OLOMOUC, 15.února 2026 – Olomoucký kraj, Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) a krajem zřizované vlastivědné muzeum společně připraví projekt nového Muzea zdraví. To vznikne v areálu olomoucké fakultky a bude návštěvníkům přibližovat historii lékařství. Akce vyjde na stovky milionů korun, velkou část ale můžou pokrýt dotace, o které hejtmanství požádá.
„Muzeum zdraví se stane součástí osvěty, propojí zajímavou historii lékařství se současností a také zdůrazní úlohu zdravotní prevence,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.
Všichni tři účastníci projektu – nemocnice, kraj i muzeum si rozdělí úkoly. Fakultka se postará o samotné stavební práce ve svém areálu. Zřízení expozice a depozitáře si vezme na starosti hejtmanství a pracovníci muzea.
„Pokud půjde vše podle plánu, k realizaci projektu dojde už v letech 2026 a 2027 s tím, že kraj může svoje náklady snížit díky smysluplnému využití evropských dotací, které pokryjí až 85 procent způsobilých výdajů,“ dodal Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast SMART a strategický rozvoj.
Dosud jediné muzeum, které se zaměřuje na oblast zdravotnictví a zdraví se nachází v Praze, na východ od Karlova mostu už žádné jiné není. Výstavba nového muzea zapadá do krajské strategie OLIVIE, která se zaměřuje na zdravý životní styl a udržitelný rozvoj regionu.
BRNO, 19.ledna 2026 –Opakované vtíravé myšlenky a donekonečna prováděné rituální činnosti. Tak se projevuje obsedantně-kompulzivní porucha – neurotická duševní choroba, která je sice léčitelná terapeuticky a psychofarmaky, ale u některých těžších pacientů může taková léčba selhat. Právě toto se přihodilo u dvaačtyřicetiletého muže s touto poruchou, jemuž pomohli až specialisté z Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, a to s pomocí metody hluboké mozkové stimulace (DBS). Ta byla u pacienta s touto diagnózou využita vůbec poprvé v České republice.
„Hluboká mozková stimulace je moderní neurochirurgická metoda, při níž jsou do přesně vybraných struktur v mozku implantovány velmi tenké elektrody. Ty jsou napojeny na neurostimulátor uložený pod kůží na hrudníku podobně jako kardiostimulátor. Přístroj pomocí jemných elektrických impulzů moduluje funkci mozkových okruhů odpovědných za vznik konkrétního onemocnění,“ popisuje metodu DBS primář Neurochirurgické kliniky FN Olomouc doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.
Hluboká mozková stimulace se nejčastěji používá u neurologických onemocnění, jako jsou Parkinsonova choroba či esenciální třes. „Určena je pro pacienty s velmi těžkým, dlouhodobým a na běžnou léčbu nereagujícím onemocněním. Teprve pokud selžou léky, psychoterapie i další postupy, zvažuje se neurochirurgická léčba, a to vždy v úzké spolupráci indikujícího lékaře,“ dodává docent Krahulík.
Vůbec první využití metody DBS u pacienta s obsedantně-kompulzivní poruchou v České republice provedli olomoučtí neurochirurgové u dvaačtyřicetiletého muže dlouhodobě hospitalizovaného v Psychiatrické léčebně Šternberk. „Pacient trpí těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy, která dostatečně nereagovala ani na rozsáhlé kombinace psychofarmak, ani na psychoterapii či elektrokonvulzivní léčbu. Jeho stav se postupně zhoršoval a rituály a obsese mu zabíraly i několik hodin denně, což výrazně omezovalo jeho běžný život, ale i možnost péče o něj. V těžších obdobích například nebylo možné pacienta uložit do lůžka a celou noc trávil sezením v jídelně oddělení,“ konstatuje klinický psycholog Psychiatrické léčebny Šternberk Mgr. Tomáš Spáčil.
„Na základě společné konzultace s kolegy ze Šternberka jsme vyhodnotili, že pacient splňuje kritéria pro možnost použití hluboké mozkové stimulace. V souladu se zkušenostmi světových léčebných center jsme implantovali elektrody do ventrální části capsuly interny a ventrální striaty. Tato oblast tvoří klíčový uzel mozkových okruhů odpovědných za vznik obsesí, nutkavých rituálů a úzkosti. Stimulace těchto drah může snížit jejich nadměrnou aktivitu a tím zmírnit projevy onemocnění,“ vysvětluje David Krahulík.
Operace byla provedena v celkové anestezii a následovala několikatýdenní fáze ladění stimulace. „Ta je u psychiatrických diagnóz obzvlášť důležitá, protože správné nastavení se hledá postupně a efekt můžeme sledovat až za určitou dobu. Pacient byl už dlouhodobě hospitalizován a jeho stav je výrazně chronický, takže jsme nepředpokládali, že by mohl být zcela vyléčen. Naším cílem bylo především zlepšení kvality jeho života. Po aplikaci hluboké mozkové stimulace se sice jeho stav dočasně zhoršil, ale aktuálně je již znatelně lepší. Jím prováděné rituály netrvají tak dlouho, muž v doprovodu chodí ven, a pokud to stav dovolí, navštěvuje i tělocvičnu, kde předtím nebyl řadu let. Celkově lze konstatovat, že pro naši kliniku a terapii psychiatrických onemocnění jde o významný milník a současně o příklad excelentní spolupráce mezi celou naší nemocnicí a Psychiatrickou léčebnou Šternberk, která se na péči o pacienta zásadně podílí,“ uzavírá doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.
OLOMOUC, 30. října 2025 –Lékaři zdravotnické záchranné služby, kterou zřizuje Olomoucký kraj, budou nověk pacientům pospíchat v dalších moderních sanitkách. Šest jich hejtmanství předalozáchranářům letos na jaře a dalších pět ve čtvrtek 30. října. Pořízení automobilů vyšlona dvaadvacet miliónů korun. Celou objednávku nové techniky platil kraj za své, tedybez cizích dotací.
„Nově převzaté sanitky zamíří na výjezdové základny ve Šternberku, Uničově,Hranicích, Šumperku a Jeseníku. Nahradí tam dosluhující starší vozidla. Výrazně taknaroste kvalita poskytované zdravotnické péče,“ řekl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.
Sanitky mají ve výbavě nejmodernější technologie a řadu konstrukčních změn oproti civilním autům. Disponují také pohonem všech kol, takže se dostanou i do míst, kam běžná vozidla nevyjedou.
„Auta mají ve výbavě například nová transportní nosítka, převozová křesla se zvýšenounosností a plicní ventilátory. Dále jsou uvnitř vestavěné germicidní lampy, které sloužík dezinfekci vzduchu při převozu pacientů s infekčním onemocněním,“ dodala Andrea Rakovičová, ředitelka Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje.
Hejtmanství obměňuje vozový park záchranné služby postupně a pravidelně. Smyslem je, aby v kraji jezdily moderní a spolehlivé vozy, které se k pacientům dostanou včas.
„Sanitky záchranné služby najezdí ročně dohromady více než jeden milión sedm settisíc kilometrů. Proto je jejich pravidelná obměna nezbytná,“ uvedl Vladimír Lichnovský, náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví.
OLOMOUC, 2.července 2024 –V pondělí 8. července zahájí Fakultní nemocnice Olomouc dvouměsíční stavební práce na vjezdu do svého areálu z Hněvotínské ulice (vjezd Hněvotínská 1). Jejich cílem je zlepšení dopravní situace v tomto frekventovaném uzlu a zrychlení „odbavení“ vozidel vjíždějících do nemocnice. V rámci této akce se také mírně zvýší počet parkovacích míst v nemocnici. Od 10. července musejí řidiči vjíždějící do areálu počítat s uzavřením brány Hněvotínská 1 na nezbytně nutnou dobu.
Vjezd do areálu FN Olomouc označený jako „Hněvotínská 1“ v blízkosti frekventované křižovatky Štítného-Foerstrova-Albertova je denně dějištěm složitých dopravních situací a kolon především v ranních a odpoledních hodinách. Před několika lety proto nemocnice urychlila výstavbu vjezdu Hněvotínská 2, který je o několik stovek metrů na stejné ulici výše. Situace se dočasně zlepšila, ale nárůst dopravy nakonec pozitivní efekt tohoto opatření vynuloval. „Fakultní nemocnice nemůže zasahovat do dopravního řešení v tomto vysoce exponovaném místě, přesto se ale snažíme udělat alespoň takové změny, kterou jsou v naší kompetenci a možnostech. Vjezd Hněvotínská 1 proto nyní rozšíříme na dvoupruhový se dvěma vjezdovými bránami, čímž se zvýší průchodnost odbočovacího pruhu k nemocnici. Věříme, že se tak zkrátí, popřípadě i eliminují dopravní zácpy, které v tomto místě vznikají. Zároveň jsme u tohoto vjezdu změnili dopravní značení tak, aby vjíždějící vozidla byla na hlavní silnici, což průchodnosti na vjezdu do nemocnice také pomůže,“ říká k této iniciativě nemocnice její ekonomický náměstek Ing. Tomáš Uvízl.
Součástí stavebních prací bude dále rozšíření komunikace v ulici Za Nemocnicí mezi vjezdem Hněvotínská 1 a starou budovou Teoretických ústavů Lékařské fakulty Univerzity Palackého. „Komunikace bude rozšířena o jeden metr posunem stávajícího chodníku, čímž zde vzniknou legální podélná parkovací stání. Řidiči zde proti předpisům odstavují své automobily zvykle již nyní,“ dodává vedoucí Odboru investic FN Olomouc Ing. František Valíček.
Poslední stavební úpravou mající zajistit větší plynulost dopravy v tomto frekventovaném místě je rozšíření spojovací komunikace mezi ulicemi Za Nemocnicí a Zdravotníků, kde budou nově zřízeny dva řadicí pruhy – jeden doleva k výjezdu z areálu nemocnice a druhý doprava do jejího nitra. Zároveň zde bude také zrušena krátká část chodníku vedoucí chodce přímo do této komplikované křižovatky.
Stavební práce začnou ve druhém červencovém týdnu a potrvají dva prázdninové měsíce. Vjezd do areálu Hněvotínská 1 bude na nezbytně nutnou dobu uzavřen od 10. července. O dalších dopravních omezeních bude Fakultní nemocnice Olomouc včas informovat.
