Štítek: věda

Marek Mráz z CEITEC získal prestižní ERC grant na vývoj nové terapie proti agresivní leukémii

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

BRNO, 9.února 2026 – Lékař a molekulární biolog Marek Mráz z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Fakultní nemocnice (FN) Brno získal prestižní grant ERC Proof of Concept. (ERC PoC). Podpora Evropské výzkumné rady (ERC) mu umožní posunout vývoj nových inhibitorů GAB1 proteinu – látek, které se jeví jako slibná cesta k účinnější léčbě akutní myeloidní leukémie, jedné z nejagresivnějších forem rakoviny. Grant ERC PoC pomáhá výzkumníkům ověřit, zda lze výsledky základního výzkumu proměnit v aplikaci s reálným dopadem.

Výzkumný tým Marka Mráze se na CEITEC MUNI a ve FN Brno dlouhodobě zabývá mechanismy, které nádorovým buňkám umožňují unikat účinkům léčby. Původně se jeho laboratoř zaměřovala na chronickou lymfatickou leukémii (CLL), jejíž buňky dokážou obcházet standardní terapii přestavbou buněčných signálních drah. Při testování nových látek vzniklých v rámci předchozího ERC Starting grantu však narazili na překvapivý efekt: inhibitory cílené na protein GAB1, který nádorovým buňkám pomáhá přežívat, vykazovaly výraznou účinnost nejenom proti CLL, ale i proti akutní myeloidní leukémii (AML) a některým dalším leukémiím a lymfomům.

AML patří k nejzávažnějším hematologickým onemocněním, která často postihují mladé lidi, a víc než polovina pacientů i přes dostupnou léčbu umírá do jednoho roku od diagnózy. Vědci zjistili, že protein GAB1 hraje klíčovou roli v přežití leukemických buněk a též adaptačních procesech, jimiž se nádorové buňky brání jiné léčbě, a že jeho cílené blokování tyto procesy narušuje.

„Cílit na GAB1 je technologicky složité, protože nejde o enzym – takzvaně kinázu, což bývá nejčastější cíl protinádorových léčiv,“ říká Marek Mráz. „Jde o protein, který uvnitř buňky funguje jako ‚agregační‘ centrum a pomáhá propojovat a zesilovat signály mezi různými regulačními drahami. Zasáhnout tento typ proteinu proto vyžaduje odlišný a technicky náročnější přístup než u léků z kategorie takzvaných kinázových inhibitorů. Při vývoji inhibitorů GAB1 ve spolupráci s medicinálními chemiky na Přírodovědecké fakultě MU tak musíme pracovat s jinou strategií, abychom dokázali narušit jejich klíčovou roli v nádorové buňce.“

Nově získaný grant ERC Proof of Concept, který se uděluje exkluzivně vědcům, kteří už dříve uspěli v některém z hlavních ERC grantů, představuje pro tým zásadní krok. Umožní mu vytvořit a otestovat inhibitory druhé generace, rozšířit preklinická data a posoudit možnosti využití inhibitorů v klinické praxi a navázat spolupráce s průmyslovými partnery.

Projekt navazuje na předchozí získání amerického patentu na látky blokující funkci proteinu GAB1 týmem Marka Mráze a může představovat důležitý krok k novému typu terapie pro pacienty s AML a dalšími hematologickými malignitami. Cesta od laboratorního poznatku k léčivu je však dlouhá a náročná. Vyžaduje rozsáhlé testování, značné investice a trpělivost.

zdroj: CEITEC
foto: Národní ústav pro výzkum rakoviny 

Vědci z Mendelovy univerzity konstruují chytré popelnice na míru

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

BRNO, 13. prosince 2022 – Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly ohlásit vzplanutí vyhozeného odpadu. V laboratoři mají odborníci aktuálně také demonstrační variantu chytré popelnice, která umí upozornit, že už je plná a potřebuje vyvézt, a slouží i k testování nových přístupů a senzorů.

Kromě několika blikajících senzorů a malého displeje se černá popelnice v laboratoři na Agronomické fakultě MENDELU neliší od těch, které člověk běžně potká na ulici. Díky zapojení speciálních senzorů ale nádoba umí na dálku ohlásit, že už je dostatečně plná a při nejbližším svozu odpadu by potřebovala vyvézt. „Funguje to na principu snímání vnitřního prostoru popelnice za pomoci ultrazvukového senzoru. Ten vysílá do popelnice ultrazvukové vlny, které se odráží, a senzor podle doby letu počítá vzdálenost ode dna popelnice k jejímu víku,“ popsal člen výzkumného týmu a student Provozně ekonomické fakulty MENDELU Jan Janča.

Informace o tom, kolik volného prostoru v dané nádobě zbývá, se pak zobrazuje přímo na popelnici a může se také sdílet na cloudové úložiště. „Pro některé firmy bývá například těžké, aby se jejich noví řidiči rychle naučili zavedené trasy. Cílem je, aby takový zaměstnanec mohl jen nasednout do svozového auta a systém mu sám vypsal GPS trasu s plnými popelnicemi, kterou má v rámci třeba městské části projet,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Vlastimil Slaný z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

Systém by mohl nejen ulehčit práci firmám, ale zároveň přinést také komfort obyvatelům daných lokalit. „Stává se, že například v období Vánoc a dalších významných svátků se nárazově sběrná hnízda přeplní. Zaměstnanci města pak většinou místa musí sami obejít a objednat další speciální svozy. Technologie by jim v tomto mohla ulehčit,“ dodal Slaný.

Implementaci GPS technologie vědci řešili se společností SUEZ. S městem Boskovice zase jednali o osazení popelnic teplotním čidlem. „Jedná se o prevenci proti požárům. Když si představíte klasický koš někde na sloupu u náměstí, tak často bývá doplněný popelníkem. A může se stát, že od nedopalku odpad vzplane. Čidlo na problém zavčas upozorní a město může zareagovat dřív, než od hořícího koše nebo popelnice chytne něco v okolí,“ upřesnil Slaný.

Připojit se podle vědců dá na popelnici prakticky cokoli. Sledování polohy pomocí GPS může být prevencí i proti krádežím kontejnerů s papírem nebo elektroodpadem. Popelnice také mohou hlásit svoji váhu. „Je ale potřeba si uvědomit, že čím víc senzorů, tím větší bude energetická náročnost takového zařízení. Co tedy řešíme, jsou možnosti napájení. Dostatečně dimenzovaná baterie, která zvládne teplotní výkyvy v zimě i v létě,“ doplnil Slaný, jehož tým se skládá také z velkého množství studentů.

„Naším cílem je shromáždit studenty, kteří mají o vědu a výzkum zájem už během studia, a co nejvíce je zapojit do projektů,“ řekl Slaný. Spolupracuje přitom nejen s domovskou Agronomickou fakultou, ale také se studenty Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

zdroj: Mendelova univerzita

Brno podpoří 25 vědeckých nadějí v programu Brno Ph.D. Talent

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, z Moravy, Zajímavosti.

BRNO – Pětadvacet doktorandek a doktorandů z brněnských vysokých škol získá v následujících třech letech stipendium ve výši 330 000 Kč v rámci programu Brno Ph.D. Talent. Budou se tak moci více věnovat vědě a jednou mohou tuto investici mnohonásobně vrátit nejen Brnu, ale možná i celému lidstvu.

Nové stipendisty z řad studentů postgraduálního studia z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického vybraly odborné komise složené z významných českých vědkyň a vědců, a to na základě přihlášek a prezentací výzkumných projektů, kterým se mladí vědci chtějí věnovat.

V komisi zasedala mimo jiné Ilona Hromadníková, profesorka ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a čerstvá laureátka ceny Česká hlava, nebo profesor Jiří Matas z Českého vysokého učení technického. Měli za úkol z 50 předvybraných projektů vybrat 25 nejkvalitnějších.

Tříleté stipendium získalo 13 studentek a 12 studentů. 18 vybraných studentů působí na Masarykově univerzitě a 7 na VUT. Nejvíce – téměř polovina – z 25 podpořených doktorandů působí na Přírodovědecké fakultě MU (12), další 4 na Lékařské fakultě MU a 3 postgraduální studenti pracují na CEITEC VUT.

Dotaci Brno Ph.D. Talent poskytuje statutární město Brno. Projekt je součástí Regionální inovační strategie. Jeho realizaci zajišťuje JCMM, z. s. p. o.

„Jménem Brna všem novým stipendistům blahopřeji. Věřím, že stipendium přispěje významnou měrou k tomu, že jednou budou známí na globálním vědeckém poli. A doufám, že ani pak nezapomenou na město, kde s vědou začínali,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna.

„Jsme velmi rádi, že si město Brno uvědomuje ohromný potenciál, který může práce Ph.D. studentů přinést nám všem. Je to projev odpovědnosti vůči celé společnosti. Brno tak ukazuje, že chce patřit do skupiny dospělých a sebevědomých metropolí světové vědy,“ podotkl Miloš Šifalda, ředitel JCMM.

Oficiálně budou noví stipendisté z programu Brno Ph.D. Talent přijati primátorkou na začátku března roku 2023.

zdroj: Město Brno
foto: ilustrační

JMK ve spolupráci s Brnem vytvoří agenturu pro chytrý region

Napsáno dne . Zveřejněno v Reportáže, Vysílání.

Poslední květnový den se v brněnském VIDA centru uskutečnilo jednání vrcholných představitelů Jihomoravského kraje a města Brna za účelem vzniku agentury pro chytrý region. Smyslem je propojit regionální aktéry, záměry samospráv, vysokých škol, podniků či neziskovek a vymezit klíčové oblasti, jimiž se budou zabývat.

BRNO – https://www.brno.cz/
JIHOMORAVSKÝ KRAJ – https://www.jmk.cz/
MASARYKOVA UNIVERZITA – https://www.muni.cz/
CEITEC – https://www.ceitec.cz/
VIDA! science centrum Brno – https://vida.cz/

#televizespolu #brno #jihomoravskykraj #veda #inovace

Další držitel prestižního ERC v Brně. CEITEC přilákal špičkového zahraničního vědce na VUT

Napsáno dne . Zveřejněno v z Brna, Zajímavosti.

Výzkum Erica D. Glowacki je přímo motivovaný aplikacemi v medicíně. Jeho ERC grant se zabývá průlomovým výzkumem a vývojem bezdrátové stimulace nervů, která se používá v lidském těle. Členové jeho výzkumné skupiny, která od konce minulého roku funguje na CEITEC VUT, budou pracovat na výrobě ultratenkých a bezdrátových stimulátorů napájených z vnějšku těla. Do Brna se polský vědec přesunul ze švédského Linköpingu.

Základní výzkumné otázky skupiny „Bioelektronické materiály a systémy“ je zjistit, jak elektrický proud interaguje s živými organismy na úrovni jednotlivých buněk a nervových tkání. V centru jejich zájmu nebude jen vliv stejnosměrného proudu, při jehož použití převažují elektrochemické jevy, ale také vliv střídavého proudu, který je schopný stimulovat nervové a svalové buňky. 

Vedoucím nové výzkumné skupiny na CEITEC VUT je polský vědec Eric D. Glowacki. Mladý vědec má impozantní zkušenost z několika vědeckých mezinárodních pracovišť. Univerzitu vystudoval ve Spojených státech amerických, doktorát získal v rakouském Linci a od roku 2016 pracoval ve Švédsku na univerzitě v Linköpingu. Do Brna ho přilákaly nejen možnosti spolupráce, vědecké zaměření CEITECu, ale také vybavení výzkumného centra: „Pracoval jsem v mnoha akademických čistých prostorách po celém světě a nepřeháním, když řeknu, že podmínky na CEITECu jsou opravdu vynikající. Laboratoře v čistých prostorách umožní naší skupině vyrábět biomedicínské prvky a součástky vysoké kvality,“ vysvětluje. 

Eric D. Glowacki s sebou do Brna přináší také svůj ERC grant, který patří mezi ty nejprestižnější na světě. „Aktuálně se jedná o náš největší projekt. Zaměřuje se na stimulaci bloudivého nervu, který se používá k léčbě chronických zánětlivých stavů, zejména Crohnovy choroby,“ popisuje záměry výzkumu s tím, že současné implantované stimulátory jsou velké, invazivní a vyžadují pravidelnou výměnu baterie. Hlavním cílem jejich grantu ERC je vyzkoumat, vyvinout, a také vyrobit stimulátory, které jsou ultratenké, bezdrátově napájené z vnějšku těla a ideálně bez nutnosti použití chirurgicky implantovaného zařízení.

Na vznik vědecké skupiny přispělo statutární město Brno pomocí dotace v celkové výši 28 milionů korun. Městský grant je určen na vznik čtyř juniorních výzkumných skupin s potenciálem vzniku tzv. spin-offů. Skupiny se pod vedením mladých výzkumníků mají zaměřit především na inovativní výzkum v oblasti nano, mikro a biotechnologií či materiálových věd.

„Cílem spolupráce města Brna a CEITEC VUT je navýšení počtu excelentních výzkumných týmů, zintenzivnění mezinárodní spolupráce na poli inovací a zvýšení atraktivity Brna pro talentované vědce. Podpora vzniku výzkumných skupin koncepčně navazuje na stipendijní program Brno Ph.D. Talent, kterým město každoročně podporuje kariéru začínajících vědců,“ přibližuje náměstek primátorky Tomáš Koláčný. 

„Rozšiřování výzkumných skupin o špičkové zahraniční vědce je dlouhodobým strategickým záměrem CEITEC VUT. Eric Glowacki do Brna přináší nejen cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí, ale také výzkumné téma s velkým potenciálem. Jsem rád, že v tom vidí smysl i městští zastupitelé a poskytují nám v rozvoji tímto směrem velkou podporu,“ doplnil ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba.

© Televize Spolu, All Rights Reserved