Krokodýla nilského nalezli v pátek nad ránem hasiči při požáru zahradního domku v Klopině na Šumpersku.
Událost byla nahlášena na naše krajské informační a operační středisko těsně před 4. hodinou ráno. K požáru vyjely 4 jednotky. Po příjezdu bylo zjištěno, že hoří střecha zahradního domku v celém rozsahu. Při průzkumu během hasebních prací v okolí budovy a zjišťování podrobností majitel sdělil veliteli zásahu, že se v hořící budově nachází krokodýl nilský.
Jednalo se o živý třímetrový exemplář, který se volně pohyboval v přízemí objektu o velikosti zhruba 5×4 metry. S ohledem na bezpečnost zasahujících hasičů jsme přerušili hasební práce. Jelikož byl objekt silně zakouřený a nebyl znám stav a ani poloha zvířete, museli jsme zahradní domek nejprve odvětrat. K lokalizaci plaza jsme využili termokameru a část přízemí jsme vyklidili, aby se k němu dostali odborníci přivolaní k jeho odchytu.
Krokodýl byl za pomocí lan odborně odchycen a přemístěn do garáže domu. Díky tomu, že jsme požár lokalizovali ještě před nalezením zvířete, mohly na místě 4 jednotky po jeho odchytu dokončit hasební práce. Hasiči rozebrali střešní konstrukci a pomocí termokamery odhalili skrytá ohniska. Příčinou požáru byla nedbalost a předběžná škoda byla odhadnuta na 90 tisíc korun.
Ve volné přírodě v brazilských pralesích se jejich počty odhadují na pouhopouhých 1400 jedinců. Všechny druhy lvíčků patří mezi nejohroženější savce světa. V Zoo Olomouc se 28. února narodila dvojčata!
„Poslední únorový den jsme věděli, že se otec pořádně zapotí. Ten totiž péči o mláďata přebírá ihned po porodu. Do skupiny lvíčků zlatých se narodila dvojčata. Otec i děti jsou v pořádku, matka příkladně kojí,“ dodává zoolog Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC Olomoucká zahrada chová lvíčky od roku 1997. Odchovalo se zde celkem 19 mláďat. Osvědčený rodičovský pár tvoří samice z francouzské Zoo La Palmyre a samec ze Zoo Dvůr Králové. Současný celkový počet chovaných jedinců je 12.
OBECNÉ INFORMACE Lvíčci náleží k drápkatým opicím, obývají tropické deštné lesy Brazílie. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Váží kolem 600-700 g, v přírodě se dožívají cca 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny. Matka mláďata nejprve několik týdnů kojí, poté jim začne pomalu dávat i pevnou potravu (nejčastěji hmyz), kterou pečlivě rozmačká ve svých prstech. Jejich hlava, krk a lopatky jsou porostlé jakoby lví hřívou. Jsou to velice inteligentní zvířata, která dokáží před nebezpečím velice rychle uprchnout. Živí se pavouky, šneky, malými ještěrkami, vejci, ptáky, ovocem a zeleninou. K dorozumívání používají pestrou škálu zvuků. Těch může být až 17. Záleží na tom, zda signalizují alarm, následnou obranu, hledání potravy, navázání kontaktu, aj.
ZAJÍMAVOSTI Byli těžce postiženi odlesňováním, a proto se v 60. letech minulého století na ně soustředila pozornost ochránců. Nadále se chovali i odchovávali v zajetí, poté byli vysazeni zpět do přírody. Zachránit je pomáhají rezervace vyhlášené brazilským prezidentem. Brazilská vláda lvíčky jen propůjčuje, nepatří tedy zahradám. V roce 1991 žilo v brazilských pralesích na pobřeží Atlantiku posledních 200 lvíčků zlatých. Tento druh byl v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „kriticky ohrožený“ a byla jen velmi malá naděje na jeho přežití. Po malých krůčcích jednotlivců se to nakonec podařilo. Momentálně je tento druh v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie „ohrožený“. Lvíček zlatý se stal národním symbolem. Dokonce se vyskytuje na bankovce a během olympijských her byl jejich maskotem. Momentálně je populace v přírodě ohrožována žlutou zimnicí, která má za následek úhyn většího množství zvířat v rezervacích. Neblahý vliv na jejich populaci má i pandemie COVID19, která Brazílii postihla ve velké míře. Na ochranu zvířat chybí peníze a dostatek ochranářů.
171 let uplynulo v neděli 7. března od narození Tomáše Garrigua Masaryka. Památce prvního československého prezidenta se dnes poklonil náměstek hejtmana Olomouckého kraje Michal Zácha.
„Tomáš Garrigue Masaryk patří k nejvýznamnějším osobnostem naší historie. Zanechal za sebou výraznou stopu. Poklonit se jeho památce proto považuji za čest,“ uvedl náměstek Zácha.
Letošní připomínku narození Tomáše Garrigua Masaryka ovlivnila současná epidemická situace. Pietní akt u jeho památníku před právnickou fakultou na Žižkově náměstí v Olomouci tak proběhl pouze jako tiché položení věnců a kytic.
Teraristika v olomoucké zoo zapustila své kořeny až v roce 1979. Tehdy vznikla 4 větší terária v nové přístavbě pavilonu šelem, která si skalní návštěvníci zahrady dozajista pamatují. Aktuální situace je však jiná.
Terarijní expozici naleznou návštěvníci v pavilonu žiraf, několik malých insektárií a terárií je umístěno v Jihoamerickém pavilonu a v roce 2018 se kolekce terarijních zvířat rozšířila i v rámci nově vystavěného pavilonu Kalahari. V loňském roce se začal proměňovat nevyužitý interiér vyhlídky pavilonu žiraf v další zbrusu novou expozici. „Po zatěžkávacím provozu můžeme říci, že máme hotovo. Jakmile se zoo otevře, zveme vás do království varanů, užovek, leguánů, zlatohlávků a dalších,“ uvádí vedoucí marketingového oddělení Mgr. Pavel Javůrek.
CHOV V ZOO OLOMOUC V počátcích olomoucké zahrady se terarijní zvířata chovala jen zřídka a až do počátku 90. let se je nedařilo rozmnožovat. Prvním pokusem o terarijní expozici byla stavba vivária u pavilonu opic v druhé polovině 60. let zbudovaná pro plazy darované na výstaviště Flora z Kuby. První větší terarijní expozici mohli návštěvníci obdivovat až na počátku 90. let v pavilonu šelem, kdy byla původní velká terária přestavěna do řady menších expozičních nádrží a jedné větší s krokodýly čelnatými. Tím se rovněž podstatně rozrostla kolekce samotných zvířat a zanedlouho se dostavily i úspěšné odchovy. Koncem 90. let však stavba akvária pro žraloky odvrátila pohledy zájemců o terarijní zvířata o několik kroků dál. A to do nevyužité místnosti v pavilonu žiraf, kam byla terarijní expozice z pavilonu šelem přesunuta. V loňském roce jsme se rozhodli tuto expozici ještě rozšířit o dalších 7 středně velkých terárií, 2 insektária a jednu velkou nádrž.
STAVBA V lednu roku 2020 jsme se pustili do plánování nové terarijní expozice v pavilonu žiraf Rothschildových. Za zrodem i realizací stáli zaměstnanci zoo Milan Kořínek, Mgr. Pavel Javůrek a pracovníci údržby. S úpravami se začalo v únoru. Od návrhu přes samotnou realizaci, elektroinstalaci až po konečné zařízení, osázení rostlinami a umístění zvířat nám tvorba zabrala bezmála 9 měsíců a vyžádala si celkovou sumu 816 529,27 Kč. Vznikla stěna se sedmi terárii, dvě malá insektária a původní velká expozice byla zrekonstruována. Ve vstupní části přibyly nové, automaticky se zavírající dveře.
OBYVATELÉ A s kým že se to návštěvníci mohou setkat? S chameleonem pardálím, korovci jedovatými, varany Mertensovými, užovkami amurskými, ostronosými i tenkoocasými, leguánky měnivými, arborikolními ještěrkami Gastropholis prasina a ještěrkami pavími, zlatohlávky, šváby madagaskarskými, bazilišky zelenými, ale i se starým známým hroznýšem Dumerilovým. Varani dostali nové vhodnější terárium i s vestavěným vodopádkem, který napodobuje prostředí přirozeného výskytu těchto impozantních ještěrů na březích řek severní Austrálie.
Více než 160 seniorů se toto úterý a středu zapojí do pilotního projektu očkování proti covid-19 v Konici. Vakcinace je určena lidem nad 80 let věku, kteří jsou imobilní a nedokážou se bez pomoci dostat do vzdálenějších očkovacích center. Na akci spolupracuje Olomoucký kraj s městem Konicí a Fakultní nemocnicí Olomouc.
„Tímto způsobem naočkujeme nejen imobilní seniory přímo z Konice, ale také z okolních obcí. Na místo je dopraví například dobrovolní hasiči, o zdravotnický dohled po naočkování se postará zdejší Charita,“ přiblížil průběh vakcinace Michal Obrusník, starosta Konice.
S nápadem vytvořit očkovací místo v jedné z odlehlejších obcí s rozšířenou působností přišel Olomoucký kraj. Ten se podílí na koordinaci očkování v celém regionu. Pokud do Česka dorazí více vakcín, plánuje hejtmanství zprovoznit další očkovací místa podobná těm, jaké teď zkušebně vzniklo právě v Konici.
„Jedná se o pilotní projekt. Jeho přidanou hodnotou je, že kromě samotného naočkování seniorů získáme zkušenosti, které se budou hodit v případě otevření dalších očkovacích míst na území Olomouckého kraje,“ řekl hejtman Josef Suchánek.
V kraji je v současné době osm míst, kde se mohou lidé nechat proti covid-19 naočkovat. Vakcinaci nabízí všechny nemocnice, jejich seznam přináší webové stránky KRAJPOMAHA.CZ.
„Očkovací místa jsou připravena na plošnou vakcinaci. Věřím, že po navýšení dodávek očkování v kraji společně zvládneme,“ dodala Jarmila Kohoutová, koordinátorka očkování v Olomouckém kraji.
Kosmani jsou nepochybně nejmenšími opicemi světa. V lednu se rozhodli, že do nového měsíce vstoupí s dalšími členy navíc. O tuto posilu se postarala samice, která porodila dvojčata. „Daří se jim výborně, ale prozatím nám mláďata téměř neukazují. Pořídit jejich snímky tak bylo dílem velkého štěstí,“ dodává zoolog Ing. Jitka Vokurková. Kosmani zakrslí se narodili 30. 1. 2021.
CHOV V ZOO OLOMOUC Kosmany zakrslé chová olomoucká zoo od roku 2000. Celkem se jim narodilo 127 potomků.
OBECNÉ INFORMACE Kosmani náleží k drápkatým opicím, obývají jihoamerické deštné lesy, jimž životní prostředí mizí před očima. Mají přeměněné nehty na drápky, pro svůj malý vzrůst bývají označovány jako marmosetky, což ve francouzštině znamená trpaslík. Dospělci kosmanů zakrslých váží 100 g a narozená mláďata okolo 5-7 g. Dožívají se 10-15 let, skáčou do vzdálenosti 5 m, vizuálně u nich nejsou rozpoznatelní samci od samic. Žijí v párech nebo malých rodinných skupinkách v korunách stromů, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, u podřízených samic, jejích dcer, nedochází ani k ovulaci. Péči o mláďata zajišťuje samec nebo další členové rodiny, samice je pouze kojí. Stávají se častým terčem dravců a hadů.
ZAJÍMAVOSTI Kosmani zakrslí jsou nejmenším vyšším primátem na světě s pro ně typickou dlouhou a jemnou srstí žlutohnědé barvy srsti s ocasem lemovaný černými kroužky. Nejoblíbenější druh potravy představuje pro kosmany stromová pryskyřice. Aby se k ní dostali, chytře a záměrně narušují svými ostrými řezáky kůru stromů. Rodina kosmanů se k takto narušeným stromům vrací. Typická rodina kosmanů se skládá ze samice, samce a mláďat různého věku. Mláďata po porodu nosí na svých bedrech nejen otec, ale i sourozenci. Než se mládě ve věku deseti týdnů postaví na vlastní nohy, je už pořádný cvalík, váží zhruba polovinu toho, co otec. V přírodě je tento druh nejvíce ohrožen kácením deštných lesů a odchytem pro chov jako domácí mazlíček.
Prostřednictvím primáře novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci Lumíra Kantora blahopřál v sobotu dopoledne hejtman Josef Suchánek rodičům dítěte, které se v Olomouckém kraji narodilo v roce 2021 jako první. Holčička Natálie přišla na svět dvanáct minut po silvestrovské půlnoci.
„Kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru jsem nemohl stisknout ruku přímo mamince malé Natálky. Doufám, že se děvčátko stane spokojenou obyvatelkou Olomouckého kraje. Do života přeji jí i celé její rodině především zdraví,“ řekl hejtman Josef Suchánek.
Kromě gratulace, dárkového koše s regionálními produkty a dalších drobných dárečků pro šťastnou rodičku poslal hejtman prvnímu letošnímu novorozenci také hrací podložku s dětskou hrazdičkou.
Natálka, jejíž maminka přijela do olomoucké porodnice z Hranicka, vážila po porodu tři kila osmdesát a měřila padesát jeden centimetr.
Krátce po sedmé hodině pak přišel na svět Leoš v jesenické nemocnici a na porodním sále v nemocnici Přerov se první letošní dětský pláč ozval o půl osmé ráno z úst malého Ondřeje. V nemocnici ve Šternberku se jako první narodila na Nový rok odpoledne Julie.
Do olomoucké porodnice zamířil také primátor města Miroslav Žbánek, aby pogratuloval mamince novorozené holčičky, která se stala první Olomoučankou roku 2021.
Velkou ránu kvůli epidemii koronaviru utrpěla letos kultura v Olomouckém kraji. Aby se z ní co nejrychleji vzpamatovala, dočká se výrazné podpory ze strany hejtmanství. Do oprav památek a podpory kulturních akcí půjdou desítky miliónů korun.
„Kraj podpoří profesionální kulturní soubory částkou dvanáct a půl miliónu korun. Ještě o půl miliónu vyšší bude krajský příspěvek na rekonstrukci památek, které chátrají a potřebují opravu,“ uvedl Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury a památkové péče.
Zkrátka nepřijdou ani organizátoři kulturních akcí. Většina z nich byla letos kvůli covid-19 zrušena. Kraj však nastavil vstřícné podmínky a poskytl žadatelům, kteří svoje projekty nemohli realizovat, možnost prodloužení termínu čerpání dotace anebo úhradu nákladů u akcí, které neproběhly. V roce 2021 budou opět vyhlášeny také dotace na podporu kultury.
„Dotace na kulturní akce budou dvoukolové s celkovým objemem patnáct miliónů korun. I když jsou peníze důležité, rozvoj kultury je hlavně o lidech. Chtěl bych proto poděkovat všem, kteří v kultuře obětavě pracují, i těm, pro které je návštěva kulturních akcí a institucí součástí života,“ dodal Žůrek.
