Štítek: operace

Méně bolesti a kratší hospitalizace po operaci plotének ve FN Olomouc

Operace výhřezů plotének bederní páteře patří k častým výkonům prováděným na neurochirurgických klinikách po celém světě. Jejich cílem je zbavit pacienty bolestí vystřelujících do dolních končetin a zlepšit jejich neurologický stav.

Zhruba před dvaceti lety se tyto zákroky začaly provádět endoskopicky. Tato moderní miniinvazivní operační technika se nejprve prosadila při operacích výhřezů bederních meziobratlových plotének, následovaly operace bederních stenóz a nově i u operací krční a hrudní páteře. V České republice se miniinvazivním způsobem výrazněji operuje v posledních několika málo letech, na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc konkrétně od srpna 2019. Doposud takto olomoučtí neurochirurgové odoperovali 25 pacientů s výhřezem bederní meziobratlové ploténky.

„Již desítky let se operace výhřezů plotének bederní páteře provádějí standardně mikroskopickou technikou. To znamená, že z krátkého kožního řezu v bederní oblasti o délce tří až pěti centimetrů se dostaneme do páteřního kanálu, pomocí operačního mikroskopu odstraníme vyhřezlou část meziobratlové ploténky a tím uvolníme útlak nervových struktur,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky FN Olomouc prof. MUDr. Lumír Hrabálek, Ph.D.

„Výhodou této techniky je menší invazivita; výkon je proveden z krátkého jednocentimetrového řezu, po němž následuje odhrnutí páteřních svalů a odstranění části žlutého vazu. Takový přístup do páteřního kanálu je maximálně šetrný.“

prof. MUDr. LUBOMÍR HRABÁLEK, Ph.D., přednosta Neurochirurgické kliniky FN Olomouc

Podstata endoskopické techniky je podle jeho slov stejná, vše je ale prováděno pomocí speciálního endoskopického instrumentária „Výhodou této techniky je menší invazivita; výkon je proveden z krátkého jednocentimetrového řezu, po němž následuje odhrnutí páteřních svalů a odstranění části žlutého vazu. Takový přístup do páteřního kanálu je maximálně šetrný. To se odrazí v menší pooperační bolestivosti a možnosti zahájit časnou vertikalizaci a rehabilitaci pacienta. V ideálním případě je možné časné propuštění do domácí léčby ještě v den operace s minimálním pooperačním omezením,“ konstatuje profesor Hrabálek.

Jak ale dodává, endoskopickou techniku nelze použít u všech pacientů. „Pro možnost jejího provedení je nutné splnit určitá indikační kritéria, která hodnotíme na předoperačním vyšetření bederní páteře magnetickou rezonancí a rentgenovém zobrazení. Naše dosavadní výsledky endoskopických operací jsou však celkově velmi příznivé. Co se týče hlavního cíle operace, tedy úlevy od bolestí v dolní končetině, výsledky jsou srovnatelné se standardní mikroskopickou technikou. V případě endoskopické techniky je ovšem výkon spojen s menší invazivitou, menším stupněm pooperační bolesti operační rány a zkrácením hospitalizace,“ uzavírá přednosta Neurochirurgické kliniky.

zdroj a foto: Fakultní nemocnice Olomouc

U sv. Anny provedli unikátní operaci

Jako první v České republice provedl tým lékařů Kliniky plastické a estetické chirurgie a Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně operaci korneální neurotizace. Jednalo se o pacienta trpícího chronickým neurotrofickým vředem rohovky.

Podobná operace byla zatím provedena pouze v zahraničí. Vždy se jedná o pacienty s chronickým defektem rohovky, který byl způsoben poraněním nebo infekcí, a vyústil ve vznik neurotrofického vředu. „Operace byla provedena technikou přímé neurotizace, to je mikrochirurgickým přenosem senzitivních nervů z čela pacienta přímo do lemu oční rohovky bez potřeby použití nervového štěpu,“ uvedl přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.

Pacientem byl dvaapadesátiletý muž, kterého lékaři po bezproblémovém pooperačním průběhu a hojení propustili do domácí a ambulantní péče. Nyní se mu daří dobře. „Jednalo se o mikrochirurgickou preparaci supratrochleárního nervu, který probíhá podkožím v čele hlavy. Ten jsme poté přesunuli pod oční víčko a spojivku horního víčka,“ popsal operaci MUDr. Martin Knoz z Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU a dodal, že oční chirurg poté provedl tzv. tunelizaci spojivky očního bulbu a sešití nervových vláken do limbu (okraje) rohovky. „Výsledek lze úplně zhodnotit až za šest až dvanáct měsíců po operaci, kdy transponovaný nerv proroste přímo do rohovky a tím i zlepší citlivost rohovky, obranný reflex rohovky a zhojení vředu. Do doby před operací je totiž rohovka zcela necitlivá,“ dodal plastický chirurg Martin Knoz.

Dle dostupných studií má metoda vynikající výsledky v následném hojení vzniklých chronických defektů, které pacienta obtěžují zakalením rohovky s omezením vidění a problémy vznikajícími z poruchy citlivosti postiženého oka. Takto operovat lze starší pacienty, dospělé i děti. Vzhledem k úspěchu s první operací budou lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v tomto typu zákroku pokračovat i u dalších vhodných pacientů s problémem periferní nervové regenerace rohovky.

© Televize Spolu, All Rights Reserved