Štítek: výzkum

Marek Mráz z CEITEC získal prestižní ERC grant na vývoj nové terapie proti agresivní leukémii

BRNO, 9.února 2026 – Lékař a molekulární biolog Marek Mráz z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Fakultní nemocnice (FN) Brno získal prestižní grant ERC Proof of Concept. (ERC PoC). Podpora Evropské výzkumné rady (ERC) mu umožní posunout vývoj nových inhibitorů GAB1 proteinu – látek, které se jeví jako slibná cesta k účinnější léčbě akutní myeloidní leukémie, jedné z nejagresivnějších forem rakoviny. Grant ERC PoC pomáhá výzkumníkům ověřit, zda lze výsledky základního výzkumu proměnit v aplikaci s reálným dopadem.

Výzkumný tým Marka Mráze se na CEITEC MUNI a ve FN Brno dlouhodobě zabývá mechanismy, které nádorovým buňkám umožňují unikat účinkům léčby. Původně se jeho laboratoř zaměřovala na chronickou lymfatickou leukémii (CLL), jejíž buňky dokážou obcházet standardní terapii přestavbou buněčných signálních drah. Při testování nových látek vzniklých v rámci předchozího ERC Starting grantu však narazili na překvapivý efekt: inhibitory cílené na protein GAB1, který nádorovým buňkám pomáhá přežívat, vykazovaly výraznou účinnost nejenom proti CLL, ale i proti akutní myeloidní leukémii (AML) a některým dalším leukémiím a lymfomům.

AML patří k nejzávažnějším hematologickým onemocněním, která často postihují mladé lidi, a víc než polovina pacientů i přes dostupnou léčbu umírá do jednoho roku od diagnózy. Vědci zjistili, že protein GAB1 hraje klíčovou roli v přežití leukemických buněk a též adaptačních procesech, jimiž se nádorové buňky brání jiné léčbě, a že jeho cílené blokování tyto procesy narušuje.

„Cílit na GAB1 je technologicky složité, protože nejde o enzym – takzvaně kinázu, což bývá nejčastější cíl protinádorových léčiv,“ říká Marek Mráz. „Jde o protein, který uvnitř buňky funguje jako ‚agregační‘ centrum a pomáhá propojovat a zesilovat signály mezi různými regulačními drahami. Zasáhnout tento typ proteinu proto vyžaduje odlišný a technicky náročnější přístup než u léků z kategorie takzvaných kinázových inhibitorů. Při vývoji inhibitorů GAB1 ve spolupráci s medicinálními chemiky na Přírodovědecké fakultě MU tak musíme pracovat s jinou strategií, abychom dokázali narušit jejich klíčovou roli v nádorové buňce.“

Nově získaný grant ERC Proof of Concept, který se uděluje exkluzivně vědcům, kteří už dříve uspěli v některém z hlavních ERC grantů, představuje pro tým zásadní krok. Umožní mu vytvořit a otestovat inhibitory druhé generace, rozšířit preklinická data a posoudit možnosti využití inhibitorů v klinické praxi a navázat spolupráce s průmyslovými partnery.

Projekt navazuje na předchozí získání amerického patentu na látky blokující funkci proteinu GAB1 týmem Marka Mráze a může představovat důležitý krok k novému typu terapie pro pacienty s AML a dalšími hematologickými malignitami. Cesta od laboratorního poznatku k léčivu je však dlouhá a náročná. Vyžaduje rozsáhlé testování, značné investice a trpělivost.

zdroj: CEITEC
foto: Národní ústav pro výzkum rakoviny 

Znojmo se zapojilo do výzkumu Zeleň v městském prostředí

Město Znojmo se zapojilo do výzkumu Zeleň v městském prostředí, který provádí Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici (ZF Lednice) ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMU). Cílem je zjistit, jak je zeleň ovlivňována městským a zároveň výrazně suchým prostředím a definovat opatření pro zlepšení podmínek pro růst stromů a další zeleně.  

„Zeleň je pro mě velmi důležité téma a to, jak se o ni staráme, přímo ovlivňuje naše nejbližší okolí i nás. Proto jsem rád, že se nám podařilo být jedním ze čtyř měst v ČR, kde výzkum probíhá. Věřím, že výsledky nás mohou v péčí o zeleň posunout ještě dál a že budeme inspirací minimálně pro celou Českou republiku,“ neskrývá své nadšení starosta Znojma Jakub Malačka.

O výzkumu ve Znojmě

Tým ZF Lednice a ČHMU řeší specializovanou část projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu (podrobnosti viz níže) s názvem Zeleň v městském prostředí a v rámci svých aktivit již v loňském roce provedl například inventarizaci dřevin, zhodnotil zástavbu a komunikace, hodnotil zelené plochy, analyzoval půdní vzorky a umístil ve Znojmě 2 meteostanice pro měření mikroklimatických parametrů modelových stanovišť.

Letos se ve výzkumu pokračuje dalšími aktivitami. Konkrétně v minulých týdnech zavedl tým ve spolupráci s pracovníky Městské zeleně Znojmo do půdy měřící zařízení.

„Zavedli jsme čidla do půdy ve vybraných lokalitách. Ta budou monitorovat vlhkost a teplotu v různých hloubkách. Bude tak možné posoudit, zda se srážková voda či závlaha dostane ke kořenům stromů a jaké zde probíhají změny teplot v průběhu roku. Ke stromům jsme zároveň aplikovali hydrogel nebo speciální mykorhizní přípravek (symbiotické houby) pomocí injektážního stroje. Výzkum by nám měl ukázat, která z metod je pro stromy nejefektivnější,“ vysvětlil ředitel Městské zeleně Radoslav Habrdle.

Znojmo bylo do výzkumu vybráno z několika důvodů. Jedním z nich je i způsob, jakým Městská zeleň Znojmo pečuje o zeleň.

Další důvody vysvětlil docent Petr Salaš, vedoucí Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF při setkání se znojemským starostou: „Znojmo bylo k výzkumu vybráno především z těchto důvodů. Jedná se o menší město, potřebujeme srovnání s dalšími (většími) referenčními místy jako jsou Brno nebo Hradec Králové. Jedná se o město ve velmi suché oblasti ČR a město se velmi dobře stará o zeleň. V neposlední řadě, je to město velmi vstřícné pro rozvoj odborné spolupráce v oblasti péče o zeleň. Nutno vyzdvihnout, že Znojmo je teprve druhým městem v ČR, které ošetřuje zeleň zcela novou technologií injektáže speciálních pomocných půdních látek do kořenového prostoru stromů a keřů.“

„Na tom, že jsme byli vybrání, má samozřejmě velkou zásluhu vedení naší Městské zeleně, která se aktivně snaží vyhledávat možnosti rozvoje zeleně a nebrání se novinkám. Velký dík za tento přístup,“ dodal starosta Malačka.

O projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu

Celý výzkum probíhá v rámci projektu Stanovení metod hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova, určení postupů a návrh opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí, zejména ve velkých městských aglomeracích, jehož zadavatelem je Ministerstvo vnitra ČR a koordinátorem je Český hydrometeorologický ústav (ČHMU). Dílčí výzkum ve Znojmě realizuje Zahradnická fakulta ve spolupráci s ČHMU, který je zároveň koordinátorem projektu. Výzkum současně probíhá i v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě ve spolupráci s dalšími partnery projektu, kterými jsou Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Výstupem výzkumu budou dvě certifikované metodiky, které budou sloužit jako podklad pro případné úpravy legislativy v boji proti suchu.

zdroj: Město Znojmo

© Televize Spolu, All Rights Reserved