V tomto dílu našeho rozhovorového pořadu Otazník jsme vyzpovídali předsedu Hattricku Brno Dana Koubka. Probrali jsme spolu právě ukončenou sezónu, mládež, ale i blížící se Brno Open Game.
#televizespolu #tvspolu #otaznik #sport #florbal #rozhovor
V části ulice Mezivodí v Kyjově, která vede k městskému stadionu, platí zákaz vjezdu a dokonce vstupu pro pěší. Město o tom rozhodlo na základě žádosti společnosti, která tam staví aquapark. Vjezd a vstup je pouze na povolení stavební firmy nebo města a výjimku má zásobování. Důvodem jsou obavy o bezpečnost.
#televizespolu #tvspolu #kyjov #doprava
MFK Vyškov bude v jarní části Fortuna národní ligy bojovat o postup do FORTUNA LIGY. Ještě před tím než započne tento boj, tak ho čeká souboj ve čtvrtfinále Mol cupu v pražském Edenu se Slavií Praha.
#televizespolu #tvspolu #fotbal #vyskov #molcup #sport #slaviapraha
Lidé, kteří žijí ve Velkém Dvoře u Pohořelic se po mnoha letech dočkali nové kanalizace. Díky práci města, Vodovodů a kanalizací Břeclav a IMOSu Brno už se tak nemusí starat o jímku u svého domu a mají klidnější a komfortnější život.
VYŠKOV, 16. února 2023 – Svými výkaly poškozují památky, znečišťují chodníky, ničí fasády, trusem a peřím zanášejí okapy i půdní prostory. Zdivočelí holubi domácí každoročně zvyšují výdaje vlastníkům nemovitostí. Vyškovská radnice nyní zkouší ptáky plašit pomocí běžně dostupné pyrotechniky. Z centra města se tak v těchto dnech ozývají rány.
Holubi jsou zároveň zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a nejrůznějších alergenů. Města napříč republikou volí různá preventivní opatření, jako jsou bodce, sítě nebo siluety dravců. Často ovšem selhávají, ve Vyškově nevyjímaje.
Elektrické plašiče vydávají zvuky, které jsou holubům nepříjemné, ale mohou si na ně zvyknout. U pyrotechniky zatím podle vedoucího odboru životního prostředí Jiřího Kutálka platí, že se ptáci raději přesunou do míst, kde mají klid. „Každá metoda má své výhody a nevýhody. V průběhu února probíhá několik plašení. Omlouváme se tímto veřejnosti za několikaminutový nekomfort, který tato metoda přináší. Uvidíme, jaký bude mít efekt. Dali jsme na radu sokolníka, kromě dalších se metoda používá při plašení třeba na letištích, aby drobné opeřence letadla nenasála do motoru při vzletu a přistání,“ informoval vedoucí Kutálek.
Podle zástupců města mají holubi rádi svoje stereotypy: místa, kde spí, kde shánějí potravu, kde hnízdí. „Snažíme se jim jejich komfort narušit. A dostat je z centra Vyškova na místa, kde jsme schopní je efektivněji odchytit. Boj s holuby regulují zákony a vyhlášky ze strany veterinářů a ochránců zvířat. Aktuálně volená pyrotechnika je pochopitelně legálním způsobem,“ ujistil vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Metod, ke kterým Vyškov přistoupil, byla v minulosti celá řada. Nejideálnější je kombinace jednotlivých opatření. Patří nebo patřily mezi ně ochranné sítě či bodce na římsách, radnice nasadila i živého sokola. Před pár lety se počet holubů znovu dostal nad únosnou mez a kýžený efekt přinesly až odchyty ptáků do klecí umístěných na střechách budov.
I v jejich případě ovšem úspěšnost klesá a v posledních letech počty holubů zase narůstají. „Je nám jasné, že holubi představují a dotvářejí kolorit každého města, ale jejich počet musí být nějak stabilizovaný. Plašení pomocí pyrotechniky může někoho omezovat, samozřejmě volíme rozumnou dobu, například podvečer. Zároveň nic takového neprobíhá v hustě obydlených lokalitách, plašení se týká objektů, jako je radnice, hřbitovní kaple, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Knihovna Karla Dvořáčka, Besední dům, Základní škola Nádražní či budova gymnázia,“ vyjmenoval vedoucí odboru životního prostředí.
Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10 až 12 kilogramů trusu. Zároveň je s podivem, co „všechno“ v sobě městský holub může nést. Mnozí parazité či roztoči mohou u lidí vyvolávat alergické reakce. Populace holubů se významně podílejí na přenosu některých zoonóz (ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza), ale hostí například i vir klíšťové encefalitidy či prvoky.
Chemicky agresivní holubí trus je pak hrozbou pro památky, fasády domů či chodníky. Vyškovský městský úřad na boj proti holubům vynakládá každoročně desítky tisíc korun. Například čištění okapů vyjde ročně na zhruba 30 tisíc, průběžně probíhá výměna či doplňování bodců na římsách. Výměny se před dvěma lety dočkala rovněž i poškozená ochranná síť na ochozu věže. Obnova vyšla na 95 tisíc korun.
zdroj: Město Vyškov
Rybářům se říká tiší blázni, ale v sobotu 11.února to v Dělnickém domě v Blansku tak rozhodně nebylo. Uskutečnil se zde totiž Rybářský bál a všichni příchozí se výborně bavili.
#televizespolu #tvspolu #rybari #blansko #ples #tanec
V pátek 10. února se uskutečnil v Dělnické domě v Blansku Ples dobrovolných hasičů, který pořádali sbory z Obůrky, z Olešné a z Klepačova.
#televizespolu #tvspolu #ples #blansko
KYJOV, 9. února 2023 – Oficiální plakát jednadvacátého ročníku Slováckého roku v Kyjově byl představen veřejnosti. Z dvanácti návrhů studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně byl vybrán počin Kateřiny Jeníkové.
Studentka druhého ročníku oboru Grafický design byla postavena před nelehký úkol, kterého se zhostila s odhodláním. Vytvořit vizuál letošního ročníku Slováckého roku v Kyjově byla pro ni výzva. „Návrh jsem vytvářela v rámci semestrálního úkolu na našem ateliéru. Každý z ročníku tedy vytvořil svůj návrh a v Kyjově si jeden vybrali. Mému finálnímu návrhu předcházelo několik dalších nepodařených,“ vysvětluje Kateřina Jeníková. Kreativní tvorba byla pro ni časově náročná. Dle slov mladé designerky to byl zdlouhavý proces, avšak od prvopočátku pracovala s myšlenkou tance, který je pro folklorní festival natolik význačný. Plakát tak na první pohled evokuje folklor, tanec a tradici. „To, že byl můj návrh vybrán jako vítězný, mě velmi potěšilo. Je skvělé, že můžu být součástí projektu, jako je Slovácký rok. Chtěla jsem, aby plakát vyjadřoval dynamiku. Finálním návrhem je tedy rozevlátá stuha se stylizovanými, ale typickými vzory,“ dodává autorka, která na Slovácký rok zavítá vůbec poprvé. Svůj výtvor přitom uvidí hned v několika provedeních – připravují se plakáty, velkoformátové bannery, rollupy, visačky, animace i pohlednice. Veřejnost má zatím možnost zhlédnout plakát v elektronické podobě, ale už brzy oživí také ulice města Kyjova.
Slovácký rok v Kyjově:
Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším událostem tohoto žánru u nás. Historicky největší návštěvnost ozdobila Slovácký rok v roce 2019, kdy do Kyjova zavítalo více než 30 tisíc lidí.
BLANSKO, 2. února 2023 – Postupnou modernizaci a velké stavební úpravy, které přinesou zefektivnění provozu i lépe dostupnou lékařskou péči, připravuje Nemocnice Blansko. Plán investičního rozvoje představilo vedení Nemocnice Blansko blanenským zastupitelům jako Generel rozvoje a rekonstrukce. Návazné investice jsou rozložené do příštích 15 let. Zvýšit mají komfort pacientům i personálu. Se zahájením prací počítá i vedení města v programovém prohlášení koaličních stran na období 2022 – 2026.
„Aby mohla Nemocnice Blansko udržet pro občany města i všechny pacienty ze spádového území stávající rozsah péče, musí být nemocnicí konkurenceschopnou a musí splňovat nároky na nemocnici 21. století. Nemocnice musí být vybavená moderní zdravotnickou technikou na nejvyšší medicínsko-technické úrovni. To se jí daří, nákladnou zdravotnickou techniku pořizuje nemocnice primárně ze svých vlastních zdrojů, potažmo využívá různých dotačních titulů. Nyní je ale třeba přizpůsobit aktuálním potřebám také organizaci jednotlivých oddělení a jejich logickou návaznost, včetně urgentního příjmu, na něj by mělo být vše napojeno,“ uvedl starosta Jiří Crha.
Plán rozvoje zdravotnického zařízení, které patří městu Blansku, je rozdělený do několika etap. Výhled je připravený na následujících patnáct let, dílčí části je ale možné v případě potřeby přesouvat podle aktuální dostupnosti finančních prostředků, případně na základě vypsání dotačních titulů.
Proč nemocnice potřebuje dlouhodobý plán na rekonstrukci? Vnitřní uspořádání jednotlivých oddělení nemocnice v současné době již nevyhovuje potřebám pacientů ani personálu, protože byla budována na základě požadavků na zdravotní péči, jaké byly před několika desetiletími. Medicína se však vyvíjí a dnes již klade jiné nároky na prostor, vybavení i bezpečnost.
Oddělení, která by měla být v těsné blízkosti, jsou nyní rozmístěna na více podlažích. „Je nezbytné, aby jednotlivá oddělení na sebe logicky navazovala, aby se zkrátily přesuny pacientů a personálu a kvalifikovaný personál byl lépe využíván k potřebným činnostem. To povede k lepší organizaci a efektivitě práce a tím i k výraznému snížení nákladů na provoz,“ ujišťuje ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
Součástí dlouhodobých plánů je i výstavba nového urgentního příjmu. Aby však veškeré stavební úpravy mohly proběhnout za plného provozu celé nemocnice, je nutné nejprve vybudovat tzv. rotační jednotku v nástavbě pátého nadzemního podlaží budovy A.
„Projekt je nastavený tak, že se budou do prostor této rotační jednotky postupně přesunovat jednotlivá oddělení, která se v dané době budou rekonstruovat. Nebude se tak muset žádné oddělení kvůli stavebním pracím uzavírat,“ vysvětluje místostarostka Lenka Dražilová, která má oblast zdravotnictví ve své gesci.
Po ukončení rekonstrukce budou prostory rotační lůžkové jednotky využity pro lékařské pokoje, pracovny primářů, zasedací a konferenční místnost, případně skladovací prostory, šatny apod.
„Co se týká rotační jednotky, máme vypracovanou studii a připravujeme výběrové řízení na projektanta. Pro vybudování nového urgentního příjmu máme v této chvíli vyřízeno stavební povolení a čekáme na vypsání dotace z Evropských fondů. K tomu by mělo dojít v průběhu první poloviny letošního roku,“ doplnila ředitelka nemocnice.
Generel myslí také na zajištění většího komfortu pacientů na lůžkových odděleních. Změny počítají se snížením počtu pacientů na pokojích a zvýšením hygienického standardu. Společné koupelny na chodbách by tak měla nahradit sociální zázemí přímo na pokojích. V neposlední řadě je součástí investic také snížení energetické náročnosti budov a vybudování důstojného zázemí pro personál.
Myšlenka vytvořit strategický materiál vznikla už v roce 2018, koronavirová pandemie ovšem veškeré práce na něm zastavila. Intenzivní práce na projektu pak začaly koncem roku 2021. S plánem investičního rozvoje vedení nemocnice seznámilo na sklonku loňského roku také blanenské zastupitele, kteří jej vzali na vědomí.
zdroj: Město Blansko / Nemocnice Blansko
