Štítek: Vyškov

Ve Vyškově se připravují na Vánoce

Chlapec s vánočkou, dívka s bochníkem nebo anděl. Vyřezávaný dřevěný betlém se na Masarykově náměstí dočká dalšího rozšíření. Nové postavy a figury zvířat tradičně tvoří sochař a řezbář Tomiš Zedník. Přibývají ve čtyřech etapách, letos uvidí Vyškované druhou část. Vyškovský umělec se na provedení podílí se svým otcem Bohumírem.

Za čtyři etapy má město zaplatit 465 tisíc korun. „Projekt je vymyšlený tak, aby umělec každý rok vytvořil jeho část. K Vyškovu betlém umístěný k vánočnímu stromu již jednoznačně patří, z ohlasů je patrné, že se vyřezávané postavy líbí. Město získalo velmi originální a umělecky hodnotnou vánoční výzdobu,“ ocenil vyškovský místostarosta Roman Celý.

Letos přibudou zejména postavy dětí a zvířata: pes, ovečka, kačeny i labutě. Chybět nebude ani anděl, který bude oproti jiným postavám vyčnívat a zájemci se tak s ním budou moci vyfotografovat.

V dalších letech se počítá například s chlévy, několika řemeslníky nebo muzikanty. Vyškované i návštěvníci města obdivují betlém v adventním čase od roku 2015. Dílo vyškovského řezbáře nahradilo slaměný betlém s papírovými figurami a mobilní plátěnou stanovou střechou, který nebyl pro zimní období nejvhodnější.

Betlém Vyškované poprvé uvidí poslední listopadovou neděli, během které zapálí první svíčku na adventním věnci. 29. listopadu se zároveň rozzáří vánoční strom. Letos nebude mít kvůli opatřením v souvislosti s onemocněním COVID-19 slavnostní podobu včetně tradičního odpočítávání, o nazdobenou radniční věž či některé stromy na náměstí každopádně Vyškované nepřijdou.

Jehličnan bude zdobit centrum města minimálně do Tří králů. Letos se jedná o douglasku tisolistou, kterou těžká technika převeze v noci na čtvrtek 19. listopadu z ulice Víta Nejedlého.

Zároveň se pod ní tradičně objeví sbírkové pokladničky Asociace PAPRSEK a PIAFY Vyškov, do kterých mohou lidé přispívat potřebným. Tradiční promítání v kině Sokolský dům naopak z pochopitelných důvodů neproběhne.

Ve Vyškově bude týden stát odběrový covid-bus

Mobilní odběrové stanoviště, takzvaný covid-bus, si na vyškovském Masarykově náměstí už brzy odbyde premiéru. Ve středu 21. října už sice krátkou zastávku absolvoval, jednalo se ovšem jen o obhlídku vytipovaného prostoru pro přistavení a vyzkoušení konektivity. V daném regionu má odlehčit odběrovým místům.

Elektrobus Fakultní nemocnice Brno takto nově jezdí po celém Jihomoravském kraji. Pomáhat s odběry stěrů na koronavirus bude ve Vyškově od 16. do 20. listopadu vždy od 13.00 do 19.00 hodin. Testovat se nebude v úterý, na které připadá státní svátek. Každý večer se bude autobus vracet do areálu fakultní nemocnice k provedení jeho dezinfekce.

Mobilní stanoviště je vybavené všemi potřebnými pomůckami, obsluhuje ho dokumentátor a dvě zdravotní sestry. Nemocnice v Jihomoravském kraji dělají denně stovky testů, elektrobus jim má s testováním s ohledem na podzimní vlnu respiračních onemocnění pomoci. Personál je schopný zvládnout otestovat jednoho pacienta za tři minuty, denně tak může nabrat stovky vzorků. Stěry se budou provádět pouze u objednaných pacientů poslaných praktickým lékařem nebo krajskou hygienickou stanicí.

Jedná se o akci fakultní nemocnice, k testování na vyškovském náměstí se tak lze objednat výhradně prostřednictvím jejího rezervačního systému, který je na stránkách www.fnbrno.cz pro Vyškov již k dispozici. Nadále je samozřejmě možné objednat se k testování také v Nemocnici Vyškov na www.nemvy.cz.

Bývalou synagogu ve Vyškově opravují

Stávající plechová střešní krytina objektu bývalé synagogy na Masarykově náměstí je dožilá. Radnice musela střechu prakticky každý rok na podzim opravovat tak, aby přežila následující zimu. Má poškozený krov, místy je špatné také podbití a omítka stropu v interiéru. Bylo tak nutné přikročit k celkové opravě střechy.

Objekt postavili v roce 1885 v maurském stylu s bohatě členěnou fasádou. Má neckovou střechu, strop je plochý, avšak opatřený mohutnými fabiony tvořícími v interiéru „falešnou“ klenbu. Autor je neznámý. „Bývalá synagoga si větší investici rozhodně zaslouží. Zhruba poslední dekádu řemeslníci každoročně vyspravili střechu pokaždé přibližně v padesátitisícovém rozsahu, takový postup se už ale pro celkově se zhoršující stav ukázal jako neudržitelný. A samozřejmě ve výsledku neefektivní. Navíc hraje v případě zásahů nemalou roli získaná dotace,“ nastínil místostarosta Vyškova Josef Kachlík.

Z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ministerstva kultury totiž město získalo 800 tisíc korun. Radní následně jako nejvhodnější nabídku vybrali tu od společnosti VESTAV group, s r. o., a to za cenu bezmála 3,9 milionu korun včetně DPH.

Investiční akce obnáší opravu krovu, která spočívá ve výměně dožilých částí a jejich nahrazení novými, vyrobenými jako tvarové repliky. „Řemeslníci dále vymění bednění střechy a střešní krytinu, nově bude z měděného plechu. V rámci oprav klempířských prvků se zaměří na odvod srážkových vod tak, aby nedocházelo k zatékání mezi bývalou synagogu a sousední objekt, ale do dešťových svodů nově vedených po předním a zadním průčelí objektu,“ vysvětlil referent pro památkovou péči městského úřadu Petr Bařinka.

Součástí akce je také oprava podbití a omítek stropu v místech poškození. „V této souvislosti necháme provést průzkum omítkových a nátěrových vrstev, který potvrdí, nebo vyloučí dřívější existenci případné dekorativní výmalby,“ zmínil referent. Připomněl, že letos probíhá do konce listopadu oprava samotné střechy, počátkem příštího roku se pak řemeslníci zaměří na strop v interiéru. Termín dokončení spadá na konec února.

Jako patrně jediná synagoga na území České republiky stojí přímo na centrálním náměstí, což spolu s architektonickými kvalitami přispělo k jejímu prohlášení za kulturní památku. Stalo se tak loni v létě, podnět města posvětilo ministerstvo kultury.

Na základě smlouvy o výpůjčce slouží bohoslužebným účelům Církve československé husitské. Je nicméně snahou ji víc otevřít veřejnosti. Nabízejí se koncerty menších forem pro její ojedinělou akustiku nebo pořádání výstav.

Původnímu účelu synagoga nesloužila dlouho. Už v meziválečném období ji židovská obec prodala městu, které v ní zřídilo muzeum, po druhé světové válce se přizpůsobila potřebám Církve československé husitské. Na počátku devadesátých let došlo k opravě fasády, interiéru pak v roce 2002. „Jsme rádi, že stavební zásahy můžeme nyní uchopit komplexněji. Díky aktuálnímu záměru dojde k zásadnímu zlepšení stavebně technického stavu objektu bývalé synagogy, a to s předpokládanou životností v řádu desítek let,“ uzavřel místostarosta Kachlík.

  • 1
  • 2
© 2020 Televize Spolu, All Rights Reserved