ZLÍNSKÝ KRAJ – Společnost ARRIVA MORAVA, dopravce Zlínského kraje, představila čtyři nové autobusy vybavené speciální plošinou pro nástup cestujících s hendikepem. Nový typ autobusu si prohlédl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Radek Doležel, předseda výboru pro dopravu Jakub Zach a zástupci společnosti KOVED (Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje).
„Nové autobusy, které budou jezdit na našich regionálních linkách na trase Zlín – Brno, jsou vybavené speciální rampou pro nástup a výstup cestujících s hendikepem. Speciální plošina urychlí nástup a věřím, že i zpříjemní těmto lidem cestování,“
RADEK DOLEŽEL, náměstek hejtmana Zlínského kraje zodpovědný za oblast dopravy
Autobusy s novým typem nástupní plošiny jsou první ve Zlínském kraji. Od staršího typu bezbariérových autobusů se liší konstrukčním řešením. „Kromě speciální plošiny je výhodou také prostor pro přepravu cestujících v jedné rovině, ve voze nejsou další schůdky. Snažíme se o to, aby ve Zlínském kraji jezdilo do budoucna 100 procent bezbariérových autobusů. V současné době jsme na 80 procentech,“ sdělil Martin Štětkář, jednatel společnosti KOVED.
Více informací zájemcům zodpoví pracovníci Centrálního dispečinku společnosti KOVED: https://www.idzk.cz/kontakty
ZLÍNSKÝ KRAJ – Recruitment Academy Awards jsou udělovány pod záštitou Recruitment Academy, specializované vzdělávací instituce pro recruitery, a letos se ocenění udělovala hned v 6 kategoriích. V kategorii Kariérní video roku malých společností se na pomyslné stříbrné příčce umístilo právě náborové video Krajského úřadu Zlínského kraje, jehož ocenění si osobně převzal ředitel úřadu Milan Štábl.
„Myslím, že mohu mluvit za všechny své kolegy z úřadu, když řeknu, že si této ceny velmi vážíme. Je to pro nás důkaz, že i ve veřejné správě je možné dělat moderní a dynamické věci, a úspěch Zlínského kraje ukázal, že dokážeme obstát v byznysovém prostředí,“
MILAN ŠTÁBL, ředitel Krajského úřadu Zlínského kraje
Hlavní linkou videa, které vznikalo koncem roku 2019, je běžný pracovní den zaměstnanců krajského úřadu. Celou jednadvacítkou nás provádí pracovníci úřadu a na videu skutečně sledujeme každý jejich krok – záběry jsou totiž většinou jen na nohy. „Nápad s botami se nám velmi líbil už od začátku. Odkazuje to k silné baťovské tradici a divák či potenciální uchazeč si tak vlastně projde celý úřad, aniž by někoho potkal „tváří v tvář“. I díky tomu má video drive a hlubší myšlenku, což bylo naším cílem – obojí se myslím skvěle povedlo,“ popisuje Eva Gazdošová z Odboru Kancelář ředitele Krajského úřadu Zlínského kraje. Ve stejné kategorii získalo první místo video K+ Portálu Vysoké školy báňské a na třetím místě byl Slevomat.cz.
ZLÍNSKÝ KRAJ – Začínající i stávající včelaře podpoří Zlínský kraj dotací v celkové výši 1,14 milionu korun. Rozdělení financí mezi 117 projektů podpořili krajští radní.
„Původní výše alokovaných prostředků v programu na podporu včelařství byla 1 milion korun. Předložené projekty byly na tak vysoké úrovni, že jsme se rozhodli je podpořit v požadované výši a celkovou částku dotace navýšíme o 140 tisíc korun. Včely mají obrovský význam pro rostliny a tím vlastně pro celý ekosystém. Dotace pomohou včelařům zvýšit kvalitu včelstev, obměnit a navýšit počet úlů a včelstev ve Zlínském kraji,“ uvedla statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za oblast životního prostředí, zemědělství a venkov.
O dotaci mohli zažádat zájmoví včelaři ve věku minimálně 18 let, kteří mají včelstva umístěna na území Zlínského kraje. Přidělenou podporu ve výši 5 tisíc až 10 tisíc korun mohou využít například na nákup základního vybavení nebo ochranných pomůcek.
ZLÍNSKÝ KRAJ – Proplacení škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy schválila Rada Zlínského kraje. Škody ve výši 367 tisíc korun způsobili majitelům rybníků vydra říční a kormorán velký.
„O náhradu škody způsobené vydrou říční na rybí osádce rybníka na Vsetínsku požádal majitel, kterému proplatíme necelých 62 tisíc korun. Dalších 305 tisíc proplatíme společnosti, která má v nájmu rybníky Choryně velká, Choryně malá a Choryně pravá. Na těchto rybnících způsobil škody chráněný kormorán velký,“ informovala statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za oblast životního prostředí, zemědělství a venkov.
Náhrady škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy proplácí na základě ustanovení zákona č. 115/200 Sb. Krajský úřad Zlínského kraje, zdrojem financí je státní rozpočet. Vybranými živočichy jsou bobr evropský, vydra říční, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid a vlk obecný. Podle zákona se nahrazuje škoda způsobená vybraným živočichem na životě nebo zdraví fyzické osoby, vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat, rybách, včelstvech a včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech, nebo movitých věcech v uzavřených objektech.
ZLÍNSKÝ KRAJ – K pořízení nákladného přístroje získala v únoru Vsetínská nemocnice kladné stanovisko přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví. Oficiální rozhodnutí zveřejnilo ministerstvo na svých webových stránkách teprve před několika dny. V návaznosti na rozhodnutí přístrojové komise schválila Rada Zlínského kraje v pondělí 29. 3. 2021 i zahájení přípravy investiční akce Přístavba budovy pro magnetickou rezonanci ve Vsetínské nemocnici.
„Dovybavení naší nemocnice magnetickou rezonancí bylo dlouhodobě plánováno, vyřešit se musely finanční prostředky a prostor, kam přístroj umístíme. Díky vyhlášení dotační výzvy v rámci programu REACT-EU, kterým Evropská unie deklaruje snahu pomoci řešit koronavirovou pandemii, máme nyní možnost získat na pořízení přístroje dotační zdroje. Provoz pracoviště by měl být podle plánu zahájen v polovině roku 2023,“ uvedla ředitelka Vsetínské nemocnice Ing. Věra Prousková. Obyvatelé Vsetínska museli doposud za vyšetřením dojíždět do okolních nemocnic.
Vsetínská nemocnice – ilustrační
„Jsem ráda, že se nám společně s vedením Vsetínské nemocnice opět podařilo rozhýbat tuto důležitou investici, to znamená jak pořízení přístroje, tak i přístavbu nezbytného zázemí. Magnetická rezonance ve Vsetínské nemocnici zlepší dostupnost této dosud chybějící moderní vyšetřovací metody pro pacienty z regionu. Magnetickou rezonancí tak budou vybaveny všechny nemocnice Zlínského kraje,“ dodala náměstkyně hejtmana Olga Sehnalová, zodpovědná za oblast zdravotnictví. Ve Vsetínské nemocnici byla v uplynulých dvou letech díky dotacím z evropských fondů již obnovena zobrazovací technika v celkové hodnotě převyšující 50 milionů korun, kromě moderního CT se jednalo o špičkové ultrazvuky, C-rameno, skiaskopický přístroj. Magnetická rezonance bude hodnotnou tečkou za kompletní modernizací oddělení. „V dnešní době jsou tato vyšetření běžnou součástí diagnostických postupů v návaznosti na většinu lékařských oborů. Jde o vyšetření neinvazivní, jehož využití je velmi široké, od klasického zobrazení centrální nervové soustavy, orgánů hrudníku, břicha, páteře a kloubů, po zobrazení srdce a cév. Oproti CT vyšetření je velkou výhodou magnetické rezonance velmi dobré zobrazení měkkých tkání a orgánů bez využití ionizujícího záření,“ uvedla primářka radiodiagnostického oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Blanka Ludvová.
ZLÍNSKÝ KRAJ – Ocenění EY Podnikatel roku 2020 Zlínského kraje získal David Karásek, uznávaný designér a majitel bílovické společnosti mmcité 1 a.s., která se zabývá výrobou městského mobiliáře. Lavičky nebo odpadkové koše z jejich dílny jsou k vidění na mnoha místech České republiky, setkáte se s nimi ale také v centrále Googlu v Palo Altu, na lanovce na Mont Blanc nebo na promenádách v Dubaji. Skupina mmcité má po celém světě 10 poboček a působí ve 30 zemích světa s ročním obratem 800 mil. korun.
Nezávislá porota, jíž předsedal loňský celostátní vítěz a držitel titulu EY Podnikatel roku 2019 České republiky Oliver Dlouhý z Kiwi.com, ocenila Karáskův přínos při budování veřejného prostoru, jeho kreativitu a také houževnatost, se kterou prosazuje myšlenky funkčního designu a urbanistické architektury v českých městech i ve světě.
„Vítězství v kraji je pro mě překvapení, ale vnímám to spíš jako vítězství týmu a trochu i jeho lídra,“
DAVID KARÁSEK, spolumajitel skupiny mmcité
David Karásek se zaměřuje na design ve veřejném prostoru. „Díky jeho úsilí se prostředí, které slouží nám všem, kultivuje a mění k lepšímu. Jsem velmi ráda, že i letos můžeme veřejnosti představit podnikatele, kteří šíří dobré jméno značky Czech Made po světě a kteří nás svým inovativním přístupem inspirují a posouvají kupředu,“ vysvětluje Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice.
Zlínský kraj, jako místo plné inspirativních podnikatelských příběhů, vyzdvihl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. „Pan Karásek dokázal, že ocenění je v pravých rukou. Náš kraj vždy byl a stále je regionem, kde vznikají dobré podnikatelské nápady a lidé se nebojí postavit se k práci čelem a překonávat výzvy. Díky tomu u nás máme řadu úspěšných podnikatelů a firem a já jsem velmi rád, že tato soutěž pomáhá zviditelňovat jejich příběhy, které se tak mohou stát inspirací pro ostatní,“ uvedl hejtman Radim Holiš.
Ke gratulaci vítězi se za Zlínský kraj přidal také předseda výboru pro rozvoj podnikatelských aktivit, majetku a digitalizaci Tomáš Janča. „Chtěl bych pogratulovat vítězi i všem finalistům. Když se totiž dívám na vítěze letošního i předchozích ročníků, jsem na náš region velmi hrdý,“ dodal Tomáš Janča. Zlínský kraj má i svého celorepublikového vítěze a držitele titulu EY Podnikatel roku České republiky, kterým se v roce 2016 stal Petr Chmela, spolumajitel a zakladatel světoznámé TESCOMY.
Výsledky celostátního finále a jméno vítěze soutěže EY Podnikatel roku 2020 České republiky budou vyhlášeny 7. dubna 2021. Vítěz z České republiky se zúčastní celosvětového finále v červnu 2021, kde bude bojovat spolu s ostatními národními vítězi z padesáti zemí světa o titul EY Světový podnikatel roku.
Profil vítěze: David Karásek, mmcité 1 a.s. David Karásek vždy snil o tom, že se stane designérem, rozhodl se proto studovat průmyslový design a sochařství. Na začátku 90. let se spolužákem vyhráli v designérské soutěži na prvky veřejného prostoru pro město Zlín, ale v celé republice nenašli nikoho, kdo by byl schopný jejich návrhy zrealizovat. V roce 1994 proto založili vlastní firmu na výrobu městského mobiliáře – lavičky, odpadkové koše, zábradlí, stojany na kola, květináče, zastávkové přístřešky atd. Začátky byly těžké, Karásek a jeho kolegové měli problém přesvědčit potenciální zákazníky o důležitosti designu ve veřejném prostoru a o tom, že do atraktivního a kvalitního mobiliáře se vyplatí investovat. Neúnavně však objížděli republiku a postupně klienty přesvědčili. Po nějaké době se firma rozrostla o divizi ocelových staveb, která se věnuje infrastrukturním projektům v dopravě, jako jsou nádraží a letiště.
Dnes najdeme mobiliář z dílny firmy Davida Karáska nejen na mnoha místech České republiky, ale například i v centrále Googlu v Palo Altu, na letišti Charlese de Gaulla v Paříži, v Olympijské vesnici v Rio de Janeiru, na lanovce na Mont Blanc nebo na promenádách v Dubaji. Roční obrat společnosti dosahuje kolem 800 milionů korun a zhruba 80 % produkce putuje do zahraničí. Mmcité má po celém světě 10 poboček a díky partnerům působí celkem ve 30 zemích. Kromě výroby se firma věnuje i designu. David Karásek má rád funkční věci se zajímavým designem, věří v kultivaci veřejného prostoru prostřednictvím kvalitního, moderního a zároveň nadčasového designu a v tomto duchu také vede své designerské studio, jehož je Art Directorem. Studio nabízí vlastní katalogovou kolekci a úzce spolupracuje s několika univerzitami – řada studentských a diplomových prací se již stala součástí katalogu.
Mmcité dlouhodobě výrazně roste, krizový rok 2020 tento růst sice zpomalil, ale k přerušení výroby nedošlo. Naprostá většina realizovaných projektů navíc trvá i několik let, takže výraznější dopady globální pandemie firma teprve očekává. Cílem společnosti do budoucna je udržet vysokou kvalitu a rozšířit a prohloubit geografickou expanzi i nabízené portfolio. Aktuálně se David Karásek a jeho týmy zabývají například problematikou smart cities, elektromobilitou a bikesharingem. Hlavním cílem a posláním však zůstává zlepšování veřejného prostoru skrze kvalitní design – Karásek se dlouhodobě snaží ukázat široké veřejnosti, že městský mobiliář nemusí být jen funkční, ale může být i krásný.
Zlínská zoo si může oddechnout. Finanční krize, která jí hrozila se zdá být zažehnána. Ze složité situaci jí pomohly dary lidí z celé republiky ve výši 8 milionů korun. Zároveň se dočká i pomoci od státu.
Po dnešním on-line jednání s premiérem Babišem přijde finanční pomoc od státu, Ministerstvo životního prostředí rozdělí mezi 29 českých zoo částku 80 milionů Kč jako příspěvek na krmení chovaných zvířat. Pro Zoo Zlín to znamená sumu ve výši 4 milionů korun. V celkové bilanci tak ještě více vyniká současná výjimečná pomoc veřejnosti. Za tři březnové týdny lidé z celé republiky Zoo Zlín věnovali 8 milionů Kč, dvojnásobek příspěvku od státu.
„Chtěl bych všem našim příznivcům velmi poděkovat, hluboce si jejich podpory vážíme.“
ROMAN HORSKÝ, ředitel Zoo Zlín
Právě díky pomoci veřejnosti se zlínská zoo může vrátit na 1 až 2 měsíce do provozu bez omezení. Nemusí tak nyní řešit žádné krizové scénáře, pomoc veřejnosti navíc stále intenzivně pokračuje. „Chtěl bych všem našim příznivcům velmi poděkovat, hluboce si jejich podpory vážíme. I nadále budeme usilovat, aby zoologické zahrady byly zařazeny do kompenzačních programů, např. Covid 2021. Náš další velký cíl je včasné otevření venkovních areálů se všemi pravidly platnými pro pobyt ve veřejných prostranstvích, jak například již od února funguje Zoo Vídeň,“ doplnil ředitel Zoo Zlín Roman Horský.
Centrum vysoce specializované kardiovaskulární péče Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně obhájilo v akreditačním řízení Ministerstva zdravotnictví ČR svůj statut.
Znamená to, že pacienti s onemocněním srdce a cév ze Zlínského kraje budou mít i v dalších pěti letech k dispozici špičkovou péči. Zlínské pracoviště je součástí sítě specializovaných center, kterých jsou v České republice dvě desítky. Odborníci se v nich zaměřují na nejmodernější postupy v diagnostice a léčbě kardiovaskulárních onemocnění, k nimž patří například implantace kardiostimulátorů nebo zprůchodnění zúžených srdečních tepen.
„Obhájit statut centra vysoce specializované kardiovaskulární péče nebylo nic jednoduchého, museli jsme doložit celou řadu údajů.“
ZDENĚK COUFAL, primář kardiologického oddělení nemocnice ve Zlíně
„Obhájit statut centra vysoce specializované kardiovaskulární péče nebylo nic jednoduchého, museli jsme doložit celou řadu údajů. Samotný proces akreditace probíhal od prosince loňského roku. Za výsledek jsme opravdu rádi a přijali jsme ho s radostí v srdci,“ prohlásil Zdeněk Coufal, primář kardiologického oddělení a vedoucí lékař kardiovaskulárního centra nemocnice ve Zlíně.
Ve svém rozhodnutí o udělení akreditace ministerstvo zdravotnictví mimo jiné konstatovalo, že centrum vysoce specializované kardiovaskulární péče zlínské nemocnice splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná kardiovaskulární péče poskytována, rovněž na personální zabezpečení této péče. Statut centra vysoce specializované kardiovaskulární péče udělilo zlínskému pracovišti do konce roku 2025, kdy jej bude muset znovu obhajovat.
Centrum vysoce specializované kardiovaskulární péče Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně vzniklo v roce 2010. Zahrnuje kardiologické oddělení, angiologickou ambulanci interního oddělení, cévní chirurgii v rámci chirurgického oddělení a pracoviště intervenční radiologie v rámci oddělení zobrazovacích metod. Každý rok se zde uskuteční kolem tří tisíc výkonů a vyšetření. Jen v loňském roce to bylo bezmála 450 implantací kardiostimulátorů a defibrilátorů, 2000 srdečních katetrizací nebo 800 koronárních intervencí.
Vsetínská nemocnice nově nabízí vyšetření, které zjistí, zda máte ochranné protilátky proti Covid-19. Jedná se o sérologický test z žilní krve, který není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření není určeno pro pacienty v akutní fázi onemocnění Covid-19. Test průkazu specifických protilátek anti-Covid-19 třídy IgG je vhodné absolvovat nejdříve za tři týdny po odeznění příznaků infekce.
Odběry se provádí pouze jednou týdně, a to vždy ve středu od 9.00 do 14.00 hodin, v prostorách oddělení klinické biochemie v pavilonu O. V odběrové ambulanci v prvním patře zájemce současně obdrží a vypíše žádanku. Po odběru krve (s kopií žádanky, která slouží jako podklad k platbě) je potřeba neprodleně uhradit poplatek 600 Kč na pokladně v přízemí budovy ředitelství.
„Výsledek vyšetření obdrží klient následně vždy v pátek, a to buď v tištěné podobě u výdejního okénka oddělení lékařské mikrobiologie (pavilon K), nebo telefonicky po sdělení předem stanoveného komunikačního hesla,“ informuje primář oddělení lékařské mikrobiologie MUDr. Jan Tkadlec.
