Autor: Jan Sadílek

Víme, jak bojovat proti suchu – publikace JMK poradí starostům

Napsáno dne . Zveřejněno v z Jihomoravského kraje, Zajímavosti.

Protierozní opatření, větrolamy, biocentra, hospodaření se srážkami, mokřady – desítky projektů z jihu Moravy a ostatních regionů, rozhovory se starosty, typy a inspiraci obsahuje publikace s výmluvným názvem Voda v krajině 2021. Útlá knížečka, kterou v těchto dnech vydal Jihomoravský kraj, informuje přehledně o možnostech, jak postupovat proti suchu.

Publikace je určená především představitelům měst, obcí, spolků, škol nebo místních akčních skupin. Jsou v ní rozepsané možnosti letošního dotačního programu kraje na podporu boje proti suchu, následné péče o zeleň a zadržování vody v krajině. Na ten kraj letos vyčlenil 20 milionů korun.

Jihomoravský kraj dlouhodobě patří mezi ty regiony, které jsou změnou klimatu a postupujícím suchem ohroženy nejvíce. A to i přes současné na srážky nadprůměrné období.

„V boji proti suchu jsme všichni v první linii. Starostové a starostky, hejtmani, zemědělci, vlastníci půdy a mnozí další. Je na nás, jakou krajinu předáme dalším generacím. I proto jsme i v těchto ekonomicky těžkých dobách nesáhli ke škrtům v oblasti podpory boje proti suchu a přicházíme s dotačním programem, který má jedinou ambici. Inspirovat všechny starosty a starostky, aby se do boje proti suchu zapojili i další z nich,“ řekl k publikaci hejtman Jan Grolich.

Jeho 1. náměstek Lukáš Dubec považuje uvedený dotační program za jeden z nejdůležitějších, které má kraj k dispozici.

„Z celkové částky 20 milionů je v něm vyčleněno 12 milionů na zadržení vody v krajině. Na podporu péče o zeleň putují tři miliony a čtyři miliony jsou určeny na projektovou dokumentaci těchto aktivit. A milionem korun chceme podpořit vznik koncepčních dokumentů,“ hovoří o podrobnostech Lukáš Dubec.  

Podpora přípravy koncepčních dokumentů v boji proti suchu je v dotačním programu novým prvkem.

„Chceme obce povzbudit v tom, aby se pustily do komplexnějšího uvažování. Cílem je, aby pro obec existoval dokument, který nachystá možná opatření v boji proti suchu a změnám klimatu na daném území například na deset let,“ vysvětluje záměr náměstek hejtmana Jan Zámečník. 

Publikace bude kraj posílat zejména obecním úřadům, a to v tištěné i digitální formě.

zdroj: Jihomoravský kraj

Další držitel prestižního ERC v Brně. CEITEC přilákal špičkového zahraničního vědce na VUT

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Výzkum Erica D. Glowacki je přímo motivovaný aplikacemi v medicíně. Jeho ERC grant se zabývá průlomovým výzkumem a vývojem bezdrátové stimulace nervů, která se používá v lidském těle. Členové jeho výzkumné skupiny, která od konce minulého roku funguje na CEITEC VUT, budou pracovat na výrobě ultratenkých a bezdrátových stimulátorů napájených z vnějšku těla. Do Brna se polský vědec přesunul ze švédského Linköpingu.

Základní výzkumné otázky skupiny „Bioelektronické materiály a systémy“ je zjistit, jak elektrický proud interaguje s živými organismy na úrovni jednotlivých buněk a nervových tkání. V centru jejich zájmu nebude jen vliv stejnosměrného proudu, při jehož použití převažují elektrochemické jevy, ale také vliv střídavého proudu, který je schopný stimulovat nervové a svalové buňky. 

Vedoucím nové výzkumné skupiny na CEITEC VUT je polský vědec Eric D. Glowacki. Mladý vědec má impozantní zkušenost z několika vědeckých mezinárodních pracovišť. Univerzitu vystudoval ve Spojených státech amerických, doktorát získal v rakouském Linci a od roku 2016 pracoval ve Švédsku na univerzitě v Linköpingu. Do Brna ho přilákaly nejen možnosti spolupráce, vědecké zaměření CEITECu, ale také vybavení výzkumného centra: „Pracoval jsem v mnoha akademických čistých prostorách po celém světě a nepřeháním, když řeknu, že podmínky na CEITECu jsou opravdu vynikající. Laboratoře v čistých prostorách umožní naší skupině vyrábět biomedicínské prvky a součástky vysoké kvality,“ vysvětluje. 

Eric D. Glowacki s sebou do Brna přináší také svůj ERC grant, který patří mezi ty nejprestižnější na světě. „Aktuálně se jedná o náš největší projekt. Zaměřuje se na stimulaci bloudivého nervu, který se používá k léčbě chronických zánětlivých stavů, zejména Crohnovy choroby,“ popisuje záměry výzkumu s tím, že současné implantované stimulátory jsou velké, invazivní a vyžadují pravidelnou výměnu baterie. Hlavním cílem jejich grantu ERC je vyzkoumat, vyvinout, a také vyrobit stimulátory, které jsou ultratenké, bezdrátově napájené z vnějšku těla a ideálně bez nutnosti použití chirurgicky implantovaného zařízení.

Na vznik vědecké skupiny přispělo statutární město Brno pomocí dotace v celkové výši 28 milionů korun. Městský grant je určen na vznik čtyř juniorních výzkumných skupin s potenciálem vzniku tzv. spin-offů. Skupiny se pod vedením mladých výzkumníků mají zaměřit především na inovativní výzkum v oblasti nano, mikro a biotechnologií či materiálových věd.

„Cílem spolupráce města Brna a CEITEC VUT je navýšení počtu excelentních výzkumných týmů, zintenzivnění mezinárodní spolupráce na poli inovací a zvýšení atraktivity Brna pro talentované vědce. Podpora vzniku výzkumných skupin koncepčně navazuje na stipendijní program Brno Ph.D. Talent, kterým město každoročně podporuje kariéru začínajících vědců,“ přibližuje náměstek primátorky Tomáš Koláčný. 

„Rozšiřování výzkumných skupin o špičkové zahraniční vědce je dlouhodobým strategickým záměrem CEITEC VUT. Eric Glowacki do Brna přináší nejen cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí, ale také výzkumné téma s velkým potenciálem. Jsem rád, že v tom vidí smysl i městští zastupitelé a poskytují nám v rozvoji tímto směrem velkou podporu,“ doplnil ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba.

Dvě nehody na Brněnsku krátce po sobě zaměstnaly záchranáře

Napsáno dne . Zveřejněno v z Jihomoravského kraje, Zajímavosti.

Dvě nehody na Brněnsku krátce po sobě během dnešního dopoledne zaměstnaly jihomoravské záchranáře a hasiče.

První nehoda se stala na dálnici D1 nedaleko Ostrovačic. Po příjezdu jednotek HZS Jihomoravského kraje bylo zřejmé, že se jedná o střet kamionu a dvou dodávek. V jedné zůstal zaklíněný řidič, kterého hasiči během čtvrt hodiny vyprostili a předali do plné péče posádce ZZS. Zdravotníci se postarali o pacienta, který utrpěl lehké zranění. Po ošetření ho převezli k další péči do Úrazové nemocnice v Brně.

Přibližně o hodinu později vyjížděli záchranáři k další nehodě, která se stala nedaleko, tentokrát na silnici mezi obcemi Říčky a Říčany. Také tady byla hustá mlha a došlo ke kolizi několika vozidel. Zdravotníci se postarali o jednu pacientku, i v tomto případě šlo o lehké zranění. Po ošetření ženu transportovali do Fakultní nemocnice Brno.

zdroj a foto: HZS JMK a ZZS JMK

Zlínská nemocnice rozšiřuje spektrum onkologické péče

Napsáno dne . Zveřejněno v Zajímavosti, ze Zlínského kraje.

Pacienti s nádory plic, kteří dosud museli za vysoce specializovanou péčí dojíždět do onkologických center v sousedních krajích, mohou nyní cílenou léčbu podstoupit přímo v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Její onkologické oddělení nově získalo možnost poskytovat centrovou léčbu rovněž v oboru pneumoonkologie. Nemocnice v této souvislosti rozšířila prostory pro ambulantní infuzní terapii a na začátku tohoto týdne uvedla do provozu druhý onkologický stacionář. Jeho vybudování a dovybavení zdravotnickou technikou a dalším příslušenstvím přišlo zdravotnické zařízení na více než 1,7 milionu korun.

„Zlínská nemocnice nedávno obhájila statut komplexního onkologického centra na další pětileté období, což je dobrá zpráva pro obyvatele celého Zlínského kraje. Jsem rád, že se nám pro poskytování této vysoce specializované péče podařilo zajistit adekvátní zázemí, přístrojové vybavení a především odborníky, kteří se na jednotlivé oblasti onkologické péče zaměřují,“ uvedl Radomír Maráček, ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Léčba zhoubných nádorů plic, průdušek a dalších oblastí dýchacích cest se týká velkého počtu pacientů, podle statistik lékaři tuto diagnózu odhalí každý rok u více než 250 obyvatel Zlínského kraje. „Onkologické centrum ve Zlíně řadu let usilovalo rovněž o rozšíření spektra péče právě o obor pneumoonkologie, což se nyní konečně podařilo. Zhoubné nádory plic u nás bohužel stále patří mezi nejčastější onkologická onemocnění u mužů i žen. Léčba je pro pacienty velkou zátěží po fyzické i psychické stránce a dojíždění za péčí do vzdálenějších center je náročné i ekonomicky. Dostupnost této špičkové péče přímo v regionu může pro tyto vážně nemocné lidi představovat určitou úlevu,“ doplnil Radomír Maráček.

Onkologické oddělení zlínské nemocnice otevřelo v přízemí budovy 21 nejen druhý stacionář, kam budou na ambulantní terapii docházet pacienti s různými onkologickými diagnózami, ale také novou pneumoonkologickou ambulanci právě pro pacienty s nádory v oblasti dýchacích cest. „Péči o ně nám odborně pomáhají zajistit kolegové z plicního oddělení naší nemocnice. Do obou našich stacionářů docházejí pacienti na ambulantní chemoterapii, cílenou léčbu, k aplikaci infuzí či krevních derivátů. Terapii podstupují pravidelně i několikrát za týden a mnohdy trvá léčba řadu měsíců. Jsem ráda, že jim můžeme nabídnout špičkovou péči v příjemném prostředí,“ popsala Markéta Pospíšková, primářka Onkologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Nový onkologický stacionář je vybaven osmi aplikačními lehátky, dvěma odběrovými aplikačními křesly a lehátkem pro monitoring EKG, které lze rovněž použít k aplikaci. „V obou stacionářích můžeme nyní současně podávat terapii dvěma desítkám pacientů, týdně jimi projde více než stovka pacientů. S novými prostorami jsme získali i moderní infuzní techniku a také centrální rozvod kyslíku, který je součástí každého lehátka, což zvyšuje komfort pacientů,“ upozornila Bohumila Vojtová, vrchní sestra oddělení.

Do vybudování druhého stacionáře a jeho vybavení zdravotnickou technikou investovala nemocnice částku 1,6 milionu korun. Dalších 139 tisíc korun stál nábytek, tato částka byla uhrazena z prostředků, které formou darů poskytli partneři a podporovatelé Centra vysoce specializované onkologické péče Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. S řadou z nich spolupracuje zlínská onkologie dlouhodobě. Mezi nejdůležitější patří projekt Pomáháme onkologii, který v roce 2016 založila společnost Jiří Křístek – OFSITO s.r.o., a jehož ambasadorem je Marek Šikula. Za dobu svého trvání projekt zajistil zlínskému onkologickému centru částku přesahující 1,7 milionu korun. Jde o příspěvky firem, organizací i
jednotlivců, mezi které patří například Jiřina Lysáková, která společně s mladými zlínskými hudebníky realizuje ve prospěch projektu charitativní akci s názvem „I hudba může pomoci“. Velmi významným partnerem zlínské onkologie je také Nadační fond Život je dar – VITA Donum EST, který za pět let své existence pro oddělení zajistil částku téměř 1,5 milionu korun. „Všem našim podporovatelům patří obrovské poděkování. Jak těm, kteří nám pomohli jednorázově, tak především našim dlouhodobým partnerům,“ vzkázala Markéta Pospíšková.

zdroj: Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně

Generační obměna Dukovan končí. Elektrárna ale dál přijímá nové zaměstnance

Napsáno dne . Zveřejněno v z Vysočiny, Zajímavosti.

Provoz Jaderné elektrárny Dukovany přináší pracovní uplatnění širokému spektru zaměstnanců. Aktuálně v elektrárně pracuje přes 1430 zaměstnanců s technickým i humanitním vzděláním. I přes končící generační obměnu elektrárna od počátku roku přijala 60 nových zaměstnanců a do konce roku plánuje přijmout dalších 30. Nová místa nabízí i její dodavatelé. Dlouhodobě největší zájem má elektrárna o absolventy technických oborů středních i vysokých škol. Jak vypadá práce v elektrárně se i přes koronavirová opatření můžou zájemci podívat na www.kdejinde.cz.

Termín pro přihlášení na střední školy a učňovské obory je v letošním roce už jen do prvního března. Z pohledu úrovně získaného vzdělání patří elektrárna nejen mezi podniky s nejvyšší vzdělaností, ale přímo v elektrárně i u svých dodavatelů má také vysoký počet zaměstnanců s vysokým stupněm odbornosti. Své uplatnění tak zde mají nejen studenti technických oborů středních a vysokých škol, ale také studenti odborných učňovských oborů.

Mezi zaměstnance s nejvyšší odborností a kvalifikací patří vedle operátorů blokových dozoren také například jaderní fyzici, chemici a další, v jejichž řadách jsou zastoupeny čím dál tím častěji také ženy. Právě přítomnost žen na různých pozicích technických útvarů přispívá k vytváření přátelského pracovního prostředí i zdravou ctižádost mezi kolegy. Na počátku roku tak přímo v elektrárně pracovalo 132 žen.

V Dukovanech pracuje 35 % zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, 53 % se středoškolským vzděláním a 12 % vyučených zaměstnanců. Elektrárna má zájem o ty nejlepší, proto má dlouhodobě zavedený program spolupráce se středními i vysokými školami, díky kterým se daří vyhledávat nadané studenty a spolupracovat s nimi. V rámci stipendijního programu není výjimkou ani finanční podpora vybraných studentů v průběhu jejich studia.

K tomu využívá ČEZ vlastní vzdělávací akce. „Spolupracujeme se 70 středními a 13 fakultami technických vysokých škol z celé České republiky. Zájemci o práci v elektrárně tak mají v průběhu roku několik příležitostí seznámit se s nabízenými profesemi a podmínkami přímo v elektrárně,“ říká Linda Navrátilová specialistka náboru pro Jadernou elektrárnu Dukovany. V důsledku koronavirových opatření proběhla v loni řada těchto akcí distančně a stejně museli uzpůsobit i letošní lednovou stáž studentů ČVUT. „I přes všechna omezení se do programů Jaderné maturity, Letní univerzity a dalších stáží přihlásilo přes 200 zájemců,“ dodává Navrátilová.

zdroj: ČEZ

Na covidová oddělení do FNUSA nastoupili i hasiči

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Pět příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje dnes nastoupilo na covidová oddělení do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Dalších pět přibude za týden. Hasiči zatím stráví ve FNUSA jeden měsíc.

Hasiči pomáhali ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již v prosinci, a to v odběrovém centru při testování veřejnosti. V době největšího náporu byla jejich pomoc velmi vítaná – stejně jako nyní, kdy přibývá pacientů s onemocněním COVID-19 nejen na standardních, ale především na JIP lůžkách.

Kromě hasičů pomáhají ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně také vojáci útvaru Vojenské policie Olomouc i příslušníci Policie České republiky. „Na pomoc vojáků, policistů i hasičů si naši zdravotníci rychle zvykli. Přestože příslušníci nikdy předtím v nemocnici nepracovali, velmi brzy se v nové profesi zorientovali a byli platnými členy týmu. Jejich pomoci si moc vážíme,“ uvedla Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Jeden z hasičů, jednadvacetiletý Tomáš Kazda, dnes nastoupil pomáhat na covidovou jednotku intenzivní péče na I. interní kardioangiologickou kliniku FNUSA a LF MU. „Nikdy jsem v nemocnici nepracoval, ale doufám, že tady budu platný. Chtěl jsem pomáhat, přihlásil jsem se dobrovolně,“ řekl Tomáš, který je u Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje teprve 7 měsíců.

Jeho kolegové budou pomáhat na covidových odděleních také na II. interní klinice, dermatovenerologické klinice a II. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.

Nehodovost s účastí vozů DPMB loni klesla

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Počet nehod s účastí vozů DPMB loni výrazně klesl. Vozy dopravního podniku a jejich řidiči během roku figurovali u 627 nehod, což je o čtvrtinu méně než v roce 2019. Největší podíl na poklesu má nižší provoz v ulicích města Brna způsobený epidemiologickou situací v ČR a vládními nařízeními. Pracovníci dispečinku provoz po nehodě uvolní průměrně za 10 minut.

„Dopravní situace ve městě Brně je vlivem koronavirové pandemie výrazně klidnější než v předchozích letech, alespoň v této oblasti tak jsou čísla povzbudivá. Všem řidičům i technikům dopravního podniku patří velký dík za to, že jsme se bez ohledu na vážnost situace vždy mohli spolehnout na fungující a bezpečnou městskou hromadnou dopravu. Jejich práce je velmi zodpovědná a pro město nepostradatelná,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Loni došlo k 627 nehodám s účastí vozů DPMB, řidiči dopravního podniku však zavinili pouhou čtvrtinu z nich. „Příčinou dopravních nehod s naší účastí je nejčastěji nedání přednosti při odbočování vlevo. Nejvíce se tyto situace týkají střetů osobních aut s tramvajemi, kdy řidiči při odbočování najedou na tramvajový pás a nevšimnou si souběžně jedoucí tramvaje,“ vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Na dalších místech žebříčku příčin nehod jsou nepozornost a nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Nejvíce kolizí se stalo v září a únoru, tedy v měsících, kdy byl provoz nejblíže normálnímu stavu. Nejméně jich naopak bylo v dubnu a květnu. Z hlediska dní v týdnu vychází ze statistik DPMB jako nejrizikovější úterky a čtvrtky, nejklidnější jsou víkendy. Největší počet nehod se pak odehraje v denní době od 8 do 14 hodin.

Nejčastěji k nehodám s účastí vozů DPMB dochází dlouhodobě v ulicích s hustým dopravním provozem – Křenová, Štefánikova, Palackého třída a Vídeňská.

S nehodami a jejich řešením úzce souvisí práce dispečerů DPMB, kteří na místo nehody neprodleně vyjíždí, aby ji zaznamenali, v případě potřeby přivolali další složky Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a snažili se co nejdříve dopravu v místě obnovit. „Průměrná doba uvolnění je díky dobré spolupráci s ostatními složkami v Brně 10 minut, což je velmi dobré číslo. Naší snahou je co nejrychlejší obnovení provozu, protože se neprůjezdnost trasy projeví nejen v místě nehody, ale i v okolních lokalitách,“ vysvětlil dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna Jan Seitl. V pohotovosti jsou ve všední dny tři dispečerské posádky, které jsou připraveny k nenadálým událostem v provozu okamžitě vyjet.

zdroj a foto: DPMB

© Televize Spolu, All Rights Reserved