OLOMOUCKÝ KRAJ – Už čtvrtou vlnu kotlíkových dotací spustil 10. května Olomoucký kraj. Program má k rozdělení 245 miliónů korun a obsahuje také několik novinek – zaměřuje se například na nízkopříjmové domácnosti a omezuje dotace na plynové kotle.
„Žadatelé si mohou v rámci kotlíkových dotací pořídit tepelné čerpadlo, kotel na biomasu a také plynový kondenzační kotel. U plynových kotlů došlo k zásadní změně, kdy finanční prostředky můžeme garantovat pouze v případě, že žadatel má už výměnu kotle hotovou nebo má do 30. dubna 2022 vystavenou závaznou objednávku,“ uvedla Zdeňka Dvořáková Kocourková, radní Olomouckého kraje pro oblast investic, evropských projektů, transparence, IT a Smart regionu.
Kotlíkové dotace letos cílí na nízkopříjmové domácnosti. Počítají se mezi ně ty, kde čistý příjem na jednoho člena rodiny vloni nepřekročil 170 900 korun. Dotace mohou lidé čerpat na výměnu kotle na pevná paliva, který nesplňuje třetí až pátou emisní třídu.
„U některých členů domácností ověřovat výši příjmů nebudeme. Jedná se například o domácnosti složené čistě z osob, které pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, ale i o domácnosti čerpající příspěvky či doplatek na bydlení,“ dodala Dvořáková Kocourková.
Na výměnu plynového kondenzačního kotle mohou žadatelé získat maximální výši dotace v částce 100 tisíc korun, u kotlů na biomasu 130 tisíc korun a na tepelná čerpadla ještě o 50 tisíc korun více. O peníze mohou požádat i ty domácnosti, které už mají od letošního 1. ledna kotel vyměněn.
Podání žádostí bude probíhat stejně, jako tomu bylo v minulé vlně prostřednictvím elektronického formuláře, který je spolu s dotačním programem a dalšími vzory potřebných dokumentů dostupný na webu kraje www.olkraj.cz. V průběhu května a června bude Olomoucký kraj ve vybraných městech pořádat už tradiční informační semináře.
ZLÍNSKÝ KRAJ – Začínající i stávající včelaře podpoří Zlínský kraj dotací v celkové výši 1,14 milionu korun. Rozdělení financí mezi 117 projektů podpořili krajští radní.
„Původní výše alokovaných prostředků v programu na podporu včelařství byla 1 milion korun. Předložené projekty byly na tak vysoké úrovni, že jsme se rozhodli je podpořit v požadované výši a celkovou částku dotace navýšíme o 140 tisíc korun. Včely mají obrovský význam pro rostliny a tím vlastně pro celý ekosystém. Dotace pomohou včelařům zvýšit kvalitu včelstev, obměnit a navýšit počet úlů a včelstev ve Zlínském kraji,“ uvedla statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za oblast životního prostředí, zemědělství a venkov.
O dotaci mohli zažádat zájmoví včelaři ve věku minimálně 18 let, kteří mají včelstva umístěna na území Zlínského kraje. Přidělenou podporu ve výši 5 tisíc až 10 tisíc korun mohou využít například na nákup základního vybavení nebo ochranných pomůcek.
BRNO – Vaše žádost o grant je schválena, stojí v dopise adresovaném Muzeu města Brna, které má ve správě Arnoldovu vilu. Už je tedy jisté, že na její rekonstrukci získá z Fondů EHP a Norska dotaci v maximální výši 38,5 milionu korun. Vyčerpat ji musí do tří let.
„Záchrana Arnoldovy vily coby architektonické památky a vybudování Centra dialogu v jejích útrobách se z vizí a projektů blíží k realizaci. Celkově si vyžádá náklady zhruba 120 milionů korun, získaná dotace pokryje asi třetinu. Nad rámec tohoto projektu chce Muzeum města Brna revitalizovat také zahradu kolem vily a zpřístupnit část vnitrobloku mezi ulicemi Drobného a Černopolní veřejnosti v podobě parku. Na obnovu zahrady město plánuje požádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, jehož výzva má být vyhlášena někdy na podzim,“ uvedl 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.
V plánu je také zahradu propojit se sousední zahradou vily Löw-Beer, která je už od loňského roku díky turniketu průchozí do zahrady vily Tugendhat. „Právě za tím účelem nás Muzeum města Brna požádalo o svěření pozemku ležícího mezi zahradami, což jsme dnes doporučili schválit zastupitelům. Projekt na revitalizaci zahrady by tak obsáhl celé území a zahrnul by i zmíněné propojení zahrad. Vznikl by tak nový průchod z Lužánek do Černých Polí. Byl by to další krok k posílení komunitního charakteru místa, kde se lidé budou potkávat, kam si zajdou na kávu, na procházku, u toho navštíví výstavu, zúčastní se diskuze nebo si vyslechnou přednášku či koncert,“ popsal 2. náměstek Tomáš Koláčný.
Aktuálně získaná dotace se ale týká samotné záchrany vily a vybudování Centra dialogu sloužícího jak pro laickou, tak i odbornou veřejnost se zájmem o architekturu a historii 19.–21. století. Do nové instituce se bude soustředit výstavní, vzdělávací, badatelská, volnočasová a komunitní činnost, v plánu je umístit sem stálou expozici o historii Arnoldovy vily a osobnosti stavitele Josefa Arnolda a také infocentrum Brněnského architektonického manuálu, který se věnuje mapování zdejší architektury. Přestěhovat by se sem mělo i Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat.
Srdcem vily bude multifunkční sál pro různé aktivity určené pro veřejnost, dále se počítá s prostory pro workshopy a sympozia, s co-workingovými kancelářemi pro kurátory výstav a organizátory akcí nebo s kavárnou. „Chceme, aby z vily nevzniklo statické muzeum, ale naopak živé, dynamické místo vybízející k aktivitě, ke komunikaci; ne nadarmo získal projekt název Centrum dialogu,“ doplnil radní pro kulturu Marek Fišer. „Chtěl bych celý projekt ve spolupráci s Muzeem města Brna postupně představovat veřejnosti, nyní to však podmínky moc neumožňují. Vhodným momentem by mohl být podzimní Den architektury, kdy bychom rádi uspořádali například odborné přednášky či vytvořili instalaci v zahradách mezi vilami Tugendhat, Löw-Beer a právě Arnoldovou vilou, k jejichž propojení právě díky projektu do budoucna dojde,“ naznačil plány Marek Fišer.
Revitalizace budovy předpokládá památkovou obnovu exteriérových částí a rekonstrukci interiéru za účelem proměny její dosavadní funkce při zachování autentických prvků.
Předpokládané náklady: 117 406 831 Kč včetně DPH Získaná dotace: max. 38 500 000 Kč včetně DPH
Objekt významného brněnského stavitele Josefa Arnolda je od roku 2010 kulturní památkou a v roce 2012 byl zařazen na seznam nejohroženějších kulturních nemovitých památek. V současnosti je vila v havarijním stavu. Na základě realizované a odsouhlasené studie byla dokončena projektová dokumentace pro stavební řízení. Společné povolení pro územní a stavební řízení nabylo právní moci 13. září 2019. Vilu má ve správě Muzeum města Brna, příspěvková organizace města.
VYŠKOV – Při dešti vodu nasají, vytvářejí zásoby podzemní vody a postupně ji uvolňují. Zároveň představuje jeden z druhově nejbohatších ekosystémů. Mokřad je sezonně nebo trvale podmáčená či mělce zatopená plocha, která poskytuje přirozené podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených k existenci ve vodě i pro život mnoha obojživelníků. Na jeden takový získalo město Vyškov téměř třímilionovou dotaci.
Vznik mokřadu mezi dálničním přivaděčem a Kačencem v místě zvaném Padělky podpoří dotační peníze v rámci Operačního programu životní prostředí. „Chystanými kroky posílíme přirozené funkce krajiny. Plochy, které patří městu, jsou z větší části neobhospodařovatelné z důvodu zamokření,“ připomněl místostarosta Vyškova Josef Kachlík.
Město tak podle jeho slov rozhodně nezapomíná na problémy, které v krajině s vodou jsou. „Loňské výraznější deště sice trochu pomohly, situace se suchem je ale dlouhodobě špatná. Výstavbou mokřadu zvýšíme retenční schopnost území a vytvoříme důležitý biotop pro existenci řady vodních a mokřadních živočichů a rostlin. Nezapomeneme na nejrůznější lavičky, hráze nebo mostky, část území tak nabídne Vyškovanům možnost vyrazit do přírody,“ těšilo místostarostu Kachlíka.
Výše podpory činí zhruba 2 miliony a 940 tisíc korun. Na řadě je nyní výběr administrátora, následně dodavatele, který stanoví definitivní cenu.
V lokalitě tak vzniknou po levé straně Lulečského potoka tůně, po druhé straně pak mokřad. Výměra pozemků je 35 tisíc metrů čtverečních, plocha mokřadních systémů se pohybuje okolo jednoho hektaru. Mokřadu prospívá mírný „nepořádek“. To znamená, že je vhodné v lokalitě ponechávat dřevo z prořezávek, hromádky kamení nebo padlé kmeny. Cílem je podpora živočichů. „Plazům nebo obojživelníkům slouží hromady a kmeny jako místa úkrytu, zimování a lovu potravy, ptáci využívají hromady klestí jako hnízdiště a místa sběru potravy a brouci upotřebí ponechané padlé kmeny k rozmnožování,“ vyjmenoval vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.
Žádoucí je i vytváření drobných tůní, kosení mokřadních luk či tvorba a obnova mělkých odtokových stružek. Vytvoření mokřadu proběhne neprodleně po ukončení administrace projektu.
Nový vůz má zabudovanou kompletní zdravotnickou zástavbu a všechny výstražné a další systémy, v souladu s příslušnou legislativou ČR. Vozidlo je na podvozku Mercedes-Benz Sprinter řady 419 CDI.
„Děkujeme vedení města Brna za tento velkorysý finanční příspěvek. Úplnou novinkou v tomto voze jsou hydraulická nosítka, vzhledem k tomu, že jsou konstrukčně odlišná od našich ostatních nosítek, bylo nutné tomu přizpůsobit i zástavbu, kde došlo k několika změnám. V reálném provozu ověříme, jak se navržené úpravy osvědčí v praxi, proto je teď auto v testovacím provozu,“ vysvětluje Hana Albrechtová, ředitelka jihomoravské záchranky.
Ve vozidle je monitor životních funkcí s defibrilátorem, tento přístroj měří krevní tlak, dokáže vyhotovit záznam EKG a také například vyhodnotí procentuální množství kyslíku nebo oxidu uhelnatého v krvi. Dále vozíme přístroj pro umělou plicní ventilaci dospělých i novorozenců. V sanitce má posádka k dispozici také videolaryngoskop, skládací páteřní rám, extenční dlahu, digitální teploměr, glukometr, vakuové matrace, dlahy pro znehybnění poraněných částí těla, box pro léky, detektor plynu, který nám pomůže rozpoznat hladinu oxidu uhelnatého v prostředí, a další zdravotnické přístroje a speciální materiál.
„Jak jsem si zjistila, jihomoravská záchranná služba má v rámci regionu průměrně 270 výjezdů za den. V současné době, kdy prožíváme covidovou pandemii, se však toto číslo často vyšplhá i na 300 a výš. Ráda bych při této příležitosti poděkovala všem, kteří dnes a denně zachraňují naše životy. A kteří navíc poslední měsíce čelí velkému fyzickému i psychickému vypětí. Jsme rádi, že jsme mohli přispět novým vozem, a být tak v této těžké době nápomocni. Plníme tím dohodu v rámci Memoranda o spolupráci, v němž jsme se zavázali, že budeme finančně přispívat na pořízení jednoho sanitního vozu po dobu pěti let. V tuto chvíli je již schválená dotace a podepsaná dotační smlouva na další vozidlo,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.
Několik technických údajů: motor diesel 2987 cm3, 140 kW (190 koní), max. rychlost 151 km/h, celková hmotnost 3 880 kg, palivová nádrž 93 l, automatická převodovka s hydrodynamickým měničem, pohon zadní nápravy, světlá výška zástavby 1920 mm
„Sanitka je vybavena komunikačním setem pro spojení s operačním střediskem a s ostatními složkami IZS, záznamovým systémem Hydra pro zpracovávání videozáznamů z kamer, instalovaných na vozidle. Samozřejmostí je GPS, hlášení o stavu výjezdu (CarPC) a systém mobilního zadávání dat (MZD). Tato data zadávají posádky při zásahu v terénu do tabletu, který je předurčen pro práci v náročném prostředí. Má proto výrazně vyšší stupeň odolnosti proti mechanickému poškození, vlhkosti a prachu. Ve voze je i tiskárna, která slouží pro tisk zdravotnické dokumentace. Elektroinstalace zástavby sanitky se ovládá z jediného místa pomocí sdruženého ovládacího prvku IDEATEC GO112,“ doplňuje technický náměstek ZZS JmK Pavel Chvalina. Pořizovací hodnota této sanitky s dodaným vybavením je 4.092.157,80 Kč.
„Pro území města Brna jsou nyní k dispozici téměř čtyři desítky vozů, část jich je v ostrém provozu, část v záloze. Rád konstatuji, že vybavení sanitek se neustále modernizuje. Péče poskytovaná pacientům je čím dál tím kvalitnější a komfort při převozu vyšší. Auta jsou provozována v extrémní a nepřetržité zátěži, v loňském roce ujely vozy jihomoravské záchranky jen v rámci města Brna skoro jeden milion kilometrů, což má za následek jejich velké opotřebení. I proto je důležité, aby se vozidla záchranky udržovala v dobré kvalitě a vozový park se pravidelně obnovoval, rádi jsme k tomu napomohli,“ doplnil 1. náměstek primátorky Petr Hladík.
Počet najetých kilometrů našimi sanitkami se rok od roku zvyšuje. „Provozujeme vozidla s náběhem i přes 350 000 km. Rádi bychom tento počet postupně výrazně snížili. Proto je nutné obměnit minimálně 10, lépe však 15 vozidel ročně. Současná situace, mám na mysli koronavirovou pandemii, nám však tuto snahu značně komplikuje. O to víc jsme vděční za tento nový vůz, velmi si toho ceníme,“ dodává Hana Albrechtová.
