Už to bude dvacet let co se v Brně konal první ročník Jazzfestu. S jeho zakladatelem a uměleckým ředitelem Viléme Spilkou jsme si v dalším dílu rozhovorového pořadu Setkání na hradě popovídali nejen o oslavách jubilea, ale i festivalu jako takovém.
VÍCE INFORMACÍ O JAZZFESTU NAJDETE NA https://www.jazzfestbrno.cz/
Navzdory koronaviru knihovny v Jihomoravském kraji úspěšně završily soutěž Jižní Morava čte. Celokrajské vítěze nyní vyhlásila Moravská zemská knihovna (MZK). Na slavnostní předání cen si však budou muset děti počkat až do roku 2021, až to opatření dovolí. Knihovníci vedou prostřednictvím soutěže děti k lásce ke knihám, čtení i knihovnám.
Hlavní motiv letošního ročníku byl inspirován 350. výročím úmrtí Jana Amose Komenského, účastníci měli malovat, psát či tvořit audiovizuální díla na téma Svět v obrazech. Vítězné práce jsou přehlídkou originality – objevují se mezi nimi svérázné příběhy ze života Komenského, encyklopedie či slovníková hesla všeho druhu. Malé autory a autorky téma zavedlo do historie, na průzkum jiných světadílů, ale dokonce i do vesmíru. Soutěžily děti od mateřských školek po žáky nižších ročníků víceletých gymnázií, jednotlivci i týmy.
Stejnou míru kreativity jako soutěžící projevily letos i zapojené knihovny. Obvykle v rámci soutěže pořádají pro děti v průběhu podzimu řadu akcí – autorská čtení, dílničky, výlety do okolí. Uskutečnit se však mohla kvůli vládním opatřením jen část. Některé akce se podařilo přesunout do virtuální podoby; někde program vysílali přímo do místní školy, jinde si troufli i na streamované vyhlášení vítězů regionálního kola. Patronem soutěže byl opět ilustrátor Pavel Čech.
„Ukázalo se, že projekt podpory čtenářství a vztahu mezi generacemi, který je v základu Jižní Moravy čte, má smysl pořád a v současné době ještě více. Knihovníci jeho prostřednictvím rozpoutali guerillovou válku s koronavirem, a i když jej nemohli porazit, zasadili mu rány tam, kde hrozil osamocením, ztrátou kontaktu a depresí. Rád bych poděkoval všem našim kolegyním a kolegům, kteří se tohoto nelehkého ročníku organizačně chopili, i všem čtenářkám a čtenářům, že svojí aktivitou potvrdili smysl naší práce.“ okomentoval letošní ročník ředitel MZK Tomáš Kubíček.
Vítězové literárních kategorií krajského kola:
Vítězové výtvarných a volných kategorií krajského kola:
Projekt Jižní Morava čte je spolufinancován Jihomoravským krajem. Více se o něm můžete dovědět na stránce www.jiznimoravacte.cz
Zásadní zhruba dvacetimilionové stavební úpravy v Nádražní ulici, kterou čeká nové dopravní uspořádání i jiné řešení stromové zeleně, významná oprava komunikace v ulici Na Hraničkách, třetí ze čtyř etap výměny dřevěných oken na budově Základní školy Nádražní, první část projektové dokumentace na obnovu Nového zámku, pokračování se záměrem modernizace venkovního areálu Základní školy Tyršova či projektová dokumentace na opravy stávajícího Besedního domu. Zastupitelé Vyškova schválili na svém prosincovém zasedání rozpočet na rok 2021.
Zapracované v něm jsou celkové příjmy ve výši přesahující 425 milionů korun a výdaje dosahují výše přes 445 milionů. Rozpočet coby celek je tedy sestavený jako schodkový ve výši rozdílu 20,5 milionu korun. „Schodek je krytý z uspořených peněz minulých let,“ přiblížil starosta Vyškova Karel Jurka.
Upozornil, že sestavování rozpočtu na rok 2021 bylo výrazně ovlivněno situací kolem pandemie. „Museli jsme vycházet z predikcí ekonomické situace, které jsme měli k dispozici v době zpracování návrhu rozpočtu. Příjmová část rozpočtu města za rok 2020 měla negativní vývoj. S ohledem na koronavirovou situaci se samozřejmě není čemu divit. I nadále nás čeká nelehká doba, věřím ale, že ji společně zvládneme. Prosíme o toleranci, protože na vše skutečně prostředky nejsou a nebudou,“ konstatoval vyškovský starosta.
Vyškov to nicméně nikdy s optimismem nepřeháněl a pokaždé se takový přístup ukázal jako správná cesta. Příjmy podhodnocuje. „Raději jsme byli vždy konzervativní, pak jsme ušetřili. Oproti předpokladu u sdílených daní nyní město tak jako v minulých letech uplatnilo princip, že snížilo predikci o pět procent, což představuje zhruba 15 milionů méně. Zohledňujeme rovněž snížení cen energií u plynu a tepla i snížení některých mandatorních výdajů. Jsme tak znovu opatrní. Máme tedy sice schodek, ale naším konzervativním přístupem se, dá říct, maže,“ vysvětlil šéf radnice.
V zastupitelům předloženém rozpočtu nejsou zohledněné dopady v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy a dopady s případným poskytnutím kompenzačních bonusů z podzimní druhé vlny pandemie. Pokud by došlo k definitivnímu schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy, tak jak prošel Poslaneckou sněmovnou, znamenalo by to další dopad do rozpočtu města: zhruba ve výši 33 milionů korun. „Láme se rok a my přesně nevíme, s jakým obnosem můžeme na následujících dvanáct měsíců počítat. Není nicméně možné do rozpočtu zakomponovat v případě superhrubé mzdy něco, co ještě není uzákoněno. Samozřejmě vítáme senátní návrhy. K podpisu prezidenta republiky každopádně zbývá ještě mnoho času. Tak jako tak jsme nachystaní, rozpočet je živý organismus. Víme, že jej budeme podle vývoje korigovat. Aktuálně ovšem musíme vycházet z platných predikcí,“ popsal starosta Vyškova.
Ve schváleném rozpočtu jsou znovu i investice, na které je možné získat dotace. Zmínil opravu komunikace v ulici Na Hraničkách, kde se podíl vlastních zdrojů pohybuje v částce 6,5 milionu korun. Uskuteční se nicméně pouze v případě získání dotace z ministerstva pro místní rozvoj. Město by mohlo ukrojit až 60 procent z celkové části projektu. „Pokud peníze nezískáme, přidělená částka půjde zpět do rozpočtu. Nebylo by nicméně moudré blokovat opravu lokality, u které jsme schopní získat milionové dotace. Rád bych ještě zdůraznil, že naspořené peníze z minulých let nesměřují na provoz, vždy je vynakládáme pouze investičně: tedy tam, kde se pro obyvatele Vyškova dlouhodobě vyplatí,“ ujistil Jurka.
Nosnou investicí nového roku jsou pak stavební úpravy v Nádražní ulici. Zvýší se kvalita parkovacích stání, proběhne výměna nevyhovujících přípojek sítí, počítá se i s jiným řešením veřejného osvětlení a stromové zeleně. V rozpočtu je počítáno s dvacetimilionovou sumou.
Z platné koncesní smlouvy pak vyplývá v pořadí čtvrtá splátka za výstavbu zimního stadionu ve výši přibližně 13,8 milionu korun.
Rozpočet rovněž myslí na zpracování projektových dokumentací ke stavbám, na kterých by bylo možné pokračovat, až se situace zlepší. Starosta Vyškova mezi rozvojové záležitosti zařadil zejména projektovou dokumentaci Besedního domu. Původně měla prioritu multifunkční přístavba. Následovat měla rekonstrukce staré scény, tedy původního Besedního domu. „Nakonec jsme se rozhodli vydat obrácenou cestou. Nejprve tak spravíme Besední dům, aby lidé měli kam za kulturou chodit. Aby se jednalo o slušné prostory, příjemně se v nich sedělo, dalo se v nich díky nové klimatizaci lépe dýchat, nebyly potíže se zvukem a světlem,“ vyjmenoval starosta Vyškova.
V plánu je rovněž projektování první etapy Nového zámku. „Zámek je a dlouhé roky bude velkým tématem. Cítíme možnost získání dotace, takže musíme být nachystaní. Bez projektu bychom na žádné peníze nedosáhli. Zajímavých plánů a investic je ale pro rok 2021 samozřejmě víc, postupně je budeme Vyškovanům představovat a upřesňovat,“ uzavřel starosta Jurka.
Štědrý den se blíží. I přesto, že aktuálně řeší celý svět především koronavirus a vše co je s ním spojené, tak si ve Znojmě můžete užívat adventní čas naplno.
Přes šest set metrů dlouhá promenáda pro pěší i cyklisty, která povede z centra Brna až ke Svratce. Takové jsou plány na proměnu historického železničního viaduktu z 19. století. Ten leží už přes sto let zasypaný kamením pod železničním valem. S jeho odhalením město počítá v souvislosti se stavbou nové jižní čtvrti Trnitá a přesunem stávajícího hlavního nádraží. V jakém stavu se stavba nachází a zda se ji podaří zachránit, na to má nyní pomoci odpovědět hloubkové měření pomocí georadaru. Zkušební měření prvního úseku se konalo v úterý 1. prosince a zorganizovala ho Kancelář architekta města Brna (KAM).
Zkušební měření prvního úseku zahrnuje prvních pět oblouků, tedy zhruba padesát metrů od budovy Malé Ameriky směrem na jih. Výsledky prvního měření bude mít KAM k dispozici začátkem příštího roku. Pokud se metoda měření osvědčí, plánuje KAM změřit celou trasu viaduktu až k mostu přes Svratku.
„Desítky let se neví, zda původní viadukt pod železničním náspem existuje a v jakém je stavu. Hledali jsme proto možnosti, jak stavbu pod stávajícím kolejištěm zaměřit. Pokud se viadukt podaří zachránit, bude to výrazná stavba, která bude jednou z dominant nové jižní čtvrti Trnitá. Bude sloužit jako městská promenáda z centra až k řece Svratce, podobně jako třeba slavná newyorská highline,“ vysvětlil ředitel KAM Michal Sedláček.
Vídeňský viadukt nechala postavit během roku 1838 společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda jako součást trati mezi Brnem a Vídní. Vlastní zděný viadukt se 72 oblouky byl jednokolejný a dlouhý celkem 637 metrů. Navazoval na něj pětiobloukový most přes Svratku, který je dodnes zachován. Z původního viaduktu se zachovalo pouze několik nevelkých úseků, protože při rozšiřování kolejiště v 90. letech 19. století byl z větší části zasypán a je skryt v mohutném náspu. Patnáct cihelných oblouků je zachováno pod kolejemi a přístupno z budovy skladiště Malá Amerika, další jsou viditelné v ulici Nové Sady.
Historický viadukt z roku 1838, zdroj Archiv města Brna.
Vizualizace viaduktu z územní studie „Budoucnost centra města Brna ve variantě přestavby ŽUB Řeka „, Sdružení Koleček – Jura, architekti Lausanne – Brno.
Foto – Měření viaduktu georadarem, zdroj KAM (Marieta Malíková)
Díky projektu Sázíme stromy je Znojmo bohatší o 28 nových stromů, převážně třešní, javorů a jasanů. Sázelo se v blízkosti ulic Na Rejdišti a Jindřicha Hořejšího.
„Chtěl bych moc poděkovat paní Alici Kaletové, která byla iniciátorkou této výsadby. Sázet jsme je měli všichni společně, bohužel nám to situace neumožnila. Paní Kaletové za její energii a čas moc děkuji,“ říká starosta Jan Grois.
„Tak jako všude jinde i u nás stále řádí koronavirus a s dalším opatřením vlády jsme museli ledacos přizpůsobit situaci, abychom ohleduplně, vůči sobě i ostatním vysadili všech 28 stromů. Našeho vůbec prvního sázení se tedy neúčastnili dobrovolníci jako obvykle, ale dle domluvy nám stromy zasadili zaměstnanci Městské zeleně Znojmo,“ doplňuje Alice Kaletová.
Stromy dostalo město díky projektu Sázíme stromy darem od Nadace pojišťovny Kooperativa. „Ráda bych poděkovala všem, kteří měli s naší akcí co do činění. Na prvním místě chci zmínit Nadaci Kooperativa, bez jejichž financování by to nešlo. Dále děkuji městu Znojmu a lidem, kteří celou dobu s námi jednali a spolupracovali, aby sázení proběhlo. A nesmíme zapomenout ani na zaměstnance Městské zeleně Znojmo, kteří naše stromy do země dostali,“ uzavírá Kaletová.
V tomto dílu pořadu OTAZNÍK jsme vyzpovídali bývalého profesionálního fotbalistu PETRA ŠVANCARU. Potkali jsme se na stadionu Za Lužánkami a bavili jsme se o tom, jak by se toto místo mohlo do budoucna změnit.
HLASOVAT MŮŽETE NA https://damenavas.brno.cz/
Logistická zóna u brněnského letiště se dál rozvíjí. Na rozloze 9500 metrů čtverečních vznikla nová hala, kterou od konce srpna využívají firmy Coca-Cola a Zásilkovna pro internetové obchody, skladování a logistiku.
Po krajských volbách, ve kterých se volilo začátkem října, už vzešli koalice, které v jednotlivých krajích budou vládnou v následujících čtyřech letech. I Jižní Morava má nové vedení. Zvoleno bylo ve středu 11.listopadu na ustavujícím zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje, které se uskutečnilo díky covidové pandemii netradičně v aule číslo 116 Univerzitního kampusu v Bohunicích.