Štítek: Zoo Brno

BRNO, 4. srpna 2026 – Horké letní dny jsou náročné nejen pro nás, ale i pro zvířata. Proto dnes do Zoo Brno dorazila pořádná ledová zásilka – celá tuna ledu, kterou nám věnovala společnost Eisberg.

Celkem se jednalo o 100 pytlů ledu po 10 kilogramech, které chovatelé postupně rozdělili mezi vybrané druhy zvířat. Led přitom nesloužil pouze k ochlazení. Pro mnoho zvířat představoval také skvělý enrichment, tedy zpestření prostředí, které podporuje jejich přirozenou zvídavost, aktivitu i hru.

Ledovou nadílku si dnes užili rosomáci, lišky polární, pandy červené, vlci arktičtí, rysi, sobi polární, kozorožci, takini, bizoni, sovice sněžní a samozřejmě také naše lední medvědice, pro které je led doslova jako doma.

Každý druh si led užíval po svém – někdo na něm odpočíval, jiný ho zkoumal, okusoval nebo si s ním hrál. I takové drobnosti jsou důležitou součástí každodenní péče o zvířata a pomáhají jim lépe zvládat vysoké letní teploty.

Velké poděkování patří společnosti Eisberg za tuto ledovou pomoc. Díky ní jsme mohli zvířatům brněnské Zoo dopřát příjemné osvěžení i další zajímavé podněty během horkého dne.

BRNO, 26.února 2026 – Brněnská zoologická zahrada zahájila výstavbu nového projektu s názvem „Přírodní vzdělávací pointy“. Ty postupně vzniknou přímo v areálu zoo v bezprostřední blízkosti expozice Dětská zoo, ale také ve spodní části areálu, a promění běžnou návštěvu v nový zážitek z objevování a poznávání přírody. Projekt reaguje na rostoucí zájem o neformální vzdělávání a o témata jako je ochrana přírody, biodiverzita nebo udržitelný vztah k životnímu prostředí. Nové přírodní pointy rozšíří vzdělávací a osvětové programy Zoo Brno o další atraktivní prvky.

V areálu dále vznikne nová expozice, která návštěvníkům nabídne detailnější pohled na fascinující svět plazů a jejich význam v ekosystémech. Dalším prvkem bude ocelová kruhová klec pro ptáky, která umožní pozorovat zvířata z netradičních perspektiv a posílí interaktivní formu výuky. Projekt zahrnuje také vybudování výběhu pro sysla obecného, jehož návrat do krajiny představuje důležité téma ochrany ohrožených druhů. Součástí je i vznik malého amfiteátru určeného pro edukační programy, přednášky a další akce. Nový prostor umožní realizovat vzdělávací aktivity pro větší skupiny návštěvníků v inspirativním venkovním prostředí a podpoří přímý kontakt s přírodou jako klíčový prvek zážitkového učení.

„Dlouhodobě rozvíjíme široké spektrum vzdělávacích aktivit pro různé cílové skupiny a tento projekt by měl naši snahu posunout na další úroveň. Nové přírodní vzdělávací pointy nám umožní vytvářet ještě intenzivnější zážitky a nabídnout návštěvníkům hlubší pochopení přírodních procesů a člověka jakou nedílnou součást přírody. To, čemu rozumíte, dokážete efektivně chránit,“ uvedla ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová.

Význam projektu zdůrazňuje také město Brno jako zřizovatel zoo. „Investice do environmentálního vzdělávání je investicí do budoucnosti. Zoo Brno je důležitou součástí vzdělávací infrastruktury města a projekty, které propojují ochranu přírody, zážitkové učení a moderní veřejný prostor, mají zásadní přínos pro celou brněnskou metropolitní oblast. Nové vzdělávací pointy posílí nabídku pro školy i širokou veřejnost,“ doplnil náměstek primátorky města Brna pro životní prostředí Filip Chvátal.

Celkové výdaje na realizaci projektu jsou předpokládány ve výši 29 710 495,07 Kč, přičemž smluvní cena činí 27 043 490,17 Kč včetně DPH. Projekt je spolufinancován z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI Brněnské metropolitní oblasti a za finanční spoluúčasti města Brna, která činí 10 361 271,43 Kč.

Projekt je v souladu s Integrovanou strategií rozvoje Brněnské metropolitní oblasti 2021+, která klade důraz na rozvoj kvalitních veřejných služeb, vzdělávací infrastruktury a posilování environmentální gramotnosti. 

Předpokládané otevření plánujeme v letních měsících tohoto roku.

BRNO, 30.prosince 2025 – Zoo Brno slaví mimořádný chovatelský úspěch. Poprvé ve své historii se zde podařilo úspěšně odchovat mládě korunáče Sclaterova, největšího holuba světa a jeden z nejvzácnějších druhů chovaných v zoologických zahradách. Mládě se vylíhlo v říjnu a v těchto dnech je již zcela opeřené, vzletné a už opustilo svůj hnízdní košík. Tento moment má pro brněnský chov zásadní význam – jde o vůbec první mládě, které samice dokázala od prvního dne až do konce sama nakrmit.

Korunáči patří mezi druhy, se kterými mají zoologické zahrady po celém světě dlouhodobě složitou zkušenost. Přestože se chovají již desítky let, velmi špatně snášejí přesuny do nových expozic a trvá i několik let, než se v prostředí zoo začnou rozmnožovat. „Korunáč Sclaterův je druh, který sice v zoo odchovávaný je, ale ptáci si strašně špatně zvykají na nové prostředí. Trvá i několik let, než se rozmnoží. Než se naši naučili o mláďata správně pečovat, řada mláďat i vajec bohužel uhynula,“ vysvětluje kurátor ptáků RNDr. Petr Suvorov, Ph.D. Každé mládě je proto nesmírně cenné – holubi běžně kladou dvě vejce, korunáči však jen jedno, a každý pokus tak představuje velkou investici energie i riziko. Jako tropický druh však mohou mít několik hnízdění za rok, což dává do budoucna reálnou naději na další přírůstky.

V přírodě žijí korunáči na Nové Guineji a okolních ostrovech. Ačkoli návštěvníkům mohou připadat v zoologických zahradách relativně běžní, jde o optický klam – existují čtyři druhy, které jsou si velmi podobné, a dříve docházelo i k jejich nežádoucímu křížení. Navíc jsou všichni korunáči ohroženi lovem pro tzv. bushmeat, tedy maso volně žijících zvířat. „Korunáči jsou lovným ptákem a oblíbeným terčem domorodců. Je velmi obtížné systematicky sledovat jejich populaci, a právě proto jsou chovy v zoologických zahradách tak důležité,“ doplňuje Suvorov. Evolučně jsou korunáči fascinujícím druhem – jejich nejbližší žijící linie patří k blbounu nejapnému.

Úspěšný odchov korunáče Sclaterova je pro Zoo Brno významným milníkem. „Je to pro nás velký posun. Dostáváme se do fáze, kdy odchováváme druhy, u nichž to rozhodně není automatické. Bez kvalitního týmu bychom to ale nedokázali a nutno zdůraznit, že chovatelky zde udělaly značný kus práce. Korunáči se dožívají vysokého věku, jsou monogamní a když se jednou začnou rozmnožovat, často v tom pokračují. To nám dává velkou šanci na další přírůstky,“ říká kurátor.

Korunáčí rodinu mohou návštěvníci aktuálně pozorovat v pavilonu Tropické království, kde se také mládě vylíhlo a vyrostlo.

BRNO, 11. listopadu 2025 – Lední medvědice Elsa, která byla do Zoologické zahrady Brno převezena z německého Bremerhavenu, podstoupila v uplynulých dnech rozsáhlé stomatologické ošetření. Již během transportu byla předána informace o „potížích se zuby“, avšak bez bližší specifikace. V novém prostředí následně ošetřovatelé zaznamenali snížený apetit a horší prospívání, což vedlo vedení zahrady k důkladnému vyšetření zdravotního stavu zvířete, zejména v oblasti ústní dutiny.

Pro ošetření byl sestaven multidisciplinární tým specialistů, který zajistil anestezii, laboratorní vyšetření, klinické posouzení i rentgenologické vyšetření chrupu. Stomatologický zákrok provedli MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D., MVDr. Jiří Macek z Kliniky chorob psů a koček Veterinární univerzity Brno a MUDr. Ján Staněk, Ph.D.

Vyšetření odhalilo běžné opotřebení zubů odpovídající věku, ale také závažný nález: frakturu tří zubů – obou dolních špičáků (304/404) a jednoho řezáku (402). Rentgen následně potvrdil na obou špičácích periapikální reakci (váček), tedy zánětlivé ložisko signalizující přestup infekce z dutiny zubu na čelistní kost.

„U takto postižených zubů je metodou volby buď extrakce, nebo endodontické ošetření. Protože by extrakce znamenala pro Elsu ztrátu obou spodních špičáků a byla by i technicky velmi obtížná, rozhodli jsme se pro endodontické řešení. To sice může být spojeno s dalšími komplikacemi a nevylučuje pozdější ztrátu zubu, ale dává Else šanci na zachování těchto důležitých zubů. Pouze u řezáku jsme zvolili extrakci,“ uvedl MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D.

V rámci zákroku byly poškozené hroty obou špičáků zkráceny, aby jejich korunky tvořila pouze kompaktní zubní tkáň, což zvýší jejich odolnost při mechanickém zatížení. Následovalo endodontické ošetření – otevření dřeňové dutiny, odstranění nekrotické tkáně pulpy (tzv. pulpextrakce), mechanické opracování a dezinfekce kanálků. Tato fáze ošetření zabrala téměř hodinu. Dutiny byly poté vyplněny endodontickým cementem a gutaperčovými čepy, na závěr byly zuby uzavřeny cementem a kompozitní pryskyřicí. Odstranění poškozeného řezáku proběhlo již bez komplikací.

Celý zákrok byl časově i technicky náročný, avšak proběhl úspěšně. Elsa se po ošetření velmi dobře zotavuje, její apetit se postupně zlepšuje a medvědice začíná znovu prospívat.

Zoologická zahrada Brno bude zdravotní stav medvědice nadále pečlivě sledovat a věří, že úspěšný zákrok významně přispěje k její dlouhodobé pohodě i kvalitě života v novém domově.

Autoři fotografií zleva: Aneta Ladrová (1,2), Jan Bedřich (3, 4, 5), Tereza Zerhau (6, 7, 8)

BRNO, 23.července 2024 – Brněnská zoo je v současné době jedna ze šesti zahrad na světě, která tento barevně nenápadný druh chová. Pět z nich se nachází v Evropě, jedna v Jižní Americe.

„V České republice chovala tinamy koroptví naposledy v 80. letech Zoo Praha a posledních několik mláďat se podařilo vylíhnout v roce 1986. Odchov tohoto druhu v Zoo Brno je tedy velmi ojedinělou událostí,“ uvádí kurátor chovu ptáků Petr Suvorov.

Samec a samice tinamy koroptví vypadají prakticky stejně. Určování pohlaví je velmi složité i z krevních vzorků a umí to jen několik laboratoří v Evropě. Tinamy žijí v tzv. polygynandrickém svazku – více samic se páří a klade vejce do hnízd více různých samců, kteří pak snůšku vysedí sami a obstarávají posléze celou „školku“ s mláďaty. Jednotlivé druhy tinam snáší různě zbarvená vejce. Ta jsou leskle porcelánová, mají syté barvy a mezi ptáky tak patří k nejkrásnějším. Směle by se dala připodobnit k velikonočním vajíčkům. Inkubace trvá přes 20 dní. Velikost plné snůšky je variabilní podle toho, kolik samic do hnízda snáší.

Naše skupina tinam ve dvou po sobě následujících sezónách nakladla v každé cca 50 hnědofialových vajíček, ale neseděly na nich. Vejce nebyla oplozená. „Ke konci roku 2023 jsme dovezli ze soukromého chovu kohouta s již prokázanými reprodukčními schopnostmi. Výsledkem bylo, že část vajec ze sezóny 2024 byla již oplozená a kohout se opakovaně pokoušel je vysedět, což se zatím nepodařilo až do konce. Proto jsme vajíčka umístili do inkubátoru “ uvedl Suvorov.

Chovatelům se zatím se v průběhu letošního jara podařilo vylíhnout v inkubátoru 4 mláďata, z toho 3 přežila a sezóna stále pokračuje. Mláďata potřebují specifickou péči. Po vylíhnutí je při odchovu ze začátku nutné do krmení přimíchat malou část rozředěného trusu rodičů, aby se jim vytvořila správná střevní mikroflóra.

Tinama je jediný běžec, který umí létat. Díky krátkým a kulatým křídlům, ale není v tomto směru příliš obratná. „Traduje se, že když přelétává řeku a unaví se, spadne do vody a doplave na druhý břeh,“ říká Suvorov. Na světě je aktuálně registrováno 48 druhů tinam, které žijí pouze v oblasti od Patagonie po Mexiko.

Tinama koroptví (Nothoprocta perdicaria), někdy také nazývaná chilská, patří do řádu běžců, je tedy příbuzná pštrosa dvouprstého.  Ve volné přírodě patří podle Červeného listu ohrožených druhů do kategorie Méně dotčený.

zdroj: ZOO BRNO, foto: Petr Suvorov, kurátor chovu ptáků