedy vytvořil svůj návrh a v Kyjově si jeden vybrali. Mému finálnímu návrhu předcházelo několik dalších nepodařených,“ vysvětluje Kateřina Jeníková. Kreativní tvorba byla pro ni časově náročná. Dle slov mladé designerky to byl zdlouhavý proces, avšak od prvopočátku pracovala s myšlenkou tance, který je pro folklorní festival natolik význačný. Plakát tak na první pohled evokuje folklor, tanec a tradici. „To, že byl můj návrh vybrán jako vítězný, mě velmi potěšilo. Je skvělé, že můžu být součástí projektu, jako je Slovácký rok. Chtěla jsem, aby plakát vyjadřoval dynamiku. Finálním návrhem je tedy rozevlátá stuha se stylizovanými, ale typickými vzory,“ dodává autorka, která na Slovácký rok zavítá vůbec poprvé. Svůj výtvor přitom uvidí hned v několika provedeních – připravují se plakáty, velkoformátové bannery, rollupy, visačky, animace i pohlednice. Veřejnost má zatím možnost zhlédnout plakát v elektronické podobě, ale už brzy oživí také ulice města Kyjova.
Slovácký rok v Kyjově:
Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším událostem tohoto žánru u nás. Historicky největší návštěvnost ozdobila Slovácký rok v roce 2019, kdy do Kyjova zavítalo více než 30 tisíc lidí.
BLANSKO, 2. února 2023 – Postupnou modernizaci a velké stavební úpravy, které přinesou zefektivnění provozu i lépe dostupnou lékařskou péči, připravuje Nemocnice Blansko. Plán investičního rozvoje představilo vedení Nemocnice Blansko blanenským zastupitelům jako Generel rozvoje a rekonstrukce. Návazné investice jsou rozložené do příštích 15 let. Zvýšit mají komfort pacientům i personálu. Se zahájením prací počítá i vedení města v programovém prohlášení koaličních stran na období 2022 – 2026.
„Aby mohla Nemocnice Blansko udržet pro občany města i všechny pacienty ze spádového území stávající rozsah péče, musí být nemocnicí konkurenceschopnou a musí splňovat nároky na nemocnici 21. století. Nemocnice musí být vybavená moderní zdravotnickou technikou na nejvyšší medicínsko-technické úrovni. To se jí daří, nákladnou zdravotnickou techniku pořizuje nemocnice primárně ze svých vlastních zdrojů, potažmo využívá různých dotačních titulů. Nyní je ale třeba přizpůsobit aktuálním potřebám také organizaci jednotlivých oddělení a jejich logickou návaznost, včetně urgentního příjmu, na něj by mělo být vše napojeno,“ uvedl starosta Jiří Crha.
Plán rozvoje zdravotnického zařízení, které patří městu Blansku, je rozdělený do několika etap. Výhled je připravený na následujících patnáct let, dílčí části je ale možné v případě potřeby přesouvat podle aktuální dostupnosti finančních prostředků, případně na základě vypsání dotačních titulů.
Proč nemocnice potřebuje dlouhodobý plán na rekonstrukci? Vnitřní uspořádání jednotlivých oddělení nemocnice v současné době již nevyhovuje potřebám pacientů ani personálu, protože byla budována na základě požadavků na zdravotní péči, jaké byly před několika desetiletími. Medicína se však vyvíjí a dnes již klade jiné nároky na prostor, vybavení i bezpečnost.
Oddělení, která by měla být v těsné blízkosti, jsou nyní rozmístěna na více podlažích. „Je nezbytné, aby jednotlivá oddělení na sebe logicky navazovala, aby se zkrátily přesuny pacientů a personálu a kvalifikovaný personál byl lépe využíván k potřebným činnostem. To povede k lepší organizaci a efektivitě práce a tím i k výraznému snížení nákladů na provoz,“ ujišťuje ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
Součástí dlouhodobých plánů je i výstavba nového urgentního příjmu. Aby však veškeré stavební úpravy mohly proběhnout za plného provozu celé nemocnice, je nutné nejprve vybudovat tzv. rotační jednotku v nástavbě pátého nadzemního podlaží budovy A.
„Projekt je nastavený tak, že se budou do prostor této rotační jednotky postupně přesunovat jednotlivá oddělení, která se v dané době budou rekonstruovat. Nebude se tak muset žádné oddělení kvůli stavebním pracím uzavírat,“ vysvětluje místostarostka Lenka Dražilová, která má oblast zdravotnictví ve své gesci.
Po ukončení rekonstrukce budou prostory rotační lůžkové jednotky využity pro lékařské pokoje, pracovny primářů, zasedací a konferenční místnost, případně skladovací prostory, šatny apod.
„Co se týká rotační jednotky, máme vypracovanou studii a připravujeme výběrové řízení na projektanta. Pro vybudování nového urgentního příjmu máme v této chvíli vyřízeno stavební povolení a čekáme na vypsání dotace z Evropských fondů. K tomu by mělo dojít v průběhu první poloviny letošního roku,“ doplnila ředitelka nemocnice.
Generel myslí také na zajištění většího komfortu pacientů na lůžkových odděleních. Změny počítají se snížením počtu pacientů na pokojích a zvýšením hygienického standardu. Společné koupelny na chodbách by tak měla nahradit sociální zázemí přímo na pokojích. V neposlední řadě je součástí investic také snížení energetické náročnosti budov a vybudování důstojného zázemí pro personál.
Myšlenka vytvořit strategický materiál vznikla už v roce 2018, koronavirová pandemie ovšem veškeré práce na něm zastavila. Intenzivní práce na projektu pak začaly koncem roku 2021. S plánem investičního rozvoje vedení nemocnice seznámilo na sklonku loňského roku také blanenské zastupitele, kteří jej vzali na vědomí.
zdroj: Město Blansko / Nemocnice Blansko
Dělnický dům v Blansku se v sobotu 21. ledna zaplnil lidmi. Pánové měli na sobě minimálně oblek a dámy krásné večerní šaty. Uskutečnila se zde tradiční sportovně společenská akce.
#televizespolu #tvspolu #blansko #sport #news #zpravodajstvi #reportaz #jihomoravskykraj
Tentokrát tu máme Otazník s vůní benzínu. Jak je to s vlastnictvím Automotodromu Brno a co vše se zde dá podniknout? Na to a další otázky nám odpověděl jeho tiskový mluvčí Petr Boháč.
#televizespolu #tvspolu #auto #motorcycle #brno #jihomoravskykraj
Do Moravské zemské knihovny přichází denně 120 až 130 nových publikací. Ročně tak nasbírá až kilometr knih. Ve starém depozitáři už dochází místo, a tak před dvěma lety začala stavba nového. Ten vznikl přestavbou staršího objektu v těsné blízkosti stávající budovy a v pondělí 16. ledna byl otevřen.
Basketbal má v Brně dlouholetou tradici. Klub, který ho aktuálně reprezentuje v nejvyšší tuzemské soutěži se jmenuje Basket Brno a po vítězství nad Olomouckem ho dnes čeká zápas s Opavou.
#televizespolu #tvspolu #basketbal #sport #brno
BRNO, 10. ledna 2023 – Přes tři sta kraslic různé provenience – z České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Maďarska, Polska, Německa, Rumunska, Nizozemska, Chorvatska, Ruska nebo Číny – získalo Muzeum Vyškovska od Marie Pachtové. Rodačka z Vyškova a nositelka titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje se zdobení kraslic věnuje celý život. Slavnostního předání sbírky přímo v muzeu se v úterý 10. ledna 2023 zúčastnil náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči František Lukl.
„Velice si vážím působení paní Pachtové v oblasti lidové kultury. Je přece skvělé, že jsou mezi námi lidé, kteří se věnují technikám našich předků. Podařilo se jí udržet znalosti a dovednosti tradičních rukodělných technologií, účinně a kvalifikovaně je prezentovat a předávat dalším generacím. Osobně se na výstavu kraslic těším, zavítám na ni i s rodinou a určitě ji doporučuji ke zhlédnutí všem,“ řekl náměstek hejtmana František Lukl.
Velikonoční výstavu části sbírky plánuje Muzeum Vyškovska, které zřizuje Jihomoravský kraj, v termínu od 6. března do 14. května 2023.
„V průběhu následujících let se na velikonočních výstavách chystáme ukázat návštěvníkům jinou část sbírky. Pro naše muzeum má sbírka obrovskou hodnotu. Vytvořil ji člověk, který se sám této tvořivé práci věnuje, rozumí jí a uměl tak v zahraničí nasbírat cenné artefakty krasličářského umění,“ doplnila ředitelka Muzea Vyškovska Monika Pelinková.
Devadesátiletá Marie Pachtová byla učitelkou nejen profesí, ale je jí dodnes doslova „tělem i duší“. Od počátku jejího zájmu o tradiční lidovou kulturu byla tedy zřejmá její intence nejen poznatky získávat a shromažďovat, ale především je, obohacené o vlastní interpretační vklad, předávat dál zájemcům, v první řadě mládeži a dětem, ke kterým měla vždy hluboký vztah. V oblasti hudebního a tanečního folkloru se práci s dětmi věnovala více než čtyřicet let v Dětském folklorním souboru Klebetníček Vyškov, znalost zdobení kraslic vykládáním slámou předávala ve školách v rámci výtvarných kroužků, kurzů a při nesčetně dalších příležitostech doma i v zahraničí. Už v roce 1959 se žačky pod jejím vedením přihlásily do celostátní soutěže o nejkrásnější kraslici v Praze. Mnozí její žáci v tvorbě pokračují. Tradice se udržuje také v rodině paní Pachtové, obě její dcery i vnuk pracují s touto technikou.
Marie Pachtová vypracovala rovněž vlastní metodický postup, který uplatňuje jak při práci s dětmi, tak s dospělými, založený na prvotní zkušenosti s papírem, který je pro nové adepty přístupnější a pro první pokusy snazší na zpracování než sláma a vaječná skořápka. Teprve když nováčci zvládnou práci s tímto materiálem a naučí se při tom také vytvořit přesnou a čistou kompozici, mohou postoupit dále.
Kraslice paní Pachtové se nacházejí ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, Muzea Vyškovska a u mnoha soukromých sběratelů.
zdroj: Jihomoravský kraj
V prvním domácím utkání UNIQA extraliga žen v roce 2023 přivítaly volejbalistky KP Brno tým Frýdku Místku. V první sadě tohoto zápasu přišla největší zápletka tohoto duelu.
#televizespolu #tvspolu #volejbal #sport #brno